Publikace Doktore, vražda, jedeme! Deník policejní, deník výjezdový je druhým, doplněným vydáním původní knihy Doktore, vražda, jedeme! (z deníku policejního lékaře) z roku 1995. Přináší osobní zkušenosti policejního lékaře pplk. MUDr. Karla Vomáčky z ohledání velkého počtu obětí vražd, sebevrahů a podezřelých úmrtí, k nimž došlo na území Hlavního města Prahy a Středočeského kraje v letech 1978–1994.

František Ringo Čech po více než půl století plynule prochází všemi oblastmi umění. Píše nenapodobitelné písňové texty, knihy i divadelní hry, proslavil se jako nepřehlédnutelný malíř, zpívá a prosadil se i jako originální herec nejen ve svém Čechově prozatímním divadle. Po listopadu 1989 se zapojil také do politického života. Nyní se věnuje již výhradně umělecké tvorbě. Legenda české hudební populární

Spisovatel Filip hledá v Egyptě informace do své knihy o závěru staroegyptské doby v konfrontaci se současností. Získá odpovědi na to, jak vzniklo lidstvo a jaké rysy doprovázejí závěr každé historické epochy? Dostane se při svém pátrání až na dvůr posledního egyptského faraona? A může se na několik měsíců ztratit v Egyptě a být bez kontaktu se svou rodinou, která po něm usilovně pátrá?

Příběh inspirovaný skutečnými událostmi se odehrává na okraji české vesnice, kde šarvátky mezi sousedy neberou konce. Tři sousedi se spojí v boji proti čtvrtému. On má peníze, jich je víc. Spory se vyostřují a postupně jsou do nich zataženy úřady, po licie, soudy i televize.

Krátké texty Jiřího Brdečky zachycují jeho sny od osmnácti do skoro šedesáti let. Je to pohled do fantastického, zářivého a komplexního vnitřního světa. Ten svět se během Brdečkova života nijak nevyvíjel a platily v něm sice surreálné, ale pevné zákony. Knížka je vlastně scénář k filmu, který Brdečka nikdy nemohl natočit. Jde o soukromé zápisky, ale vytříbený styl a vizuální náboj napovídá, že Brdečka

Realita šílenství není jen román o šílenství reality psaný osobitým jazykem s notnou dávkou humoru, který hraje všemi barvami. Je to hra se světem, hra s postavami i se čtenářem. Autor bravurně komanduje své vyvrhele, zatracence i světapány ve světě nepříliš odlišném od toho našeho. Je to komedie o nekonečném počtu jednání, ale i tragédie plná drog, sexu a psychóz. Ani zkušený čtenář nezná zdaleka

Petr Machar je úspěšný automobilový závodník. Je zvyklý vítězit a sprohrami si neláme hlavu. To však jen do té chvíle, než si při jednom ze závodů poraní páteř. Tehdy pro něj začíná ten největší závod jeho života, kdy bojuje se smrtí a s myšlenkami na to všechno vzdát. Prochází sanatoriem a rozvodem s manželkou. Domů se vrací na invalidním vozíku a má pocit, že zůstal na světě úplně sám. Ze syrovosti

Nová kniha mladého autora, jehož povídková prvotina (Ažumřeš, nikdo už ti nebude chtít sahat na prsa) vzbudila zaslouženoupozornost kritiky i čtenářů. Hliněné dny jsou novelou,o níž sám autor říká: „Kniha druhé poloviny století, ve kterémrozkvetlo salónní

Sametová revoluce pronikla až na farmu podnikavého Milana. Jeho nutrie ji nadšenecky přijmou za svou s nadějí, že už se nebudou nosit kožešiny, ale samet! To se tak úplně nestane a stejně jako lidé čelí náhle i nutrie rozhodnutí: kam dál? Jakou roli v tom bude hrát tango a nutrioterapie? Příběh, který ukazuje, že svoboda, soudržnost a láska nejsou jen prázdná hesla.

Mnohokrát již lidé z domácího hospice Cesta domů otevírali dveře domova, kde někdo umíral, a jeho blízcí mu chtěli být nablízku. Každé dveře byly jiné, každý osud za nimi také. Autorka vybrala pár desítek příběhů, které vás dojmou i potěší, možná vás zbaví strachu, ale především v nich asi potkáte kus sebe. Když člověk umírá a obzor je na dohled, dostane i všední život jakoby větší cenu. Každá chvilka

Dva dlouholetí kamarádi a někdejší kolegové-učitelé se už pár let živí poněkud lukrativnějšími profesemi: jeden jako gigolo a druhý jako nájemný vrah. Aby si od svých náročných povolání na pár dní odpočali, vyrazí na řeku Sázavu. Jenomže muži jak známo nepřestávají pracovat ani na dovolené… Takový je náčrt filmového scénáře, pro nějž chce autor stůj co stůj získat otupělého producenta. Nabídne brutální

