Esejisticky laděná próza, monolog ústavního právníka, bývalého sociálního demokrata a vcelku slabošského intelektuála. Autor zde, podobně jako v dalších svých knihách, opět klade radikálně skeptické otázky, které znepokojují.

Esej Rogera Willemsena nabízí pronikavou úvahu k vnitřní souvislosti Musilova vydaného díla a ke spojnicím tohoto díla s náčrty, deníky a autorovým životem. Jedinečnost Musilova chápání literatury tu je promyšlena v celém svém dosahu a Musil-spisovatel je představen ve své autentické podobě: jako neteologický, zcela nitrosvětský mystik, jako osamělý průzkumník možnosti mezilidských pout, jako autor

Česká republika – a s ní celý svět – prožívá nejtěžší krizi od studené války. Pandemie a vše, co s ní souvisí, v určitém ohledu zvýraznily to dobré, co se v této společnosti ukrývá, ale i to, co ji stahuje do provinčnosti, úzkoprsosti, permanentního hněvivého sváru a handrkování. Úvahám, proč to tak je, jak se to ve vypjaté situaci projevuje a co s tím můžeme zkusit dělat, věnujeme v Deníku N nemalý

Už dost bylo sentimentu a růžových brýlí. Opravdu je Česká republika ráj na zemi, jak se mnozí domnívají? Polský novinář a bohemista Michał Zabłocki ve svých provokativních reportážních úvahách neukazuje chalupářskou idylu, ale rýpe do českého rasismu, alkoholismu, korupce či bolavých míst nedávné historie. Možná, že i srdce Evropy někdy krvácí… Pohlédněte do nastaveného zrcadla, které sice nehází

„Svoboda je poznaná nutnost.“ Na tuto poučku připisovanou K. Marxovi jsem si vzpomněl jednoho rána při procházce lesem. První, co mě napadlo, bylo, že to nedává valný smysl, že by se snad lépe hodilo: „Poznaná nutnost vymezuje hranice svobody.“ Z podobných rozvah vznikl nápad, zkusit převyprávět některé problémy a výdobytky sociálních a obecněji humanitních věd očima technika. Vycházel jsem při tom

Život je len chodiaci tieň: Výber z esejí a článkov (2013-2017). Výberom esejí, článkov a úvah z r. 2013 - 2018 Život je len chodiaci tieň nadväzuje výborný, no často opomínaný slovenský teatrológ, esejista, prozaik a básnik Ivan Čičmanec, žijúci už 50 rokov v nórskom Osle, na svoju knihu Krehké čaro disonancií (Kalligram 2012), sčasti na knihu Z večerných kontemplácií (Hronka 2019) a dopĺňa tak pozoruhodný

A trianoni békediktátum következtében sok ágra szakadt magyarság egyharmada kisebbségi sorba került. A kisebbségi sors szinte mindig veszélyeztetett helyzetet szül. Akkor is, vagy talán még inkább, ha a kisebbség egy adott terület őslakossága. Helyzetüket befolyásolja a többségi nemzet kisebbségpolitikája, de magának a kisebbségnek is a többséghez és a saját helyzetükhöz való viszonya. A Magyar szemhatár

Kniha vysokoškolského pedagoga a literáta představuje mozaiku esejů a glos k věcem (převážně) nadčasovým. Autor se zamýšlí nad otázkami práva, spravedlnosti, etiky a morálky. Vyjadřuje se k celospolečenským tématům aktuálního dění jako jsou globalizace, multikulturalismus, populismus či problematika demokracie. K jeho oblíbeným tématům však patří zejména knihy a literatura, jimž v knize věnuje kapitolu

Autor šiestich esejí hľadá v antických textoch inšpirácie pre súčasné myslenie a pre spôsob života moderného človeka.. Zameriava sa na vybraných autorov gréckej a rímskej antiky (Porfyrios, Plutarchos, Seneca, Maecus Minucius Felix) a na staré indické filozofické a náboženské texty. Hlavné témy sú vegetariánstvo (názor, ktorý má v Európe i mimo nej tisícročnú tradíciu), táranie ako neschopnosť zmysluplnej

Autor, literární historik a publicista, uvažuje o průběhu a důsledcích listopadových změn 1989. V kriticky zaměřených esejistických úvahách vychází z osobních zkušeností, z citací dobových materiálů i z rozboru domácích i zahraničních politických, kulturních a ekonomických studií. Vývoj u nás zasazuje do mezinárodních souvislostí; mimořádnou pozornost věnuje pádu berlínské zdi, rozpadu Sovětského svazu

