Jak se dá o smrti mluvit? Autory přijalo 26 osobností a věnovalo jim svou důvěru, aby spolu toto obtížné téma ohledávali. Učili se být citliví, ale neodbytní. Zveme vás, abyste s námi ztratili strach. Ne možná ze smrti, ale z mluvení o ní. Kniha, kterou pro Kalich připravili Michal Plzák a Lucie Vopálenská, nechce být akademickým pojednáním, ani jen užitečnou, instruktážní příručkou, i když tyto parametry obsahuje také. Z rozhovorů s řadou známých i méně známých osobností vyplývá, jak rozmanité podoby bere na sebe vědomí smrti a obavy z ní, a rovněž i samo mluvení o tomto intimním a obtížném tématu. Všeobecně se dnes předpokládá, že je to téma tabuizované, vytěsňované, ale z rozhovorů vyplývá, že to tak úplně není. Větší obtíž může představovat nacházení způsobu, jak téma lidsky a otevřeně v rozmluvě pojednat. Jedním z účelů knihy je povzbudit k větší otevřenosti v otázkách lidské konečnosti, samoty, utrpení, lidské důstojnosti a vyrovnávání se s neznámým. V tom je publikace inspirativní. Některé otázky jsou až brutálně přímé a konkrétní, ale zpracování nikdy nesklouzne na rovinu senzace či bulváru. Otevřená, přátelská, často i veselá atmosféra rozhovorů o posledních věcech člověka čtenáře překvapí. Pozvání k nesnadnému tématu přijali a pro smrt uděláno s nám měli: vědec a filosof Ivan Havel, biolog a filosof Stanislav Komárek, hudebník Jan Spálený, spoluzakladatelka hospice Cesta domů Martina Špinková, filosof Miroslav Petříček, socioložka Jiřina Šiklová, psycholožka a disidentka Dana Němcová, psychiatr Radkin Honzák, politik a kníže Karel Schwarzenberg, vrchní zemský rabín a spisovatel Karol Sidon, římskokatolický biskup Václav Malý, evangelický farář Miloš Rejchrt, hrobník David Stejskal, který i v hrobce bydlí, Julius Mlčoch, dlouholetý ředitel Pohřebního ústavu Hl. města Praha, gerontoložka a zakladatelka Alzheimerovské společnosti Iva Holmerová, lékařka záchranářka Jana Šeblová, malířka Věra Nováková Brázdová, sklář a člen skupiny Tvrdohlaví Zdeněk Lhotský, dva členové rady vlády pro národností menšiny za romskou komunitu Ladislav Goral a za vietnamskou Uyen Huu Pham, za notáře Marie Mandlerová, básníci J. H. Krchovský a Petr Hruška, velitel útvaru speciálních operací a afghánský veterán Lumír Němec, lékařka se specializací na intenzivní péči Magda Čepková a anglický filosof Peter Wilberg, který mluví o svém umírání. Rozhovory se konaly mezi únorem a červnem 2021. Knihu doplňuje více než sto barevných fotografií Františka Plzáka.

Je svoboda bezbřehou plání, kde si člověk může dělat, co se mu zamane? Jak se k sobě vztahují politika a náboženství? A co to znamená být členem občanské společnosti? Filosofie se odjakživa ptala na nespočet otázek – a v životě Jana Sokola tomu nebylo jinak. Vydejte se v šestnácti kapitolách prozkoumat osudy a myšlenky uznávaného filosofa a vysokoškolského pedagoga, který promýšlí velká témata naší civilizace s lehkostí a precizností zlatníka.

"A változás nem jön el, ha másokra vagy egy alkalmasabb időpontra várunk. Mi magunk vagyunk azok, akikre eddig vártunk. Mi magunk vagyunk a változás, amelyet keresünk." Az elnökjelölti megmérettetés után elhangzott beszéd, Chicago, 2008. február 5. Barack Obama a 21. század ikonikus alakja. Hawaiin született kenyai apa és angol származású anya gyermekeként. Karrierje egyetemi tanárként és közösségszervezőként indult, majd keresett jogász vált belőle. Egy különösen válságos időszakban választották az Amerikai Egyesült Államok első afro-amerikai elnökévé, elnöksége nyolc évét számos fontos ügyben kiemelkedő intézkedések fémjelezték. 172 motiváló, bölcs és megható gondolata életünk nagy pillanataiban és a mindennapokban is inspirációt jelenthet. A sorozat további kötete: Michelle Obama inspiráló gondolatai

Umělecký fotograf Jan Saudek v květnu 2020 oslaví 85. narozeniny. Při té příležitosti vychází jeho originální knižní rozhovor s katolickým knězem Karolem Lovašem. Nahlédněte do mysli jednoho z mála současných českých umělců, který se proslavil i za hranicemi naší země. Součástí publikace jsou i exkluzivní dosud nepublikované mistrovy fotografie.

