Když před lety ukončila dlouholetý vztah a zůstala sama s malou dcerou, rozpadl se jí malý vesmír. Pomocnou ruku v období plném sebelítosti jí podala nová práce a také nový muž, ale ani on jí často nebyl dost dobrý. V době pochybností, jestli je na správné cestě, jí pomáhal deník. Ten si psala v dopravních prostředcích nebo v nově nalezeném útočišti – pátém patře bez výtahu. A tak vznikl osobní materiál,

Dobra pracuje pro úspěšnou talk show a je zvyklá plnit příkazy i očekávání. Má přítele, kterého jiní obdivují. Má nesnesitelnou šéfovou, pro niž je ale nepostradatelná. Nepříjemné myšlenky zahání vínem. Navenek je milá. Poslušná. Tuší, že ji ostatní zneužívají, ale odmítá si to přiznat – protože tak se dá pohodlně žít. Anebo se jednou konečně probudí a začne se bránit. Naučí se používat zlo. Zkusí

BYL JEDNOU JEDEN SVĚT. Anebo nebyl? Fotograf Petr Hruška a básník Ivan Wernisch si pohráli se sbírkou starých kabinetek a pohlednic, vybrali některé z nich a napsali k nim víc než stovku doprovodných textů. Vymysleli si řadu příběhů – bláznivých, veselých i smutných... Tak vznikla kniha ke koukání a ke čtení.

Další kniha Martina Ryšavého, mj. autora oceňovaných próz Cesty na Sibiř a Vrač, je románem v odeslaných dopisech. Jejich pisatelka, po celý život spjatá s drsným a přízračně působícím severočeským regionem, se v nich ze svých životních zkušeností zpovídá muži, jenž v ní údajně vzbudil důvěru po jediném letmém setkání; kniha však neobsahuje žádnou jeho odpověď. Zlaté vidění tak můžeme číst jako nejednoznačným

Nová knížka Jana Vodňanského není pouhou reportáží z návštěvy u Jiřího Voskovce v New Yorku. Jiří Voskovec byl jen jedním z celé řady viníků, kteří byli příčinou cesty za oceán. Když v dubnu 1927 zahájili Voskovec a Werich studentskou legráckou Vest pocket revue aniž by to plánovali! dějiny moderního českého divadla, netušili mnohé. Ani ve snu je nenapadlo, že jejich Osvobozené divadlo bude senzací,

Román Vojtěcha Němce nás doslova jedním proudem vrhá na cestu bez oddychu vedoucí útrobami organického města-těla na cestu, jež se co chvíli mění v bloudění a naopak. Sem tam se nám otevírá výhled na mýtinu vybombardovanou krajinu obydlenou troskami. Spolu s vypravěčem se nejistě dotýkáme prapodivných novotvarů, a mů­žeme se ptát: Budou držet nebo se proboří a prolnou do jiné podoby? Vyrostly Němcovy

Vychází k výročí událostí srpna 1968 Románové zpracování málo známého případu sebevraždy důstojníka československé armády, který byl autorovým otcem Čas není jen abstraktní pojem! Tuto hořce poznanou pravdu napsal otec Kláry a Oldřicha jako slova na rozloučenou předtím, než spáchal sebevraždu týden po invazi vojsk Varšavské smlouvy do Československa. Vzít si život se mu zdálo jako jediné východisko,

Sfumato je autobiografický román, který ve současném vztahovém příběhu ženy a muže střední generace předkládá i neotřelý intimní příběh staré aristokratické rodiny. Soustřeďuje obsah především na politicky i společensky zlomové situace posledních 100 let Českého, Československého a Slovenského státu. V obsahové rovině děje, který se odehrává převážně v krajské metropoli a popisuje historické momenty

Do této černé románové frašky svedl autor několik postav: těhotnou svobodnou zdravotní sestru, jejího ženatého milence muzikanta, jeho krásnou a žárlivou ženu, honbu na zatoulané psy, výjev před potratovou komisí, mladou Američanku toužící po dítěti a jejího manžela stiženého strachem ze smrti, dále českého gynekologa, který domněle neplodné pacientky v lázních léčí injektováním svého vlastního semene,

Předlohou románu Cirkus Humberto byl opravdový cirkus, se kterým Eduard Bass strávil dva roky svého života. Dnes zná název Humberto – i díky televiznímu seriálu z roku 1988 – téměř každý. Román zachycuje osudy několika generací cirkusových umělců od 60. let 19. století až po 20. léta 20. století . Hlavní postavou je Vašek Karas, který spolu se svým ovdovělým otcem Antonínem přichází jako šestiletý

