Fascinující výprava rámovaná otázkami, na které možná nikdy nenajdeme odpověď, ale které jsou o to naléhavější. Brian Greene nás svým typickým přístupným stylem a krásným jazykem provází na dlouhé cestě, jež začíná Velkým třeskem a ústí do konce prostoru a času. Při tom si autor všímá formování těch nejmenších i těch největších fyzikálních struktur, vzniku života, zrodu vědomí, povahy lidského myšlení,

S tímto průvodcem se můžete bez přílišného množství teorie seznámit na obloze nejen s hvězdami a souhvězdími, ale i s planetami. Kromě toho dostanete i řadu podnětů k pozorování jedinečných nebeských objektů, jako jsou dvojhvězdy, hvězdokupy a mlhoviny – buď pouhým okem, nebo přenosným dalekohledem (triedrem), nebo i celkem malým hvězdářským teleskopem s průměrem objektivu 5 či 6 cm. Obzvlášť zajímavým

Avi Loeb, špičkový astronóm z Harvardovej univerzity, rozpracoval netradičnú hypotézu, že cez našu slnečnú sústavu nedávno preletel kus vyspelej mimozemskej techniky. V druhej polovici roka 2017 totiž havajskí astronómovia zaznamenali v našej slnečnej sústave rýchly objekt z cudzej sústavy. Avi Loeb na základe zvláštnej dráhy telesa sformuloval teóriu, že nejde o bežný asteroid, ale predmet, ktorý

V posledných desaťročiach prešla náuka o svetle búrlivým vývojom. Spôsobilo to predovšetkým využitie nových zdrojov svetla - laserov. Na ich základe vznikli nové vedné disciplíny, ako optoelektronika, nelineárna optika, koherentná optika, ale moderná optika prenikla hlboko aj do iných vedných oblastí, ako aj do každodenného života. V uplynulých rokoch vyšli v zahraničí viaceré monografie z optiky,

Kniha slavného astrofyzika a popularizátora vědy Michia Kakua ukazuje, kam by lidstvo mohlo dospět v oblasti kosmických letů, zlepšování člověka a osidlování vesmíru. Mimo jiné se zabývá cestováním na Mars, hledáním mimozemského života, kombinováním lidské báze s robotikou a uvažuje také o možných stupních vývoje vesmírných civilizací. Zamýšlí se rovněž nad možnými scénáři vývoje či zániku vesmíru

Během 17. století se zásadně proměnily představy o povaze a velikosti univerza. Relativně malý geocentrický kosmos novověká věda nahradila nepředstavitelně velkým vesmírem, v němž byla odstraněna teleologie přírody i hierarchie fyzikální vznešenosti. Změnily se názory na velikost i význam a postavení Země ve vesmíru. Odhady vzdálenosti nejbližších hvězd se během 17. století zvětšily milionkrát. Tato

Podle zastaralého a stále běžného paradigmatu je svět obrovský mechanismus, který funguje v souladu se známými zákony a pravidly. Nové paradigma, které se začíná ve vědě formulovat, nabízí již jinou koncepci. Svět je propojený, koherentní celek, řízený inteligencí kosmu. Není to konečný, mechanický materiální svět, je to svět systémový a naplněný vědomím. Jsme vědomé bytosti, které přicházejí na svět

Název satirické i populárně vědecké knihy amerického astronoma Erica Schulmana nepřehlédnutelně odkazuje ke slavné knize Stephena W. Hawkinga Stručná historie času. Od velkého třesku k černým dírám (1988, česky 1991), která představuje reprezentativní a bravurně napsanou naučnou knihu o vzniku a vývoji vesmíru. Schulmanovo gesto je zcela jistě výrazem obdivu ke kolegovi. Stojí přitom za to přečíst

Hlavným cieľom predkladanej publikácie je pomôcť začiatočníkom v nebeskej mechanike preklenúť istú bariéru medzi vedomosťami, ktoré získali na strednej škole, prípadne v úvodných kurzoch vyššej matematiky a fyziky na univerzite a a úrovňou znalostí, ktorú predpokladajú štandardné učebnice nebeskej mechaniky. Takýto charakter predurčuje publikáciu, aby bola užitočná študentom astronómie a astrofyziky,

Nové objevy o dvojčeti Země – i jinde ve vesmíru může existovat život! Roku 1995 dva švýcarští astronomové objevili planetu obíhající jinou hvězdu než naše Slunce. Tento objev navždy proměnil naše chápání vesmíru, neboť dokazoval, že Země a další nebeská tělesa v naší sluneční soustavě nejsou ve vesmíru osamělá. Dnes, o více než dvacet let později, známe přes 860 takových planet, přičemž mnohé z nich