Samotáři nežijí jen na Šumavě. Aleš Palán, autor bestselleru Raději zešílet v divočině, přináší setkání s dalšími solitéry žijícími stranou civilizace. Rok a půl za nimi jezdil do odlehlých oblastí od Chodska po Bílé Karpaty, od Jizerských hor po Beskydy. V knize Jako v nebi, jenže jinak najdeme rozhovor se ženou, která na horské samotě pár kilometrů od slovenských hranic žije v podstatě celý dlouhý život. Setkáme se s chlapíkem, který před dvaceti lety koupil staré vojenské auto a v něm se od té doby skrývá mezi jihočeskými rybníky. Nahlédneme dokonce do poustevny jediného současného poustevníka, františkána bratra Anděla. Setkání s českými a moravskými samotáři opět přináší vyhraněné postoje, neopakovatelné životní příběhy a notnou dávku přírodní mystiky. Oproti knize Raději zešílet v divočině pak navíc i nečekanou porci humoru. O fotografický doprovod knihy Jako v nebi, jenže jinak se postarala Johana Pošová.

Egy fiatal orvos a tanulmányai után vidékre kerül, ahol rettegve állapítja meg, hogy az elméleti és a gyakorlati tudás között hatalmas a különbség. Az isten háta mögötti kórházban a szülés közben fellépő komplikációktól a gégemetszésig, a foghúzástól az amputálásig bármi előfordulhat, neki pedig úgy kell helytállnia, hogy se a kollégái, se a betegei ne vegyék észre, mennyire bizonytalan. Mindennapjait bizalmatlan és túl bizakodó parasztok, az utasításaira fittyet hányó páciensek és a legkülönfélébb kórságok népesítik be. Bulgakov orvosi témájú novelláit és három hosszabb elbeszélését olvasva együtt izgulhatunk, vajon sikerül-e hősének megmentenie a gondjaira bízott felnőtteket és gyerekeket, és elbánik-e az orosz téllel meg a pusztában felbukkanó farkasokkal. Az oroszírózseni felejthetetlen novellái most Kiss Ilona új fordításában jelennek meg.

Tato kniha představuje význačnou současnou česko-anglickou architektku a filozofku prostoru jako člověka, který pochází z typického středoevropského milieu: nepříznivě ji ovlivnila jak německá okupace, tak komunistický puč a nakonec sovětská okupace v roce 1968, kvůli které odešla do Velké Británie. V rozhovorech s novinářem a spisovatelem Karlem Hvížďalou Eva Jiřičná probírá jednotlivé zásadnější realizované stavby, projektuje s ním jeho fiktivní dům, a tím zpřístupňuje čtenáři způsob svého sofistikovaného vnímání prostoru. Zásadní důraz klade na dialog se zadavatelem; je toho názoru, že dobrý projekt může vyplynout jen ze vzájemného sblížení architekta s klientem. Kniha je určena všem zájemcům o moderní architekturu včetně profesionálů a lidí, kteří by si chtěli pořídit byt nebo postavit dům. Grafické úpravy revidovaného rozšířeného vydání se ujala Clara Istlerová, text doprovázejí fotografie Jana Malého ml.

Dvojzväzkový titul je prvou vyčerpávajúcou publikáciou, ktorá je venovaná tvorbe a názorom Ilju Zeljenku, ťažiskovej osobnosti slovenskej hudobnej povojnovej avantgardy, ako aj ťažiskového autora filmovej hudby. Dvojportrét Ilju Zeljenku pozostáva zo súhrnu autorových výpovedí, ktoré poskytol v početných rozhovoroch, udelených počas svojho života, ako aj zo sústredenia jeho autorských textov, z ktorých mnohé tu vychádzajú po prvýkrát (napríklad texty Moje utópie, Ako písať hudbu). Publikáciu dopĺňa doposiaľ najrozsiahlejšie vydanie Zeljenkovej básnickej i prozaickej tvorby, ako aj rozsiahly zoznam jeho diela. Editorom publikácie je skladateľský kolega Vladimír Godár, ktorý je zároveň aj autorom najrozsiahlejšieho rozhovoru s Iljom Zeljenkom.

