Buď lže jeden, nebo všichni. Někdo ví, kde se ten pachatel skrývá... Takhle by mohl znít závěr vyplývající z výpovědí osmi svědků prapodivného přepadení, které provedlo „to pako s pistolí“, přestože vlastně nic drsného neplánovalo... K politováníhodnému incidentu došlo den před silvestrem při prohlídce bytu, kam však zdaleka ne všichni zájemci dorazili s úmyslem najít si nový domov. Jakmile místní policisté podivuhodného zločince v objektu zamknou a osvobozená rukojmí odvedou k podání svědectví na služebnu, ukáže se, že pachatel mezitím zmizel. Odhalí strážci zákona Jim a Jack, kam se padouch vypařil a proč jsou všichni tak střelení a rozčilení? Detektivní groteskou se vyhledávaný švédský autor vrací ke kořenům svého psaní, především k fenomenálnímu Muži jménem Ove. Délka nahrávky: 9 hodin 30 minut Čte Otakar Brousek ml.

O myších, lidech a kouzlech mezi nebem a zemí Blok E jižanské věznice Cold Mountain, na nějž k stáru vzpomíná tehdejší hlavní dozorce a nyní šikanovaný klient pečovatelského domu Paul Edgecombe, býval ponurou čekárnou na smrt. I na podzim 1932 se tamní odsouzenci hrozili dne, kdy je ostraha odvede po zeleném linoleu až do místnosti s elektrickým křeslem. K vyvrhelům v celách zrovna přibyl slabomyslný černoch John Coffey, odsouzený za znásilnění a vraždu dvou bělošských děvčátek – jenže tu od počátku něco nehraje. Nejdřív jeho léčivé ruce Paulovi uleví od vleklých zdravotních potíží a poté oživí myš, kterou si pro potěšení choval zločinec odvedle, čímž rozlítí bezcharakterního bachaře Wetmorea zralého na pořádný malér. Poradí si i s ním boží prosťáček Coffey schopný druhým odebírat bolest, ač sám pyká za někoho jiného? Podobenství o myších, lidech a nadpřirozených úkazech patří ke Kingovým nejpůsobivějším románům. Zamýšlí se nejen nad nehumánností nejvyššího trestu, jenž se při zaslepenosti žalobců snadno mění v justiční vraždu, ale i nad břemenem, ke kterému je člověk odsouzen ve snaze dostát pozemské spravedlnosti. Román v roce 1999 zfilmoval režisér Frank Darabont s Tomem Hanksem v hlavní roli. Délka nahrávky: 15 hodin 49 minut Čte Vladislav Beneš

Autobiografie česko-německé novinářky a spisovatelky popisuje nesmírně vzrušující životní příběh vzdělané ženy. Její pokora nedovoluje o sobě hovořit v superlativech. Naopak. Její celoživotní snaha podávat pouze pravdu, ideálně ověřenou z několika na sebe nezávislých zdrojů, je cítit i v textu nejosobnějším, jejích vzpomínkách. Poznáváme život dívky dospívající na jihu Čech, která přes zastávku na studiích v Praze nakonec kvůli okupaci zakotvila na více než třicet let v Německu jako novinářka Rádia Svobodná Evropa.

Audiokniha úvah nadčasově komentuje události, které se během našich životů dotýkaly nás všech. Tomáš Sedláček je však nazírá veskrze jinak, čerstvě: politiku a ekonomii vnímá optikou filozofie, teologie a psychologie, rád hledá náš odraz ve filmech a příbězích, po původu dějů pátrá až v prastarých mýtech, zamýšlí se nad českou velikostí v malé Evropě či západní civilizací a jí prožívanou katarzí. Jeho obdivuhodně široký záběr a dechberoucí styl z něj udělaly světoběžníka, který je žádaným řečníkem po celé planetě napříč velmi rozsáhlou odbornou škálou.

