Kniha o díle významného českého akademického sochaře Ladislava Janoucha je doprovázena autorovými texty k jednotlivým kapitolám barevné celostránkové fotodokumentace (Skicy a návrhy, Keramika, Žena-torza, Portréty, Realizace v architektuře a veřejném prostoru). Kniha obsahuje přehled výstav a závěrečný text ředitele Rabasovy galerie Václava Zoubka.

Kniha o životě a tvorbě akademického sochaře a restaurátora, který tragicky zemřel. Kniha představuje jeho bohatou restaurátorskou činnost i volnou tvorbu, několik básní ze sbírky- básně z notesu i ukázky fotodokumentace tramské činnosti, která byla nedílnou součástí jeho života.

Kniha přináší svědectví o pozoruhodných dílech předního českého sochaře Jiřího Příhody, vytvořených během posledních deseti let, kdy žil v texaském Austinu. Publikace obsahuje jednak cyklus mimořádně hravých a přitom pronikavých variací na téma prostoru a formy, a také pokus o nahlédnutí do způsobu uvažování, z nějž tato díla vzešla. Početné ilustrace doprovází objevný esej Christophera Longa a rozhovor, který vedl s Jiřím Příhodou na jaře roku 2021.

Dielo Miroslava Ksandra predstavuje takmer tri desaťročia hľadania nového výrazu pre staré tradície i súčasný život. Vznikalo, rozvíjalo i uzavrelo sa mimo centier, v ústraní malého vidieckeho mesta. Avšak nielen v ústraní v zmysle geografickom či spoločenskom – bola to predovšetkým tvorivá samota a odlúčenosť od polemík veľkého sveta, do ktorej sa umelec dobrovoľne utiahol, aby prehĺbil prísnu cestu, ktorú pre seba a svoju tvorbu vytýčil. Jeho dielo pramení z úcty a lásky k domovu, k človeku a jeho práci, k hlbokej a bohatej pôvodnej kultúrnej tradícii rodného kraja. Čerpá aj z prírody, z jej schopnosti premeny a znovuzrodenia.Táro publikácia si kladie za cieľ priblížiť Ksandrovo dielo kultúrnej verejnosti, milovníkom umenia v širšom rozsahu a podať ucelený pohľad na tvorbu tohto úprimného a citlivého umelca.

Monografická kniha slovenského umelca Radovana Čerevku, sochára a tvorcu objektov a inštalácií prináša reflexiu tvorby diel z rokov 2007-2018. Umelec vo svojej tvorbe reaguje na svet masových médií, tlačových agentúr, so šírením správ o konfliktoch, kde sa zameriava na protivojnovú tematiku. Čerevka sa sústreďuje na vzdialené vojenské konflikty a boje na iných kontinentoch, ktoré dnes patria do obrazu súčasného sveta. Tvorbu Radovana Čerevku zaraďujeme do kategórie umenia postprodukcie, ktoré využíva kombináciu existujúcich produktov a materiálov so spájaním klasických sochárskych techník. Čerevka tak má možnosť hromadiť vizuality, materiály a dosahuje tak mnohovýznamovosť svojich diel zahŕňajúcu kritiku dosahu a moci médií a informácií v spoločnosti, reflexiu historických obrazov, ale aj imaginatívne vízie toho aké fosílie archeológia ostane po našej spoločnosti 21. storočia. Túto vizuálne príťažlivú mnohoznačnosť významov v prvej autorovej monografii reflektujú teoretička umenia a kurátorka Vladimíra Büngerová, maďarský kurátor Áron Fenyvesi, nemecký teoretik umenia Stephan Köhler, český kurátor a teoretik Milan Kreuzzieger, publikáciu dopĺňa rozhovor s Radovanom Čerevkom o jeho doterajšej tvorbe. Kniha má slovenskú, českú, anglickú mutáciu. Na 176 stranách v obrazovej časti predstavuje kniha chronologicky jeho miestošpecifické projekty, ako aj galerijné inštalácie, či kolážové akvarely, skice ako predlohy k dielam. Radovan Čerevka vedie na Fakulte umení Technickej univerzity v Košiciach vlastný ateliér. Preto je táto publikácia vhodná aj pre študentov a milovníkov vizuálneho umenia. Publikácia mapuje tvorbu autora, ktorého osobitý prístup k vnímaniu umenia, ako súčasti spoločnosti nemá vo svete svoj pandant a pôsobí tak unikátne.