Jan Šedivý, učitel kontemplativní modlitby a duchovní průvodce, vypráví v poutavém rozhovoru se dvěma svými kolegy o životní cestě, která jej od nesnadného dětství v komunistickém Československu vedla přes ilegální opuštění republiky, vstup do jezuitského řádu a teologická studia až k uzavření šťastného manželství a dráze duchovního učitele v Německu. Zároveň popisuje svůj vlastní vnitřní vývoj a jeho zásadní okamžiky. Sdílí se čtenáři své osobní zkušenosti s rozvíjením spirituality, kontemplativní modlitbou i duchovním doprovázením, které mohou jak nadchnout a inspirovat, tak i prakticky pomoci při překonávání možných úskalí na úzké stezce vedoucí k poznání sebe sama, očištění vlastního nitra a prožívání Boží blízkosti.

Deníkové zápisy Danici Valenové popisují období od konce druhé světové války do roku 1960. Jsou v nich zachyceny životní osudy věřící rodiny, které byly dramaticky ovlivněny poválečnými událostmi a zejména komunistickým převratem v roce 1948. Po něm byl autorčin manžel, František Valena, zatčen a za velezradu a špionáž odsouzen k 22 letům žaláře. V té době měli dvě malé děti a třetí bylo na cestě. Kniha je jedinečným svědectvím o údělu matky a manželky politického vězně v čase nesvobody. Estébáci byli po tatínkově zatčení pořád před barákem. Když maminka byla už v pokročilém těhotenství, bylo to někdy v únoru, venku velký mráz, všude sníh a led, a ona šla Klimentskou ulicí, v náručí držela malého Tomáše, a jeden estébák, který ji sledoval, jí nastavil nohu. Ona zakopla, upadla a on se tomu smál a měl ještě nějaké řeči. Na druhou stranu jsme měli okruh přátel, kteří za námi chodili, přestože domovnice o každé návštěvě věděla a museli se zapisovat. Byla to tedy i doba velkých přátelství, solidarity a hmatatelné lásky. Bylo dost lidí, kteří by za nás dali život, vzpomínají sestry Valenovy.

Psáno na vodu palbou kulometnou IV

Takúto knihu o Afrike ste ešte nečítali! Nie je to pohľad na čierny kontinent z letiaceho vrtuľníka, ani cez prírodopisný seriál o slonoch a antilopách. V podaní Binyavangu Wainainu je to silné a pestré rozprávanie o jednom živote prežitom na vlastnej koži, presiaknuté nádhernou poéziou. Naše predstavy o Afrike stále ovládajú viac predsudky a ošúchané klišé ako reálne skúsenosti. Binyavanga Wainaina nám jednu takúto skúsenosť sprostredkuje. Kenský prozaik Binyavanga Wainaina podáva v románe Raz o tomto mieste napíšem sugestívne svedectvo o svojom živote čiernom kontinente. Ponúka nám výbušný kokteil namiešaný z prvkov memoárovej literatúry, reportáže, rodinnej ságy i eseje. Wainaina píše o svojom detstve v Keni, o štúdiách v Juhoafrickej republike i o tom, ako sa stal medzinárodne rešpektovaným spisovateľom. So svojím kontinentom však kontakt nestratil a dokáže sa naň pozerať aj kriticky. Z prvej ruky nám podáva svedectvo o tom, aká je Keňa a africký kontinent na počiatku 21. storočia. Kniha je napísaná mimoriadne silným a krásnym jazykom, ktorý mení bežné čítanie doslova na explóziu farieb, chutí a vnemov. Kniha Binyavangu Wainainu Raz o tomto mieste napíšem vychádza v preklade Kristíny Karabovej.

