Tato kniha se věnuje kritice a vysvětlení byrokraticky a komerčně deformovaného pojetí vědy a jejích institucí v posledních desetiletích a mapování alternativních možností pro novou vědeckou éru. Reflektuje současné diskuse ve skupinách vědců, univerzitních pedagogů a různých skupin občanů s cílem otevřít více tyto debaty dalším účastníkům ve veřejném prostoru. Kniha se zaměřuje hlavně na čtyři tematické

Ľudovít Šrámek vyštudoval sociológiu. Venuje sa výskumu verejnej mienky, kultúry a masovej komunikácie. Je autorom desiatok vedeckých statí a výskumných správ. Knižne publikoval monografie Zrkadlo verejnej mienky (1989) a Výskum verejnej mienky - politika - médiá (2000). Ako poviedkár sa prezentoval v Slovenských Pohľadoch, v Kultúre, v Literárnom týždenníku a v Slove. Prozaický knižný debut Poviedky

V roce 1908 Edith Durhamová takřka samotná (pouze se svým věrným albánským průvodcem) procházela křížem krážem skrze izolované, málo zmapované a v dané době často démonizované území severoalbánských horských kmenů. To ve své době představovalo jedno z posledních celistvých osídlení v Evropě, kde stále vládlo nepsané zvykové právo. Durhamová v této knize čtivou a nezřídka i humornou formou poskytuje

Tato kniha se v širším kontextu věnuje největší současné severomexické indiánské skupině Tarahumarům. Autor ji rozdělil do tří částí, v nichž se nejprve snaží o zachycení geneze Tarahumarů a některých dalších indiánských skupin severního Mexika od prehistorických dob do příchodu prvních španělských conquistadorů a misionářů. Druhá část se zaměřuje na některé teoretické pojmy jako etnická, sociální

\"...valószínűleg most éljük az emberiség történetének legbékésebb napjait.\" Ember embernek farkasa, a világ napról napra rosszabb hely, sorozatosak a bűncselekmények, háborúk zajlanak, szinte folyamatos a terrorizmus - ez a hírolvasó mindennapi tapasztalata. Steven Pinker a korábbi műveiben kifejtett eredményeire alapozva az erőszak és az erőszakmentesség pszichológiáját járja körül, és arra az eredményre

Kniha se zabývá působením modernizačních a globalizačních trendů na hodnotové orientace, normy a klíčové aspekty životního způsobu české a hlučínské populace v evropském kontextu. Autoři vycházejí z teoretické koncepce S. H. Schwartze a analyzují rozsáhlé empirické zdroje vlastního šetření (2014) a mezinárodních šetření (European Social Survey 2012, European Values Study 2008). Práce je zaměřena především

Publikácia, ktorá má ambíciu priblížiť bohatosť a štruktúrovanosť sociológie ako vednej disciplíny prednášanej na slovenských univerzitách. Preto zvolená štruktúra troch kapitol sleduje tri základné študijné línie keď hlavný dôraz sa kladie na š túdium sociologickej teórie, ďalej na históriu sociologického myslenia a na metódy sociologického výskumu. Ako čitateľ postrehne, každá z týchto troch oblastí

Noragh Jonesová popisuje prostřednictvím zpěvů, rituálů a tradic udržovaných ženami staletý rytmus práce, života a umírání. Dochází k závěru, že neshody a stres v moderní společnosti nevyřešíme útěkem, nýbrž tak, že budeme i ve svých životech vědomě usilovat o opětovné dosažení dávného a hlubokého porozumění, které bylo pro tyto ženy charakteristické. Jejich pohostinnost, družnost a každodenní oslava

Publikácia prezentuje výsledky základného výskumu súčasných sviatkov, ktorému sa venoval tím etnológov v rokoch 20112013. Sviatky sa stali predmetom empirického skúmania ako sociálne fenomény a ich analýza sa opiera o popisy autentických prejavov, konkrétneho prostredia a spoločenských podmienok, v ktorých sa vyvíjajú. Cieľom etnológov bolo odhaliť, aký význam majú sviatky pre súčasnú spoločnosť Slovenska

Obrazková publikácia viac/menej ne/vážnou formou odľahčene reaguje na súčasnú situáciu. 91 obrázkov Fera Guldana na motívy Mira Polláka pomáha rozoznať dôležité a podstatné od falošného a nepravdivého na Slovensku pred voľbami aj po voľbách.