Silné a inspirativní osobní vzpomínky bývalé první dámy Spojených států amerických. Malá Michelle Robinsonová vyrůstala v jižní části Chicaga, bydlela ve společném pokoji s bratrem Craigem a hrávala si s ním v nedalekém parku. Její rodiče, Fraser a Marian Robinsonovi, ji odmalička vedli k nebojácnosti a otevřenosti. Postupně ji život zavál mnohem dál: přes kampus Princetonské univerzity, kde poprvé pocítila, jaké to je být jediná černoška v přednáškové aule, až do proskleného kancelářského věžáku na post vysoce postavené firemní právničky. Tady se také jednoho letního dopoledne objevil student práv jménem Barack Obama. V knize Můj příběh Michelle Obamová líčí počáteční léta svého manželství, kdy se snažila sladit práci a rodinu se strmě stoupající politickou kariérou svého muže. S grácií, humorem a nevídanou upřímností nám nabízí sugestivní pohled do zákulisí oněch chvil, kdy její rodina přelomovým způsobem vstoupila na světovou scénu, i na osm historických let, jež prožila v Bílém domě na to, jak se postupně seznamovala se svou zemí a její země se seznamovala s ní. Michelle Obamová nás ve svých vzpomínkách nechá nahlédnout do duše jedinečné, průkopnické osobnosti, jež se snaží žít nearanžovaný život a své síly i hlas propůjčuje do služeb vyšších ideálů. Ve zvukové podobě se interpretce Zuzaně Stivínové podařilo stát se jakoby alter egem autorky, takže s nebývalou přesvědčivostí a invencí vypráví její životní příběh. Interpret:Stivínová Zuzana Délka nahrávky:18 hod. 23 min.

Odjíždíte, abyste se vrátili. Cestujete, ne, jako byste se dívali dalekohledem, ale jako byste se tajně dívali na sebe do zrcadla. Ne proto, abyste kousky času fotili, schovávali doma pod gaučem a obtěžovali tím své blízké. Ale abyste navštívili své nedoma, prošlápli jedny boty a vyprávěli sami sobě pod čelem. Nikoho nezajímáte tak, jako sami sebe... 5 hodin mluveného slova: Kapitoly Sedmikráska, Počůrané sandály, Příroda je nejkrásnější v televizi, Když hraje muzikant se zavřenýma očima, Země neviditelných psů, Veselé vánočky, Jedno místo na těle, Tříska Věčnosti, Putování za Velkou Tlapou atd. Příběhy známé z pořadu Nedělní dobré ráno na stanici Český rozhlas Dvojka.

Autor patří mezi klasiky světové satirické literární tvorby a zároveň mistry krátké povídky. Lze ho zařadit do řady anglických a anglicky píšících humoristů, jakými byli jeho současníci O. Henry (William Sydney Porter), Jerome Klapka Jerome, Stephen Leacock nebo Dorothy Parkerová. Na ně pak navazovali P.G. Wodehouse nebo James Thurber. Z výčtu těchto zvučných jmen si je možné Sakiho ihned zařadit. V jeho životopisu se dočteme, že své útlé dětství prožil v Indii, jako mladík se svým otcem procestoval značnou část Evropy včetně krátkého pobytu v Praze, a po vážné nemoci se usadil v Londýně , kde si začal budovat kariéru jako žurnalista. Psal do novin (Daily Express, Morning Post). Ve Westminster Gazette začal uveřejňovat Alenku ve Westminsteru, sérii čtrt, v nichž metodou parodického pokračování slavné Carrolovy Alenky v říši divů posměšně satiroval postup britské vlády v búrské válce. Mezitím začal Munro publikovat povídky. Už jeho první soubor Reginald (1904) představuje Sakiho charakteristického hrdinu, bystrého a společensky nezodpovědného mladíka, který se svými vtipy rád baví na účet usedlého, úctyhodného okolí. Soubor povídek s českým názvem Léčba neklidem byl u nás vydán v 70. letech minulého století. Obsah: 1. Reginaldův Výlet se zpěváčky 6:43 2. Mlčení lady Anny 8:53 3. Kocomour 19:06 4. Tygr paní Packletideové 10:01 5. Léčba neklidem 15:53 6. Sredni Vaštar 13:33 7. Ztracené batole 12:08

Realitní agentka Olga byla zavražděna na odlehlém místě v Beskydech před roubenkou, kterou nabízela k prodeji. Stalo se to jen několik měsíců po vraždě jiné makléřky. Oba případy spojují podobné okolnosti, a navíc se zavražděné ženy mohly znát. Kriminalista Josef Bergman proto odjíždí do hor a pátrá mezi místními obyvateli. Není to však jednoduché, protože obyvatelé horských samot jsou nedůvěřiví a uzavření a spousta z nich má tajemství, o která se s Bergmanem rozhodně dělit nechtějí.