"Nagyanyám halála után fél évvel megismerkedtem Feszty Árpáddal, ki akkor Párizsba készült hosszabb időre. Miattam, mert én papától sem nem tudtam, sem nem akartam elválni (akkor még azt hittem, szüksége van rám), lemondott párizsi útjáról, s elvett." Jókai Róza festő-író, Jókai Mór fogadott lánya, Laborfalvi Róza unokája, Feszty Árpád felesége, Andrássy Gyula leánya... édesanyja pedig színművészek házasságon kívüli kapcsolatából született. A kaotikusnak ható genealógia már elsőre is figyelemfelkeltő, hiszen olyan családi történetekbe enged bepillantást, amelyek jószerivel a maguk korában sem voltak ismeretlenek a nagyérdemű előtt. Jókai ismertsége, elismertsége, írói-politikai pályája mögött azonban a magánélet mezsgyéje titkokkal van tele, s bármennyire is igyekeztek megóvni részleteket mindennapjaik kuszaságáról, a viharos életrajzi események, a Jókai-per kiszivárgott fejezeteinek hátterében ott áll a lány vallomása: Jókai Róza mesél és mesél, kedves-fájó visszaemlékezéseiben megjelennek a színészvilág apró titkai, Jókai írótársainak portréi Gárdonyitól Mikszáthon át Justh Zsigmondig és Bródy Sándorig, a festő iskolák alakjai Munkácsytól Mednyánszkyig. És persze gyermekkor, viszontagságok, szerelem, házasság, de mindenekelőtt: Jókai. Meg a helyszínek: Balatonfüred, Svábhegy, Párizs. És újfent Jókai... Majd egy örökségi per részletei. A jelen kiadás Jókai Róza mindkét memoárját tartalmazza. Részlet a gyerekkorról: "Emlékszem nagy felfedezőutakra; fel-le lépcsők veszedelmeire, amiket apró, vastag lábaim csak a nagy, jó ember segítségével tudtak leküzdeni. Ha elfáradtam (panaszos hangomat hallom ma is: "elesik a Józa"), ölbe vett. Ölbe különben, azt hiszem, sokan vehettek; s ezalatt váltak lassan ismerőssé, rokonná vagy ellenséggé az idegen, új arcok. Ezek közül kiemelkedik egy csúnya, fekete, vigyorgó fej; mindig nevet, nagyokat ugrik, s engem aztán visz, úgy táncol. Netti volt, a tót szakácsnőnk. Első bizalmasom. Homály, kusza képek, sok állat; nagyon szerettem őket. Vagy egy évig megint semmi pontos emlék, csak apró, gomolygó képek. Azután kinyúlik a ködből, mint útmutató, az első nagy fájdalom, a kisgyerek fájdalma! Óriásivá nő, akármilyen kicsi. Később elfelejti az ember, nem számol vele, pedig sok későbbi baj magva rakódik le a még öntudatlan kis lélek rejtett zugaiba."

A Pulitzer-díjjal kitüntetett nagyszerű amerikai újságíró, Michael D'Antonio nagy fába vágta a fejszéjét, amikor elkészítette napjaink legismertebb emberének, az amerikai politikai rendszert a fejetetejére állító Donald Trumpnak részletes, elképesztő titkokkal és leleplezésekkel teli életrajzát. Trumpot ma már senkinek se kell bemutatni. Ez az elképesztően sikeres, rámenős, lehengerlő stílusú, látszólag megrendíthetetlen férfi a New York-i ingatlanpiacon lett először milliomos, majd milliárdos. Nagyon sokan szerettek volna rájönni, hogy mi a sikere titka. Talán azért legyőzhetetlen, mert páratlanul jó tulajdonságot örökölt felmenőitől? Vagy esetleg olyan nevelésben részesült, ami miatt képtelen a kompromisszumra és az élet minden területét csatatérnek tekintve, könyörtelenül átgázol mindenkin, akin az útjába kerül? Milyen ember valójában Donald Trump? 2016. július 20-án kit választottak meg elnökjelöltnek a nagyhatalmú amerikai Republikánus Párt képviselői? A nem túl jelentős New York-i építőipari befektető fia hogyan söpörte félre az útjából a legelőkelőbb amerikai politikus családok gyermekeit? Mitől ilyen erős? Mitől ennyire sikeres? Michael D'Antonio nagy gonddal megírt, minden apró részletre kiterjedő könyvéből választ kaphatunk ezekre a kérdésekre. Megtudhatjuk, hogyan gondolkozik Trump. Kiderül, hogy milyen ember volt a nagyapja és az apja. A könyv lapjain a szemünk láttára ismerheti meg lenyűgöző, gyönyörű feleségeit. Tanúi lehetünk a házasságkötést megelőző könyörtelen tárgyalásoknak, a káprázatos esküvőknek és a viharos válásoknak is. A szókimondó könyv arra törekszik, hogy bemutassa Trump összetett személyiségének minden részletét. Nemcsak a bírálói és az ellenfelei kapnak szót, de a rajongói is és azok is, akik hosszú éveket közvetlen a közelében dolgozva mind a mai napig esküsznek arra, hogy Donald ugyan nagy elvárásokat támasztó, de megbízható, korrekt főnök, aki hajlandó tűzbe menni azért, akit szeret. A könyv a lehető legjobbkor jelent meg ahhoz, hogy az amerikai elnökválasztás hajrájában beleshessünk a kulisszák mögé. Lehull az álarc Trumpról, kiderül, mi köze van a politika szürke eminenciásaihoz, a befolyásos érdekszövetségesekhez. Izgalmas történeteket olvashatunk fiatalkoráról, egyetemi éveiről és a züllött New York-i éjszakában mulatozó ifjú üzletemberről is. Trump küzdelmes életútja során arra törekedett, hogy csillogó világmárka legyen a csupa nagybetűvel írt TRUMP névből. Michael D'Antonio könyve pontosan ugyanilyen magas minőségi elvárásokat támasztott önmagával szemben. Nagyszerű olvasmány mindazoknak, akik kíváncsiak, kicsoda valójában az az üzletember, akiből hamarosan az egész világ leghatalmasabb, vezető politikusa lehet.

