„Autentické svedectvo autora o praktikách dvoch bývalých príslušníkoch Štátnej bezpečnosti a jej militantnej odnože Vojenskej kontrarozviedky, v ktorej pôsobili pod krycími menami „právnik“ resp.“vojak“ zameraných na okrádanie spolupodnikateľov nimi nasadených ako „bielych koňov“. V tejto knihe nachádza čitateľ detailný popis nezákonných účtovných a daňových operácií použitých v podvodnom predaj bytov a nebytových priestorov v polyfunkčnom objekte Ružinovské centrum na Klincovej ulici v Bratislave, pričom obaja eštébaci oklamali a podviedli občanov, aby v nich mohli žiť a bývať – všetko pred nečinným zrakom orgánov činných v trestnom konaní. Druhá časť knihy je venovaná aktivitám jedného z nich advokáta Jánošíka na získanie informácií z intímneho rodinného života autora za účelom jeho diskreditácie, hanobenia a poníženia. Ide o opis praktík, ktoré používali eštébaci v 50-tich rokoch minulého storočia.“

A vietnámi anya és indiai apa gyermekeként született, Franciaországban nevelkedett Charles Sobhraj sehol sem jutott állampolgársághoz, így országról országra, kontinensről kontinensre vándorolva sodródott, miközben rendkívüli intelligenciájának és szexuális vonzerejének köszönhetően egyre több embert vont irányítása alá. Az ördögien karizmatikus férfi útleveleket hamisított, drogokat és drágaköveket csempészett Ázsia-szerte, többször is rács mögé került, de újra meg újra sikerült megszöknie. Ahogy egyre jobban elmerült a bűnözés világában, áldozatokat is hagyott maga után: nyugati turistákat ölt meg a hetvenes évek Ázsiájának „hippiösvényén”, az utána induló nemzetközi embervadászat során pedig az Interpol körözési listájának élére is felkerült. A kígyó széles körű kutatómunkán alapuló, exkluzív történetet kínál, amelyhez a Neville–Clarke újságírópáros felhasznált vallomásokat különböző nyomozóktól, az áldozatok családtagjaitól és magától Sobhrajtól is. Az igaz történet alapján 2021-ben azonos című minisorozat készült, amely hamarosan a Netflixen is látható.

19 príbehov z karantény je zbierka jedinečných výpovedí o tom, ako sa známe osobnosti i obyčajní ľudia vyrovnávali s jarným lockdownom. Všetky naše plány na ten rok sa razom ocitli v domácej izolácii spolu s nami. Hoci politici vypli krajiny, naše životy sa nezastavili. Matka sa naďalej pripravovala na príchod druhého dieťaťa. Vedec neváhal a pustil sa do práce na vývoji vlastných testov. Maliarka bojovala so zákernou chorobou. Lekárka ošetrovala pacientov s dovtedy neznámou chorobou. Horolezcov sen o prvovýstupe sa rozplynul v návale nových obmedzení. Oni a mnohí ďalší hľadali možnosti, ako sa vyrovnať s novou realitou. Strachy, nádeje, optimizmus i praktické riešenia. Všetci prežívame radosti i trápenia unikátnym spôsobom. V tejto knižke ponúkame čitateľom pohľady do mnohých sfér spoločnosti, od vedy cez sociálnu prácu, politiku, kultúru, šport až po biznis a jedinečné osobné príbehy. To všetko optikou devätnástich zaujímavých ľudí. Z každého predaného výtlačku venuje vydavateľstvo 1 € na činnosť neziskovej organizácie Post Bellum SK.

Intimní příběh plný nečekaných zvratů a překvapivých odhalení. Suverénně napsaná próza o bolestných ztrátách, o lásce i rodinných tajemstvích, která se chvílemi čte jako napínavá psychologická detektivka. Autorka, povoláním psychoterapeutka, je dcerou poslední německy píšící pražské spisovatelky Lenky Reinerové (1916-2008). Ve své knize zachycuje s velkou empatií odcházení blízkého člověka a zároveň vypráví o nelehkém vztahu mezi matkou a dcerou. O tom, jak se zkušenosti a traumata rodičů propisují do života jejich dětí.

Píše se rok 1941 a v okupované Francii se stupňuje nacistický teror. Mladí židovští bratři Jacob a Moses zůstali v Paříži úplně sami – jejich rodiče jsou daleko a teta, která je měla na starosti, zemřela. Existuje jediný způsob, jak se vyhnout transportu do koncentračního tábora: útěk. Na své cestě za ztracenými rodiči poznají mnoho podob lidskosti, která je důkazem, že naděje přežívá i mezi hrůzami války.