Historická detektívka o prvom prípade kapitána Steina a notára Barbariča, ktorí sú na stope zločinu v habsburskom cisárstve za vlády Rudolfa II. Na konci 16. storočia zúri v kresťanskom pohraničí vojna s Osmanskou ríšou. Turci sa pokúšajú preniknúť k bohatým banským mestám v hornom Uhorsku. Vojnového veterána Steina vyšlú do Štiavnice odhaliť zradcu, ktorý sa chystá nepriateľom ukázať tajnú cestu do dobre opevneného mesta. Pátranie ešte skomplikuje vražda miestneho šľachtica. Stein musí spojiť sily s mestským notárom Matejom Barbaričom, aby rozplietol klbko sprisahaní a zločinov, z ktorých mnohé siahajú hlboko do minulosti. Zdá sa, že všetko súvisí so zlorečeným Pekelným vrchom – mnohí veria, že sa na ňom zjavuje duch zhýralej meštianky, a po nociach sa tam rozlieha vytie psov, čo strážia bránu do záhrobia. Číta : Marek Geišberg Dĺžka : 8 hodín a 59 minút

Vélin Al Sorna musí pomoci vrátit Říši královně. Po boji o holý život má královna Lyrna za úkol odrazit vpád volarské armády a znovu dobýt nezávislost Sjednoceného království. Aby dosáhla svých cílů, musí udělat víc než jen shromáždit své věrné příznivce. Musí se spojit se silami, které jsou jí odporné, a přivést válku k branám nepřátel. Vítězství jí má zajistit Vélin Al Sorna, avšak jeho cesta je plná obtíží. Volarská armáda má na své straně tajemného Spojence, který svým služebníkům nabízí dar věčného života. Pokud má království zvítězit, musí Vélin Al Sorna neporazitelného Spojence zničit. Jenže jak skolit protivníka, jehož není možné zabít? Zvlášť když píseň krve – mystická síla, která z Vélina udělala slavného bojovníka – zlověstně umlkla… Účinkující: Ivan Lupták, Pavel Soukup, Jiří Suchý z Tábora, Klára Suchá, Eva Josefíková, Michal Zelenka

Knižně vydané blogové příspěvky Ženy filmového kritika, jejichž autorka za ně byla nominovaná na prestižní literární cenu Magnesia Litera (a přesto si přeje zůstat v anonymitě) jsou vtipným, ironickým i nekompromisně sebeironickým – a nezdráháme se říct až allenovským – nahlédnutím do rodinného soužití ženy a muže, což většina lidí nad 30 let nejspíš důvěrně zná. Co ovšem už nezná, jsou specifika soužití ženy se zvláštním druhem muže: filmovým kritikem. Čte: Iva Pazderková Režie: Petr Gojda Hudba: Zdeněk Dočekal Délka nahrávky: 2h 38 min 1mp3 CD

Antoine de Saint-Exupéry világhírű regénye Rónay György fordításában, Alföldi Róbert előadásában

Kultovní filmový příběh v podobě audioknihy s vypravěčem Oldřichem Kaiserem s využitím originální zvukové stopy z filmu. Cesta do pravěku filmového kouzelníka Karla Zemana se stala průlomovým filmem a dobrodružnou legendou české i světové kinematografie. Celé generace dětí se díky tomuto příběhu seznámily s minulostí naší planety, s rostlinami a živočichy, které zásluhou kreativity a trikového umění Karla Zemana poprvé spatřily v pohybu. Nyní dobrodružný příběh ožívá i ve zvukové adaptaci. Díky napínavému ději, původním filmovým zvukovým efektům, dialogům a hudbě, ale především díky interpretaci herce Oldřicha Kaisera se jistě stane atraktivním i pro posluchače mluveného slova. Čtveřice chlapců putuje proti toku času a krajina kolem nich se postupně proměňuje. Vzrušující setkání s pravěkou faunou a flórou si pečlivě zaznamenávají do deníku. Ocitají se v různých údobích a prostředích. Navštíví pračlověčí jeskyni s nástěnnými malbami a v jedné z klíčových epizod se stanou svědky souboje druhohorních veleještěrů. Přes džungli přesliček a plavuní nakonec doplují až k moři v prvohorách. Najdou tam živého trilobita, jehož novodobý pozůstatek byl motivem jejich výpravy. Interpret:Kaiser Oldřich