Sbírka 21 fejetonů – „kousků života“ viděného očima, které se dívají a které třeba i přes závan smutku vidí na životě to hezké. Monika Knězková si nemusí vymýšlet složité zápletky, aby zaujala. V jejím pojetí je největší inspirací opravdový život. Bere ho s humorem a nadhledem. To, jak dovede v různých životních situacích shazovat sama sebe, je obdivuhodné. A to je také příčinou, proč jsou její fejetonová povídání tak oblíbená. Najednou vám totiž připadá, jakobyste napsané prožívali sami. A když se k fejetonu vrátíte, najdete pokaždé něco nového. Proto mají její čtenářky knížečku často v kabelce či na nočním stolku. A i když by se zdálo, že se jedná o čtení pro ženy, své si tam najdou i muži. Ať už pro lepší pochopení ženského pohledu na život či jako zrcadlo svého vlastního chování.

Jedenáct příběhů českých bestiálních vrahů... jedenáct osudů nejen zločinců, ale i jejich obětí a pozůstalých, kterým se tragicky změnil život. Soudní procesy, popravy, sebevraždy, to je jen vrcholek ledovce, který většinou známe z médií. Co se však skrývalo v mysli pachatelů, jakými životními peripetiemi prošli, než začali zabíjet?

Josef Baxa je uznávaný český soudce, který založil a šestnáct let řídil nejmladší ústavní instituci – Nejvyšší správní soud. V období komunismu prokázal profesní odvahu, po revoluci se podílel na rehabilitacích, očistě a reformách justice. Zasloužil se o vznik plzeňské právnické fakulty i o pozdější rozkrytí tamní plagiátorské aféry. Bilanční rozhovor, který s ním vede právník a oceňovaný novinář Tomáš Němeček, mapuje celoživotní cestu muže, pro nějž je hledání spravedlnosti posláním.

V posledních dvou letech zažíváme přelomové okamžiky v novodobé historii naší země. Pandemie covidu-19 se dotkla života každého z nás. Všechny události od jara 2020 až po současnost vytváří určitou inventuru ve společnosti od mezilidských vztahů, schopnosti českého akademického a průmyslového prostředí, digitální připravenosti státu, medií veřejné služby, fungování veřejných institucí, práce s daty, diskuze ve vědeckém prostředí, schopností ve zdravotnictví, školství a mnoho dalších témat. Autor a inovátor Robin Čumpelík proto oslovil zástupce vědy, zdravotnictví a práva, aby poskytl prostor k jejich reflexi uplynulých dvou let. Ohlíží se za pandemickým obdobím, ale zároveň hledá vzájemná poučení, vyhodnocuje data, různé situace osobní i celospolečenské.

Hovanyecz László beszélgetőpartnerei között akad tudós, színművész, akadémikus, zenetörténész  és festőművész egyaránt. Ami az interjúalanyokban közös, az nem más, mint hogy valamennyien  a XXI. század társaság által alapított Hazám-díj kitüntetettjei voltak az elmúlt években.  A rövidke e-kötetek a Kossuth Kiadó Értékteremtők sorozatában megjelent írásokat tartalmazza. 

Hovanyecz László beszélgetőpartnerei között akad tudós, színművész, akadémikus, zenetörténész  és festőművész egyaránt. Ami az interjúalanyokban közös, az nem más, mint hogy valamennyien  a XXI. század társaság által alapított Hazám-díj kitüntetettjei voltak az elmúlt években.  A rövidke e-kötetek a Kossuth Kiadó Értékteremtők sorozatában megjelent írásokat tartalmazza. 

Kiválóságok, akik a kultúrában, a tudományban, az üzleti világban maradandót alkottak. Beer Miklós, Dr. Csikai Miklós, Eötvös Péter, Gombár Csaba, Mészáros Márta, Ráday Mihály, Orbán Ottó kapták meg 2018-ban a Hazám-díjat. Olyan alkotó egyéniségek, akikről egyenként is érdemes könyvet írni. Van már ilyen. Lesz még ilyen. A könyv Őket, az alkotó egyéniségeket mutatja be egy-egy portréinterjúban. Aktuális gondolataikat, érzelmeiket, hitvallásukat, pályaívüket, fontos és tanulságoktól sem mentes életrajzi történeteiket, humorukat és bölcsességüket ismerhetik meg az olvasók. A XXI. Századi Társaság rangos kitüntetését minden év novemberében a magyar szellemi élet hét kiválósága veheti átértékőrző és értékteremtő életművük elismeréseként. A díj a feledés elleni emlékezést valamint példát adó értékeink megbecsülését szolgálja ezzel a könyvvel együtt. Hagyományteremtő módon a díjazottakkal készített életinterjúkat 2005-től kötet formájában jelenteti meg a Kossuth Kiadó.

