Melancholik Milan Kundera sa v nesentimentálnom ľúbostnom románe Nevedomosť aspoň v myšlienkach a pocitoch vracia do Československa, ktoré voľakedy musel opustiť. Irena po ruskej okupácii v roku 1968 emigrovala do Francúzska. Josef sa rozhodol o rok neskôr pre ten istý krok, no vybral si Dánsko. Po dvadsiatich rokoch sa náhodne stretnú na letisku v Paríži, obidvaja letia do Prahy na krátku návštevu.

Román o cestě z hlavy do srdce, o prostém lidském štěstí a o ničem, které přesahuje vše. Přijde chvíle, kdy si člověk uvědomí, že je všechno jinak, než si myslel. Vlivný podnikatel Aleš Hlavinka tento okamžik zažije na oslavě svých 42. narozenin. Místo bujarého oslavování, na které se těšil, málem umře na svém luxusním WC. Nelehká cesta z hlavy do srdce může začít... V knize se zajímavým způsobem snoubí

Další prozaický text spisovatelky a nakladatelské redaktorky Magdaleny Wagnerové (* 1960) je a není podobný těm předchozím. Vytříbeností jazyka, stylistickou kulturou a neúnavným hledáním nevšedních slovních asociačních a variačních vazeb, které často vybočují z běžných mantinelů současného českého jazyka, text \"Krajina nedělní\" navazuje na své předchůzce, zejména román \"Papíří\" anebo v menší míře

Děti Vojtěcha Bernatského pomalu rostou, ale jak se zdá, z roztomilých výtržností jen tak nevyrostou. Vtipný deník populárního sportovního moderátora plný rodinných dobrodružství hledá odpovědi na zásadní otázky: Lze jíst jako prase, když jíte kuře? Dokážou si vaše děti zalehnout oko? A kdo je naučil zrovna tohle slovo?! Příhody ze života dvojnásobného tatínka vám přirostou k srdci natolik, že nebudete

Ty dvě snad nemohou být rozdílnější, a přesto je něco spojuje. Kateřina ví, že by po dvaceti letech manželství měla ten plíživý pocit prázdnoty už kvůli dětem ignorovat a nějak tu druhou půlku života doklepat. Nemůže přece riskovat vše kvůli zapovězeným touhám a potřebě cítit, že skutečně žije. Marie rozhodně hodlá dokončit studia a splatit morální dluh rodičům. Přestože ví, že tak ztratí víc než jen

Když se sedmnáctiletá Jana dostane do vysněného Tokia, nejraději by zde zůstala navždy. Záhy se přesvědčí o tom, jak nedozírné následky může takové přání mít. Ocitne se totiž uzavřená v magickém kruhu rušné čtvrti Šibuja. Zatímco mladší podoba Jany bloudí městem, zažívá podivuhodné situace a hledá cestu domů, čtyřiadvacetiletá Jana v Praze studuje japanologii, usiluje o stipendium do Tokia a společně

Nadějné dítě, jež obklopeno milující rodinou nepoznalo lásku; učitel tělocviku, který žije, protože mu nic jiného nezbývá; romantický neúspěšný vrah; invalidní důchodce spokojeně přežívající na okraji společnosti. To vše v jediném, svým způsobem běžně banálním osudu bezejmenného hrdiny. Jména nejsou potřeba, všichni jsou zaměnitelní ve světě, kde se život prostě jen tak přihodí; není třeba o něj bojovat,

Vyprávění šumavského zoologa a fotografa, dlouholetého přítele Václava Chaloupka, kterému pomáhal s oblíbenými večerníčky.

Božena Němcová poukazuje na velké rozpory mezi životem chudého lidu a šlechtou. Hlavními postavami je rodina Skočdopolova. Pan Skočdopole zbohatl a zakoupil si šlechtický titul, následně i zámek. Z paní Skočdopolové se stává dáma se všemi zvyklostmi panstva té doby. Je přesvědčena, že vychází vstříc lidu, žije ale v přepychu a v podzámčí lidé živoří.

Skupina turistů se vydává na poměrně banální výlet do afrického národního parku Serengeti. Zpočátku se zdá, že jim nejsilnější zážitky přinese (přesně podle prospektu cestovní kanceláře) kontakt s nádhernou panenskou přírodou a divokou zvěří. Všechno se však změní ve chvíli, kdy je při návštěvě masajské vesnice přepadne skupina ozbrojenců. Pouze jediný člen výpravy zůstává na svobodě, z ostatních se

Příběhů o závislostech bylo napsáno již hodně. Tato kniha je výjimečná tím, že pojednává nejen o drogově závislých, ale i o tom, jak může drogově závislý člověk zničit sebe i své nejbližší. Jak můžeme být závislí na drogách i na jiných lidech. Jak s námi druzí mohou manipulovat, aniž si to uvědomujeme. Proč nám mohou ubližovat a my si to necháváme líbit? Protože si nedůvěřujeme. Chceme být milováni.

