A mi Amerikánk egy munkáját és életét ma az Egyesült Államok és Mexikó között megosztó író, antropológus, egyetemi tanár, újságíró és dramaturg könyve, amelyben családja történetéről (és ahogy fogalmaz, létezésének előfeltételeiről), európai és amerikai helyszíneket érintő Odüsszeiájáról ír. A XIX. századi európai birodalmak hanyatlásának és a nemzetállamok születésének pillanatában szemtanú dédszülők,

Kniha Etnické skupiny, hranice a identity je věnována jednomu z dominantních témat sociálních věd etnickým skupinám a identitám. Etnické fenomény a procesy patří k základním determinantám lidského světa, přičemž jejich význam nijak nepolevuje ani dnes, navzdory mnohým hlasům hlásajícím již před sto lety jejich brzký zánik. Etnický charakter mají totiž nejen etnorevitalizační hnutí původních obyvatel

Douglas Murray odvážně popisuje a jasně vysvětluje tragické problémy, které se vynořily v západním světě jako důsledek ztráty orientace a smyslu lidské existence. Vznikla nová utopická ideologie společenské spravedlnosti, jež nesmiřitelně prosazuje radikální přestavbu společnosti na základě domnělých práv rasových a sexuálních menšin (i většinových žen). Tato ideologie proniká do hlavního proudu politiky,

Kniha bola koncipovaná ako formát podnecujúci uvažovanie o myšlienke múzea rómskej kultúry na Slovensku spoločne s umelcami, akademikmi, kultúrnymi pracovníkmi a aktivistami. Jednotliví autori prispievajú ku konceptualizácii múzea s ohľadom na rôzne aspekty rómskeho vizuálneho umenia, kultúry, histórie, ich pozícií v rámci dominantných diskurzov a ich relevantnosti v muzeálnom kontexte.Publikácia takisto

Ve středověku se podle oděvu obvykle na první pohled poznalo, ke které společenské vrstvě jeho majitel patří. Zda se jedná osobu duchovní nebo světskou, tedy šlechtice, měšťana či vesničana. V období husitských válek by se dokonce mohlo podle určitých znaků poznat, zda se jedná o radikálního či umírněného husitu nebo katolíka. Oděv také mohl napovědět, jakému se kdo věnoval povolání. Vedle funkčnosti

Čo je vlastne človek z ezoterického hľadiska? Ako si vedomie začalo vytvárať hmotné telá? Autori – teosofovia, žiaci Heleny Blavatskej, vysvetľujú, ako došlo k stvoreniu človeka a ako prebiehala jeho evolúcia. Predkladajú fascinujúce fakty o tom, odkiaľ ľudia pochádzajú, ako sa duchovne vyvíjajú a kam smerujú. Tieto informácie pochádzajú od okultných zasvätencov a starých indických majstrov. Dočítate

Publikácia ponúka výber základných tém a prístupov aplikovanej antropológie. Autorky sa v jednotlivých kapitolách zaoberajú tým, ako rozlične možno antropologické a etnologické vedomosti, zručnosti a perspektívy aplikovať v spoločenskej praxi. Problematike sa zároveň venujú v kontexte svojej vedeckej práce, opisujú vlastné dilemy a ponúkajú ich možné riešenia z pohľadu osobnej skúsenosti. Popritom

Mysl, já a společnost je základní dílo G. H. Meada, jež je považováno za zakladatelskou práci symbolického interakcionismu. Mead je svébytnou postavou intelektuálních dějin, která za svého života v oblasti společenských věd nevydala žádnou knihu. Mysl, já a společnost byla sestavena Meadovými žáky po jeho smrti na základě záznamů autorových přednášek. Kniha, jež se stala jedním z významných děl v historii

Všíma si osudné chyby nielen súčasnej vlády USA, ale aj širšieho amerického pohľadu na svet. Predkladá doteraz najdôraznejší a najprenikavejší obraz, ako krajina, ktorá by mala celému svetu slúžiť ako príklad dobrého spravovania verejných vecí, poblúdila.Tvrdí, že \" Amerika musí prejsť zmenou cítenia \". A vraví, že ak hľadáme odkiaľ začať, mali by sme sa zriecť mylných \" hrejivých \" predstáv spojených

