Milana Nikla byste za kamaráda pravděpodobně nechtěli - je samolibý, netrpělivý, pro ostré slovo nejde daleko. A že by mu to nějak extra pálilo, to se taky nedá říct. Skoro to vypadá, že je mu navěky souzeno zůstat hercem lokálního významu, jenže jak je známo - štěstí se může usmát i na ty, kdo si to nezaslouží. A Milanovi se tak z ničeho nic začnou plnit sny. Albert Čuba ve své literární prvotině

Martin Patřičný je výtvarník, který dělá krásné věci ze dřeva. Dřevo má rád a vypráví o něm v knihách i v televizním pořadu o Kusu dřeva ze stromu. Kromě toho je ale také autorem mnoha fejetonů a povídek. Do výboru Akord a jiskry jsme kromě těch nových zařadili i povídky starší, které autor zredigoval a zčásti přepracoval. Texty odrážejí jeho zkušenosti, sny a představy, zpracovávají neobvyklé příběhy,

Roman Ráž – to jsou básně, povídky, novely, romány, a možná hlavně divadelní a rozhlasové hry. Autor, jehož poetika koření v novátorské dynamice šedesátých let a dozrává v otevřeném prostoru porevolučních dekád, nepíše, aby psal, ale aby podal zprávu. O základní situaci člověka dvacátého století: o jeho slastech i strastech, o jeho slabosti i síle, o jeho minulosti, přítomnosti a možná i budoucnosti.

Povídky Hany Blahové vnášejí do současné české prózy tón, kterého je v ní jako šafránu - vlídný humor. Přitom mají i svůj rozměr vážný - jsou to vesměs morality, které pojmenovávají věci, nad nimiž je dobré se zamyslet. Činí tak způsobem blízkým nejširším vrstvám čtenářů. Prozaický knižní debut Hany Blahové je příjemným překvapením pro každého, koho zajímá přemýšlivá a přitom vtipná literatura.

Povídky.

Šest spolužáků a jedno skryté tajemství! Sametové iluze vás provedou životy několika spolu osudem spojených postav, které prožívají nelehké časy v Československu 80. let a Česku 90. let. Nechte se vtáhnout do děje barvitým příběhem nesmyslné pomsty, ve kterém nikdo není bez viny. Zákeřnost, nenávist či pokrytectví představují pouze zlomek nástrah, s nimiž se musí porvat jednotlivé postavy v románu.

Polárník, panovnice i prezident, tři ostrozrací vládci světů s vlastními pravidly, vlastní choreografií a vlastním jazykem, mají překvapivé průniky. Všichni šermují s mocí a zoufale je přitahuje tvořivost. Román Anny Zonové vybízí čtenáře k hledání odpovědí na otázky, do jaké míry je člověk ovlivněn prostředím, v němž se narodí¬ a zda je schopen změnit svoje společenské postavení pouze svojí vlastní

Karel Klostermann (1848-1923) je v českém kontextu vnímán především jako autor, jehož dílo představuje jedinečný dokument takzvané staré Šumavy. Ve svých nejznámějších románech Ze světa lesních samot (1891) a V ráji šumavském (1893) totiž zobrazil české jihozápadní příhraničí jako oblast, která vlivem přírodní pohromy spojené s lidskou chamtivostí během několika let pozbyla svůj staletý řád i podobu.

Autorka vtahuje čtenáře do současného světa, který rezonuje znepokojujícími jevy jinosti. V prolínání kontinentů a ras se rozvírá i propast mezi tradicí jednotlivých etnik a tak zvanou politickou korektností civilizované společnosti. Úspěchy prudce se rozvíjející vědy a techniky jsou sice omračující, ale ve srovnání s nimi povážlivě zaostává morálka a etika manipulování s lidmi se stává obecnou no

Jirka je třicetiletý mladík. Na jeden víkend odjede z města, aby mohl o sobě v klidu popřemýšlet. Seznámí se s panem Ladislavem, který mu předurčí práci psychologa. Hned druhý den se seznámí se svou první pacientkou a dá si s ní první slanou kávu. Kontakt se předává dál. Denisa je po přepadení uzavřena do sebe. Pavel nevychází se svým bratrem Adamem. Honzíkův tatínek si dělá ze svých rodičů banku.