Labilní, hysterická, sebestředná, vztahovačná, netrpělivá, úzkostlivá, trochu rozmazlená a náladová, to všechno by se dalo o Veronice říct. Jenže co se stalo, že je právě tady a teď, v posteli s cizím klukem, a jen doufá, že tenhle sex brzy skončí? Veronice se vinou hlavou myšlenky, splétají se do obrovského klubka a Veronika se je snaží rozmotat, aby nemusela vnímat přítomnost. Ze zdánlivě zábavné

Výraz přátelé se zvláštními výhodami vyjadřuje vztah osob opačného pohlaví, kteří nechtějí, aby jejich poměr přerostl v lásku. Nejde o cynické poskytování svobody v partnerském vztahu, nevázanou promiskuitu, ale o snahu, aby jejich vztah nebyl zmítán v bouři extází od zamilovanosti k hádkám a rozchodům. Aby jej nepokazil sex, žárlivost, ani marná snaha, aby ten pocit blaženosti trval na věky. Masako

Začalo to v září 2014 s novým formátem kulturního magazínu Uni. Od té doby píše Eugen Brikcius měsíc co měsíc pro tohle médium své postily. Pak, v roce 2017, vyšlo prvních šestatřicet postil knižně. Tomáš Kubíček je označil v doslovu směle za „román o románu“. Tedy za šestatřicet minutových románů, které skládají background nebo pandán k Eugenově Nepředmětné odyseji. Tu můžeme číst jako jistou bilanci

Staré rodinné sídlo, ve kterém Larisa vyrostla, skrývá nejedno tajemství. Jednou najde na půdě staré dopisy odhalující nelehký život její praprababičky Vilmy s násilnickým Hanušem, které ji zcela pohltí. Postupně si začíná uvědomovat nápadnou podobnost v chování svého manžela Viktora a Hanuše. Osud dvou manželských párů v dramatických zvratech zobrazuje osobní dilemata, potřebu lásky a otevírá úvahu

Když její manžel spáchá sebevraždu, zhroutí se Jitce svět. Zůstane sama s osmiletým synem, který se jí vzdaluje, manželovou rodinou, která jí Pavlovu smrt vyčítá, a především s trýznivými otázkami, na něž nedokáže najít odpovědi. Proč to udělal? Můžu za to já? Co teď s námi bude? A jak mám začít znova žít? Čekají ji dlouhé měsíce tápání, přešlapů a snahy, aby se stala silnou ženou, která se dokáže

Vodáčtí hrdinové knih Zdeňka Šmída za sebou mají dlouhou cestu. Žádná česká řeka zrovna není v dohledu - v pralese na Borneu kolem nich teď tančí domorodci a vodáci Bongo, Sumec a Keny zjišťují, že i když zdejší lovec lebek sem tam někoho sežere, neznamená to ještě, že by to nemohl být slušný člověk. Tanec lovců lebek aneb Proč bychom se nevrátili je posledním z vyprávění o vodácké partě, kterou Zdeněk

Kniha vás zavede do osudů dvou žen propojených deníky. Karolína, nezaměstnaná a hledající smysl života, přijímá nabídku zpracovat deníky Magdalény Škroupové. Na první pohled dětské stížnosti se proměňují v dojemné vyprávění o lásce, nevěře a ztrátě. Karolína je pohlcena Magdaléniným osudem a nemůže se odtrhnout od stránek, které ji vtahují do světa minulosti. Magdalénčino rozhodnutí vzít si muže, kterého

Čtyři hrdinky románu Markéty Pilátové jsou v situaci, kdy znovu začínají – v Praze a v Brazílii. Pokoušejí se dobrat toho, jak moc si historie zahrála s jejich životy a láskou. Ta může mít podobu dopisů tajně putujících přes oceán, stejně jako kovbojského dobrodružství v džungli. Kniha vypráví o pocitech emigrantů, kteří se vracejí na místa, odkud odešli, o zmatení jejich dětí a o hojivé síle nalezeného

Píše se rok 1993, jsem poprvé v Itálii se třemi kolegy z práce. Po pár dnech v Alpách v okolí Trenta někdo navrhl: „Pojeďme zítra do Verony.“ Brzy ráno pelášíme mou stařičkou Alfou Romeo na jih a před sjezdem z dálnice Verona centro slyším zezadu: „Kluci, ráda bych viděla to Koloseum.“ Já od volantu odpovídám: „Neboj, jedu přímo tam.“ Verona je docela velké město, tehdy měla bezmála 300 000 obyvatel.