"Chata, to nie je len skala, drevo a plech. Chata žije v príbehoch, ktoré sa tu odohrali. Niektoré šťastné, iné smutné. Pre každého znamená niečo iné. Inak ju vníma turista, ktorý ju navštívi v krásnom slnečnom počasí, inak premrznutý a unavený turista, ktorý zablúdil v snehovej víchrici a na chatu dorazí v noci. A úplne inak ju vnímame my, ktorí tu žijeme a pracujeme. Postavili ju pred mnohými rokmi, aby poskytla občerstvenie, nocľah a hlavne pomoc tým, ktorí ju potrebujú, a to chata robí doteraz. " Igor Fabricius, chatár, Chata M. R. Štefánika

Sestupná spirála narkotik, krádeží, prostituce a celkového chátrání. A jenom občasné záblesky odhodlání s drogami skoncovat. Tak vypadala každodenní realita Kateřiny B. v unikátním časosběrném dokumentu Heleny Třeštíkové z roku 2009. Co tehdy Katka prožívala a co se s ní dělo poté? Její ucelený příběh ve formě autentických výpovědí zpracoval Michael Třeštík a fotkami doprovodil jeho syn Tomáš.

Krása jej zachránila život – a odsúdila ju na roky utrpenia Cecília „Cilka“ Kleinová mala len šestnásť rokov, keď ju deportovali do koncentračného tábora Auschwitz-Birkenau. Tam si ju vyhliadol veliteľ Schwarzhuber a násilne ju oddelil od ostatných väzenkýň. Cilka rýchlo pochopila, že moc, hoci nechcená, znamená šancu prežiť. Zato, že spala s nepriateľom, ju obvinili z kolaborácie. Mala však na výber? Kde sú morálne hranice pre dieťa, ktoré skončí v koncentračnom tábore? Po vojne Cilku odsúdili na pätnásť rokov nútených prác v gulagu. Na Sibíri čelí novým hrôzam vrátane nechcenej pozornosti dozorcov. Vďaka priazni istej lekárky dostane príležitosť starať sa o chorých. Tí zápasia o život v neľudských podmienkach a mladá žena sa tak dennodenne borí so smrťou. Napriek útrapám však stále nachádza dosť síl na prežitie a napokon aj na lásku. Cilkina cesta je strhujúci príbeh Slovenky z pera austrálskej spisovateľky Heather Morrisovej a voľné pokračovanie románu Tetovač z Auschwitzu o osude našich krajanov, ktorý obletel svet. Z anglického originálu Cilka’s Journey (Zaffre, an imprint of Bonnier Zaffre, a Bonnier Publishing company, London 2019) preložila Tamara Chovanová.

Příběh rodiny Emila Ludviga, jeho ženy Anny a dospívajících dětí Heleny a Richarda se odvíjí v předvečer druhé světové války na pražském předměstí v Libni. Rodina žije své životy v narů- stajícím neklidu. Po propuknutí války se potýká tváří v tvář s absurdní skutečností nacistického konečného řešení. Skličující a ponižující protektorátní předpisy, kterými byli židé vyčleňováni z ostatní lidské pospolitosti, je zprvu napřimují a mobilizují spíše k tichému odporu, jenž je však na tak bezohlednou moc chabý a navíc se nesetkává s podporou okolí. Zůstává jen hrdost a důstojnost ponižovaných, a rovněž naděje, která je neopouští ani ve chvílích, kdy se rodina přibližuje nejistotě, kroku do tmy. Dům vrácené ozvěny má silně autobiografické prvky. Je především holdem autorovu otci Emilu Lustigovi – strůjci rodinného štěstí –, který za nacistické okupace českých zemí vede boj o záchranu své nejbližší rodiny i svoji vlastní.

Margaréta biela je príbehom Heleny Weinwurmovej, ktorá sa 27. marca 1942 ocitla spolu so sestrou Aničkou medzi 703 mladými dievčatami v druhom slovenskom transporte do Osvienčimu. Je to príbeh mladého dievčaťa, ktoré dospievalo v ženskej časti nacistického koncentračného tábora Auschwitz - Birkenau. Helenin príbeh prináša svedectvo doby, ktorá sa môže kedykoľvek zopakovať a ktokoľvek z nás sa v nej môže stať nežiaducim. Hovorí o tom, aký dopad môžu mať naše osobné príbehy a tragédie na životy druhých, predovšetkým na našich najbližších a na ďalšie generácie. Odhaľuje bolestivé spomienky jednej ženy, neskôr matky, ktorá po skúsenosti koncentračného tábora nachádzala vzťah k samej sebe a hľadala svoje bezpečné miesto v spoločnosti. Helenino rozprávanie dopĺňajú spomienky jej synov Petra, Pavla a nevlastného syna Jozefa. Reflektujú svoje i mamine možné vyrovnávanie sa s tragédiou, akou bol holokaust. Texty citlivo spracovala Petra Nagyová.