Za projektem Terapie sdílením, aktuální internetovou senzací, stojí kreativní dvojice Ester Geislerová a Josefina Bakošová. Před několika měsíci vystavily na svých sociálních sítích několik mrazivých, a zároveň cynický úsměv vzbuzujících vět, kterými se jistý muž rozešel s jejich kamarádkou. Toto malé gesto spustilo lavinu; během následujících týdnů jim čtenáři začali posílat své rozchodové věty a hashtag „terapie sdilenim“ se stal doslova kultovním. Kniha je věrným obrazem autentického prostředí internetových chatů a messengerů, kde se dnes tak často odehrávají trpké konce vztahů. Sebrané věty opravdu fungují jako svébytná terapie; při četbě a úlevném smíchu si člověk rád připomene, že tak zle na tom přece jen ještě není. Účinkující: Režie: Johana Ožvold Délka nahrávky: 1 mp3 CD

Sophii stále častěji trápí roztržitost a únava. Děsí ji události, na které si nemůže vzpomenout, i minulost, na níž naopak zapomenout nedokáže. Je snad šílená? Jednoho rána vše vyvrcholí. Chlapec, jehož měla hlídat, je brutálně zavražděný. Ať už je pravda jakákoli, její vysvětlení nemůže obstát před tíhou důkazů. Utíká a nový život nachází po boku muže, jehož pozná díky seznamce. Sophie však zjišťuje, že není sama, kdo skrývá tajemství…

Tak mám tu malárii, nebo nemám? Toto je autentická zpověď z Jižního Súdánu, nejmladšího státu světa, jehož území už celá desetiletí sužují ozbrojené konflikty. Na začátku roku 2017, kdy zemi navíc zasáhla vlna kritického nedostatku potravin, se do míst, kde se až příliš daří infekčním a tropickým nemocem, vydal na misi Lékařů bez hranic chirurg Tomáš Šebek. Po zkušenostech s úrazovou chirurgií z kolébky vúdú na Haiti a válečnou medicínou v severním Afghánistánu se spolu s kolegy ocitl v prostředí, kde má tradiční léčitel a jeho alternativní přístup k pacientovi daleko větší respekt než lékař vzdělaný na Západě. Proti fixaci zlomenin papírem anebo poléváním vařící vodou může reputaci chirurgického týmu v očích místních pozvednout snad jen tím, že v absolutní pustině obklopující nemocnici v Agoku provede první operaci mozku dospívajícího Jihosúdánce. Zápisky Tomáše Šebka, doprovázené strhujícími fotografiemi, představují jedinečný pohled na místa, o nichž se z médií nedozvíte. Délka nahrávky: 7 hod. 57 min.

Pouť ke svatému Jakubovi do Compostely patří k vrcholným projevům křesťanské zbožnosti. Oldřicha z Chlumu dosud plně zaměstnávaly světské starosti, ale král Přemysl II. Otakar nařídí, aby jeho prokurátor byl členem družiny, která na zbožné pouti doprovodí jeho tetu abatyši Anežku. Ještě než výprava překročí hranice království, dojde k první vraždě. V blízkosti poutníků se začínají pohybovat papežovi vyslanci, tajemní templáři i zvědové francouzského krále. A tehdy se Anežka Oldřichovi přizná, že k pouti ji nevedly jen zbožné úmysly. Před svou smrtí jí slovutná Klára z Assisi napsala o znepokojivém podezření. Návrat odmítá, a tak malá družina pokračuje v cestě za tajemstvím, jehož odhalení musí mnozí vykoupit svou krví. Čte Jan Hyhlík.

