Sebestředný a bezohledný malíř Boris se rozvádí se svou ženou a stěhuje se ze společného bytu ke kamarádu Viktorovi. Tento životní zlom ho nutí zamyslet se nad sebou samým a bilancovat. Boris si postupně uvědomuje všechny svoje selhání a poněkud neohrabaně se pokouší napravit chyby. Hledá cestu zpět ke svému dospělému synovi, minulost se mu ale vrací jako bumerang. V té chvíli mu navíc zkříží cestu

Když chytrý a pracovitý kluk jménem Luboš dostane stipendium na jedné z nejprestižnějších středních škol, představuje si, že se ve společnosti těch nejlepších bude rozvíjet a dokáže velké věci. Jenže ačkoliv ho skvělé přednášky, oslňující večírky a velká sportovní klání doslova uchvátí, v některých ohledech zůstávají jeho očekávání nenaplněna. Mladík, který začíná od nuly, se najednou ocitá mezi zlatou

Šestý svazek vybraných spisů Vladimíra Macury představuje autorovy prozaické texty vyrůstající z autentické – a mnohdy i přiznaně autobiografické – zkušenosti se soudobou českou znormalizovanou přítomností, kterou nejen dokumentují, ale také rozkrývají a demaskují. Román Občan Monte Christo (1993) a povídkové sbírky Něžnými drápky (1983) a Hra na něco (1995) tematizují hrdiny, kteří se ze všech sil

Hlavní hrdinka, které sama sebe (a svou sestru) stylizuje do role lišky, opatrné a střežící svůj pelíšek – své soukromí, musí překonávat dvojí handicap. Kromě své povahy, nejistoty, nedostatku sebedůvěry a nedůvěřivosti, stejně jako určitého bolestínství, je to komplex z periferie, „dalekého Západu“ tehdejšího Československa. Perifernost jejího rodného kraje symbolicky vyjadřuje popis zemětřesení,

Román o cestě z hlavy do srdce, o prostém lidském štěstí a o ničem, které přesahuje vše. Přijde chvíle, kdy si člověk uvědomí, že je všechno jinak, než si myslel. Vlivný podnikatel Aleš Hlavinka tento okamžik zažije na oslavě svých 42. narozenin. Místo bujarého oslavování, na které se těšil, málem umře na svém luxusním WC. Nelehká cesta z hlavy do srdce může začít... V knize se zajímavým způsobem snoubí

Román o návratu dvou emigrantů po čtyřiceti letech do rodné země je naplněn zajímavými fakty, která se v příběhu ekonoma Loma a architekta Hromka dostávají do ironického kontextu s domácími představami o tom, co bylo a co bude, jak se vyrovnat s minulými křivdami, a při pokusu odčinit jednu dávnou hanebnost dojde až k neskutečné zápletce, která připomene trikové akce tajných služeb.

Tak jako byl 28. říjen 1918 jitrem samostatného státu Čechů a Slováků, tak byl 15. březen 1939 jeho nocí. Román se odehrává v průběhu tří let mezi atentátem na říšského protektora Reinharda Heydricha v květnu 1942 a koncem války v květnu 1945, tak jak tu dobu prožíval v malém městě Jirka Halada, chlapec na prahu dospívání, se svými kamarády. Autor románu zřejmě čerpá ze svých osobních zážitků, a tak

Igor je bez práce a bez vize. Jediný pevný bod jeho života tvoří pravidelné návštěvy bratra v psychiatrické léčebně. Po večerech vysedává v baru, kam chodí i jeho sousedka Zuza. Ta jedné noci zemře ve svém bytě a Igyho vratký život se začne ještě víc komplikovat. Nevyjasněné úmrtí spouští koloběh vzpomínek a traumat. Kdo ve skutečnosti může za Zuzinu smrt a kdo je krásná dívka z tramvaje, kterou by

Poetická próza Ozim s podtitulem Tesařské črty dává nahlédnout do zanikajícího světa málomluvného starého norského tesaře. Jeho život, ale i dávné řemeslné postupy vidíme pohledem člověka-emigranta, cizince, který se během společného soužití s tesařem seznamuje s jeho řemeslem, jimiž byly utvářeny staré dřevěné stavby v Norsku, a poznává hlavně víc tesařovu rodinnou historii, severskou krajinu a její

Pojďte se s námi vydat na cestu. Cestu, která pro většinu z nás je méně známá a která nás povede klikatými uličkami a temnými zákoutími. Cestu, na které můžete dojít k poznání či pochopení. Je to cesta naší duše, která nám ukazuje jak jsme spolu všichni propojení. Jak vše souvisí se vším. Jak jediné slovo či čin dokážou na celou věčnost spoutat a zastavit něco tak nádherného a vznešeného jako je sám

Krajiny skutečné i snové, sídliště i údolí s chatami. Zvířata, stromy, vítr… Kočka! Muž a žena. V nové knize Ondřeje Macury je příroda svědkem velkých lidských momentů i komických banalit. Někdy se tváří přátelsky a vlídně, častěji je ironická a trpělivě očekává konec iluzí člověka o sobě i o ní. Pomíjivost a plynutí času se odrážejí v nesrozumitelnosti fotografií, které po sobě v albech zanecháváme.

