Stanislav Struhar se narodil v roce 1964 v Gottwaldově, dnešním Zlíně. V roce 1988 emigroval spolu s manželkou do Rakouska, jejich syn je mohl následovat až po pádu železné opony. Usadil se ve Vídni, přijal rakouské státní občanství a němčina se stala jeho literárním jazykem. V románech a povídkách se mimo jiné zabývá životem cizinců v nové společnosti a zařadil se do nepočetné, ale o to zajímavější

Román o sebelžích, životním bilancování a spisovateli, který se míjí s tématy i sám se sebou. Čtyřicátník Arnošt Doubek donekonečna objíždí autorská čtení se svou prvotinou. Úporně se brání nálepce mladý nadějný autor. Už roky nic nenapsal a naděje na změnu mizí v nenávratnu. Zbytky energie Arnošt vynakládá na to, aby s šarmantním humorem o svém životě mlžil. Alespoň před ostatními. Lhát sám sobě je

Dvě naprosto různé doby, dvě dívky se stejným jménem a jeden dům, který je spojuje. Čechy na začátku 19. stol., a rodina, která patří mezi českou šlechtu. Jejich dcera Kateřina je sečtělá mladá dáma, která je ale bohužel trochu labilní a rozhodne se svůj život ukončit, protože si s ním neví rady. A Kateřina, která žije v současné době, řeší podobné problémy jako kdysi její jmenovkyně. Kniha je román

Emil se s kumpány rozhodne vykrást dočasně opuštěný dům, obehnaný vysokou betonovou zdí. Záhy si uvědomí, že místo, do kterého násilně vnikli, je místem, které by mu mohlo nahradit domov. Do domu se tedy vrátí a začne ho chránit před vnějším světem. Zároveň objevuje, kým je jeho skutečný majitel a co všechno mají společného. Syrovým způsobem napsaný existenciální příběh čtyřicátníka s temnou minulostí,

Říká se, že láska hory přenáší. Jak se ale Magda a Kareem přenesou přes všechny kulturní a názorové rozdíly? Egypťan svázaný pravidly islámu a nespoutaná, impulzivní Češka žijí v Německu. V napjaté společenské atmosféře je Kareem vyčerpaný beznadějným hledáním zaměstnání a steskem po vlasti. Jednoho dne bez jakéhokoliv varování zmizí. Magda se ho vydá hledat do Káhiry a ocitá se v úplně jiném městě,

Soutěživá povaha Jindru Martince doprovází všemi životními etapami. Je mu dvanáct let, když se on i jeho celá rodina stávají součástí českokamenického cyklistického klubu. Jeho sportovní kariéra se odvíjí slibně. Nominuje se na Mistrovství světa juniorů, kde ale nakonec nestartuje. Je jedním z mnoha obyčejných houževnatých chlapců, kterému komunistický diktát nepřeje. Nepřízně režimu se sčítají, a

Veronika touží po lásce, dočká se však bolestného zklamání. Na začátku příběhu prožije těžké trauma - v den svých osmnáctých narozenin je znásilněna. Pachatel ji drží v hrsti a ona si ze strachu nechává celý hrůzný zážitek pro sebe. Její život se mění v noční můru a vše ještě zhoršuje rodinná situace, kvůli které nemá hrdinka u nikoho zastání. Brzy propadá zrádné bulimii a sáhne také po drogách, přičemž

Jolana se nikdy nebála pojmenovat věci pravým jménem. Na jednu stranu to mělo své výhody, ale také nevýhody. Protože všichni v jejím okolí věděli, na čem jsou, ale ten, se kterým žila, se nakonec ukázal být někým úplně jiným. Člověk až po letech zjistí, vedle koho to vlastně utrácí čas. Úderem čtyřicítky se proto rozhodla, že se s ním rozejde a přestala se ohlížet na to, co od ní očekávají ostatní.

Soubor čtyř krátkých textů, jejichž hlavní postavy prožívají nečekané situace. V novele Fotograf aktů Floriánek zatouží starý fotograf po uměleckém comebacku, jeho výstava však vyvolá společenský skandál z nepředvídaného důvodu. V povídce Eine kleine Holčička se přepracovaný programátor stane během zdravotní dovolené proti své vůli objektem flirtu vypočítavé Lolitky. Novela Plachá stalkerka představuje

Vesničan z Dobříva opouští svojí vísku v Brdech a odlétá do Los Angeles, aby se mohl setkat se ženou, do níž se zamiloval – se zpěvačkou Katy Perry. Jaké nástrahy čekají nesmělého a vykuleného vesničana z brdských lesů v desetimilionové metropoli? Sledujte jeho neúnavnou pouť přes jazykovou školu v Santa Monice a rušnými ulicemi L.A. za milovanou ženou. Jaký to je pocit zazvonit na zvonek u domu jedné

