Třetí kniha trilogie úvah Druhá derivace touhy nadčasově komentuje události, které se během našich životů dotýkaly nás všech. Tomáš Sedláček je však nazírá veskrze jinak, čerstvě: politiku a ekonomii vnímá optikou filozofie, teologie a psychologie, rád hledá náš odraz ve filmech a příbězích, po původu dějů pátrá až v prastarých mýtech, zamýšlí se nad českou velikostí v malé Evropě či západní civilizací

Předchozí epocha skončila a provázena řadou bolestí se rodí nová. Většina lidí tuto změnu nepostřehla nebo ji z různých důvodů nepřikládá takový význam, aby ji podpořila či jen akceptovala, ani nečiní kroky, aby nenastala. Jinými slovy řečeno, perspektiva a volba budoucnosti lidstva značně pokulhávají za probíhajícími procesy. Jak se ukazuje, příroda je dosud mocnější než člověk a neustále nás překvapuje.

Kniha Stredoeurópan vychádza rok po náhlej smrti publicistu Petra Morvaya. Dôvodom nie je len uctenie jeho pamiatky, ale aj nadčasovosť textov, ktoré písal pre stredouerópske médiá. Hoci bol jeho záber širší, v knihe nájdete výber reportáží a publicistických textov o strednej Európe. Mal k nej veľmi osobný vzťah a aj preto jej rozumel ako málokto. Keď písal pre maďarské publikum, snažil sa mu vysvetliť,

Paměťová studia, o jejichž boomu v podobě nejrůznějších pamětí, vzpomínek či memoárů není pochyb, tematizovala povětšinou paměť jako individuálního nebo kolektivní/národní. Rodině v tomto kontextu nebyla zatím věnována náležitá pozornost, a to přesto, že valná část našeho života se odehrává právě v rodině. Tato publikace nahlíží na rodinnou paměť inovativním a originálním způsobem, prostřednictvím

Šestý svazek esejů Milana Kundery se jmenuje Zahradou těch, které mám rád. Texty této knihy autor napsal a publikoval v letech 1989-2008. Spolu s jinými úvahami vyšly v knize Une rencontre (Gallimard 2009). Na záložce se dočtete: „Tato kniha je věnována zejména umění románu, které je pro Kunderu ze všech umění to nejevropštější (Rabelais, Cervantes...) a umí odhalit na lidském životě, co jinak nelze

Dejiny v sebe obsahujú množstvo obchádzaných epizód, postáv a záhad. V predkladanej zbierke sa budeme voľne pohybovať od bojových pláni až po väzenské cely. Spracované príbehy sa týkajú slovenských, českých aj svetových dejín. Budeme sa venovať témam ako zastúpenie Slovenska v uhorskej politike, nájdenie stratených potomkov Janka Francisciho, pôsobenie mladého J.R.R. Tolkiena na západnom fronte, zoznam

Kniha je pokusem o připomenutí svérázu dopisní formy vyjádření, třebaže se v tomto případě jedná o soubor fiktivních dopisů. Jejich adresáty jsou však zcela konkrétní teoretici revoluce, a to z různých období dějinného vývoje. Na rozdíl od autora spojuje adresáty jednotlivých dopisů vyzývání k revoluční akci, či naopak varování před nedoceňováním jejích důsledků. Autor vychází z předpokladů, že jeho

Zbierka textov mladej autorky s ľahko patinovanou dušou reflektuje vonkajší svet optikou hypomanického introverta. Je v poriadku nebyť úplne v poriadku - to je oslobodzujúci postoj, do ktorého dcéra kultového slovenského gitaristu musela zrieť niekoľko rokov a teraz by sa o zážitky z tejto cesty rada podelila aj s ostatnými. Kúpou tejto knihy podporíte Ligu za duševné zdravie a ak budete čítať pozorne,

Sborník obsahuje dvacet šest příspěvků 28. ročníku plzeňského mezioborového sympozia věnovaného problematice české kultury 19. století, které v únoru 2008 pořádala Univerzita Karlova. Plzeňské sborníky vydávané nepřetržitě od roku 1981 až do současnosti, shromáždily v 26 svazcích klíčový materiál k řadě témat české kultury, politiky a historie.

