Krišnamurti byl indický filozof a významný duchovní učitel 20. století. Bývá spojován i s Teosofickou společností, přestože se od ní později oddělil, jelikož nechtěl patřit ke žádnému kultu, organizaci či náboženskému hnutí. Jeho krédem při hledání pravdy byla svoboda a přesvědčení, že pravdu nelze organizovat. Krišnamurtiho filosofie připomíná evropský existencializmus, ale vychází také z ducha tradic

Kolikrát v životě si něco plánujete. Máte úplně jasno v tom, co chcete, máte jasno v tom, co se má stát. A pak se někdy stane, že máte pocit, že je skutečně někde někdo, kdo se jenom chechtá a brečí smíchy nad vašimi plány, protože dobře ví, že všechno bude úplně jinak. A je jedno, jestli jde o denní drobnosti nebo velké životní plány. A právě o drobných i velkých plánech, kterým se někdo někde možná

Tato proslulá a v mnoha ohledech záhadná série knih velmi ovlivnila duchovní pochody lidstva 20. století. (Popisuje události z přelomu 19./20. století; psána a postupně šířena byla v průběhu první poloviny 20. století.) Každý člověk v ní pro sebe dokáže najít hodnoty, jež ho podnítí k dalšímu zdokonalování. V roce 1894 Spalding ve společnosti jedenácti nadšenců odcestoval na archeologickou expedici

Autor nám postavu dalajlamy přibližuje vlastními zkušenostmi s tibetskou kulturou a také přátelstvím, které s dalajlamou už dlouho vede. Dozvíte se, co si dalajlama myslí o nejaktuálnějších světových problémech současnosti jako je například migrační krize, evropská krize nebo globální oteplování.

Využití moderního, našim potřebám přizpůsobeného Feng Shui vyžaduje optimální nasazení mnohotvárných pomocných prostředků, které již nevycházejí pouze z klasické čínské tradice, nýbrž které již zcela zdomácněly v našem kulturním prostředí. Každý symbol je nositelem síly, která mocně působí na své okolí, potřebuje však k tomu „správné“ místo.

Míjejí staletí, králové přicházejí a odcházejí, císařské říše vzkvétají a upadají, ale Lao-c, Buddha, ježíš, Kršna, ti zůstávají. Jsou jako věčné hvězdy - klidní a neměnní ukazují směr těm, kdo jsou připraveni nechat se vést, vlévajíce všechno, c o mají, do srdcí, jež jsou otevřená.

Tato kniha obsahuje překlad záznamů devatenácti čchanových mistrů. Je tematicky rozdělena na pět hlavních škol čchanového buddhismu a obsahuje i zprávy o nejranějším čchanovém učení. Každá skupina mistrů z jednotlivých škol je pro lepší porozumění textu o

Dr.Yang Jwing-ming: ŠAOLINSKÉ WAJ-TAN ČCHI-KUNG / Mistr Hsing-yun: TŘI BUDDHISTICKÉ SÚTRY / J.Starkbauer: ZEN A CHASIDISMUS / R.Sturmer: RILKE A ZEN / Mistr Jung-ťia: PÍSEŇ OSVÍCENÍ (7.stol.) / S.Sheehan: WAKAN MU / J.Černega: AVALÓKITÉŠVARA / Chuang-po: ZENOVÉ UČENÍ / DIAMANTOVÁ SÚTRA / MUMONKAN s komentáři róši Aitkena ...atd.

Úvahy na téma společných aspektů a vzájemných rozdílů buddhismu a křesťanství z pera proslulého indologa H. von Glasenappa (profesora university v Tübingenu) a zenového mistra Kaisena.

Povídky obasažené v této části jsou volným pokračovaním vyprávění o Bobíkovi.Autorka v nich popisuje \"psí mateřskou dovolenou\" , na niž \"nastoupila\" co si od chovatelky přivezla Bora a Brena, štěňata německých ovčáků.

