Novela napsaná jako film. Příběh plný děje, naděje i beznaděje. Příběh o jistotě a nejistotě s transsexualitou. S detailem tváře i širokým záběrem otevřené krajiny. S trochou romantiky a existenciální úzkosti, poezie i prózy prostě všech těch základních látek, z nichž si lidi odjakživa míchají své životy. Co je dneska jistější než nejistota? Nejisté je, co je, co bude i co bylo. V globálu i lokálně,

Kapky vyprávějí příběhy, které se nejspíš někdy staly každému z nás. Protože kdo z nás někdy neprožil radost, kdo se nikdy něčeho neděsil nebo něco nepokazil a pak toho trpce nelitoval? Povídá se v nich také o Bohu. O Bohu, který se zajímá o každodenní patálie našeho života a záleží mu na nás. O Bohu, pro kterého není nikdo příliš malý nebo příliš nedůležitý. O Bohu, který nás miluje. Tyto příběhy

Divadlo umí okouzlit. Své o tom ví i jedenáctiletá Františka, která raději než domů, kde je dusno nebo ticho k nesnesení, chodí po škole do dramatického kroužku. Divadelní partě je zcela oddaná a díky ní objevuje, co znamená věnovat se umění a být součástí velké smečky. Proč jim ale vedoucí Mirek zakazuje kamarádit se s dětmi, které do kroužku nechodí? Proč tvrdí, že správná herečka musí svému režisérovi

Řeky mají přítoky, které posilují jejich proud. Romány je mají též. Objevují se v nich ucelené příběhy, které je buď přímo inspirovaly nebo obohatily. V Babičce naší paní Boženy Němcové je to příběh Viktorky. Přečetl jsem teď všechny své prózy znovu, vybral z nich pasáže, fungující po malé úpravě jako samostatné povídky či dokonce novely, a připojil k nim i svůj nejčerstvější román, byť teprve rozepsaný.

Vinařský deník je druhým literárním počinem Daniela Jahna po jeho debutovém románu Naivní sezóna (Dauphin 2017). Nová próza beletristickou formou deníkových zápisů mapuje vinařské práce v průběhu jednoho roku, tedy pěstování vinné révy a výrobu vína. Text je pojat v odlehčeném stylu Betty MacDonaldové, tedy jak se to dělat má, i jak se to dělat nemá, co všechno se při této práci může přihodit a pokazit,

Nejnovější kniha Evy Štolbové, která dotváří osudy šťastných lásek lidických žen po osvobození 1945. Kniha se vymyká z běžné představy beletrie v několika směrech. Je vlastně pokračováním, druhým dílem publikace Evy Štolbové Území cizího žalu, kde se mísí dokument s novelou. V knize Tváře mužů a srdce žen vypráví osudy žen i mužů, jež poznala v letech 1977-1979, kdy provázela amerického jazzmana Tonyho

Oba jsme svůj zrak soustředili na tu rychle slábnoucí, naoranžovělou kouli , sestupující k hladině oceánu, jež nám odvážně odhalovala svou další cestu. Na druhou stranu světa. Chtěla jsem ten zázrak chytit a nepustit. Toužila jsem z toho okamžiku neztratit jedinou vteřinu, nezapomenout jediný dotyk a dokázat nemožné, tak moc ho nemilovat… Něco jako zemská přitažlivost. Něco jako střela, která vás sice

Sežral vám sousedův křeček večeři? Natankovali jste místo benzínu koprovou omáčku? Doručili váš balík do Kuala Lumpuru místo do Loun? Upadli jste kvůli tomu do hluboké deprese? Náladu vám zvedne četba povídek Martiny Perlíkové, trochu tajuplných, o něco více hororových, sem tam poněkud krvavých, především však kořeněných osobitým a velmi nekonvenčním humorem

Serafína je šestnáctiletá holka se sluchátky v uších a hlavou plnou snů o návratu do jižní Itálie, kde se narodila a kde zůstal její tatínek, babička i moře a sad plný olivovníků. Od svých sedmi let žije v Praze s mladší sestrou a matkou, se kterou se v jednom kuse hádají a která oběma svým dcerám zakazuje jakoukoliv návštěvu jejich rodné země. Co Serafíně v životě chybí, snaží se hledat v knihách

V malé vsi s podivuhodným názvem Zadní Deštná pod Poklicí žije svérázná dvojice otce a syna – starý Anton a mladý Anton. Žijí po svém, skromně, v souladu s přírodou a svým svědomím a tím jsou trnem v oku svým sousedům. Ale nepjen tím, o nich a o jejich původu se nic neví. Vše se objasní, když se jednoho dne zjeví neobyčejný mrak čili Mrak, s nímž mladý Anton zažije výjimečné dobrodružství mimo běžnou