Larisa Silnická vypráví o svém pozoruhodném životě: narodila se za Stalina v židovské rodině v Oděse, vdala se do Československa, kde zažila pražské jaro 1968. Po srpnové okupaci uprchla s manželem a synem do Izraele – a odtud odjeli do Spojených států, kde pracovala přes dvacet let v Rádiu Svoboda, americké rozhlasové stanici vysílající do Sovětského svazu. Neokázale vypráví, jaké je, když člověk přichází do země, jejíž jazyk skoro nebo vůbec nezná, a jak se v ní postupně zabydlí a zamiluje si ji. Ale také třeba o shánění bot a zařizování bytu - anebo o tom, jací jsou lidé a národy, mezi kterými postupně žila.

Silný příběh rodiny, která se řízením osudu dostane do bezvýchodné životní situace. Z malého chlapce se stane bez vlastního přičinění ze dne na den sirotek a následně i migrant. Zažije to, co v mnohých z Afrických zemích není nic až tak neobvyklého. Nevzdá se ale a v nejtěžší situaci bojuje ze všech sil. Oporou mu jsou jen kamarádi, které potká na ulici. I jeho matka prožívá snad nejhorší období svého života. Ztratila muže a následně i syna. Pro všechny z nás nepředstavitelná muka nejistoty. I když se jedná o příběh jedné rodiny, v mnohém bychom jej mohli zobecnit i na mnohé další ze současné africké reality. Kniha je doplněna autorovými originálními ilustracemi s africkou tématikou.

Na pomyselnej fotke nás vidím odzadu. Otec je o pol hlavy nižší ako ja a zavalitejší. Pomaly na nás padá hmla súmraku.Sivé závoje na napnutých plachtách. Medzi nami stúpajúce oblaky pary a skrehnuté ticho. Portrét a krajina. Mal som sa pýtať. Kým kôra stromov definitívne nevybledne.

Najúžasnejšie príbehy píše sám život… Ostala som stáť uprostred tvrdej reality a pokúšala sa nájsť smer – akýkoľvek. Nevyhnutnosť ma prinútila zaťať zuby, rozlúčiť sa s istotou a nastúpiť do vlaku, medzi tisícky ostatných. Som opatrovateľka a žijem dvojaký život. V tých spletitých situáciách som poznala samu seba, prekročila vlastné hranice a učila sa pokore za pochodu. Práca šľachtí, no byť opatrovateľkou je poslaním a vyžaduje si oveľa viac. Toto je môj príbeh, vnútorná premena a poznanie. Prežila som dni, ktoré kropili slzy i smiech, dni, ktoré mi vzali i dali, chvíle, ktoré mali zmysel. Tam vonku ma čakala samota a sebaľútosť, túžba po domove, deťoch a strach, obavy z toho, že zlyhám, že neznesiem ten príval emócií, že sa jednoducho zbláznim a totálne vyhorím. Zvládla som to, ako mnoho iných, skvelých a silných ľudí. Spoznala som starobu, jej zákulisie a predovšetkým si môžem hrdo povedať. Vážení, dokázala som to! Mám odreté uši a dušu, no smiech a zmysel pre humor, láska v srdci,boli a sú mojimi opratami! Keď chceš brať, musíš dať!

Vážení čtenáři, před mnoha lety jsem nalezl starý rukopis knihy Karla Littlocha „Mauthausen, lágr smrti“. Autor v úvodu píše: „Prožívajíce mauthausenské peklo, slíbili jsme si, že kdo je přežije, vylíčí, z jakých obětí rostla svoboda evropských národů a svoboda naší vlasti.Těmito vzpomínkami plním svůj slib. Nosil jsem je v paměti tři roky. Kdybych byl událostí sám neprošel, snad bych si myslel, že je líčení scén mauthausenských nadsazeno, že neodpovídá pravdě a skutečnosti. Bohužel musím přiznat, že prožitá utrpení byla mnohonásobně větší a že mé vzpomínání je po časovém odstupu až příliš klidné a ovšem neúplné.“ Tyto věty mi nedaly oddechnout až do úplného přečtení celé jeho výpovědi. Jako vydavatel jsem hledal informace o panu Littlochovi a jeho rodině. Pokud byly mé stopy správné, zjistil jsem pouze to, že po válce ještě nějaký čas učil. Příbuzné či známé jsem nedohledal, vím, že byl veden jako osoba, která se z koncentračního tábora vrátila.Chci, aby tato kniha byla vzpomínkou a uznáním těch, kteří si takové životní peklo museli prožít. Pokud má někdo z Vás informace o panu Littlochovi nebo jeho rodině, prosím o kontakt. Drahomír Rybníček

