Böngérfi János, Bingenheimer (Pest, 1859. április 1. – Budapest, 1950. január 16.) fővárosi nép- és ipariskolai tanító, pedagógiai és ifjúsági író. Mély szomorúságban töltötte napjait Csaba Szittyaországban. Fájt lelkének nagyon, hogy a magyarok nem siettek Attila örökségének visszafoglalására. Meg se mozdultak, nem hogy fölkerekedtek volna, a világ legszebb országának megszerzésére. Hasztalan magasztalta

Autor na základě rozsáhlého výzkumu v archivech několika zemí a komunikace s očitými svědky holokaustu předkládá drtivou zprávu o spletité cestě informací o táboru Auschwitz na Západ a o tom, jak na ně Západ reagoval, či přesněji řečeno nereagoval. Směs nezájmu, úřednického šlendriánu a alibismu nacistům umožnila realizovat plán na vyhlazení Židů prakticky nerušeně po několik let. Nakonec se spojenci

Čo neviete o náboženstve * Cirkev nikdy nebola nositeľom pokroku a vzdelanosti * Dogma o nesmrteľnej duši * Bibliu si každý vykladá ako sa mu to hodí * Náboženská hystéria

V rámci širšího projektu přináší monografie analýzu vztahů T. G. Masaryka s Rusy a Ukrajinci po roce 1917 doplněnou o kompletní dostupnou korespondenci s politickými, odbornými i kulturními kruhy těchto národů, v té době působícími zejména v evropském a československém exilu. Kniha tak představuje podstatný příspěvek k poznání osudů východního exilu v meziválečné éře.

Czeizel Gábor választott megyés püspök egyházi tevékenysége mellett helytörténeti kutatásokat is végzett. A jelen kötetben szűkebb környezete, Nyitra vármegye történetét dolgozta fel. Czeizel Gábor. - Nyitra: Huszár István Kny., 1900.

Provokatív munkájában a szerző kifejti, hogy a holokauszttal kapcsolatos könyvek, filmek, tévé-műsorok, múzeumok és nyilvános megemlékezések elburjánzása különös módon a tragédia jelentőségének csökkenéséhez, emlékének elhalványulásához vezet. Számos eseményt és a kulturális jelenséget (Ronald Reagan 1985-ben, a bitburgi német katonai temetőben tett látogatását, Anne Frank történetének eltorzulását,

Autor Martin Caidin napsal knihu s válečnou tematikou nazvanou Noc kdy zemřel Hamburk. Do roku 1943 odolal Hamburk, druhé největší město nacistického Německa, 137 náletům především díky skvěle organizovanému systému civilní obrany. A byl připraven čelit dalším bombovým útokům. Pak ale bombardéry zaútočily s nebývalou razancí znovu a během 90 minut vzplála ohnivá bouře. Byl to rozpoutaný živel, který

Kňažná Ludmila, jej vnuk knieža Václav, knieža Jaromír a posledný přemyslovský kráľ Václav III. zomreli rukou úkladného vraha. Králi Přemysl Otakar II., Ján Luxemburský a Ludvík Jagellonský zase zahynuli na bojišti. Podivné zvesti a dohady dlho sprevádzali okolnosti úmrtia kráľov Václava IV. a Ladislava Pohrobka. Až nápadne veľa českých panovníkov malo viac než podivný koniec a ani po smrti sa nedočkali

Kdo to byli Buddha, Alexandr Veliký, Archimedes, Ježíš Kristus, Mohamed, Napoleon Bonaparte, Albert Einstein, Kryštof Kolubus, Remesse Veliký? V této knize Nejvýznamnější postavy v historii světa, která je určena všem zvídavým dětem od 4 do 15 let, najdete informace o nejvýznamnějších postavách historie světa. Kniha obsahuje mnoho zajímavých informací, text je srozumitelný, doplněný barevnými ilustracemi

Vůbec první kniha v domácí literatuře věnovaná mistrovství světa v kopané v Itálii 1934 a stříbrnému úspěchu Československa. Publikace s řadou fotografií nabízí zajímavý, čtivě zpracovaný obraz tehdejšího světa, fotbalu i společnosti. Vedle kopané si všímá politických, sociálních a kulturních reálií, stejně jako dobových perliček, skandálů nebo kuriozit. Čtenářům přitom určitě neunikne řada paralel

