Tato kniha je tvořena ze dvou částí, a to spisu imáma ibn Hanbala Základy sunny (základy tradice islámského proroka Mohameda) a spisu imáma Barbahárího Vysvětlení sunny (vysvětlení tradice islámského proroka Mohameda). Tímto překladem zpřístupňujeme spisy, které jsou základními teologickými spisy dnešního náboženského fundamentalismu sunnitských muslimů salafistické orientace, kteří jsou dnešní největší hrozbou v Evropě a z jejichž řad vzešla i teroristická organizace Islámský stát. Tato kniha ukazuje dogmatické pohledy nejkonzervativnější interpretace islámu v podání hanbalovského mazhabu (tj. směru), a je tedy možné ji v jistém smyslu považovat za extrémní, krajní interpretaci islámu, která je v mnoha ohledech v rozporu například s interpretací islámu dle hanafijského mazhabu.

Předkládaná monografie zkoumá povahu a význam kultury mučednictví (farhang-e šahádat) v současné íránské společnosti se zvláštním důrazem na delimitaci nábožensko-politické dimenze tohoto fenoménu a určení příčin a důsledků poměrně nedávné reinterpretace, která tuto kulturu radikálně posunula ze sféry nábožensko-spirituální do politicko-ideologické. Autor se snaží předložit pádné argumenty založené na premise, která kulturu mučednictví vytyčuje jako esenciální zdroj při konstruování identit a utvrzování solidarity mezi íránskými šíity, a to na základě sdílené kolektivní paměti a kolektivního traumatu vycházejícího z potupných reminiscencí na události z bitvy u Karbaly z 10. října 680.

Lze spojovat islám, náboženství staré přes 1400 let, s násilím? Je islám zdrojem současného terorismu, který se někteří zdráhají nazvat islámským, stejně jako odmítají označení Islámský stát? Některé pasáže Koránu jsou mírné a nevybízejí k násilí, některé naopak požadují zotročení a zabíjení nevěřících, avšak i samotná Bible obsahuje násilné příběhy a s křesťanstvím se též pojila krvavá období. Odlišuje se tedy islám od křesťanství? A co Korán a Bible?

Az iszlám egy olyan politikai rendszer, amely önálló jogrenddel bír, ezt nevezik saríának. A saría törvények teljesen más alapelveken nyugszanak, mint a mi törvényeink. Közülük számos törvény a nem-muszlimokat is érinti. Mit jelent a saría jog államunk polgárai számára? Hogyan fog ez érinteni minket? Milyen hosszú távú következményekre számíthatunk, ha megengedjük a muszlimoknak, hogy a saría jog szerint éljenek az államunk törvényei helyett? Minden egyes követelés, melyet a muszlimok támasztanak, azon az elgondoláson alapszik, hogy bevezessék nálunk a saría jogot. Engedélyezzük egyáltalán a saríát? Miért? Miért ne? Hogyan tud bármely politikai vagy jogi szereplő döntéseket hozni a saría törvényről anélkül, hogy ismerné azt? Etikus ez? A fenti kérdésekre adott válaszok megtalálhatók a Saría törvény nem muszlimoknak című könyvben.

Slovenský preklad svätej knihy moslimov Koránu.

Patrně ještě nikdy se v moderním českém společenském diskursu tak často nehovořilo o islámském náboženství a islámské kultuře, jako je tomu v posledních letech. Sdělovací prostředky přinášejí zprávy, články a analýzy, obsahující (snad neúmyslně) dezinformace a polopravdy, politici vydávají bohorovná prohlášení, intelektuálové a aktivisté, politologové, ba dokonce církevní představitelé se s neuvěřitelnou lehkostí a pohrdáním vyjadřují k tomuto světovému náboženství, jeho kultuře a politickým událostem, jež s ním souvisejí. Základním rysem podobných výpovědí bývá snaha o paušální odsudek, poukazy na islamizaci Evropy či na nebezpečí střetu civilizací. K české diskusi o islámu přispělo i nakladatelství Dingir, které se prostřednictvím stejnojmenného časopisu už 21 let věnuje studiu a prezentaci soudobých trendů v různých náboženských tradicích. Proto také Dingir vydal roku 2016 monografii českého arabisty a islamologa Miloše Mendela Muslimové a jejich svět. O víře, zvyklostech a smýšlení vyznavačů islámu. V ní se autor věcně a odborně kriticky vyjádřil k základním hodnotám islámu jako náboženství a na něm vybudované civilizace, vysvětlil různé aspekty islámských reálií a vyvracel mýty a polopravdy, jimiž je český veřejný prostor v poslední době zaplavován. Nyní, po dvou letech, nastal čas pro druhé vydání. Je opraveno, doplněno a aktualizováno, takže počet stran je nepatrně vyšší. Přehledná struktura a zaměření na praktické otázky každodenního života muslimů a na otázky přítomnosti islámu v české společnosti ovšem zůstaly. I druhé vydání tak přispěje k informovanosti široké veřejnosti studentů, středoškolských pedagogů, novinářů a dalších zájemců o věrouce, rituálech, zvyklostech či klasických i soudobých podobách práva a politiky.