Dvojčata Buzze Bissingera se narodila jen tři minuty po sobě – ale dělí je obrovská propast. Starší Gerry vystudoval Pensylvánskou univerzitu a připravuje se na dráhu učitele. Jeho bratr Zach chodil jen do speciálních škol. Nikdy nebude řídit auto, nikdy se neožení a nikdy nebude schopen bydlet sám. Zach je savant, trpí závažnými intelektuálními nedostatky, ale na druhou stranu je nadán zcela mimořádnou pamětí, výjimečnou orientací a bezprostřední upřímností, kvůli které je společensky neobratný, ale občas i překvapivě moudrý. Buzz si uvědomuje, že i když byl vždycky starostlivý otec, ve skutečnosti o Zachově vnitřním životě neví skoro nic. A tak se s ním jednou v létě vypraví na cestu, aby navštívili místa, kde během čtyřiadvacetiletého Zachova života pobývali. Zach si libuje ve vzpomínkách a Buzz doufá, že cesta do jejich společné minulosti je sblíží a dá mu proniknout do mysli a srdce jeho syna. Cestou z Filadelfie do Los Angeles oba poznávají to nejlepší a nejhorší z Ameriky i ze sebe navzájem. Buzz postupně objevuje, že Zachův pohled na svět má svou vlastní logiku, která si zaslouží obrovský respekt, a zjišťuje, že charakter je daleko důležitější než intelekt.

Skutočný príbeh muža bojujúceho s viacnásobnou poruchou osobnosti. Billyho Milligana zatkli za únos a znásilnenie troch žien. V prelomovom súdnom procese ho napokon zbavili obvinenia z dôvodu nepríčetnosti, ktorej príčinou bola disociatívna porucha osobnosti. Bolo to prvé súdne rozhodnutie tohto druhu v histórii. Billyho príbeh sa tým však nekončí. Ak chce jedného dňa viesť normálny život, musí sa s pomocou psychiatrov pokúsiť zjednotiť všetky svoje identity do jednej.

Obzvlášť krutý případ domácího násilí vyvrcholil v dubnu 2011 v poklidném městečku na cornwallském pobřeží Anglie. Prostřednictvím médií událost šokovala nejen veřejnost ve Velké Británii, ale na celém světě… Tina Nashová již celé měsíce zažívala bití a ponižování od svého přítele Shanea Jenkina. Po každém incidentu se však nechala obměkčit a vrátila se k němu. S domácím násilím už měla zkušenost (Tininu matku v minulosti opakovaně bili její partneři) a byla odhodlaná nikdy nežít s mužem, který ubližuje ženám. Přesto nenašla sílu se ze vztahu vymanit. Nejprve měla pocit, že se Shane může změnit nebo že ho dokáže změnit ona, později začala být přesvědčená, že je to všechno její vina a že ho k násilí provokuje svým chováním. Rodina i přátelé ji zapřísahali, aby Shanea opustila. Ona je však nedokázala poslechnout a raději se s nimi přestala stýkat. V poslední fázi se tedy dostala do faktické izolace, kdy už se neměla na koho obrátit. Jednoho dubnového večera byl Shaneův výbuch násilí silnější než obvykle – Tinu zbil do bezvědomí a pak jí vydloubl oči! Zraněnou ženu potom nechal dvanáct hodin trpět v bolestech a zasypával ji výčitkami, že si za všechno může sama. Tina se dostala do nemocnice pozdě a lékaři už jí nedokázali zrak vrátit. Po dlouhé rekonvalescenci, během níž často propadala zoufalství, se rozhodla napsat knihu. Upřímně v ní popisuje své pocity a důvody, proč nedokázala opustit člověka, který jí ubližoval. Její příběh varuje a ženám v podobné situaci dává odvahu vzepřít se týrání. Lidé z okolí obětí si pak díky němu lépe uvědomí, oč jde, a snad i najdou odvahu zakročit.