A könyv címe a Rolling Stones azonos című, világhíres slágerére utal. Igen, nem fenékig tejföl az élet. A szerző beszélgetőtársa Kutassi József „megbukott”, és újra és újraéledő „életművész” – na, meg önmaga. Beszélgetésük során megváltják ugyan a világot többször is – de minek. Getnó. Hogyan kezdi megtalálni önmagát, majd hogyan veszíti el, és hogyan találja meg újra és újra azt az életformát, amely túllendíti a reményvesztettségen. Mennyit kell vállalkozni, és várni az élettől, hogy végre… Na, mi is történjen meg végre? Hát ez az! Kutassi és Horváth miért rabjai a saját maguk teremtette körülményeknek? Azért, mert másokkal közösen teremtették, vagy mert a megfelelő helyen nem voltak elég erősek. Kell-e, lehet-e szakítani? De kivel, mivel is?!

Hovanyecz László beszélgetőpartnerei között akad tudós, színművész, akadémikus, zenetörténész  és festőművész egyaránt. Ami az interjúalanyokban közös, az nem más, mint hogy valamennyien  a XXI. század társaság által alapított Hazám-díj kitüntetettjei voltak az elmúlt években.  A rövidke e-kötetek a Kossuth Kiadó Értékteremtők sorozatában megjelent írásokat tartalmazza. 

Lányok a szomszédból. Diákok. Csinosak és fiatalok. Diplomára, jó életre, boldogságra vágynak. Olyanok, mint bármelyik "húszas csaj". Másfelől nagyon is mások. Lili, Zsófi, Heni és Frida prostituáltak. Egyetemista lányok, akik a szexből élnek. Függetlenek, okosak és megválogatják, kivel fekszenek le. De ettől még prostik. A szerzők, akiknek sikerült elnyerniük a lányok bizalmát, bevezetik az olvasót különös világukba, végigkövetjük útjukat a kezdeti bizonytalan lépésektől a vidéki masszázsszalonig, a pesti swinger klubig és a svájci "kiküldetésig". Fájó társadalmi jelenség? Egy újfajta életforma fiatal lányoknak? Döntsék el Önök! Két fiatal újságírónő: Nagy Szilvia, a Velvet.hu szerkesztője és Szabó Anna Eszter, a Színház és Filmművészeti Egyetem végzős hallgatója hónapokat töltöttek olyan, velük majdnem egykorú lányokkal, akik tanulmányaikat vagy éppen az áhított életszínvonalat így finanszírozzák. A megdöbbentően őszinte, szókimondó, olykor leplezetlen szexualitást tartalmazó könyvet csak felnőtt olvasóinknak ajánljuk.

Kniha obsahuje dva rozhovory, které Martin Heidegger poskytl mediím u příležitosti svých 80. narozenin (1969), a především jeho rozhovor s redaktorem časopisu Spiegel z roku 1966, který byl na Heideggerovo výslovné přání otištěn až po jeho smrti v roce 1976. Tento obsáhlý rozhovor je doplněn improvizovaným komentářem Jana Patočky, který byl zachycen na magnetofonový pásek při soukromém semináři. Rozhovory i komentář jsou dúležitými dokumenty k debatě o morálně-politickém profilu M. Heideggera.

Literární průvodce českým dvacátým stoletím Kafka, Hašek, Čapek, Škvorecký, Kundera, Havel… Pro českého čtenáře jde o klasická jména, nerozlučně spjatá s tuzemskou kulturou. Nepřemýšlíme nad nimi, nemusíme je objevovat. A to je trochu škoda. Už jen sama představa, že se s jejich texty a osudy člověk seznamuje v dospělosti, nahodile, nečekaně a dobrodružně, je vzrušující. S Pražským slabikářem polského esejisty a spisovatele Aleksandra Kaczorowského se z této představy stává možnost. Autor nejenže původně polskému publiku představuje to nejlepší i nejabsurdnější z tuzemské literatury, ale také vypráví své vlastní zážitky a zkušenosti z jejího objevování. I notoricky známé historky a díla se proto českému čtenáři ukazují v nečekaném světle, k tuzemským velikánům se dostáváme jakoby poprvé, fascinováni podivným světem umělecké Prahy. Prostě — ten správný slabikář pro dospělé.