Problematikou pohřebního ritu různých historických období a v rozmanitých geografických oblastech celého světa se zabývá celá řada tuzemských i zahraničních autorů. Smrt člověka a jeho vypravení do \"druhého světa\" totiž vždy bylo, je a nepochybně bud e stát v centru lidského zájmu. Kult mrtvých, projevující se už od mladší fáze středního paleolitu, neměl totiž zajistit pouze klid zemřelých, nýbrž

V oblasti sociální antropologie je etnicita hlavním tématem už od konce šedesátých let a rovněž dnes zůstává centrálním objektem výzkumů. Přestože tato kniha vychází zejména z příspěvků antropologie ke studiu etnicity a spřízněných fenoménů, její záběr přesahuje hranice akademické antropologie. Díky dlouhodobému terénnímu výzkumu a perspektivě zdola získává antropologie možnost generovat bezprostřední

Kertész Imre művei rendkívüli módon hozzájárulnak ahhoz, hogy megértsük az érzelmi és pszichikai kitaszítottság érzését, így az irodalom és a pszichoanalízis ilyen szempontú összekapcsolása akár terápiás helyzetek megoldásában is segítheti a szakembereket. A pszichoanalízis ugyanis a kezdetektől fogva párbeszédben áll az irodalommal. Lehetséges, hogy ami az irodalomban társadalmi kitaszítottságként,

Társas és társadalmi lények vagyunk,de milyen társas és társadalmi világban élünk? Magatartásunkat szabályok és normák irányítják, de ezek hogyan keletkeznek? Mit jelent a szociális kreativitás? Kapcsolataink alakulnak és bomlanak, s ez így szabályszerű? Mit tudunk például a család és a magánélet alakulásáról? S milyen az a korszellem, amelyben megfogalmazzuk kérdéseinket társadalomról, szocializációról

Rodiny vznikají různým způsobem - tahle se prostě našla. Kniha je nejen o vzniku jedné atypické rodiny, ale také o radostech a úskalích pěstounské péče z pohledu ženy, která se netradičním způsobem stala pěstounkou a opatrovnicí dvou starších děvčat.

Edita Steinová (1891 – 1942), filozofka a rehoľná sestra (karmelitánka) mala v úmysle svoje prednášky na Nemeckom inštitúte pre vedeckú pedagogiku v zimnom semestri 1932/33 na tému filozofickej antropológie doplniť v ďalšom semestri prednáškami z teologickej antropológie, bez ktorej je, podľa nej, chápanie človeka a jeho bytia vo svete neúplné. Na to však už v dôsledku politickej situácia nemala možnosť.

Žijeme ve zrychlené době plné nejrůznějších vlivů. Cílené reklamy, hackeři, internetoví boti, ISIS, Putin, trollové, Trump – ti všichni se snaží otřást naším vnímáním reality. V této surreálné atmosféře, jejímž cílem je nás dezorientovat a podkopat náš smysl pro pravdu, jsme ztratili nejen víru v mír a demokracii, ale i představu o tom, co tato slova znamenají. Peter Pomerantsev nás zavede do předních

In The Interpretation of Cultures, the most original anthropologist of his generation moved far beyond the traditional confines of his discipline to develop an important new concept of culture. This groundbreaking book, winner of the 1974 Sorokin Award of the American Sociological Association, helped define for an entire generation of anthropologists what their field is ultimately about.

Me and White Supremacy shows readers how to dismantle the privilege within themselves so that they can stop (often unconsciously) inflicting damage on people of colour, and in turn, help other white people do better, too. When Layla Saad began an Instagram challenge called #MeAndWhiteSupremacy, she never predicted it would spread as widely as it did. She encouraged people to own up and share their

Autor se v knize snaží nastínit problémy, které mohou nastat ve velmi blízké budoucnosti, navazuje a doplňuje na knižně vydanou publikaci v roce 2018. Zkoušely se různé modely diktatury. Bude to v budoucnu nadvláda a regulace pomocí uhlíkové neutrality? Uhlíková neutralita je nastavena tak, aby dramaticky snížila spotřebu, tím bude lépe regulován udržitelný rozvoj. Peníze pozbydou hodnotu a zůstane

Protestní hnutí jako Black Lives Matter, Fridays for Future a NiUnaMenos bojují proti rasismu, klimatické katastrofě a násilí na ženách. Ačkoliv se projevy jejich odporu ve své formě liší, všechny svou podstatou zápasí s kapitalismem, který ve jménu zisku a majetku mění živou přírodu v mrtvou hmotu a sám se přitom manifestuje skrze autoritářské tendence, rasisticky motivované činy a změny klimatu.