Claire dans la forêt suivi de Penthésilée, premier combat V tejto krajine všetko ovláda rozum a zvyk, napriek tomu aj tí najrozumnejší dedinčania vyzerajú ako by podliehali prítomným neodolateľným silám. Ak by Claire žila ďaleko od lesa, ďaleko od jeho neobvyklej moci, bol by jej osud iný, neuväznený medzi dvoma mužmi a dvoma túžbami?Po Claire v lese je poviedka Pentesileia, prvý súboj napísaná

Originální slovník z pera našeho předního, žel předčasně zesnulého indologa Vladimíra Miltnera, přináší už ve 2. (v LIBRI 1.) vydání čtenáři zasvěcené a srozumitelně vyložené pojmy spojené s buddhismem, a to včetně výkladu o jednotlivých školách a osobnostech spojených s počátky i šířením Buddhovy nauky, o rukopisech, komentářích, lokalitách a podobně.

Dějištěm sedmnácti povídek, které autor napsal v průběhu let 1995—2014, je jihočeský venkov. Většina příběhů z tohoto povídkového výboru jsou všednodenní lidská mikrodramata, někdy jde více o zachycení nálady a atmosféry, jindy o odvyprávění příběhu nebo o záznam životního pocitu či zkušenosti. Čtenář tak v textech objeví podzim v krajině, jaro a kvetoucí trávy, žhavé léto, vánoční příběhy i povídky

Cesta k vnútornej rovnováhe Začítajte sa do umenia taoizmu. Slávna majsterka taoizmu vám vysvetlí, ako žiť harmonický život! Taoizmus nie je len náboženstvo, v prvom rade je to filozofia a učenie, ako žiť plnohodnotný život. Ten stojí na štyroch pilieroch: verejnom, domácom, súkromnom a duchovnom. Ak je niečo, čo majú všetci taoisti spoločné, je to prítomnosť a vyváženosť týchto aspektov v ich živote.

Tato kniha nám dovoluje nahlédnout do starodávného indického systému lékařství a ukazuje nám, jak jsou tyto principy pro dnešní lidstvo právě tak důležité, jako byly důležité před tisíci lety. Dozvíte se, jak zjistit svou konstituci, a pochopíte, jak žít v harmonii se svou vlastní přirozeností.

Pojednání o zabíjení zvířat a vegetariánství z hlediska buddhistického, všeobecně etického i exaktně racionálního.

Novela Zimní zahrada exponuje intimní život hrdinky mezi dvěma muži na pozadí `velkých dějin`. Příběh se odehrává v rozpětí několika desetiletí - do invaze, za normalizace, po převratu. Vypravěčka Eva má silné umělecké cítění a prožívá napětí mezi svým vnitřním světem a proměnami doby, jež jí znemožnila studia a uplatnění. Ze dvou nápadníků je jí bližší malíř a hudebník Karel, ale jejich vztah nedojde

Srnec, nepravidelný šesterák, vkročil na palouk. Uvyklý na klidné a bezpečné místo se ani příliš nerozhlížel, hned se začal pást. Jen čas od času zvedl hlavu a jistil. Nadlesní Baryška pozvolna zvedl zbraň do střelecké pozice. S prstem na spoušti hledal nejpříhodnější místo pro umístění střely. Srnec však z jakéhosi popudu náhle poodskočil. V té chvíli nadlesní s úlekem viděl, že míří přímo na člověka

Proslulý italský znalec náboženství, filosof a esoterik Julius Evola (1898–1974) v knize Doktrína probuzení vyzdvihuje raný buddhismus jakožto duchovní nauku, jež neztrácí čas spekulacemi a obřady a směřuje výhradně k odpoutání a vnitřní nepodmíněnosti. Označuje jej za učení vyhrazené pro elity, přičemž jeho pozdější podobu náboženství přístupného každému považuje za úpadkovou. Tvrdí, že jádro buddhismu