Prenikavý pohľad do tajov ženskej sexualityTúžba. Vzrušuje nás i mučí. Ovláda naše myšlienky, ničí naše životy. Žijeme len pre ňu. A predsa o nej nehovoríme. Je skrytou silou nášho života, no aj tak zostáva do veľkej miery neprebádaná. Za posledných osem rokov prešla americká novinárka Lisa Taddeo šesť ráz naprieč celou krajinou, aby nazrela do duší obyčajných žien z rôznych regiónov a prostredí. Výsledkom jej úsilia je kniha Tri ženy, najvernejší portrét ženskej túžby, aký kto kedy zachytil, a zároveň jedna z najdiskutovanejších kníh posledného roka. Na predmestí Indiany žije Lina, žena v domácnosti a matka dvoch detí. Z jej manželstva sa po desiatich rokoch vytratila vášeň. Dni trávi upratovaním a varením pre muža, ktorý ju odmieta pobozkať na ústa, lebo ho „ten pocit uráža“. Na Linino zdesenie mu dá za pravdu aj manželská poradkyňa. Lina túži po láske a dennodenne zápasí s atakmi paniky. Cez sociálne siete sa skontaktuje s bývalým priateľom a nadviaže vzťah, ktorý ju celkom pohltí. V Severnej Dakote stretneme sedemnásťročnú stredoškoláčku Maggie, ktorá sa dôverne priatelí s pekným, no ženatým učiteľom angličtiny. Jeho nočné esemesky a telefonáty postupne vedú k utajenému vzťahu, ktorý sa pretaví aj do fyzickej roviny. Osemnáste narodeniny plánuje Maggie osláviť tak, že vynechá vyučovanie a budú sa celý deň milovať. Namiesto toho sa s ňou učiteľ v deň svojich tridsiatych narodenín rozíde. Roky plynú, Maggie nemá titul ani kariéru, ba ani sny, pre ktoré by túžila žiť. Keď zistí, že muž, ktorého milovala, získal titul učiteľa roka Severnej Dakoty, rozhodne sa vyjsť s pravdou von – no stretne sa s nedôverou bývalých spolužiakov i súdnej poroty. Súdny proces obráti svet v pokojnej komunite hore nohami. V exkluzívnej enkláve na severovýchode krajiny napokon spoznáme Sloane – krásnu a úspešnú majiteľku reštaurácie. Jej manžel sa rád prizerá sexu svojej ženy s inými partnermi. Sloane si roky kladie otázku, kde sa končí manželova túžba a kde sa začína jej. Raz si manželia prizvú do postele nového milenca a jeho tajomstvo donúti Sloane, aby sa popasovala s nerovnomerným rozložením síl, ktoré bolo hnacou silou ich životného štýlu. Kniha Tri ženy, príbehy troch žien, ktoré autorka sledovala takmer desaťročie z bezprostrednej blízkosti a prerozprávala ich s ohromujúcou úprimnosťou, predstavuje prelomovú štúdiu erotickej túžby v súčasnej Amerike. S bezprecedentnou hĺbkou a emocionálnou silou odhaľuje jej krehkosť a komplexnosť a definuje odlišnosť ženskej a mužskej túžby. Kniha je skvelým žurnalistickým i rozprávačským počinom. S nesmiernou empatiou predstavuje čitateľom tri nezabudnuteľné ženy a pozoruhodnú autorku. Ich skúsenosti sú dôkazom, že problémy nenaplnenej sexuálnej túžby sú spoločné všetkým ženám na svete.