Hercule Poirot, jehož naléhavý telegram odvolá z Istanbulu do Anglie, jen tak tak získá místo na palubě luxusního rychlíku Orient-expres, který je mimo sezónu nečekaně plný. Ve vlaku jej osloví bohatý Američan Ratchett, který ho požádá o ochranu, protože se obává, že mu hrozí nebezpečí. Detektiv odmítne a následující ráno je muž nalezen ve svém kupé ubodaný. Následně vlak uvízne v závějích a cestující i posádka zůstanou ponecháni napospas osudu. Je to zvláštní směsice: Američané, Angličané, švédská misionářka, Ital, maďarský diplomat s chotí… Každý se svým tajemstvím, každý se svou záhadnou minulostí – a teď i s podezřením ze zločinu. Protože vrah je stále mezi nimi. A všichni jsou podezřelí. Málokterá detektivka se dočkala tolikera adaptací, tradičních i netradičních: kromě snímku z roku 1974, nominovaného na šest Oscarů, a televizního filmu (jednoho z dílů seriálu Hercule Poirot) s Davidem Suchetem existují komiksová zpracování, japonská minisérie i počítačová hra. Nejnovější filmové verze (v kinech od 9. 11. 2017) se ujal britský herec a režisér Kenneth Branagh – obsadil ji hvězdami jako Judi Dench, Michelle Pfeiffer či Johnny Depp a titulní role se chopil sám. „Zatímco nejznámější divadelní hrou Agathy Christie je Past na myši, jejím nejčtenějším dílem po Vraždě Rogera Acroyda (1926) je Vražda v Orient-expresu. Je ironií, že kniha je pravděpodobně nejznámější díky stejnojmenné filmové adaptci z roku 1974. Rozhodně existuje mnoho fanoušků, kteří znají povšechně děj a dokonce dokáží vyjmenovat některé postavy, i když původní román nikdy nečetli. Je to ke škodě věci, neboť Orient-expres zůstává jedním ze skutečně mistrovských děl.“ – Matthew Bunson, Encyklopedie Agathy Christie Účinkující: Lukáš Hlavica Délka nahrávky: 7 hodin 32 minut

Rozhlasová nahrávka z roku 1962 Po roce 1945 se do popředí zájmu mnoha národních literatur dostalo prožité trauma války a následky, které přinesla. Mnozí autoři také čerpali z vlastních zkušeností ze zákopů, zajetí, věznění v koncentračních táborech nebo (v případě německých literátů) také z vynuceného exilu. Snad nejvýrazněji jsou příběhy a prožitky druhé světové války přítomny v německé poválečné literatuře. Spisovatelé velmi silně cítili potřebu přispět k morální očistě svého národa, který válečný konflikt zapříčinil, a po roce 1945 se musel vyrovnat s porážkou a pocitem viny. S tímto zaměřením také vznikla v roce 1947 literární skupina Gruppe 47, s níž na kratší nebo delší dobu spojila svou literární tvorbu řada významných německých spisovatelů. K nejznámějším patřili zakladatel Gruppe 47 Hans Werner Richter, Siegfried Lenz, Günter Grass, Martin Walser, Peter Weiss, Erich Maria Remarque a v neposlední řadě také Heinrich Böll, nositel Nobelovy ceny za literaturu z roku 1972. Stejně jako v četných prózách i v rozhlasové hře Hodina v rodném městě se Heinrich Böll vrací ke svému ústřednímu tématu, a sice k účtování s válečnou minulostí své vlasti. Sám druhou světovou válku prožil na frontě ve službách wehrmachtu a od roku 1945 v zajetí. Hlavní hrdina se náhodou ocitá ve městě, kde prožil mládí a odkud odešel v sedmnácti letech. Nyní se proti své vůli ve vzpomínkách vrací k lidem a událostem oné doby.

Sedmidílná sága vypráví o událostech slavné i pohnuté doby 15. století v Českém království. Snad žádná jiná historická epocha našich dějin není v obecných představách tak kontroverzní jako právě husitství. Ta doba je pro dějepisné líčení o to složitější, že obě strany, katolická i kališnická, měly svým způsobem pravdu, ale obě současně páchaly bezpráví. Snad poprvé se v naší literatuře objevuje dílo, které se odehrává v obou znepřátelených táborech, aniž by jeden upřednostňovalo před druhým. Snaží se postihnout důvody, proč se chudí postavili proti bohatým, prostí proti vzdělaným, Češi proti Němcům, a jak dopadl střet rozumných s fanatiky. Historicky věrně popisované události tvoří kulisu čtivého a napínavého příběhu rozvětvené rodiny Prokopů, jejíž příslušníky postaví neúprosný osud proti sobě. Druhý díl se odehrává v letech 1416 až 1425. Rodina Prokopů se rozrůstá a každý její příslušník hledá štěstí jinde; nacházíme je v Táboře, mezi umírněnými pražany, na straně Rožmberků i v řadách pronásledovaných řeholníků. Kniha popisuje růst revolučních nálad v zemi, budování Tábora, první křižácká tažení do země, zápas o čtyři artikuly pražské a smrt Jana Žižky. Stopáž: 3 mp3 CD | 27 h 29 min Verze: Nezkrácená