Marku Rentonovi neschází vůbec nic: dobře vypadá, má krásnou přítelkyni, studuje na univerzitě. Ale v Británii 80. let pro něj není místo. Vláda Margaret Thatcherové ničí dělnické komunity po celé zemi, a poválečné jistoty v podobě zaměstnání, vzdělání a sociálního státu jsou minulostí. Když se Markova rodina začne rozpadat, jeho život se mu vymkne z rukou a on se uchýlí k poraženectví. Cestou ven

Bondyho radostná utopie, resp. antiutopie, vzniknuvší v letech nejchmurnější normalizace a kdysi považovaná za „svaté písmo“ českého undergroundu, je nejen oslavou „alternativního způsobu života“ lidí žijících vědomě a záměrně na pokraji tzv. majoritní společnosti, nejen výsměchem dobovým konzumentským idejím policejního státu, ale i lehkou parodií science fiction, do níž jsou navíc organicky včleněna

Opäť sme sa dočkali a na trh prichádza publikácia obľúbeného autora Jána Sucháňa nazvaná príznačne Zrno času. Poteší aj čitateľov, ktorí si robia kompletnú zbierku jeho kníh a cd, môžu si ich doplniť o jeho 17. dielo. Zbierka zamyslení z roku 2012 - 2013 vychádza z vybraných rozhlasových príhovorov autora doplnených o príbehy zo života, ktoré sú pre tohto autora vlastné, ako sám hovorí, lebo \"má niečo

Esej z roku 1995, v níž autor rekapituluje nejen šest let svého pobytu v Indii v roli mexického velvyslance (1962–1968), ale také zážitky a setkávání s indickou kulturou při několika cestách před vykonáváním této funkce i po jejím ukončení. Pobyty v Indii zanechaly v Octaviu Pazovi hluboké stopy a ovlivnily nejen jeho básnickou tvorbu, ale také nahlížení na kulturu, umění, politiku a filosofii. Své

Divadelní a filmový umělec Pavel Landovský je v české kultuře znám nejen jako herec, ale také jako úspěšný komediograf – legendární se stala inscenace jeho hry Hodinový hoteliér v domovském Činoherním klubu, v níž exceloval Oldřich Nový (1969; režie Evald Schorm). Landovského hry u nás doposud souborně nevyšly a nejsou veřejnosti dostupné, svazek tak jako první představuje Landovského coby dramatika.

Petr Salava, populární diskžokej, producent zábavných pořadů a koncertů, zkušený rozhlasový a televizní moderátor, ale též tvůrce fenoménů doby, známý nejširší veřejnosti, rozšířil svou úspěšnou loňskou knihu o více než dvacet dalších vzpomínek a zážitků a ve formě sloupků, které měly původně časopisecké určení, komentuje vtipně, vážně, nostalgicky i s notnou dávkou optimismu způsob, jakým se mimořádně

Eseje a úvahy reagujúce na spoločenský vývin i bežné ľudské problémy vznikali priebežne od roku 1978 až po súčasnosť. Ich súborné vydanie ponúka hlboký filozofický, ale zrozumiteľne a jadrne podaný ponor do širokého spektra tém, pričom zaujímavé myšlienky sú podporené i osobitým štýlom, v ktorom cítiť sympatický nadhľad, ba neraz aj humor. Rozsah diela poukazuje na fakt, že autor neustal vo svojom

Kniha je konfrontací dvou stanovisek k tématu globalizace. V první části, nazvané Vláda hyperkultury: kosmopolitismus a západní civilizace, filozof a sociolog Gilles Lipovetsky podrobně mapuje fenomén globalizace, který datuje od zhroucení sovětského impéria. Jeho esej lze chápat jako takřka úplný výčet rysů tohoto jevu, přičemž formuluje jak jeho pozitivní, tak negativní stránky. Francouzský ekonom

Dva kontroverzní autoři si šest měsíců intenzivně dopisují, aby se vypsali z témat, která je pálí, obrazně i doslova. Dojde na ekzém i na Sartra, na ego i na levici. To, co začalo jako tajná korespondence zavilých nepřátel, přerostlo v jiskřivou intelektuální výměnu mezi dvěma mistry pera – slavným spisovatelem a neméně věhlasným filozofem. Výsledkem je provokativní názorový střet, který ukazuje celou

Matka byla v životě spisovatele a filozofa Rolanda Barthese tou nejdůležitější postavou. Den po její smrti, 25. října 1977, si začal vést Deník smutku. Psal jej perem, někdy tužkou, na papírové lístky (papír rozstříhaný na čtvrtiny), které potřeboval mít neustále na pracovním stole. Najdeme tu odkazy na souběžně psané dílo Světlá komora, k němuž ho ponoukla jedna z maminčiných fotografií, nebo i sen