Kratšie filozofické texty maďarského spisovateľa a filozofa. V humorom okorenených reflexiách sa zameriava na rôzne duchovné, spoločenské a estetické témy. Uvažuje o priateľstve, o význame klauna v umeleckých dielach, ale aj o poetike Williama Wordswortha či významných sakrálnych dielach ľudstva ako je napríklad Stonehenge. Titulný, najrozsiahlejší text možno považovať za akýsi autoportrét či prierez

Kontakt člověka s krásou vzbuzuje lásku, otevírá v duši nečekané horizonty, tušenou vertikálu, v níž se prolíná krásno s dobrem. Díváme-li se směrem, kde se rodí možné zázraky, ozve se hlas podvědomí. Umění si podává ruku s krásou, je na stopě jejímu zrození a tady nalézá svůj smysl. Okruh estetiky patří k životu básníků a esejistů. A díky němu se setkalo sedm tvůrčích osobností bytostně hledajících

Kniha jednoho z nejvýznamnějších českých historiků umění, esejisty, kreslíře a básníka Jaromíra Zeminy zahrnuje texty z let 2001 až 2017. Sám autor ji charakterizuje následovně: Opět se tu střídá próza s poezií, ubylo reflexí o přírodě, zato je tu mnohem víc úvah o umění, i starém, jež mě zajímá čím dál víc, a přibylo také intimnějších úvah o mně samém. V tom smyslu je tato knížka snad ještě osobnější

Vzpomínky na smutné i humorné zážitky ze života význačného japanologa se vztahují k místům ve třech zemích na třech kontinentech – k Čechám, Japonsku a Kanadě. Časově se rozpínají od autorova prvorepublikového dětství ve Staré Boleslavi přes odchod do kanadského Toronta v roce 1967, několik pobytů v Japonsku až k současnému životu ve Vancouveru. Autor se mj. zamýšlí nad literaturou i filmem, náboženstvím,

Plně informovaný pohled na svět (média v něm jsou určující, v negativním i positivním slova smyslu) mění společnost a sociální scénář - mění se pojmy demokracie, pravdy. Místo individuální zkušenosti nastupuje zkušenost mediální a člověk nalézá své kořeny a identitu jen tehdy, hledí-li na sebe ze stránek novin, z televize či internetu; jinak bloumá světem vykořeněn a bez osobnosti. Jak mění mediatizace

Tři škaredé středy zasáhly způsobem krutým do života starší generace a rozvrátily osudy milionů lidí, okradly je o velkou část mládí a většinu z nás o čtyři desetiletí, v nichž jsme o sobě nemohli rozhodovat sami: Ve středu 15. března 1939 obsadil Hitlerův wehrmacht zbytek Československa, ve středu 25. února 1948 ukončila komunistická strana vývoj poválečné československé demokracie a za ranního svítání

Michal Janata (nar. 1952) ve své esejistické knize Stáří je mládím světa rozkrývá titulní téma v široké historické perspektivě myšlenkových a kulturních souvislostí a pronikavě analyzuje systémová znevýhodnění, jimž jsou v naší současné společnosti vyznávající kult věčné mladosti a neutuchajícího výkonu ve stále větší míře vystavováni příslušníci „vyloučené generace“. Hluboce erudovaný a přitom čtivý

Ungvári Tamás történelmi miniatűrjeinek, enciklopédiáinak rajongói most az összefoglaló művet tarthatják kezükben: saját történelmünkről, a megszenvedett igazságról. A történelmi kaleidoszkóp a két világháború közötti időszak szellemiségét, majd a második világháború végének \"ébredését\" idézi meg. Azt, amikor az írók élményeiket ostromnaplókban rögzítették, mások türelmetlen utópiákat szőttek. A

Úvahy doc. PhDr. Evy Smolkovej, CSc. sa týkajú otázok života a jeho hodnoty v humánnom a enviromentálnom rámci vo svetle súčasného rozvoja biologických vied a rozvoja moderných biotechnológií. Zaoberá sa súčasnými etickými a axiologickými otázkami, ktoré sa viažu na problematiku ovplyvnenia vlastnej prirodzenosti. Analyzuje rôzne typy prístupov k enviromentálnej a bioetickej problematike a usiluje

In beautifully written and powerfully thought prose, A World Out of Reach offers a crucial record of COVID-19 and the cataclysmic spring of 2020-a record for us and for posterity-in the arresting voices of poets, essayists, scholars, and health care workers. Ranging from matters of policy and social justice to ancient history and personal stories of living under lockdown, this vivid compilation from

Esejistka a poetka Dana Podracká zostavila publikáciu venovanú najvýraznejšej slovenskej prozaičke Božene Slančíkovej Timrave (1867 – 1951), ktorej 150. výročie narodenia si tento rok pripomíname. Z úryvkov jej diel a korešpondencie sa pokúsila vytvoriť plastický obraz autorky, ktorej „spoločnicou bola po celý tvorivý život samota – tá vonkajšia i tá vnútorná“ (A. Matuška). Timravina existencia je