Známá filmová režisérka (mj. Musím tě svést, Fair Play) vstupuje podruhé na pole literatury. Po úspěšném „románu ze svého života“ Moje pařížská revoluce (2014) nyní přichází s „románem ze společnosti“ Každý něco tají. Příběh z prostředí filmových herců a jejich všedních i svátečních dní nabízí nejen poutavé a napínavé čtení, ale klade také otázky, v jaké společnosti žijeme a jaké etické mantinely jsme

Třetí román úspěšné české autorkyExistuje-li něco, co prověřuje opravdovost lidského života, pak je to utrpení.A existuje-li něco, co život znehodnocuje, pak je to utrpení, které člověk působí jiným. Jenže co když je přesto nevinen?Co když je to všechno jen shoda okolností a člověk je pouze bezmocným nástrojem osudu?Je zima roku 1954 a devítiletá Mira se přes zákaz rodičů vypraví k řece jezdit na ledových

Když se mladá manželka a matka Petra Tomanová stěhovala na začátku 90. let z Čech do Ameriky, vezla si s sebou i svůj vlastní sen - vzdělat se, podnikat a zajistit svým dětem tu nejlepší budoucnost. O několik let později si na drahé a náročné stadium vydělává úklidem domácností bohatých Američanů, po nocích se učí na zkoušky, stará se o děti a domácnost, a s vypětím všech sil se snaží na svůj původní

V české kotlině se vždycky vědělo, že s humorem jde všechno líp, a to dokonce i když se v mladickém rozmaru necháte chvilku unést silou okamžiku a najednou zjistíte, že vám bude čtyřicet. S pivem v ruce, výčepem za zády a kamarády po boku ale není nic tak hrozné, jak to na první pohled vypadá, ani život. Své o tom ví i parta přátel, kteří se prostě jen snaží zamilovat, opít, vydělat prachy, zbavit

Náměty ke 27 povídkám čerpal autor z osobních prožitků a událostí, které se odehrály v honitbách, v nichž byl za necelých padesát let provozování myslivosti členem. K některým také posloužily příběhy z loveckých destinací při pravidelných návštěvách hor milovaného Slovenska. Většina z nich je provázena humorem i vynalézavostí příslušníků zeleného cechu a mohou se stát poučením nejen pro začínající

Kniha vypráví skutečný příběh rodiny, která si žije šťastným, poklidným životem. Jenže v jedné malé chvilce se všechno změní. Maminka vážně onemocní a přichází boj o holý život. Najednou vše, co bylo doposud důležité, přestává mít váhu a zůstávají jen opravdové hodnoty.

Beatnickou poetikou nabitý Pašerák snů je volným pokračováním autorovy prvotiny Modrej soumrak nad městem; oba texty nyní vycházejí dohromady v jedné knize. Hlavním hrdinou Pašeráka snů je autorův literární dvojník Eduard Remody, který je posedlým vypravěčem svého života. Spontánní, osobitou a mnohdy surově cynickou pouliční řečí líčí Remody osudy svých přátel přežívajících na společenské periferii,

Tři povídky z pera Vlasty Pittnerové mají společné téma. Vlasta Pittnerová, jedna z nejčtenějších autorek Vysočiny, ve svých povídkách ukazuje na osudech lidí šťastný i nešťastný život na venkově i malém městě. Její povídky z přelomu 19. a 20. století se z povahového hlediska hrdinů moc neliší od dnešní doby.

Románový pamflet o životě člověka ve světě aut Text oscilující okolo osy pamflet — román — alegorie podává obžalobu fetišizace automobilu coby symbolu pokroku, nezávislosti, moci a privatizace světa. Všechny vozy jsou totiž alegorické. Vyprávění kurýra, který rozváží po městě jídlo, příliš šlape a příliš přemýšlí, je roztroušené mezi vzájemné nadávky účastníků každodenního provozu. Kurýr, poslíček,

Avien Helm absolvoval náročný výcvik u mozepi. Devatenáct pozemských měsíců se školil na mezihvězdného pilota a nyní skládá závěrečnou zkoušku. Těší se, že brzy opustí rozhádanou cizí hvězdnou soustavu, v níž se mísí čtyři rozkmotřené civilizace. Tři z nich se řídí prvotními memy megalů, avšak k těm existuje plejáda nesmiřitelně odlišných výkladů. Jejich vyznavači se shodují jen v opovržení čtvrtou