Stárnoucí spisovatel Mojmír se nikdy nesmířil s rozvodem. Za maskou protřelého cynika se skrývá zklamaný, bolestínský a nejistý muž, který manželce Hedvice nikdy neodpustil, že od něj odešla, když ji nejvíc potřeboval. Vlastní dcery ho moc vídat nechtějí, a tak ústřední místo v jeho životě momentálně zaujímá dula (kterou čtenáři mohou znát jako vypravěčku předchozích románů Michala Viewegha Biomanželka

Všechno se zrychluje. Jen stromy zarputile trvají na tom, že porostou pomalu. Josef už nemá čas ztrácet čas. Po letech studií a pobytu v cizině se vrací do svého rodiště vést tzv. zodpovědný život coby středoškolský profesor. Malebné příhraniční městečko na něj čeká s doširoka otevřenou náručí jako čerstvě nalíčená past. Svět se sice mění v globální vesnici, ale maloměsto zůstává maloměstem. Josefovy

Koláž historických masek karnevalového reje v Benátkách vyzývá k bujarému užívání života, zatímco maska se zlověstným zobákem – „morový doktor“ neboli Medico della Peste – připomíná naši křehkost a pomíjivost. Za morových ran přicházel i čas příběhů, které lidem ochromeným strachem přinášely rozptýlení i poučení. Pavel Jansa, autor téměř osmdesátiletý, napsal v období od dubna do listopadu covidového

Osmadvacetiletá Anna život, který by jí mohl leckdo závidět. Bydlí v krásném bytě s úžasným přítelem, jehož firma je na vzestupu, a tak se Anna může plně soustředit na péči o domácnost. Jejich vztah je bez poskvrny a je jen otázkou času, kdy Radim před Annou poklekne a požádá ji o ruku – a Anniny blížící se narozeniny by mohly být tím dnem, zvlášť když je Radim poslední dobou takový tajnůstkář… Jenomže

Poutavé deníkové zápisky dobrovolníka, který se měsíc stravoval v typicky českých podnicích. K snídani něco v bufetu, k obědu klasickou hospodskou hotovku a k večeři minutku v restauraci, případné svačinky či chuťovky také v terénu, žádné domácí stravování a také žádný sport. Vše zapíjet českým pivem a vše pod lékařským dohledem MUDr. Lukáše Pollerta... Námět na toto turné vznikl v distribuční filmové

Radek Stavěl (1971) se po dvaceti letech práce v médiích a korporacích vrátil k literární tvorbě a v roce 2017 vydal román Sluneční cyklus. Ten následně vyšel také v anglickém jazyce (The Sun Cycle, 2018). Děj jeho nové knihy Cigarety sledujeme z pohledu hrdiny, jemuž proplouvá život mezi prsty stejně, jako stoupá cigaretový dým protáhlými řasami jeho přítelkyně. Stárnoucí režisér a známý odpůrce cigaret

Prožijte souboj o duši českého národa Příběh se odehrává v Česku v letech 2006-2026 a dokonale zachycuje podivnou dobu, v níž žijeme. Dobu polopravd, lží, manipulace i nenávisti, kde se každý snaží najít své místo. Většina se přizpůsobí, ale najdou se i takoví, kteří hřbet neohnou. Nevyhnutelný konflikt vygraduje ve strhujícím finále, jež prožijete z pohledu čtyř postav, které se od sebe nemohou více

Kniha čtenáře seznamuje s příběhem soudce Viléma Šustra. Děj románu se rozehrává od počátku 90. let minulého století. Na pozadí společenských poměrů autor s důvěrnou znalostí soudcovského prostředí líčí atmosféru, charaktery soudců i zapisovatelek i jazyk, jímž spolu hovoří. Vzniká tak výpověď příslušníka generace hledajícího nové pevné body. Doktor Šustr alias Vilda se představuje i lidsky - sice

Životy lidí se podobají plynutí stébla na hladině řeky. Řeka teče zvolna, bez rušících poryvů větru, bez houpavého vlnění, stéblo se zvolna sune podle tvaru proudu do zatím neznámé budoucnosti. Přírodní a fyzikální zákony přisvědčují vláčnému a nerušenému pohybu stébla a ponechávají hladinu řeky i tvar stébla v jistotě bytí. Ke změně poklidu na hladině řeky přispěje vánek a vítr a déšť a bouře – stéblo

Autobiograficky laděné povídky z pozůstalosti, v nichž autorka přesvědčivě evokuje vnitřní svět dospívající dívky hledající životní opravdovost a její odcizení ve světě, na jehož podobě se mj. nezvratně podepisuje komunistický režim padesátých let.