Píšou se divoká 90. léta. V nich vyrůstá Pavel. Patnáctiletý kluk, který podléhá honbě za penězi a falešnými ideály. V cestě za penězi se ocitne na ulici,kde se živí drobnými krádežemi, ale i kuplířstvím a stále více zapadá do podsvětí. Obstojí mezi veksláky, pasáky a na druhé straně rodinou, která ho chce zpět?

Dobrodruh Lukáš Matějček v částečně autobiografickém románu vypráví o tom, jak v osmnácti vyrazil z Ostravy poprvé do světa. Stopoval do Íránu, kde ho už po pár hodinách okradli o většinu věcí a zavřeli do vězení. Překážky překonal, po návratu odmaturoval a brzy nato odletěl na půl roku do nepálských hor učit děti angličtinu. Pak se přesunul do Indie – a právě ta mu změnila život. Skamarádil se tam

Karel Schulz je znám především jako autor monumentálního historického románu o Michelangelovi Kámen a bolest (1942/43) z renesanční Florencie. Tato kniha se znamuje se zapomenutou avantgardní tvorbou Karla Schulze. Po více než osmdesáti letech předkládá před čtenáře dva dnes téměř nedostupné a neznámé tituly, jimiž Schulz významně obohatil prozaickou tvorbu meziválečné avantgardy: soubor povídek a

Na okraji vesnice v srdci zapomenutých Rychlebských hor už po generace stojí kamenný dům obklopený alejí vzácných jeřábů, podle kterých se mu přezdívá Jeřabinový dům. Právě do něj se vrací Lucie. Na léto, nebo napořád. Starý dům pro ni v dětství představoval bezpečné útočiště a teď, když se jí život drolí mezi prsty, tu hledá úkryt znovu. Svým návratem Lucie naruší křehkou rovnováhu života místních

Cynická Bára není typ holky, která se ráno probudí se sexy rozcuchem, protáhne se a na první pokus vyfotí #nomakeup selfie, za kterou dostane 200 lajků, než dojde do koupelny. Je spíš ten typ holky, která se ráno bojí podívat do zrcadla, na zůstatek účtu a do lednice. Její život se otočí vzhůru nohama, když jí umře babička a „odejde do nebe“. Bára ale zjistí, že smrtí nic nekončí, naopak jí všechno

Po téměř sto dvaceti letech vychází Šlejharův novátorský román Peklo, odehrávající se během jediné noční směny v městském cukrovaru. Tovární prostor, jímž dané noci prochází hlavní hrdina, mladý inženýr kontrolující chod všech pracovišť, autorovo bezejmenné alter ego, je vybudován jako pekelný, bezcitně surový obraz moderního světa, ve kterém se člověk stává otrokem hmoty. Lidé pracující v útrobách

Dita Krausová (nar. 1929), jejíž válečné zážitky inspirovaly španělského autora Antonia Iturbeho k bestselleru Osvětimská knihovnice a která své osudy shrnula v autobiografii Odložený život (2018), nyní přibližuje životní pouť svého manžela. Válečné události zavedly Otu B. Krause (1921–2000) nejprve do terezínského ghetta, pak do osvětimského pekla, kde jako vychovatel působil na dětském bloku, a následně

Každý obyčejný den nám může změnit život. Hrdinové povídek scenáristy Marka Epsteina jsou zdánlivě sebejistí a stabilní jedinci uchlácholení drobnými lidskými sny. Jejich jistota ale není víc než pouhé očekávání pádu. Jsou zrazováni tam, kde se cítili nejsilnější: rodinou, přírodou, rozumem i láskou. Okolnosti je strhávají z cesty a ponechávají rozhodnutí, zda se chtějí navrátit do bývalé rovnováhy.

Karel Čapek (1890-1938) patří mezi těch několik literárních velikánů, jejichž díla nic neztratila ze své čtivosti ani tři čtvrtě století po té, co byla napsána. Ze všech jeho románů, próz i skvělých fejetonů patří Povídky z první a druhé kapsy k tomu nejlepšímu. Povětšinou detektivní příběhy, jejichž hrdiny jsou policejní komisaři, agenti, strážníci, četníci, ale také sňatkoví podvodníci, zločinci