V médiách sa objavuje množstvo názorov na doktrínu islamu, ale len minimum faktov. Nikto totiž neštuduje dva základné zdroje znalostí o skutočnej povahe islamu – Mohameda a Alaha. Tento samoštudijný kurz vychádza z troch esenciálnych zdrojových textov islamskej doktríny – Koránu, Síry (Mohamedov životopis) a Hadísu (Mohamedove tradície). Keď budú vaše znalosti vychádzať z týchto pôvodných textov, vaše pochopenie islamu bude mať pevné základy. Korán i všetky ostatné islamské texty sú napísané tak, aby boli ťažko zrozumiteľné. Ak však ich neprirodzený jazyk nahradíme zrozumiteľnou slovenčinou, získame cenný zdroj poznania. Vďaka tomuto kurzu sa zbavíte všetkých nejasností v oblasti islamu. Pochopíte, čo stojí za udalosťami v islamskom svete a čo to znamená pre našu civilizáciu.

Korán opakovaně nařizuje každému muslimovi, aby následoval dokonalý příklad Mohamedova života. Jeho slova a činy se souhrnně nazývají sunna. Tu můžeme poznat mimo jiné na základě tradic ustavených Mohamedem, které se nazývají hadísy. Pro muslimy jsou hadísy mnohem směrodatnější než korán. Nám pak o Mohamedovi zprostředkovávají úchvatné záznamy. Víme, jak vypadal, jaký měl smysl pro humor, jakým pověrám věřil i jak jedl. Zaznamenány jsou i detaily o jeho sexuálním a rodinném životě a jeho vůdcovské roli. Kdyby tu byl pouze korán, islám by nemohl existovat. Korán neposkytuje dostatek informací pro praktikování islámu. To hadísy obsahují vše, co je potřeba k následování příkladu Mohameda jako manžela, otce, vůdce nebo válečníka. Hadísy jsou snadným vstupem k pochopení Mohamedova života a islámské doktríny.

Přemítání o smrti, záhrobí i onom světě již od pradávna zaměstnává věřící všech náboženství, což platí bezezbytku rovněž pro muslimy. Přitom nikde v islámu nedoznal rozpor mezi literou islámského práva a zavedenými zvyklostmi takové hloubky jako právě v problematice funerální. Jedná se tedy o významné kolbiště, kde se po staletí střetávají i míjejí různé výklady islámu. Kolektivní monografie Smrt, hroby a záhrobí v islámu s podtitulem Poslední věci člověka pohledem muslimských pramenů se zaměřuje právě na tento neklidný terén nejen středověkého, ale též soudobého muslimského myšlení a praxe.

…értsék meg végre: az iszlám, ellentétben a kereszténységgel, nem egyszerűen vallás. Az iszlám filozófiai rendszer éppúgy, mint például a marxizmus; az élet etikája, olyan doktrína, amely híveinek politikai magatartását is előírja, ma éppúgy, mint századokkal ezelőtt. Az egyház és állam szétválasztása nyugati koncepció…

Carole Hillenbrand könyve elmélyült ismereteket kínál az iszlám vallás történetéről és tanításáról. A muszlimok hitét és történelmét bemutató mű Mohamed gyermekkorától kezdve jut el a ma 1,6 milliárd ember által gyakorolt világvallás jelenkoráig. A kötet tizenegy fejezete történeti szempontból nézve magyarázza el az iszlám egy-egy fontos elemét, rávilágítva azok lényegére, időbeli jelentésváltozásaira és azokra a sokarcú jelenségekre, amelyek által a múlt alakítja a jövőt. A könyv segít eloszlatni azokat az előítéleteket és félelmeket, amelyek ma az iszlámot és a muszlim embereket övezik Nyugaton. „Vajon milyen irányt vesz az iszlám a jövőben? A lehetőségek zavarba ejtően változatosak. Néhányan a muszlimok közül úgy vélik, hogy a vallásnak személyes, spirituális ügynek kell maradnia. Mások ugyanilyen szenvedéllyel állítják, hogy az iszlámnak uralnia kell az életet minden lehetséges formájában, a nyilvános és a magánszférában, ahogy a munkahelyeken is. A legutóbbi pár évtizedben érthetővé vált, hogy egy olyan világban élünk, amely – a vallás kérdésében – egyre többelvűvé vált. Ez egy széles-látókörű attitűdöt kíván meg más vallások tekintetében mind a hívőktől, mind a nem-hívőktől, emellett az elzárkózásnak véget kell vetni. Vajon az iszlám egy személyes hitrendszerré redukálódik, nagyrészt megfosztva politikai, társadalmi és jogi intézményeitől, és támogatni fogja-e a szekuláris, többelvű társadalmakat? Vagy vajon a muszlim tömegek végül is felkelnek, és újra katonai konfliktushoz fordulnak? Vagy vajon található-e olyan modernista, mégis muszlim megoldás, amelyben az iszlám – mint politikai és társadalmi erő – igazodni tud a modern világhoz? Csak az idő fogja megmondani.”  

Islám je politický systém s vlastní sbírkou zákonů, která se nazývá šaría. Právo šaría stojí na úplně jiných principech než náš právní systém. Mnoho jeho nařízení se týká nemuslimů. Co znamená právo šaría pro naše občany? Jakým způsobem se nás dotýká? Jaké budou důsledky, dovolíme-li muslimům řídit se šaríou a ne našimi zákony? Každý požadavek muslimů je založen na myšlence nastolení práva šaría v naší zemi. Měli bychom právo šaría vůbec povolit? Proč? Proč ne? Jak mohou politici nebo úředníci rozhodovat o právu šaría, když mu nerozumí? Je to správné? V této knize naleznete odpovědi na všechny tyto otázky.