Příběh sourozenců Hanky a Jiřího Bradyových, kteří se po deportaci rodičů rázem octli sami v Novém Městě na Moravě. Ovšem po několika měsících i je - desetileté židovské děti odvezli do terezínského ghetta. Jiří nakonec díky mnoha šťastným náhodám válku přežil, v osmačtyřicátém před komunisty utekl do Kanady, kde se postupem času vypracoval na respektovaného podnikatele. O své milované sestře ale nedokázal vypátrat žádné zprávy. Až desítky let po válce ho našla Tuniko Išioka, zakladatelka tokijského centra pro zkoumání holocaustu, které nedal spát tajemný kufr s jménem Hanah. Ta po mnoha letech pátrání našla Jiřího a zrekonstruovala i osud jeho malé sestry.

"Csak fekszem az ágyon, és életemben először azon gondolkodom, mennyire nagyon szeretnék élni. A szívem minden egyes bombarobbanással megáll. A percekbe, a másodpercekbe kapaszkodom. Soha nem voltam még ilyen közel a halálhoz." Fontos, megrázó, végső soron mégis reményt keltő kordokumentum a jelenleg is zajló orosz-ukrán háborúról, egy ukrán kislány naplóbejegyzéseiből. Jeva Szkaliecka története a tizenkettedik születésnapján kezdődik Harkivban, a városban, ahol kiskora óta a nagymamájával él. Tíz nappal később a boldog, kiegyensúlyozott élet, amit addig ismert, bowlingozásokkal, festéssel és különórákkal, darabjaira hullik. 2022. február 24-én városát váratlanul támadás éri, amikor Oroszország megindítja invázióját Ukrajna ellen. Jeva a pincében kezdi írni naplóját: részletesen beszámol a bombatámadásokról, amelyeket a föld alatti bujkálás során éltek át, és kétségbeesett útjukról nyugatra, a körülöttük dúló konfliktus elől. Jeva vissza akarja kapni a korábbi életét, madárcsicsergést, esőt szeretne hallani a bombázás helyett, de a lakásukat szétbombázzák, osztálytársaival csak rövid üzeneteket tud váltani, az új ismeretségek, barátságok pedig csak addig tarthatnak, amíg tovább nem menekülnek. A folyamatos veszteségek, a végtelen vonatozások és egy túlzsúfolt nyugat-ukrajnai menekültközpontban töltött idő után Jeva és szeretett nagymamája végül Dublinban talál menedéket. Ott bátran kezd új életet, remélve, hogy egyszer hazatérhet

Inšpirujúce a dojímavé rozprávanie o pohnutom živote so 600 zachránenými zvieratami Laurie Zaleski nikdy nemala v pláne viesť záchrannú stanicu pre zvieratá, o tom snívala jej mama Annie. Lenže Laurie sa už ako dieťa rozhodla, že mame pomôže ten sen splniť. O tridsať rokov neskôr ako úspešná podnikateľka kúpila farmu so šiestimi hektármi zeme uprostred chráneného územia Pinelands na juhu New Jersey. Chcela tam presťahovať mamu aj s pestrou zostavou jej zachránených miláčikov – koňmi, kozami, psami, mačkami, sliepkami a prasatami –, no dva týždne pred plánovaným sťahovaním Annie zomrela. Laurie sa rozhodla pokračovať v maminej záslužnej prác a v roku 2000 založila v Mays Landing v New Jersey Funny Farm, záchrannú stanicu pre zvieratá. Kniha Veselá farma je príbeh o dodržanom sľube, splnenom sne aj o stratených a nájdených zvieratách, no i príbeh Annie McNultyovej, ktorá bez akýchkoľvek zručností, peňazí či zdrojov utiekla z hrôzostrašného manželstva, pričom ťahala za sebou tri deti a stovku postupne nazbieraných zvierat. Je to aj príbeh o statočných, zábavných a rozkošných zvieratách, ktoré na Veselej farme našli svoj domov. LAURIE ZALESKI založila Funny Farm, charitatívnu organizáciu v Mays Landing v New Jersey, a od roku 2000 sa ujala rôznych zvierat v núdzi. Je aj zakladateľkou a generálnou riaditeľkou firmy Art-Z Graphis. Získala titul New Jersey Heartland Hero, figuruje v zozname významných podnikateliek Who’s Who of Professional Women a získala viacero cien a ocenení za prácu na záchranu zvierat a vzdelávanie verejnosti zamerané na zaobchádzanie so zvieratami. Z anglického originálu preložila Eva Budjačová.