Kasta je nálepka, ktorá hovorí, ako máme s človekom zaobchádzať. Dostane v nemocnici lieky? Môžu sa títo dvaja zosobášiť? Smie sa pohybovať po tejto časti mesta? Bude mať doma pitnú vodu? Prežije pôrod? Môžu ho beztrestne zastreliť? Aj o tom je Kasta Isabel Wilkerson. Lenže ako to súvisí s Amerikou? Analýzou ľudského genómu sa zistilo, že všetci ľudia sú na 99,9 % rovnakí! Rasa teda nie je vedecký, ale len sociálny konštrukt. A napriek tomu svet stále ovláda fenomén nepísaných zákonov, ktoré ľuďom od narodenia určujú pevné a nemenné miesto v spoločnosti. „Nikto nebol biely, kým neprišiel do Ameriky,“ napísal raz americký spisovateľ James Baldwin, čím chcel povedať, že „farebnú“ nálepku nedostáva človek od prírody, ale od spoločnosti. A to, čo sa skrýva pod každou nálepkou, to sú stáročia histórie, stereotypov a predpokladov, ktoré určujú miesto človeka v ľudskej hierarchii. A teda bludný kruh kastového systému. Americká novinárka a spisovateľka Isabel Wilkerson, držiteľka Pulitzerovej ceny, skúma americký rasizmus veľmi prekvapivo – ako druh kastového systému. Vo svojej neobyčajnej knihe Kasta nám ponúka dôsledný portrét tohto fenoménu, veľmi zaujímavo ho porovnáva s kastovými systémami v Indii či v nacistickom Nemecku a hľadá ich spoločné piliere. Wilkerson pátra po historických príčinách vzniku rasizmu a skúma tiež vývoj rasových teórií. Svoj široký výskum napokon prepája s príbehmi obyčajných ľudí, aby nám ukázala, ako tento systému funguje v praxi. Nielen v časoch otrokárstva, ale aj dnes. Výnimočná kniha Kasta s podtitulom Korene našej nespokojnosti vychádza v preklade Ivany Krekáňovej.

Lékárník a účastník humanitárních misí Lékařů bez hranic Stanislav Havlíček na své druhé misi vedl v Bangladéši lékárnu pro uprchlický tábor, ve kterém našla útočiště před násilím nejpronásledovanější menšina na světě, Rohingové. Kniha Hlas větru, je právě odtamtud. Humanitární pomoc v krizové situaci vás může připravit na epidemii, válečný konflikt, zemětřesení nebo na stoletou vodu. Jak se žije a pomáhá bez elektřiny, bez vody i kanalizace v největším uprchlickém táboře na světě? Jak se pracuje v prostředí, kde je kromě všudypřítomných lidí nedostatek úplně všeho? Kniha o průběhu mise, ve které by měl lékárník znát snad i způsob ošetření hromadného hrobu. Málokdo vykročí z komfortní zóny běžných starostí a zálib, aby prožil něco, co jím otřese a co ho promění. Standa takovou možnost čtenáři nabízí, protože svou vlastní proměnou prochází s každou další misí Lékařů bez hranic. Několik měsíců v ponižujících podmínkách uprchlických táborů v Bangladéši, kde se ztráta lidské důstojnosti mísí se strádáním desítek tisíc dospělých i dětí, Vás donutí uvažovat nově a jinak. Můžete propadnout frustraci ze ztráty smyslu a víry v lidskou pospolitost nebo se proměnit v pevnějšího a humánnějšího člověka, který je navzdory všemu schopen vidět a napříč kontinenty nabízet soucit, laskavost a nezištnou pomoc tam, kde je to opravdu třeba. Podobně jako to bylo a je potřeba i v naší zemi v době pandemie. Jan Trachta

Hlavnou postavou tejto knihy je mesto. Spálené mesto. Mesto z prachu, popola a ruín. Marek Hudec vo svojom dokumentárnom románe Uzol skúma rany, ktoré na Nových Zámkoch zanechali tony padajúcich bômb. Tri zničujúce americké bombardovania medzi októbrom 1944 a marcom 1945 navždy zmenili tvár mesta Nové Zámky. Tisíce zabitých ľudí, veľká väčšina budov v troskách. Po druhej svetovej vojne boli Nové Zámky najviac zničeným mestom na území dnešného Slovenska a dobové zápisy prirovnávajú deštrukciu mesta, ktoré pokryla vrstva prachu a popola, k Sodome a Gomore. Slovenský novinár a spisovateľ Marek Hudec sa ponoril hlboko do minulosti Nových Zámkov, aby nám vo svojej knihe Uzol ponúkol podrobný príbeh týchto hrozivých dní, o ktorých sa málo píše aj v historických knihách. Je to dokumentárna próza, ktorá zaznamenáva desiatky rôznych ľudských osudov – každý z nich je iný, no každý z nich osudovo poznačila trieštivá smrť, ktorá prišla z neba. Nové Zámky boli významným železničným uzlom. Útok bombardérov, po ktorom sa stovky domov stratili v kráteroch a zo samotnej železničnej stanice sa stala len spleť skrúteného železa sa preto do istej miery dá pochopiť. Prečo však muselo zahynúť toľko nevinných civilistov? A prečo najzničujúcejšie bombardovanie prišlo v marci 1945, keď bol už koniec vojny prakticky na dohľad? To je jedna z mnohých záhad, ktoré sa Marek Hudec pokúša objasniť vo svojej mimoriadne silnej dokumentárnej knihe.