První část čtyřsvazkového díla zahrnuje některé hymny a písně z véd, výňatky z komentářů bráhman, výběr z upanišad, vybrané partie ze šáster, Bhagavadgítu, několik dalších kratších textů z Mahábháraty a ukázky z purán. Jednotlivé oddíly jsou opatřeny kratšími úvody, poznámkami a vysvětlivkami, celý svazek pak doprovází výběrová bibliografie.

Kniha, která představila velkého mudrce Ramana Maharišiho a jeho učení Západu a završila v třicátých letech úspěšné pátrání autora po prorocích bezčasé moudrosti, je zároveň odhalením duchovní Cesty a technik k duchovnímu nalezení Sebe pro denní život. Předností autora je, že sám prošel cestou vnitřního sebepoznání pod vedením Šrí Ramana Maharišiho a dalších Učitelů a Mudrců. Podnikal výzkumné výpravy

Využití moderního, našim potřebám přizpůsobeného Feng Shui vyžaduje optimální nasazení mnohotvárných pomocných prostředků, které již nevycházejí pouze z klasické čínské tradice, nýbrž které již zcela zdomácněly v našem kulturním prostředí. Každý symbol je nositelem síly, která mocně působí na své okolí, potřebuje však k tomu „správné“ místo.

Buddhistický mnich, opat kláštera v Západní Austrálii, původem Angličan a vzděláním fyzik, vypráví milou a příjemnou formou, se vždy přítomným úsměvem, příběhy ze života. Krátké povídky mají mnoho významových vrstev a vypovídají o pohledu dnešního buddhisty na dnešní svět a člověka s jeho strázněmi a problémy. Jsou o tom, jak dosáhnout štěstí.

Tato kniha se zabývá hlubokými duchovními kořeny Gándhího světských úspěchů. Svými vlastními slovy v ní odhaluje své intelektuální, morální a duchovní přístupy k božství.

Kniha Indické cesty do duchovného sveta je výsledkom mnohých ciest a veľkým dobrodružstvom štyroch vedcov zaoberajúcich sa indickými náboženstavmi, ktorí sa s čitateľom vydávajú objavovať Indiu a jej spritualitu originálnym a v našom prostredí úplne novým spôsobom.

Jak pěstovat lotos aneb Jak se zenový buddhista připravuje na smrt (Zen-buddhistická Kniha mrtvých). Úvod do meditační praxe a vysvětlení jednotlivých pozitivních i negativních aspektů meditace a s ní spojených vizí. Autorkou je Róši Jiyu-Kennett (1924–1996) , která byla dlouhá léta představenou kláštera Shasta, duchovního centra zenové školy Sótó, jenž založila v r.1969. Poté, co ji uvedl D.T.Suzuki

Autor v knize popisuje svoje zkušenosti z půlročního pobytu v buddhistickém klášteře na Srí Lance. Upřímně se zpovídá z důvodů, které ho k tak závažnému životnímu kroku přiměly, a zároveň odkrývá možnosti, jak Evropan může získané poznatky využít v běžném životě.

Kniha je určena nejen zájemcům o Indii a východní kultury, ale i těm, kdo hledají duchovní poznání a smysl bytí i veškerého stvoření. Vždyť Indie prostřednictvím buddhismu a jógy ovlivnila nejen celou Asii, ale v několika posledních desetiletích i západní svět. Jógových a buddhistických center jsou na Západě tisíce a indičtí svatí muži i významní buddhističtí mniši dnes jezdí i sem. Lidé ze Západu

Povídky obasažené v této části jsou volným pokračovaním vyprávění o Bobíkovi.Autorka v nich popisuje \"psí mateřskou dovolenou\" , na niž \"nastoupila\" co si od chovatelky přivezla Bora a Brena, štěňata německých ovčáků.