Predstavte si život, v ktorom si večer ľahnete vedľa svojho partnera a ráno sa zobudíte po boku štátom dosadeného špicľa. Stačí, ak poviete alebo urobíte niečo, čo sa systému nepáči a môžete skončiť v koncentračnom tábore alebo zmiznúť bez stopy. Kamery v dome, na uliciach, v obchodoch i v práci sledujú každý váš krok. Aj nepatrné pokĺznutie vám spôsobí veľké problémy. A trest môže prísť aj za činy, ktoré ste ešte nespáchali. Prediktívny policajný program pomocou najmodernejších technológií a databáz určí, akého zločinu sa človek v budúcnosti pravdepodobne dopustí a odporučí jeho prevýchovu. Odrezaní od pravdy a možnosti voľby, pod neustálym dozorom a útlakom policajných zložiek. Obyvatelia Ujgurskej autonómnej republiky Sin-ťiang na západe Číny hovoria svojej dystopii „situácia“. No to, čo pôsobí ako neuveriteľný námet z futuristického románu, je pre Ujgurov mrazivou realitou 21. storočia. Na základe výpovedí ujgurských utečencov, štátnych zamestnancov, výskumníkov i aktivistov žijúcich v exile, Geoffrey Cain opisuje situáciu z prvej ruky. Podáva svedectvo o tom, ako si Čína stanovila za cieľ vymazať identitu, kultúru a dejiny celého národa. A tak stvorila dokonalý policajný štát...

Napospas smrti: Zostup z Everestu - Beck Weathers Napospas smrti je pútavý, no pritom hlboko osobný a ľudský príbeh o prežití a návrate do života. Je to koláž výpovedí ľudí, ktorí prispeli k záchrane texaského patológa Becka Weathersa po tragickej búrke na Mount Evereste, kde v máji 1996 za jednu noc zahynulo deväť horolezcov. Kniha nie je denníkom horolezeckých úspechov – práve naopak, sleduje, čo Weathersa na horolezectve až chorobne priťahovalo, podrobne mapuje jeho náročnú a bolestivú rekonvalescenciu po tragédii, no predovšetkým opisuje, ako sa pokúšal zaceliť rany vo vzťahu s manželkou Margaret (zvanou Peach). Nebyť nezdolnosti a nádeje Peach, je veľmi pravdepodobné, že by sa Weathersa ani len nepokúšali evakuovať a on by ďalej nedokázal čeliť strašným následkom hypotermickej kómy. Príbeh Weathersovej záchrany je tak aj príbehom záchrany ich manželstva. Sully - Zázrak na rieke Hudson - Chesley B. Sullenberger III. Zázrak na rieke Hudson, let 1549 je autobiografické dielo kapitána Chesleyho „Sullyho“ Sullenbergera, amerického pilota leteckej spoločnosti US Airways a odborníka na leteckú bezpečnosť, ktorému sa po zrážke Airbusu A320 s vtákmi podarilo s poškodeným lietadlom bezpečne pristáť na rieke Hudson v New Yorku. Prežilo všetkých 155 cestujúcich a členov posádky. Spolu s ním a kopilotom Jeffom Skitesom prežijeme kritické okamihy na palube lietadla a staneme sa priamymi svedkami jeho rozhodovania. Nechýba ani prepis záznamu priamo z kokpitu. Kapitán Sullenberger mal v čase nehody za sebou štyridsať rokov pôsobenia v letectve. Od detstva túžil stať sa pilotom, čo sa mu napokon splnilo. Ako šestnásťročný absolvoval letecký výcvik doma v Texase a dostal sa na Akadémiu vzdušných síl. Po vojenskej službe, počas ktorej lietal aj ako pilot vojenských stíhačiek, sa zamestnal v civilnom letectve, kde zúročil dlhoročné bohaté skúsenosti. Vo svojej biografii až s dojemnou úprimnosťou odhaľuje, ako ho formovalo štúdium, vojenský výcvik a rodina. Kniha nie je len spoveď hrdinu, ale aj úprimná výpoveď o ľudských hodnotách, zmysle pre povinnosť a zodpovednosť, za čo sa oplatí bojovať aj v dnešnom svete plnom vojen, tragédií a ekonomickej nestability. Lebo na tom najviac záleží. Kapitánov príbeh nakrútil a produkoval Clint Eastwood v hlavných úlohách s hercami Tomom Hanksom, Aaronom Eckhartom a Laurou Linneyovou. Pilot MiG-25 - John Barron Šiesteho septembra 1976 pristála v severnom Japonsku sovietska supertajná stíhačka MiG-25, ktorú pilotoval poručík V. I. Belenko. Jeho útek ihneď zamestnal politikov svetových veľmocí aj médiá. Viktor Ivanovič Belenko bol jeden z utečencov, ktorých boli Rusi rozhodnutí dostať späť. Znevažovanie alebo zahanbovanie emigrantov z radov umelcov, intelektuálov, diplomatov alebo možno dôstojníkov KGB, sa mohlo dať svetu a sovietskemu ľudu ako-tak vysvetliť ich zlyhaním. Pre orgány sovietskej propagandy a dezinformačného oddelenia KGB nie je ťažké zobraziť nejakého umelca či intelektuála ako egoistického čudáka alebo rozmaznaného zvrhlíka so sklonmi k šialenstvu. Belenko však bol iný bol syn robotníckej triedy; robotník z polí a tovární; elitný dôstojník, ktorého služobný záznam bol plný pochvál; bol číry produkt strany, prototyp nového sovietskeho človeka. Bol zrejme jediný utečenec v sovietskej histórii, o ktorom musel Sovietsky zväz hovoriť iba v dobrom. Juniper - Kelley a Thomas Frenchovci Táto kniha je faktografickým dielom, ktoré vychádza zo zážitkov našej rodiny v nemocnici All Children´s v St. Petersburgu na Floride a našich návštev v nej počas nasledujúcich rokov. Nič sme si nevymysleli. Takmer všetky epizódy vychádzajú z poznámok, ktoré sme si robili počas pobytu našej dcéry na jednotke intenzívnej starostlivosti o novorodencov. Svoje poznámky a spomienky sme si overovali v rozhovoroch s mnohými lekármi, zdravotnými sestrami a ošetrovateľmi, ktorí sa starali o našu dcéru a čítaním siedmich tisíc strán lekárskych záznamov.