Oblast Vysočiny je neskutečně krásná, proto jistě učaruje každému, kdo se rád toulá krajinou protkanou malými lesíky, četnými ostrůvky a remízy, porůznu se vyskytujícími potůčky a rybníky i velkými komplexy lesa, v nichž se dosud vyskytuje relativně hodně druhů různé zvěře a ryb. Stejně učarovala i autorovi, který se zde narodil a který měl možnost v tomto nádherném prostředí prožít také svůj druhý,

Něco cirkusového. Něco lidského a něco velmi zvířecího. Něco, z čeho jde strach, něco, co nutně potřebujeme k životu. Něco směšného, něco dojemného, něco směšně dojemného. Něco velmi tíživého a něco, co by mohlo povznášet. Něco dospělého, něco dětského a něco dětsky dospělého. Něco plného nevšední lásky a něco plného strachu ze všednosti. Povídkový soubor básníka a prozaika Viktora Špačka Něco cir

Rybářské dopisy vznikly kdysi, před desítkami let, jako lék na bolest z odloučení od bratra, který odjel na vojnu. Líčení dobrodružství při lovu ryb pomohlo oběma překonat těžký čas a zůstat ve spojení prostřednictvím krásného koníčku, který dokáže skutečný zázrak – zastavit rozjetý vlak našich životů a přenést nás do klidu říčních meandrů a zadumaných rybníků plných kaprů, cejnů, plotic, štik a okounů.

Románová kronika jedné rodiny, do jejíchž osudů se otiskly turbulentní dějiny, je drsným obrazem venkova i velkoměstské periferie poslední třetiny 20. a počátku 21. století. Hlavní hrdinka a vypravěčka příběhu tráví odmalička celé léto u babičky v Pošumaví. Jenže stará žena, věřící a konzervativní, svou vnučku zcela ignoruje. Citlivá holčička nechápe proč, vesnický svět jí připadá prapodivný a nevlídný.

Ve mlýně, na zámku, v lese i lesním zámečku se setkávají reálné postavy (Mlynář, Hanička, Učitelský mládenec, Klásek ad.) s bytostmi nadpřirozenými (Vodníci, Hejkal, Víly) - a urozený svět (Kněžna, Dvořan) je tu konfrontován s prostými vesničany

„Jest pražské předměstí, které leží mezi dvěma kopci. Na jednom jest moderní budova nemocnice; a na úpatí nouzové baráky, jež podobají se vlaštovčím hnízdům, přilepeným pod krovem selského statku… A druhý kopec je holý. Donedávna vlnily se tu obilné klasy. Ale nyní země odpočívá… Na vrcholu rozkládá se opuštěný židovský hřbitov. Hlídá jej stará žena, poloslepý pes a několik slepic. Náhrobní kameny

Alice složitě hledá cestu k dospívající dceři, Delfína už nechce být dál single, Théo těžce nese stěhování z venkova do města, malý David se musí smířit s rozvodem rodičů... Jedno mají všichni hrdinové společné: lásku ke kočkám. Čtrnáct křehkých příběhů o vztazích lidí, kterým autorka přezdívá kočkaři, vám vykouzlí úsměv na rtech a zároveň vás i dojme.

Cynická Bára není typ holky, která se ráno probudí se sexy rozcuchem, protáhne se a na první pokus vyfotí #nomakeup selfie, za kterou dostane 200 lajků, než dojde do koupelny. Je spíš ten typ holky, která se ráno bojí podívat do zrcadla, na zůstatek účtu a do lednice. Její život se otočí vzhůru nohama, když jí umře babička a „odejde do nebe“. Bára ale zjistí, že smrtí nic nekončí, naopak jí všechno

Dopis ze záhrobí je spasitelné rozjímání o smrti. Jde o příběh mladé ženy, Anny, která nečekaně zemřela, ocitla se před Bohem při soukromém soudu a byla odsouzena ke strašlivé věčnosti utrpení v pekle. Anna o svém osudu vypravuje v dopise, který ve snu předává své přítelkyni Claire. Dovedete si představit Claiřin úlek. O nehodě a náhlé smrti své známé se dozvěděla teprve ten den ráno. Znepokojilo ji,

Tabita Morgan se od mládí řídí několika pravidly, která mají zamezit případným komplikacím. Tedy pokud pomineme, že její bratři a práce jsou pro ni už dost velkým šutrem v cestě. Ethan Cox odešel od armády a dal se na dráhu knihovníka. Jeho život je poměrně ustálený v rovině věčného adrenalinu a zábavy, které se nehodlá jen tak zbavit. Potkat ho v baru není nic tak neobvyklého. Méně obvyklé však je,