Kronika soukromé apokalypsyČmelák je na světě už skoro deset let, a přece si tu pořádně nezvykl. Snad je to tím prostředím uplácaným ze sídlištníšedi, snad lidmi, kteří tu uvízli na mělčině svých snů. Ať je to tak či tak, svět podle Čmeláka směřuje ke svému konci a jde jen o to bezbolestně přetrpět tu bohapustou nudu, které se říká život.Ten ale Čmelákovi od základů změní jedno překvapivé setkání.

Saturnin se stěhuje z Luhačovic do Prahy, aby mohl být nablízku své dívce Amelii. Záhy zakoupí starý zámeček v Libni a Amelia zase dva psy s vytříbeným vkusem pro výtvarné umění. Poté, co si teta Kateřina vyžádá Saturninových služeb, odjíždějí s ostatními do Karlových Varů. Saturnin se tam bude věnovat vodnímu sommelierství, poradí režiséru Machatému s novým filmem a seznámí Milouše s vhodnými postupy

Skandální odhalení, nebo mystifikace? Provokace, nebo skutečnost? Autobiografie, nebo fikce? Spisovatelka Sylvie Novak se na prahu padesátky ohlíží za svou úspěšnou kariérou angažované autorky a reflektuje svůj komplikovaný osobní život. Ve vzpomínkách se často vrací k dávnému iniciačnímu vztahu s výrazně starším spisovatelem. Zkrátka bilancuje minulost. A pak je tu přítomnost: harcování se po besedách

Současná česká poezie.

V životě často nebývá nic, jak se na první pohled zdá. Lidé, kteří se tváří jako naši přátelé, jsou nakonec úplně jiní. Láska, která se zdá jako věčná, skončí dřív, než bychom se nadáli. Ale je to i naopak. Potkáme někoho, o kom si myslíme jen to nejhorší, nakonec z něho může být nejlepší přítel. Navíc cesta z vrcholu na samotné dno, je rychlejší, než bychom si dokázali představit. O tom všem je nová

Věčně budoucí ministr kultury Tutanchamon, řečený Tutáč, ten, který prosadil 75 % státního rozpočtu pro svůj rezort, tato lhostejná triumfující šelma inspirovaná hegemonií egyptských faraonů a pojímající svůj úřad jako (nad)vládu nevyzpytatelného absolutistického sarkastika, tento původce nesmrtelné Knihy Tutáč, pokračuje s podporou sekretáře Slávka Jandáka v díle totální kulturní obnovy další etapou.

Z vrcholné prozaické tvorby Karla Poláčka vybíráme dva humoristické romány s charakteristickými prvky autorovy osobité jazykové komiky, v nichž prostřednictvím jemné nadsázky, opakujících se promluv, frází a klišé detailně prozkoumal mentalitu českého maloměsta a obnažil konvenčnost, omezenost a nesmyslnost lidských postojů. Předobrazem obou výrazně autobiografických vyprávění se stalo prostředí jeho

Román pojednává o vzájemných poměrech v manželských a partnerských vztazích a o psychopatech mezi námi. Zabývá se reálnými možnostmi bránit se oficiální cestou proti psychickým, fyzickým i materiálním křivdám páchaným na obětech. Dotýká se rovněž problematiky rasismu, odsuzování, předsudků a obecně mezilidských vztahů. Líčí, jak je těžké bránit se bezpráví ze strany státem financovaných institucí,

Vodáčtí hrdinové knih Zdeňka Šmída za sebou mají dlouhou cestu. Žádná česká řeka zrovna není v dohledu - v pralese na Borneu kolem nich teď tančí domorodci a vodáci Bongo, Sumec a Keny zjišťují, že i když zdejší lovec lebek sem tam někoho sežere, neznamená to ještě, že by to nemohl být slušný člověk. Tanec lovců lebek aneb Proč bychom se nevrátili je posledním z vyprávění o vodácké partě, kterou Zdeněk

Vysoko v kopcích Bílých Karpat jsou řídce rozeseta přikrčená stavení. Všude je daleko. Říká se, že právě proto si tam některé ženy dokázaly uchovat vědomosti a intuici, kterou jsme ztratili. Předávaly si ji z generace na generaci řadu století. Říkali jim bohyně, protože dokázaly bohovat - prosit Boha o pomoc a jeho zásahům i trošku dopomoci...Říkalo se o nich, že vidí do budoucnosti. Proč tedy nezachránily