Vyprávění o Fridě je dojemným příběhem o touze někam patřit, stesku a ztrátách. Kniha vychází v překladu Kateřiny Krištůfkové s laskavou finanční podporou norské nadace NORLA. Poprvé se Frida Grünfeldová objevila v policejních záznamech na jaře roku 1931. Byla Židovka, prostitutka a podezřelá ze špionáže – navíc těhotná. Její syn Berthold se později dostal coby uprchlík do Norska, kde se nakonec usadil, vystudoval medicínu a stal se velmi známým psychiatrem. Co se však dělo dál s Fridou? Nina F. Grünfeldová se vydává na cestu do minulosti a pátrá po osudech své babičky. Ve výslechových protokolech, v soudních záznamech a jiných archivních materiálech nachází drobné stopy a střípky informací a sleduje, jak se síť kolem její babičky stahuje čím dál víc. Úřady po takových ženách jako Frida pásly. Pak se k moci dostali nacisté.

Miliony lidí prošly osvětimskou bránou, ale ona byla první ženou, která utekla. Silný román je inspirovaný životním příběhem Maly Zimetbaumové, jejíž hrdinství nebude nikdy zapomenuto a jejíž osud ovlivnil běh dějin… Mala, vězenkyně číslo 19880, pochopila, co se děje, až v okamžiku, kdy vystoupila z dobytčáku přímo do spárů pekla. 24. června 1944 z tábora společně se svou láskou, dalším vězněm Edekem Galińskim, uprchla…

Dokumentární próza o pomoci uprchlíkům na balkánské trase na podzim roku 2015. Skutečný příběh o rozmanité komunitě dobrovolníků konfrontovaných s humanitární krizí, na kterou nebyl nikdo připraven, i o atmosféře v názorově rozdělené společnosti ovlivněné množstvím mediálních zpráv, sociálními sítěmi, touhou pomáhat i strachem z neznámého. Kniha o setkání normálních lidí z různých kultur s velkými dějinami současného světa. Kniha obsahuje fotografickou přílohu se snímky z místa krize.

Na osudu mladého vojáka Arthura Dodda dokumentuje kniha nepříliš známou historii britských válečných zajatců v Osvětimi. Arthur padl do zajetí roku 1943 a v táboře strávil téměř dva roky. Po válce se pokoušel mluvit o svých zážitcích, ale dlouho bylo pro něj velmi obtížné popsat to, co viděl. Ve svém vyprávění líčí nejen krutosti, jichž se nacisté dopouštěli na vězních, ale zachycuje i náladu mezi zajatci, kteří se pokoušeli proti Němcům vést skrytý odboj.

