Prvá monografia sochárky Marie Bartuszovej predstavuje dielo našej najvýznamnejšej umelkyne, ktoré je objavené a zhodnotené v medzinárodnom kontexte. Očakávanou je aj pripravovaná výstava autorky v Tate Modern v Londýne v roku 2022. Maria Bartuszová (1936 – 1996) sa narodila v Prahe vo vtedajšom Československu, študovala v ateliéri keramiky a porcelánu na VŠUP, ale väčšinu svojho života prežila v Košiciach.

Kniha o díle významného českého akademického sochaře Ladislava Janoucha je doprovázena autorovými texty k jednotlivým kapitolám barevné celostránkové fotodokumentace (Skicy a návrhy, Keramika, Žena-torza, Portréty, Realizace v architektuře a veřejném prostoru). Kniha obsahuje přehled výstav a závěrečný text ředitele Rabasovy galerie Václava Zoubka.

Dielo Miroslava Ksandra predstavuje takmer tri desaťročia hľadania nového výrazu pre staré tradície i súčasný život. Vznikalo, rozvíjalo i uzavrelo sa mimo centier, v ústraní malého vidieckeho mesta. Avšak nielen v ústraní v zmysle geografickom či spoločenskom – bola to predovšetkým tvorivá samota a odlúčenosť od polemík veľkého sveta, do ktorej sa umelec dobrovoľne utiahol, aby prehĺbil prísnu cestu,

Výpravná fotografická publikace věnovaná plastikám malíře a sochaře Jaroslava Róny, známého veřejnosti především monumentálními díly ve veřejném prostoru: pomníkem Franze Kafky v Praze, jezdeckou sochou Jošta Lucemburského v Brně či Mýtickou lodí v Bratislavě. Kniha představuje umělcovu tvorbu ve specifické oblasti plastik ztvárňujících fantaskní architekturu archaickou, mytologickou, orwellovskou

Monografia Štefana Papča Verticality as Fantastic Occupation je súhrnnou monografiou, obsahujúcou umelcove najvýznamnejšie umelecké projekty a série. Editorkou je v Paríži pôsobiaca kurátorka a teoretička umenia Elena Sorokina a textami okrem nej prispeli Daniel Grúň, taliansky kurátor a kritik súčasného umenia Matteo Lucchetti, Štefan Papčo a v Berlíne a Antverpách pôsobiaci spisovateľ, editor a kurátor

Sochař Miloš Cvach (nar. 1945 ve Víru v okrese Žďár nad Sázavou) patří k umělcům, jejichž tvorba je v českém prostředí známa a reflektována pouze omezeně. Jednou z příčin je to, že v roce 1973 emigroval a usadil se v Paříži, kde žije dodnes. Kniha je první monografií, mapující souhrnně jeho život a dílo od figurálních prací, vzniklých na Akademii výtvarných umění v Praze, přes objekty a reliéfy, blízké

Publikace přináší průřez tvorbou jednoho z nejvýznamějších současných sochařů. Česko-francouzský sochař Vladimír Škoda používá při práci s kovem různé postupy a technologie, zkoumá možnosti interaktivity, magnetismu a polarity. Ve své tvorbe propojuje vědu, umění i filozofii, přechází od názorného předmětného zobrazení kosmu do zachycení jeho dynamické představy a pracuje s posvátnými pravidly a zákony.

Publikace přináší průřez tvorbou jednoho z nejvýznamějších současných sochařů. Česko-francouzský sochař Vladimír Škoda používá při práci s kovem různé postupy a technologie, zkoumá možnosti interaktivity, magnetismu a polarity. Ve své tvorbe propojuje vědu, umění i filozofii, přechází od názorného předmětného zobrazení kosmu do zachycení jeho dynamické představy a pracuje s posvátnými pravidly a zákony.