V dějinách divadla je datum 28. prosince 1897 bezpochyby jedním z hvězdných okamžiků umění, jemuž vládne múza Thálie. I když o vyloženě přelomovém datu zase mluvit nemůžeme. Hra, která tehdy měla svou světovou premiéru, totiž neznamenala pro tehdejší ani pozdější divadlo žádný vývojový posun, naopak. Svým pojetím i formou se vracela dokonce do časů před tehdejší konvence a progresivní trendy. Přesto pařížská scéna Théâtre de la Porte Saint-Martin takovou slávu ještě nezažila. Toho dne obecenstvo poprvé zhlédlo bohatýrskou komedii Edmonda Rostanda Cyrano de Bergerac, velmi volně inspirovanou životem a dílem spisovatele Saviniena Cyrano de Bergerac. Devětadvacetiletý autor byl historickým Cyranem dlouhodobě fascinován. Když svoji hru psal, pomýšlel na obsazení titulní role jednou z tehdejších divadelních hvězd. A dokonce se jí odvážil ještě rozepsanou komedii nabídnout. Benoit Constant Coquelin byl novinkou nadšen a mladému básníkovi uděloval nad textem praktické divadelnické rady. Před premiérou se Rostand Coquelinovi omlouval, že ho zatáhl do takového dobrodružství – do mimořádně náročné role, jejíž part čítá více než 1600 veršů – čekal totiž naprosté fiasko. Příběh fanfaróna, rváče, brilantního šermíře s dlouhým nosem a jeho nenaplněné lásky však obecenstvo strhl. Po třetím dějství trvaly ovace neuvěřitelně dvě hodiny. Do autorovy lóže se dostavil osobně ministr financí a symbolicky a předem mu udělil Řád čestné legie. Jak už to tak bývá, dobová kritika se rozdělila na dva nesmiřitelné tábory, ta modernistická (Gide, Daudet aj.) Rostandovo pozdně romantické gesto striktně odmítla jako zpátečnické, ta tradičnější (Sarcey, Faquet) ocenila živou divadelnost a krásu verše. Jindy jízlivý a nelítostný Sarcey na adresu Cyrana (a tehdejších divadelních „pokrokářů“ samozřejmě) napsal: „Konečně si se Cyranem odpočineme od skandinávských mlh, ubíjející zevrubnosti psychologismu a hrubého realismu!“ Od těch dob se Cyrano stále vrací na jeviště jako vítěz. Jeho autor, který nedbal na dobovou módu a řídil se svým vkusem, v něm přivedl do světového divadelního repertoáru charakter a archetyp lákající další a další generace divadelníků. A že je snad Cyrano svým lpěním na cti dnes už trošku komicky, svou dvorností maličko směšný a ve svých verších sentimentální? Možná pravě to dnes více než kdy předtím potřebujeme.

Je neděle 28. 6. 1914. Zmatený řidič Leopold Lojka zastavuje vůz s Františkem Ferdinandem a jeho ženou. Zařazuje zpátečku a tím dává příležitost Gavrilu Principovi k útoku. Pro bezmocného Lojku se z tohoto okamžiku stává doživotní trauma. Sarajevský atentát je i po sto letech obrovsky živé téma. Novinář a bývalý balkánský zpravodaj Českého rozhlasu Martin Ježek společně s balkanistou Pavlem Trojanem napsali úspěšnou knihu Tak nám zabili Ferdinanda, která odhaluje ve svých sedmi reportážích pozadí českých stop v Bosně a Hercegovině zcela nezáměrně mířících k Sarajevskému atentátu. Nyní nová a doplněná verze této pozoruhodné knížky získala i svojí audiopodobu, kdy ji načetl reportér zahraniční redakce Českého rozhlasu a autor knihy Martin Ježek společně s hercem a muzikantem Ondřejem Brzobohatým. Úplně poprvé tak mají posluchači možnost zaposlouchat se do českých příběhů, které psaly světové dějiny. Některé k nich se prolínají i do současné reality Bosny a Hercegoviny. Pozoruhodné příběhy o zajímavých náhodách směřujících k atentátu na Františka Ferdinanda.