Väčšina ľudí z vedeckých i nevedeckých kruhov si predstavuje, že vonkajší svet existuje nezávisle od nás a že vyzerá viac-menej tak, ako ho vidíme. Podľa tohto presvedčenia sú oči ľudí alebo zvierat len obyčajnými oknami, ktoré verne prepúšťajú okolitý svet. Ak aj naše okno zanikne, čiže keď zomrieme, alebo ak je začiernené a nepriehľadné, v prípade, že sme slepí, nijako to neovplyvní nepretržitú existenciu

Fyzika je opravdovým dobrodružstvím poznání. A moderní fyzika, vzešlá z vědeckých revolucí 20. století, posunula hranice našeho chápání světa daleko za hranice běžné představivosti. Rovelliho nejnovější kniha je souborem sedmi esejů, napsaných původně pro kulturní rubriku nedělních novin. Přes svou stručnost poskytují báječný a vyvážený přehled hlavních aspektů současné fyziky a kosmologie. Přednášky

Objev Higgsova bosonu je podle mnoha komentátorů nejvýznamnějším průlomem v našem chápání vesmíru po rozbití atomu. Objeven byl díky miliardovým investicím, desetiletím snažení a úsilí šesti tisíc vědců pracujících u urychlovače LHC ve Švýcarsku. Co je na něm tak zvláštního, že se mu říká „božská částice“ a svým objevitelům přinesl dokonce Nobelovu cenu za fyziku? Carroll vysvětluje, že bez něj bychom

\"Közérthető és vicces, ugyanakkor alapos és intelligens: csak Jorge és Daniel képes megteremteni ezt a finom egyensúlyt.\" Carlo Rovelli, a Hét rövid fizikalecke és A valóság nem olyan, amilyennek látjuk szerzője Mindenkinek vannak kérdései. Ettől vagyunk emberek. Fajunk egyedeiként sok mindenben nem értünk egyet egymással: mást gondolunk a politikáról, más a kedvenc focicsapatunk... Egy dolog azonban

Souhvězdí Eridanu nad jižní polokoulí ukrývá kosmickou záhadu. Na první pohled to vypadá, jako by v něm nějaký vesmírný obr ukousl z kosmu gigantické sousto, po kterém zbylo jen prázdno. Co za tím stojí? Supermasivní černá díra? Srážka s jiným vesmírem? Nebo snad vesmír požírá sám sebe? Zkušený popularizátor, kosmolog a astrobiolog Paul Davies nabízí čtenářům srozumitelný a poutavý přehled stavu současné

Stephen Hawking Az idő rövid története című könyvének 1988-as megjelenése új korszakot nyitott a tudományos ismeretterjesztő írások történetében: hatalmas nemzetközi szenzációt keltett, negyven nyelvre fordították le, és több mint kilencmillió példányban kelt el. Ez a könyv a XX. században klasszikussá vált, rengeteg meglepetéssel szolgáló tudományos ismeretterjesztő mű felújított és átdolgozott kiadásának

Knihy obľúbeného a slávneho astrofyzika sa stali celosvetovým fenoménom. V Tatrane vyšla v roku 2017 jeho populárna Astrofyzika pre zaneprázdnených, celosvetovo sa predali milióny výtlačkov. V Listoch od astrofyzika autor odpovedá na otázky zvedavým čitateľom a zverí sa im so svojím najúprimnejším a najosobnejším vyznaním o našom mieste vo vesmíre. Kniha je vynikajúcou príležitosťou, aby sme bližšie

V roku 2019 stále nevieme, čo tvorí 95 % vesmíru. Napriek tomu, že za posledných sto rokov sme urobili úžasné objavy, stále platí známe sokratovské „Viem, že nič neviem“. Branislav Sitár, jadrový fyzik, bývalý viceprezident Európskej organizácie pre jadrový výskum CERN, nám vo svojej eseji odhaľuje súčasné záhady vesmíru a hmoty. V autobiografickej linke nás zároveň prevedie po svojej unikátnej kariére

Kladie si za úlohu sprístupniť niektoré odborné termíny, či pojmy posledného obdobia fyziky a kozmológie. Tie vďaka internetu, televízii a sci-fi literatúry rýchlo prechádzajú do prirodzených jazykov a udomácňujú sa, čo si vyžaduje kodifikáciu. Úlohou populárnych slovníkov je zložitý pojem či problém vedy zjednodušiť a čo najmenej ho skresliť. Nie je to vždy jednoduchá práca, ak má byť heslo krátke

Dostávame sa k horizontu čiernej diery, vstupujeme do nej, pozvoľna zostupujeme nadol k jej dnu, tam, kde sa čas a priestor rozpúšťajú. Pokračujeme ďalej, až sa ocitneme v bielej diere, kde je čas obrátený naruby, a odtiaľ sa vydáme... do budúcnosti. Vydajme sa spolu so svetoznámym fyzikom Carlom Rovellim do srdca čiernej diery. Stratíme sa za jej horizontom a padáme trhlinou do hlbín vesmíru. Geometria