Se získáním statusu babičky přichází kromě radosti i špetka nejistoty. Co přijde teď? Nemějte obavy – tahle kniha vám dokáže, že ta pravá životní jízda teprve začíná. Sbírka veselých i vážných příhod a zamyšlení vám představí ta nejaktuálnější témata „stříbrného věku“: něhu i pasti partnerství po mnoha letech, vzrušující zážitky při cestování, zábavu s vnoučaty, nástrahy zdravotnického systému nebo

Moderní román z prostředí sociální sítě, kde můžete být prakticky kýmkoliv chcete. V prostředí plném přetvářky a paradoxů k sobě nečekaně mohou najít cestu dva lidé, kteří by se v běžném životě nejspíš nikdy nepotkali a pokud ano, pravděpodobně by spolu nechtěli mít nic společného. Díky anonymitě, kterou jim tento druh komunikace nabízí k sobě Erik a Julie nachází přátelskou cestu, která je samotné

Člověk kvůli svému štěstí udělá cokoliv, aby si ho udržel, dokonce si vytvoří proti ztrátě iluzí a nešťastným událostem kolem sebe obranný val, přes který k němu ale nemůže znovu přijít ani štěstí. Román o štěstí, které se zlomyslně mění ve ztráty a zklamání. Ninel má takovou zkušenost od dětství, kdy si začala představovat, co by ji udělalo šťastnou, ale když tomu chtěla napomoct, vždy se její snažení

Hana Vondráčková pečuje o mámu v pokročilém stádiu Alzheimerovy choroby. Doma jí říkají Ali a je to nejvěrnější přítel, kterého kdy babi měla. Je paličatý i dobrosrdečný, dokáže být zlý stejně jako dobrák, bavič i prudič. S Alim je to jako na houpačce – prožijte s ním spoustu zmaru, bolesti, beznaděje, ale i humorných a roztomilých situací. Knižní zpracování blogu, který původně vznikl pro potřeby

Asi málokterý umělec může být považován za žijícího klasika. Mistr Neprakta má mezi těmito legendami nesporně místo a jeho obrázky známe všichni už od raného školního věku – ovšem až na ty, které naleznete v této knize. K tomu nejlepšímu, co vytvořil, patří totiž právem také pikantní, ale přitom půvabné erotické ilustrace, které vtipnými a zároveň zasvěcenými texty doplnil známý a populární sexuolog

Z vrcholné prozaické tvorby Karla Poláčka vybíráme dva humoristické romány s charakteristickými prvky autorovy osobité jazykové komiky, v nichž prostřednictvím jemné nadsázky, opakujících se promluv, frází a klišé detailně prozkoumal mentalitu českého maloměsta a obnažil konvenčnost, omezenost a nesmyslnost lidských postojů. Předobrazem obou výrazně autobiografických vyprávění se stalo prostředí jeho

Příběh Domu s chimérami se odehrává na Ukrajině před více než dvaceti lety. Autor pracoval poměrně dlouho v Kyjevě a v knize zachytil vzrušující život člověka, který přichází z Česka budovat na Ukrajině pobočku renomované pražské reklamní agentury. Děj románu se odehrává převážně na území nově vzniklého státu, s drobnými výlety do Vídně, Berlína, Moskvy, Paříže či Varšavy. Jde o surově dobrodružnou

Symetrická kompozice nového románu Václava Vokolka Krajiny zjevení je inspirována středověkými tabulovými oltáři: střed knihy tvoří hlavní výjev, podstatný střed díla, základní téma odehrávající se v roce 1849. Levá a pravá strana jsou tvořeny dvěma křídly se současnými výjevy. Jednotlivé epizody knihy, které se odehrávají v současnosti, jsou se středem propojeny nesčetnými nitkami nečekaných souvislostí.

Vodáčtí hrdinové knih Zdeňka Šmída za sebou mají dlouhou cestu. Žádná česká řeka zrovna není v dohledu - v pralese na Borneu kolem nich teď tančí domorodci a vodáci Bongo, Sumec a Keny zjišťují, že i když zdejší lovec lebek sem tam někoho sežere, neznamená to ještě, že by to nemohl být slušný člověk. Tanec lovců lebek aneb Proč bychom se nevrátili je posledním z vyprávění o vodácké partě, kterou Zdeněk