Pozoruhodný príbeh rómskeho dievčaťa o hľadaní lepšej budúcnostiEliška sa narodila trinásťročnej Rómke a o desať rokov staršiemu nemeckému neonacistovi. Jej mama pochádzala z rodiny prostitútok z východoslovenského rómskeho geta a otec si zarábal ako boxer na ilegálnych zápasoch. Eliška síce vyrastala v gete s matkou, starou a prastarou mamou, početnými tetami a sesternicami, ale otec sa o dcéru aj napriek svojej rasistickej výchove príležitostne zaujímal. Brával ju do Nemecka za svojimi ďalšími nemanželskými deťmi a starými rodičmi. Eliška tak mala šancu spoznať dva úplne rozdielne svety – kruté podmienky rómskeho geta i bežný život východonemeckej rodiny. Ako trinásťročnú ju mama poslala do Anglicka za vzdelaním a lepšou budúcnosťou. Prepašovali ju v krabici od práčky, ale namiesto vysnívaného života a vzdelania ju čakala tvrdá práca. Upratovačka, cigánska tanečnica a neskôr šička. Svojho sna sa však nevzdala a popritom zasadla do školských lavíc a dokončila si aspoň základné vzdelanie. Hlad po vedomostiach hnal Elišku ďalej a nakoniec ju prijali na univerzitu. Ale práve v tomto veku zistila, že aj v liberálnej západnej Európe sa jej pôvod a farba pleti môžu stať príčinou ponižovania a veľkého násilia. Eliška sa nepredstaviteľným hrôzam nevyhla ani v Anglicku, ale túžba po lepšom živote ju hnala v ústrety vysokoškolskému diplomu a vyrovnávaniu sa s minulosťou. Cesta k úplnému vyliečeniu je ešte dlhá.

Když Portugalci objevili v Indickém oceánu souostroví později nazvané Maskarény, nastala pro místní endemickou faunu a flóru skutečná pohroma. Bylo vyhubeno mnoho druhů, kromě jiného padl za oběť hladovým námořníkům v druhé polovině 17. století i pták dodo. Takřka o tři století později se na Mauricius, jeden z maskarénských ostrovů, vypravil spisovatel a zachránce ohrožených přírodních druhů Gerald Durrell. A ptáka dodo čili blbouna nejapného vetkl do znaku zoologické zahrady, kterou později založil na ostrově Jersey a jež se snažila uchovat zvířata ohrožená vyhynutím. Durrell podnikl na ostrov několik výprav, aby zachránil alespoň jiné ohrožené druhy, například mauricijskou poštolku, ještěrku Guentherovu nebo zlaté netopýry a růžové holuby. O své zážitky se pak dělil se čtenáři. Není mnoho lidí, kteří by tak zábavným a okouzlujícím způsobem vyjádřili lásku k přírodě a ke zvířatům. Čte: Aleš Procházka

Gabriele Stangl je srdečná a energická žena, ktorá pomohla nespočetnému množstvu žien a rodín v núdzi. Na klinike Waldfrieden v Berlíne-Zehlendorfe sprevádzala tehotné ženy bez podpory a starostlivosti, ktoré boli zúfalé a úplne samy. Správy o opustených alebo zabitých dojčatách sú hlboko šokujúce. Na druhej strane, len málokto vie, aké trápenie prežíva matka a nenarodené dieťa vopred. Na tomto pozadí Gabriele Stangl a špecializovaný tím podporovateľov spustili v roku 2000 na klinike po celom svete prvé hniezda záchrany pre bábätká. Konečne môžu matky nechať svoje deti v bezpečných rukách, keď nevedia, čo majú robiť. Prečítajte si o osudoch detí o ktorých sa Gabriele Stangl dokázala postarať a sprevádzať proti všetkému odporu úradov a politikov. Ako sa deti dozvedeli o svojom pôvode od svojej „mamy“ a ako to ovplyvnilo ich životy s ich neskoršími rodinami, ich „srdcovými“ mamami? Táto emocionálne strhujúca kniha načrtáva aktívnu podporu pre najslabších a núdznych v našej spoločnosti. Dívať sa do zúfalých očí bezradnej matky a potom jej ukázať dvere. Lebo „sa nedá nič urobiť“. Ani pre ňu, ani pre jej nenarodené dieťa… S tým sa Gabriele neuspokojila. A tak roky sprevádzala nešťastné tehotné ženy, ktoré nemali nijakú oporu a nijakú perspektívu. Ujímala sa detí, ktoré nemohli ostať u svojej „bruškovej“ mamy, ale dostávali sa do milujúcich rúk „srdiečkovej“ mamy a novej rodiny. Ponorte sa do strhujúcich a emotívnych príbehov detí, o ktoré sa Gabriele dokázala postarať aj napriek veľkému odporu úradov a politikov. Prečítajte si o bolestiach a ťažkostiach, ktoré zažívajú „krkavčie“ matky, o nevítaných, nechcených, no napokon milovaných novorodeniatkach aj o hrdinských a šťastných rodinách. A o hniezde záchrany, ktoré sa zrodilo z túžby pomáhať tým najslabším.