Václav Havel znal spisovatelku Edu Kriseovou z disentu. Prožila s ním nejbouřlivější revoluční týdny a stala se nejprve jeho poradkyní a potom ředitelkou odboru Stížností a milostí na Pražském hradě. To, co se dělo tenkrát, se už nikdy nebude opakovat: vlády se chopili myslitelé, spisovatelé, filozofové... Sice bez praktických zkušeností s vládnutím, ale s těmi nejčistšími úmysly. Autorka záměrně napsala život kladného hrdiny, aby lidé dostali příklad, idol, po marasmu, v němž žili čtyřicet let. Aby pochopili, že se vyplatí být slušný a držet se své pravdy a život má smysl jenom tehdy, když ho člověk žije ve vlastní celistvosti, a že stojí za to obětovat to osobní zájmu celé společnosti. Též očišťuje pověst české národní buržoazie, rodiny, z níž Václav pocházel a zachycuje vzpomínky Havlových kamarádů a současníků, aby z jejich paměti vystupoval Václav Havel nejopravdověji a nejživěji jako člověk se svými „výšinami i nížinami“. Dvacet pět let po Sametové revoluci tyto ideály a hodnoty stále postrádáme a z prvotního nadšení jsme vystřízlivěli snad až příliš. Od utopie k realitě je proto název zamyšlení či shrnutí, které autorka do tohoto nového vydání připsala. Oproti prvnímu vydání v něm mapuje také ony nezapomenutelné první dva roky, které s Václavem Havlem na Hradě prožila. Tyto někdy úsměvné, jindy vážné vzpomínky jsou jedinečným svědectvím doby a vycházejí vůbec poprvé. CDmp3 - cca 12 hodin

Bára a Filip. Dva mladí lidé podobní tolika ostatním. Dají se dohromady přes Tinder. Nejdřív si píšou, poznávají se, váhají. Šrámy z předchozích partnerství se mísí s touhou konečně objevit pravou lásku. Oba mají za sebou řadu vztahů, mají slibně rozjeté kariéry. Touží se pomalu usadit a třeba i založit rodinu. Ale protože nemůžou hledat návody u svých rodičů, nezbývá jim než si vyšlapat vlastní cestu. Využívají naplno příležitostí, které jim dnešní svět nabízí. Zároveň se však musí podřídit společenským vzorcům, jež jim komplikují život a dělají je zranitelnými. Křehkost vlastní identity je navzdory všem racionálním postojům i technickým vymoženostem jednou z klíčových metafor partnerského vztahu. Co dnes znamená být mužem a ženou? Lze tyto role vůbec nadále naplňovat? Společenský román o životě současných třicátníků si pokládá řadu zásadních otázek. Interpret: Jana Stryková Režie: Petr Mančal

Berlín roku 1929 – město v rauši Mladý a ctižádostivý komisař Gereon Rath byl po neúmyslném zabití civilisty v rodném Kolíně nad Rýnem přesunut na berlínské mravnostní oddělení, které má práce nad hlavu. Kokain, ilegální noční kluby, politické pouliční bitky – obyvatelstvo metropole si vychutnává život na hraně i za ní. Gereon se přesto na vlastní pěst zaplete do vyšetřování, které vede oddělení vražd. Neznámý mrtvý, jehož tělo nese stopy brutálního mučení, je pro berlínskou mordpartu záhadou. Situace je totiž mnohem komplikovanější, než se na první pohled zdá. Literární předloha úspěšného seriálu Babylon Berlin interpret: Jan Teplý délka nahrávky: 17 hodin 17 minut

