Na podzim roku 1977, po dramatických událostech roku Charty, sepsal Václav Havel reportáž líčící první hodiny Prohlášení Charty 77, následné vyšetřování, čtyřměsíční vyšetřovací vazbu, kterou na něj uvalil komunistický režim, propuštění a posléze mučivé sebezpytování. Jak Havel uvádí v Dálkovém výslechu, asi stostránkovou reportáž někam ukryl a už dávno nevím, kde je. Třeba ji někdy najdu. Za svého

Písanie švajčiarsko-slovenskej spisovateľky a novinárky Ireny Brežnej formovala zlomová skúsenosť emigrácie v roku 1968. Vynútená aj zvolená viacdomosť sa pre ňu stala zdrojom nevšedných postrehov o spoločnosti na Východe i Západe. Texty v tomto výbere, ktorý je už šiestou autorkinou knihou vychádzajúcou v slovenčine, vznikali v rozpätí rokov 1981 až 2017. Prinášajú rozmanité témy prepojené premýšľavo

Jednoduché vysvetlenia namiesto komplikovaného sveta. Korona je výmysel farmaceutického priemyslu! Ľudia, ktorí na ňu ochorejú, takto platia daň za svoje hriechy! Alebo: vírus bol umelo vytvorený v tajných laboratóriách v Číne! Konšpiračné teórie sa šíria rýchlosťou blesku nielen na internete a už dlhší čas nepatria medzi žiadne okrajové fenomény. Bežní ľudia sa prostredníctvom nich radikalizujú a

Už dost bylo sentimentu a růžových brýlí. Opravdu je Česká republika ráj na zemi, jak se mnozí domnívají? Polský novinář a bohemista Michał Zabłocki ve svých provokativních reportážních úvahách neukazuje chalupářskou idylu, ale rýpe do českého rasismu, alkoholismu, korupce či bolavých míst nedávné historie. Možná, že i srdce Evropy někdy krvácí… Pohlédněte do nastaveného zrcadla, které sice nehází

Výbor statí profesora Stehlíka, zaměřených na různé aspekty památkové péče sestává z publikací, které vznikaly od šedesátých let až do současnosti. Výběr obsahuje v zásadě tři druhy textů: články orientované na stav památkové péče a její místo ve společnosti, studie přibližující praxi při tvorbě expozic v památkových objektech a články reflektující památkové akce a realizace. „Miloš Stehlík ve svých

Zapředli jsme s Drahou rozhovor, při němž jsme si podle thajského zvyku vybírali přezdívky čulen – hravá jména, kterými se budeme oslovovat. Měli jsme na vybranou z několika zvířat –Thajci si totiž nejraději dávají jména zvířecí a vůbec v tom nevidí nic urážlivého – naopak. Měli jsme k dispozici mú čili prase nebo kob, žábu, pak se nabízelo ještě kaj, kuře, a kung, krab, tedy podle toho, co se tvrdilo

Publikace je souborem esejí, které se postupně věnují jednotlivým aspektům vztahu textu a obrazu. Mitchell rozebírá reprezentace obrazové i verbální, souvislosti obrazu a jazyka, a to vše dokládá na velmi široké škále praktických ukázek z každodenního života. Základem Mitchellova přístupu k obrazům (a nejen k nim) je interdisciplinarita: jeho hlavní argument pro multidisciplinární náhled vychází z

Kniha obsahuje časopisecky publikované recenzie, ktoré podávajú ucelený obraz o zásadných dielach slovenskej literatúry. PhDr. Jozef Špaček sa narodil 8. 10. 1950 v Skalici, kde žije dodnes. Študoval slovenčinu a ruštinu na Filozofickej fakulte UK v Bratislave. Od roku 1975 až do roku 2013, kedy odišiel do dôchodku, učil na Gymnáziu F. V. Sasinka v Skalici. Jeden školský rok (1986/1987) pôsobil vo

Druhý svazek nové edice zaměřené na vizuální studia a kulturu je věnován japonské popkultuře. Mladí čeští autoři (Karel Veselý, Anna Křivánková, Antonín Tesař, Jan Miškov, Jiří Flígl) v několika kapitolách mapují fenomény japonského filmu, anime, mangy, videoher a fanouškovské komunity otaku, a to v jejich specifičnosti i vzájemné provázanosti. Obrazově bohatou knihu uvádí předmluva japanisty doc.