První stránky Hrabalovy autobiografické trilogie Svatby v domě, Vita nuova a Proluky spatřily světlo světa koncem sedmdesátých let 20. století, tedy v době, kdy spisovatel až na výjimky nesměl ve své vlasti oficiálně publikovat (ve stejné době mimochodem vznikala další Hrabalova vrcholná díla Něžný barbar a Příliš hlučná samota). Prvního vydání se tedy všechny tři knihy dočkaly v zahraničí. Přesto

Autor, od mládí vášnivý pozorovatel přírody, píše ve své knize Ze stínů karpatských pralesů s láskou a zaujetím „letopisy“ lesních tvorů, jež sám poznal a jejichž život odpozoroval. Příběhy nejsou vymyšleny, jejich hrdinové skutečně žili. Jen chybějící spojovací události jednotlivých příhod jsou spojeny literárním tmelem romantiky.

Ferdinand Weinberger a Vilém, děd a vnuk, žijí ve společné domácnosti a dennodenně jsou vystavováni nelehkým zkouškám, které před ně staví jediná žena – manželka a babička. Hana Weinbergerová však není ani typická manželka, ani běžná babička, i když v obou případech jde o milující ženu, která však svým nonkonformním přístupem k životu staví laťku tolerance příliš vysoko. Ne každý v rodině je schopný

Tato próza patří do subtilnější, neautobiografické linie autorčiny tvorby. Pozoruhodný je už samotný syžet: poslední měsíce nemocného Jaroslava Haška na Lipnici. Medvědí tanec však není jenom jeho příběhem, ale také bohatě strukturovaným portrétem doby.Píše se rok 1922 a my se ocitáme ve venkovském světě, kam se Hašek uchýlil, aby dopsal své životní dílo. O Švejkovi sice padne pár zmínek, ale to je

Nečekaná dámská jízda, dvě moře zážitků a plány v háji Karolína je nešťastná. Tři týdny dovolené, naplánované do posledního detailu, jsou v ohrožení. Její muž je odvolán na služební cestu, a ona bude zase sedět doma. Naštěstí má dobré kamarádky, a ty ji ve štychu nenechají. Velká jízda na sever může začít! O zážitky a překvapení nebude nouze, navíc se dámy dozví i něco o sobě. A nejen dámy… Volné pokračování

Románová kronika ztraceného města. Podtitul knihy lapidárně shrnuje příběh o někdejší pastevecké vesnici, která vystavěla svůj rozkvět na těžbě uhlí, aby o století později zašla na úbytě – také kvůli těžbě uhlí. Dnes už z výstavních budov a vznosné katedrály nezbylo nic. Jen šikmý kostel, který strmě a varovně ční do pusté krajiny. Kniha začíná obrovským důlním neštěstím roku 1894, které drsně zasáhlo

Den Eminých narozenin se kvapem blíží. Kromě členů její rodiny se však na oslavu chystá i jeden nezvaný host – minulost, kterou všichni považovali za dávno mrtvou. V návalu nečekaných emocí tak začnou ožívat události z jedné dovolené v Thajsku, která otřásla osudy všech zúčastněných. Polozapomenuté vzpomínky se vracejí se silou tsunami a hrozí, že rodinu plnou tajemství rozmetají na kousky.

Zpověď žoldáka je příběh muže, který se po letech strávených ve francouzské legii vrací zpět do České republiky. Znechucen mírou korupce a kriminalitou politiků začne situaci řešit po svém. Děj v knize je napsaný na hraně reality a fikce a rozhodně nemá být návod na řešení současné tristní situace. Rovněž všechny postavy jsou smyšlené. Pokud se ale někdo v knize „najde“, bude to jen tím, že možná nějakým

Autor Ota Bouzek prožívá celý svůj produktivní život i roky odpočinku v jesenických lesích nedaleko Pradědu. Již třiadvacet roků žije v malebné obci Karlova Studánka, kde donedávna pracoval jako kronikář obce a kastelán kaple svatého Huberta. Zdravotní potíže už mu nedovolují vykonávat právo myslivosti ani dlouhé vycházky po jeho milovaném lese, a tak hledá náměty do knih ve vzpomínkách. I v této knize

Stárnoucí muž se vydá hledat dávno ztracené štěstí, protože už dál v sobě nesnese tu „prázdnotu mezihvězdného prostoru“. Kdy byl vlastně život nejlepší? Když se potkali? Právě je vzali na olomouckou univerzitu, byli z toho v sedmém nebi, i když v pekle estébácké normalizace, ve které hamletovské „být, či nebýt“ znamenalo „bít, či být bit“. Přišly nezvládnutelné úkoly, děsivé zkoušky, setkání s moudrostí