Román začíná v pražské pitevně lékařské fakulty a v sále umírajících pardubického lazaretu končí. Vědecky zkoumaná těla mrtvých a posléze polomrtvých z východní ruské fronty spojuje oblouk osudů dvou protagonistů – otce a syna, Františka a Antonína Jedličkových. Příběh se otevírá osudným červencovým dnem roku 1914, v napjaté společenské atmosféře – co se stane po sarajevském atentátu, co bude dál? Povolávací rozkaz na základě synova udání dostává i František. Při dramatickém putování frontou nachází fenu vycvičeného sanitního ovčáka jménem Válka, která ho bude věrně provázet na nelehké cestě plné zranění a ztrát, na níž se k nim brzy připojí i syn Toník… Helena Rytířová pracovala jako fotografka v několika redakcích časopisů a novin, je autorkou mnoha přebalů na hudební nosiče a majitelkou nahrávacího studia, kde se připravují převážně audioknihy. Napsala několik kuchařek a vyprávění Život byl pes. 6 hodin 34 minut

Věčné hádky rodičů jsou pro čestného, citlivého Jindru Sochora k nevydržení, a tak uteče z domova. Objeví přitom tajemnou čtvrť Řásnovka a partu hochů. Společné se pustí do hledání klubovny a založí Stráž Řásnovky. To pravé dobrodružství začíná, když je osloví Tonda Menčík, vynálezce stolní hry Fan-Tan, kterou hraje celá Řásnovka. Pomůže Jindra a jeho klub Tondovi dosáhnout spravedlnosti? Audioknihu čte Marek Holý

Novela nositele Nobelovy ceny za literaturu Thomase Manna podle které vzniknul slavný stejnojmenný film Luchina Viscontiho s hudbou Gustava Mahlera. Smrt v Benátkách je mimořádně odvážný text o náhlém propuknutí vášně v lidském životě. Stárnoucí sp isovatel Gustav von Aschenbach potkává v Benátkách apollinsky krásného chlapce Tadzia a postupně propadá jeho kouzlu. Fascinace, kterou v Aschenbachovi mladík vyvolává, dává spisovateli zapomenout na okolní svět, dosavadní život i blížící se nebezpeč í v podobě morové nákazy. Roku 1971 natočil podle novely italský režisér Luchino Visconti stejnojmenný film. Kniha Smrt v Benátkách vyšla německy poprvé v roce 1912 a ke stoletému výročí vychází nyní tato nejslavnější novela Thomase Manna v novém pře kladu Vratislava Jiljí Slezáka. V audionahrávce je použita hudba Gustava Mahlera.

Když Portugalci objevili v Indickém oceánu souostroví později nazvané Maskarény, nastala pro místní endemickou faunu a flóru skutečná pohroma. Bylo vyhubeno mnoho druhů, kromě jiného padl za oběť hladovým námořníkům v druhé polovině 17. století i pták dodo. Takřka o tři století později se na Mauricius, jeden z maskarénských ostrovů, vypravil spisovatel a zachránce ohrožených přírodních druhů Gerald Durrell. A ptáka dodo čili blbouna nejapného vetkl do znaku zoologické zahrady, kterou později založil na ostrově Jersey a jež se snažila uchovat zvířata ohrožená vyhynutím. Durrell podnikl na ostrov několik výprav, aby zachránil alespoň jiné ohrožené druhy, například mauricijskou poštolku, ještěrku Guentherovu nebo zlaté netopýry a růžové holuby. O své zážitky se pak dělil se čtenáři. Není mnoho lidí, kteří by tak zábavným a okouzlujícím způsobem vyjádřili lásku k přírodě a ke zvířatům. Čte: Aleš Procházka

Románová novela Tri gaštanové kone (1940) patrí medzi základné diela slovenského naturizmu. Je príbehom ľúbostného trojuholníka dvoch mužov a jednej ženy na pozadí dobového slovenského vidieka, s výrazným sociálnym podtextom. Autorka v diele dodržiava niektoré základné znaky naturizmu, ako napríklad členenie na úplne dobré a úplne zlé postavy, použitie ľudového jazyka, či využitie magických prvkov (symbolika čísel, zásah zvierat do deja, a pod.). Dielo bolo v minulosti kvôli cenzúre prepracované a boli z neho vypustené prvky religiozity vidieckeho života, čo dielo negatívne ovplyvnilo. Audioknižná verzia vznikla podľa pôvodného, necenzurovaného vydania. Číta: Marek GeišbergCelkový ča: 4 hodiny a 31 minút