Nove, přepracované a rozšířené vydání. Zárodkem této encyklopedie je autorova publikace A Popular Dictionary of Hinduism (Curzon Press, London 1994, 1997), které se dostalo ocenění u čtenářské obce anglosaského světa. Oproti anglickému vydání populárního slovníku byla česká verze této příručky podstatně rozšířena a oproštěna požadavku přílišné populárnosti. Jelikož od pádu totality u nás vyšlo mnoho

Claire dans la forêt suivi de Penthésilée, premier combat V tejto krajine všetko ovláda rozum a zvyk, napriek tomu aj tí najrozumnejší dedinčania vyzerajú ako by podliehali prítomným neodolateľným silám. Ak by Claire žila ďaleko od lesa, ďaleko od jeho neobvyklej moci, bol by jej osud iný, neuväznený medzi dvoma mužmi a dvoma túžbami?Po Claire v lese je poviedka Pentesileia, prvý súboj napísaná

BUDDHISMUS – MAHÁJÁNA – PRAMENNÉ TEXTY V 1. století př. n. l. se začínají v severní Indii objevovat nové texty, které zásadním způsobem přepisují zavedenou buddhistickou tradici. Literárním skvostem mezi těmito tzv. mahájánovými spisy je Vimalakírtiho sútra (konec 1. stol. n. l.), jejíž ústředním tématem je dodnes převratná myšlenka neduality vnímání. Zatímco v Indii se tento zdramatizovaný výklad

Klub osamělých rváčů. Hlavní hrdina, přezdívaný Vandam, vypráví příběh svých životních soubojů s městem, nedávnou minulostí a rodinnými démony. Drsná a zároveň melancholická novela ze sídliště, kde lidé a domy vzdorují přírodě i neodvratnému zániku. Nový Rudiš míří přímo na solar dnešní doby.

Allan Watts: MÍSTO ÚVODU / M.Novák: KAŽDÝ SÁM SVÝM PÁNEMBOHEM / B.Haines: BÓDHIDHARMA A KARATE / Mistr Takuan: KENDO A ZEN / K.Umeji: TAO V CVIČENÍ / I.Chuya: ZÁZRAČNÁ KOČKA / V.Hrdličková: ZAHRADY Z KAMENŮ, PÍSKU A TICHA / V.Pronnikov: IKEBANA / V.Hilská: JAPONSKÉ HRY NÓ / M.Seami: DAMAŠKOVÝ BUBEN / J.Jánoš: DIVADLO S TRADICÍ 6 STOLETÍ / MASKY DIVADLA NÓ / D.T.Suzuki: HRA DIVADLA NÓ / M.Heidegger:

Povídky v knize Malé příběhy přinášejí mistrovské karikatury figurek a postav lidí monstrózních či davových, představujících duchaprázdnou pokleslost naší doby. Nuska se zde představuje jako jazykový suverén a virtuóz, který si mistrně pohrává se všemi vrstvami upadlé mluvy dneška. Nové setkání s jedním z nejoriginálnějších českých autorů přináší velké čtenářské potěšení - Malé příběhy jsou skutečnými

E könyv tanulmányai a Kínában honos főbb vallásokat - konfucianizmus, taoizmus, buddhizmus, az iszlám és a kereszténység, valamint az ún. \"népi vallás\" - nem külön-külön és nem tanításaik szerint vizsgálják, hanem a vallásgyakorlás mindnyájukban közös kifejezésmódjait ragadják meg. Mindegyik vallás, sőt spirituális keresés megjelenhet szent szövegek értelmezéseként és követéseként; összpontosíthat

Proslulý italský znalec náboženství, filosof a esoterik Julius Evola (1898–1974) v knize Doktrína probuzení vyzdvihuje raný buddhismus jakožto duchovní nauku, jež neztrácí čas spekulacemi a obřady a směřuje výhradně k odpoutání a vnitřní nepodmíněnosti. Označuje jej za učení vyhrazené pro elity, přičemž jeho pozdější podobu náboženství přístupného každému považuje za úpadkovou. Tvrdí, že jádro buddhismu