„Elgondolkodtató utazás napjaink félelmetes diktatúráiban.” Az arab tavasz a diktatúra és a demokrácia közti csata szédületes momentuma volt. Szírián és Jemenen tüntetések söpörtek végig, miközben Egyiptomban, Tunéziában és Líbiában diktátorok fejei hullottak. Ugyanakkor az arab világ csak az egyik front az elnyomás elleni harcban, amely Venezuelától Kínáig, Oroszországtól Malajziáig, illetve Ukrajnától

Vpád ruských invazních vojsk na Ukrajinu šokoval celý svět. Kde leží společenské a historické příčiny tohoto konfliktu? Jak do událostí zapadá politická kariéra prezidentů Putina a Zelenského? A jak bude vypadat budoucnost Evropy? Na tyto otázky v rozhovorech s Petrem Horkým hledají odpovědi bývalý ministr zahraničí Cyril Svoboda, expertka na jadernou energii Dana Drábová, válečná novinářka Lenka Klicperová

Tímto šestým svazkem se uzavírá série knižních publikací, které pod označením Soudobá sociologie začaly vycházet v roce 2006. Cílem celého projektu bylo zprostředkovat českému čtenáři informace o základních trendech soudobé světové sociologie. Poslední svazek řady obsahuje kapitoly, které jsou věnovány jednotlivým oblastem a specializacím sociologického bádání, tj. sociologii rodiny, města, venkova,

Edita Steinová – Terézia Benedikta z Kríža (1891 – 1942) – bola nemecko-židovská katolícka filozofka, mystička, mučeníčka. V roku 1912 sa stala žiačkou Edmunda Husserla na univerzite v Göttingene, neskôr pôsobila ako jeho asistentka na univerzite vo Freiburgu. Ako žene jej neumožnili habilitovať sa u Husserla ani na iných univerzitách vo vtedajšom Nemecku. Pri práci na preklade spisu Tomáša Akvinského

Žijeme v časoch, v ktorých majú mnohí z nás nástojčivý pocit, že náš spoločenský status a vyhliadky do budúcnosti sú ohrozené. Paralyzuje nás pocit, že sme sa ocitli vo svete, v ktorom sme absolútne bezmocní. Prežívame strach z budúcnosti i z vynárajúcich sa tieňov minulosti, máme obavy z vojny, terorizmu, zo známeho i neznámeho, prežívame neuchopiteľné úzkosti z ekonomickej nestability. Strach je

Zlé veci môžu byť na niečo dobré, pokiaľ sa z nich dokážeme poučiť. A platí to aj o slovenskej skúsenosti s covidom-19. Pandémia spôsobila obrovské škody a zasiahla takmer všetky oblasti života. Táto publikácia editora Lukáša Filu a trinástich spoluautorov a spoluautoriek sa zameriava na deväť z nich – zdravotníctvo, ekonomiku, vzdelávanie, kultúru, postavenie zraniteľných skupín, ľudské práva, digitálne

Kniha Nikdo se neováží říci, že je to nudné, se věnuje problematice rozlišování vysokého a nízkého umění - tématu, jehož analýza se často odehrává v rámci nekritické obhajoby populární kultury nebo ve spojení s jistou kulturní povýšeností. Právě proto bývá toto rozlišení často prohlašováno za zbytečné, nebo dokonce za škodlivé. Autor Miroslav Paulíček zde pracuje s vysokým a nízkým uměním jako se vzájemně

Megkülönböztetésre, kiemelésre méltó érték, amely a magyarságra jellemző tulajdonságával, egyediségével, különlegességével, minőségével a magyarság csúcsteljesítménye, amelyet külföldön és belföldön egyaránt a magyarság eredményeként, kiemelt értékként tartanak számon, védett természeti érték, amit a Hungarikum Bizottság hungarikummá minősít, és ami a törvény erejénél fogva hungarikum.

We have lost the plot when it comes to migration. In our collective consciousness, the term \'migration\' conjures up images of hordes of refugees fleeing \'their\' country, escaping on rafts and coming to invade \'ours\'. When we think of migration, we think of (largely unwanted) immigration and its ills. We\'ve got it all wrong. Far from being abnormal, the act of going in search of a better life

Sú naše túžby skutočne naše? Je legitímne kritizovať kapitalizmus prostredníctvom iPhonov? Prečo Beatles nahrali svoje najlepšie skladby práve vtedy, keď už vôbec nemuseli pracovať? Po čom prahli ľudia zo Sovietskeho zväzu podľa západných reklám z čias studenej vojny? A dokážeme si vôbec želať niečo mimo kapitalizmu? Zbierka prednášok z kurzu Postkapitalistická túžba umožňuje čitateľkám a čitateľom