Historická práce sleduje dramatické období evropských dějin na rozhraní starověku a novověku, během něhož se rozložila západořímská říše a zároveň zcela změnila mapa našeho kontinentu.Autorka, působící na katedře historie Filosofické fakulty Masarykovy univerzity v Brně, předkládá v této populárněvědné knížce vlastně první původní pokus naší historiografie o výklad onoho dramatického období evropských

Koloseum, založené císařem Vespasianem v roce 72 po Kr., je jednou z nejimpozantnějších budov na světě. Tento obrovský oválný stadion, největší z amfiteátrů Římské říše, byl místem, kde probíhala nebývale krutá sportovní klání. Až 50 000 Římanů bylo často namačkáno v jeho ochozech, aby sledovali krvavé zápasy gladiátorů, lovy divokých zvířat a veřejné popravy. Kniha Koloseum oživuje tuto velkolepou

Šest autorů, zkušených spisovatelů literatury faktu, badatelů i záhadologů, se spojilo, aby napsalo tuto unikátní knihu o vzrušujících historických otaznících. Vesměs se zabývají problémy, kterým se oficiální věda s opatrnosti vyhýbá nebo je raději přehlíží. Výsledkem jejich úsilí jsou mnohá vpravdě senzační odhalení. Z jednotlivých kapitol uveďme alespoň: Byla či nebyla potopa světa? Byla antická

Novodobé československé dějiny v barvitém a plastickém podání někdejšího věhlasného reprezentanta české poúnorové reprezentace.

Kniha patrně nejvýznamnější osobnosti současné sociologie navazuje na autorovo předchozí dílo Tekutá modernita. Bauman tematizuje problém lidské identity a proměnu pohledu na osobnost v souvislosti s pokračujícím trendem individualizace a rozšiřování privátní sféry. Tento proces by mohl ohrožovat samou podstatu moderní society a Bauman se snaží analyzovat takové jevy, jako je kontrast mezi lokálním

Cesta od poznání zdroje energie hvězd včetně našeho Slunce počátkem minulého století, k jejímu prvnímu řízenému uvolnění na Zemi v devadesátých letech byla trnitě obtížná. O nic snazší nebude ani přechod od experimentu ke komerčnímu uplatnění v energetice.

Sešli se v jedné knize: Alfred Nobel, Stalin, Kennedyová či Putinovi vězni... Překvapivé, někdy dokonce neuvěřitelné příběhy moderních dějin, kterým, ač je to s podivem, historici nevěnovali zatím pozornost, objevil publicista a popularizátor vědy Karel Pacner. Hrdiny poutavé knihy jsou např. první dáma USA Jacqueline Kennedyová, která působila celé dvacetiletí coby nenápadná nakladatelská redaktorka

A hidegháború után kialakuló politikai és ideológiai világhelyzetet elemző, a történelem lehetséges forgatókönyvét vizsgáló immár könyvtárnyi irodalomból hatását tekintve kiemelkedik Samuel P. Huntington 1996-ban megjelent könyve. Az amerikai politikatudós, a Harvard Egyetem professzora Francis Fukuyama gondolatait, „a történelem végét” hirdető elméletét bírálva jutott arra a megállapításra, hogy világunkat

Historický ústav Filozofické fakulty Univerzity Hradec Králové obnovil v roce 2008 vydávání Východočeských listů historických. Periodikum začalo vycházet nejprve pod názvem Listy katedry historie (1990), později v sedmi dvoučíselných svazcích jako Východočeské listy historické (1997-2005). Nový 25. svazek sborníku, řízeného mezinárodní redakční radou, vyšel v pozměněné úpravě a již ne jako prostý souhrn

České země jsou dlouhé roky zmítány vojenským konfliktem. Evropa se před husitskými \"božími bojovníky\" doslova třese. Vojenské řemeslo se pro mnoho obyvatel našeho území stalo denním chlebem. Nekonečné pochody polních vojsk, kolony vozů, jež se pak proslavily jako nepřemožitelná vozová hradba, korouhve se symboly kalicha i českého lva... Autoři, kteří se sami aktivně věnují rekonstrukci vojenského