Monografia Duša v dreve je prvou publikáciou mapujúcou život a tvorbu významnej osobnosti slovenského výtvarného života Juraja Čuteka. Kniha chronologicky zachytáva jednotlivé obdobia života a vplyvy, ktoré formovali výtvarníkov profesionálny život. Publikácia vychádza pri príležitosti jeho 60. narodenín.

V roce padesátin nejvýraznějšího českého sochaře vychází kniha, jež není nudnou monografií, ale živým, neokázalým pohledem na Černého témata, obsese, průšvihy a přínosy. Jde o rokenrolově pojatých padesát olíznutí muže, který zdaleka ne všechno natírá na růžovo. Každý zná mystifikaci s Entropou, Mimina šplhající po Žižkovské věži, případně klikující London Booster a vztyčený Fakáč, namířený na Pražský

Monografiu Jozef Jankovič \"Plynutie času\", o jednom z najvýznamnejších slovenských sochárov s medzinárodným presahom, napísal renomovaný autor Juraj Mojžiš. V monografii nie je len chronologický prierez viac ako 50 ročnej sochárskej tvorby J. Jankoviča, ale obsahuje aj kunsthistorické zhodnotenie jeho ostatného tvorivého obdobia, ktoré vyjadruje jeho nové autorské prístupy a sochárske techniky. Reprodukované

První souhrnná publikace o českém sochaři a restaurátoru Arnoldu Bartůňkovi (1955) představuje jeho formální a umělecký vývoj od 80. let minulého století po současnost, od drobnějších děl komorního charakteru vznikajících v ateliéru až po rozměrnější realizace ve veřejném prostoru. K těm posledním patří například mramorová socha nazvaná Slavěna, vytvořená k poctě stého výročí vzniku Československé

Publikace Věci venku se soustřeďuje na dílo Čestmíra Sušky pro veřejný prostor – umění umístěné v exteriéru města či v krajině, které má šanci oslovit i ty, kteří výstavní síně nevyhledávají. Publikace mapuje jeho tvorbu od počátku osmdesátých let až do současnosti. Čestmír Suška patří k osobnostem, které zásadně formovaly podobu českého sochařství v krajině i městském kontextu.

V roce 1902 navštívil Prahu a Moravu francouzský sochař Auguste Rodin. Tato cesta, spojená s jeho tehdy největší zahraniční výstavou, byla důležitá nejen pro sochaře samotného, ale zanechala nesmazatelné stopy i v místě návštěvy. Byla zásadní pro tehdejší generaci malířů a zejména sochařů, kterým pomohla ujasnit si cestu k modernímu výtvarnému směřování, a předznamenala také budoucí orientaci naší

Publikace Vesmír v hlavě předkládá obraz umělecké tvorby slovenské sochařky Pavly Scerankové v posledním desetiletí. Prostřednictvím textů britské kritičky Chloe Stead a českého kurátora Jana Zálešáka je rozvrstvena do tematických kapitol, které přináší vhled do autorčina bohatého sochařského a vizuálního jazyka. Pavla Sceranková (*1980) přináší do oblasti sochařské a objektové tvorby nový autorský

Publikace doprovází stejnojmennou výstavu, kterou Kunsthalle Praha pořádá v období 2023/2024, přičemž jde o první větší prezentaci uměleckého dua Elmgreen & Dragset v Česku. Výstava READ reflektuje vztah mezi knihami a uměleckou tvorbou. Svým pojetím v podobě minimalistické verze moderní veřejné knihovny rovněž tematizuje náš vztah k fyzickým knihám a vědění v éře digitálních médií. Mezi na míru vyrobenými

Szabó Lilla Bartusz Györgyről írt könyve hiánypótló vállalkozás. Bemutat egy határon túli életművet a magyar olvasóknak, szakembereknek, kutatóknak, amely eddig csak elemeiben volt ismert hazánkban. Bartusz munkásságán keresztül Szlovákia és Magyarország soha nem összevetett művészettörténeti kapcsolatait is megismerhetjük. A művész magyarországi jelenléte szemlélteti, hogyan működtek a személyes barátságok