Zlodějina není jednoduché čtení. Prolíná se v ní současnost s minulostí, fantazie se skutečností. Eman Podoba, který nás vede celým příběhem, na sebe váže další postavy, u nichž autorka bez sentimentu vykresluje jedinečnost lidských životů. Stěžejním okamžikem je 17. listopad 1989, kdy Eman schytá na Národní třídě při demonstraci ránu do hlavy pendrekem a skončí s trvalým poškozením mozku v psychiatrické

Román Nedosáhneš na dno zavede čtenáře do jihočeského Písku roku 1991. Zde se začínají odvíjet osudy několika postav, které jsou vlivem porevolučních událostí nuceny stanout tváří v tvář padesát let starým událostem. Valerie Zajíčková, bývalá vězeňkyně nacistických koncentračních táborů, sdílí společnou domácnost se svou nedávno rozvedenou dcerou Janou a vnučkou Kristýnou. Janina náhlá nemoc a Valeriin

Publikace je pokračováním beletristické prvotiny Veterinární medicína po kapkách. Autor úsměvnou formou popisuje příběhy ze své veterinární praxe, všední i nevšední zážitky se čtyřnohými pacienty, jejich majiteli, ale také studenty veterinární medicíny a kolegy z fakulty i univerzity. Ve svých povídkách nešetří sarkasmem ani vtipem. Do tradičního trojúhelníku mezi chovatelem, zvířecím pacientem a ošetřujícím

Karla se potýká s dávným traumatem, Madlen se snaží odpoutat od despotického partnera a Irena překonává zklamání z nevydařeného manželství. Většina z nás se alespoň jednou za život setkala s problémem, jenž se jevil jako neřešitelný. Mnohdy se do takové situace dostaneme vlastním přičiněním, někdy jsou ale na vině nemilosrdná kola osudu, která nás zastihnou nepřipravené. Hrdinové této povídkové sbírky

Písňové texty Pavla Šruta patří již od začátku osmdesátých let k tomu nejlepšímu, co v české zpívané poezii vzniká. Jako první začal jeho překlady básní Roberta Gravese zpívat Luboš Pospíšil, poté nahrál dodnes nevydané demosnímky s písněmi se Šrutovými texty Petr Skoumal. V druhé polovině osmdesátých let přešly do nejširšího posluchačského povědomí jeho texty v interpretaci Heleny Arnetové, Vladimíra

Súbor milých a humorných rozprávok z bežného života, ale i zo života psov a mačiek, vodníkov i lúpežníkov. Rozprávky zo Zlatého fondu SME.

Strhující příběh o dvou bratřích, které rozdělil a zase spojil cirkus... Cirkusový život není jen tvrdá práce, ale i svérázný svět lidí, kteří mají rádi legraci a obětují se pro úspěch v manéži. Příběh postupně rozplétá osudy hlavních hrdinů, dozvíte se o problémech, s nimiž se v současné době kumštýři potýkají, ale také se řádně pobavíte. Původní scénář ke stejnojmennému filmu Petra Šišky a Artura

Válka s Mloky se dlouho rozvíjí jako koláž novinových výstřižků a jiných skvěle parodovaných záznamů o podivuhodných Mlocích, kteří se naučí mluvit, pracovat, chovat se jako lidé, chybí jim jen schopnost tvořivě myslet. Za zdánlivě pouze zábavnou a vtipnou satirou na novinové senzace se postupně odkrývá to, co Čapek považoval za největší nebezpečí pro lidskou civilizaci. Totiž snahu vydělat na všem,

Linhart v řadě potřetí! A podruhé ve střední Evropě: po Vídni Lvov. (Aberystwyth to pak všecko zpovzdálí pěkně rámuje a diriguje: jako třetí vzadu, jako čtvrtý mušketýr.) Hlavní roli má i tentokrát jazyk. Hravý a neposedný, plný elánu a osvobozených fantazií. Navíc rovnou ve lví tlamě. Tedy piruety na ostří nože. Text s nejvyšší mírou osobního ručení. Linhart neuměl nikdy jinak. Vždycky mu bylo nejlíp

Posmrtně vydávaný román spisovatele Zeno Dostála (1934–1996) vznikl na přelomu epoch: k lektorování byl nakladatelství Československý spisovatel nabídnut před rokem 1989, k vydání připravován po sametové revoluci a spíše shodou okolností zůstal nevydán po zániku prestižního nakladatelství Československý spisovatel. Přitom jde o dodnes čtivý román, zasazený do přelomu padesátých a šedesátých let, ve