A Barbárok című esszékötet írásait Baricco először a La Repubblicában közölte. A különböző témák köré csoportosított miniesszék gyorsan változó világunkat vizsgálják. Minden korszak forradalmi változásokat hozott, és az adott időszakban élő emberek nem mindig álltak készen az újra. Kérdés, hogy az internet-korszak szülte újítások milyen következményekkel járnak. A magaskultúra őrzői számára mindez

Polský spisovatel Stanisław Lem se těší oblibě u našich čtenářů již půl století. Do češtiny byla přeložena značná část jeho knih s tematikou z oblasti sci-fi. Nová polská studie o Lemovi, jejímž autorem je Wojciech Orliński přichází s neotřelou myšlenkou jak uspořádat knihu o spisovateli, aby zachytila přehled jeho tvorby i autobiografické údaje a byla zajímavá a nekonvenční. Jednotlivé kapitoly rozvádějí

Slovenský literárny vedec a esejista Július Vanovič napísal knihu fiktívnych listov, v ktorých sa provinciálnosť spája so svetovosťou, privátnosť s odkazmi na svetovú literatúru, filozofiu a tvorivé myslenie. Sú to Listy zo starého dvora, eseje, postrehy pozorovateľa starej i novej totality, ktorý uvažuje o všeobecných mravných, filozofických a literárnych otázkach, no zároveň reflektuje život i „malé“

Svazky Publicistika 3 a Publicistika 4 navazují na vydanou Publicistiku 2 (2012) a přinášejí objemný souhrn Čapkových referátů, recenzí, poznámek a článků o dění v oblasti výtvarného umění v letech 1921–1930, respektive 1931–1939. Těmito svazky ukončujeme nejen vydávání výtvarné publicistiky tohoto autora, ale uzavírají se jimi i celé Spisy, jejichž vydávání zahájil v roce 2007 svazek s Čapkovou literární

Publikácia nadväzuje na dvojzväzok \"Svet literatúry, literatúra sveta\". Po štúdiách autorov angloamerickej, ruskej, francúzskej a nemeckej literatúry sa autor - jedna z najvýznamnejších osobností slovenskej literárnej vedy - zasvätene venuje iba nemecky píšucim autorom: Goethemu, Werfelovi, Zweigovi, Kellerovi, Kafkovi, Wassermannovi a Feuchtwangerovi. Knihu uvádza vyznanie autora o vlastnom vzťahu

Podtrženo osobitá forma memoárů Václava Klause přináší původně privátní výpisky z četby většinou ekonomické literatury z let 19702020, komentované nyní s nadhledem časového odstupu. Do autorova duchovního světa patří ve škále postojů od akceptace po negaci dlouhá řada osobností od Marxe přes Misese a Samuelsona až po naše současníky, ekonomové se na stránkách této knihy potkávají s umělci (Böll, Lennon,

Osm esejů ze sedmi míst Bechyně, Šumava, Vysočina, Polabí, Litoměřicko, Střední Čechy, Ralsko a tedy přinejmenším stejný počet cest, na které je nutné se náležitě připravit: Tady se začne myslet a psát o krajině a co to jako ve skutečnosti je.Tak tedy, jak je to s krajinou ve skutečnosti, to myslím ve skutečnosti nikdo neví. A já to taky nevím a cirkumambuluju kolem toho jako lev kolem horké kaše.

Teraz stojím tvárou v tvár smrti, ale ešte som neskončil so životom. V štvorici esejí, ktoré britský neurológ Oliver Sacks napísal dva roky pred svojou smrťou sa venuje témam starnutia, pominuteľnosti a zázraku, ktorým je ľudský život. Poeticky sa vracia do detstva, obzerá sa za životom a takmer storočím, ktoré prežil, vďačný za život, priateľstvá, sklamania aj úspechy.

Soubor mikroesejů, v nichž se známý český historik a archeolog středověku zamýšlí nad dějinami, událostmi, předměty. Jejich základem jsou většinou glosy uveřejňované na poslední stránce historického časopisu Dějiny a současnost, které autor rozpracoval, rozšířil a dotvořil, ale pro vážnou chorobu nestačil celý soubor dokončit. Tyto texty jsou doplněny o biografický esej o anglické historičce raného

Dílo Karla Čapka, vydané v relativní úplnosti v jeho Sebraných spisech, žije dnes mezi českými čtenáři jen zčásti zejména v románech, divadelních hrách, knihách pro děti a cestopisech. Čapkova rozsáhlá publicistika z valné části nevystoupila z objemných svazků Spisů k běžným čtenářům. Tohoto faktu si všiml nejvýznamnější znalec Čapkova díla, literární historik a editor Jiří Opelík, který se ujal náročného

Datované postřehy a aktuální úvahy jednoho z nejvnímavějších sociálních myslitelů dneška zaznamenané od podzimu r. 2010 do jara 2011 nejsou ani tak osobní reflexí, ale spíše pokusem o zachycení příznaků naší doby v jejich pohybu – možná v době, kdy jsou teprve sotva patrné, ale rozhodně před tím, než dozrají v nějakou běžnou, až příliš důvěrně známou formu, která je tak banální, že už jí ani nevěnujeme