Plastiky a objekty Viktora Karlíka z let 20122019, jež tato česko-anglická kniha představuje, jsou výtvarnými prácemi, které souvisejí s literaturou jako součástí kultury a inspirovaly je osobnosti a díla některých básníků, spisovatelů či filosofů pro autora podstatných. Hanč Beckett McLuhan Kolář Plíšková Krchovský Le Grand Jeu Knižní gril Kolmačka Baudelaire Kubišta Matoušek Kritické časy (Pohřbívaným zaživa) Bondy Walser Zábrana Céline Boudník Sorokin Stankovič Topinka Conrad Hruška Knižní klec Jirous Kabeš Dostojevskij Pánek Duchamp Frynta Gombrowicz Vodseďálek Grögerová Nietzsche Hauková Orwell Knižní krematorium Poe Hejda Zelenka Rimbaud Hiršal Klíma Musil Sekal Topol DADA Hrabal Zajíček Kafka Hlasy z podzemí a další Autorem fotografií děl z Karlíkovy Literatury je Ondřej Přibyl, knihu graficky upravila Josefina Karlíková, představené plastiky, objekty a jiné práce doprovázejí texty historiků a teoretiků umění a literatury Petra Jindry, Michaela Špirita a Marka Vajchra.

V roce padesátin nejvýraznějšího českého sochaře vychází kniha, jež není nudnou monografií, ale živým, neokázalým pohledem na Černého témata, obsese, průšvihy a přínosy. Jde o rokenrolově pojatých padesát olíznutí muže, který zdaleka ne všechno natírá na růžovo. Každý zná mystifikaci s Entropou, Mimina šplhající po Žižkovské věži, případně klikující London Booster a vztyčený Fakáč, namířený na Pražský hrad. Kniha předního novináře a výtvarného kritika ovšem představuje i ta umělcova díla, jež se z nejrůznějších důvodů nedočkala tak široké pozornosti, případně ani realizace. Publikace, doprovázená množstvím dosud nepublikovaných fotografií a dalších archivních materiálů, je nejen příběhem jednoho vzdorovitého autora, ale i příběhem vývoje české společnosti, kterou Černý svým dílem neustále komentuje.

Monografiu Jozef Jankovič "Plynutie času", o jednom z najvýznamnejších slovenských sochárov s medzinárodným presahom, napísal renomovaný autor Juraj Mojžiš. V monografii nie je len chronologický prierez viac ako 50 ročnej sochárskej tvorby J. Jankoviča, ale obsahuje aj kunsthistorické zhodnotenie jeho ostatného tvorivého obdobia, ktoré vyjadruje jeho nové autorské prístupy a sochárske techniky. Reprodukované sú viaceré, doteraz nevystavované, diela autora z ostatných rokov.

Katalog k výstavě Hany Purkrábkové v Museu Kampa představující její osobitou tvorbu, v níž se propojuje naivizující realismus zobrazení se smyslem pro ironii a absurditu banálních situací. „Sochařka a keramička Hana Purkrábková (1936–2019) patří do generace šedesátých let minulého století. Společně s tvorbou užité keramiky se věnovala keramické figurální plastice. Zprvu v komorním provedení, jež od osmdesátých let, kdy získala na práci větší prostor, proměnila v rozměrnější vyjádření. Ve středu jejího umění od počátku stál život člověka a jeho prostředí, do něhož zahrnovala život psů a koček, které měla ve své blízkosti. Z důvěrného poznávání a porozumění obou těchto světů také dokázala ve své tvorbě vytěžit výmluvné analogie. V citlivé, spontánní modelaci plastik, prováděné s nebývalou přirozeností v poddajném materiálu keramické hlíny, ji vedly pozorovatelský talent a výborná obrazová paměť. S laskavým humorem a šibalskou ironií dokázala ze zachycených postřehů lidského chování vytěžit trefné záznamy zaměřené na nestřežená gesta a banální situace. Zhmotňovala jimi úsměvné lidské slabosti a pokleslosti, ale i duševní prázdnotu a výrazy lstivosti, záludnosti, zlomyslnosti a útočné agresivity. Myšlenkami, které do svých figur a bizarních tvorů Hana Purkrábková vtělovala, nás nejednou také vede k zamyšlení i nad námi samotnými; k zamyšlení o našem životě a současném světě. Její umění je v tomto ohledu ucelené a ve svém tvůrčím pojetí nebývale sourodé. Z bezprostřednosti vidění vycházel i sochařčin způsob zpracování výtvarné formy nejednou založený na modelačních „hrnčířských“ principech. Užívala je ke stavbě těl zvnitřku navenek – k vyjádření nakynuté tělesnosti, kterou pointovala přesvědčivým detailem nebo barvou. Živým pramenem jejího osobitého umění se stal smysl pro humor a vrozené humánní a sociální cítění. Ostatně i ty jsou patrné z jejích velkoformátových kreseb a pracovních skic, které jsou nedílnou součástí přítomné výstavy.“ Mahulena Nešlehová

Sochy domů a dívka s holubicí. Tak se jmenuje unikátní sochařský projekt českého umělce Krištofa Kintery, který můžete vidět v parku Holubička na Klárově, přímo naproti Kunsthalle Praha. Právě společně s novým pražským prostorem pro umění vydáváme Kinterovu knihu Dívka s holubicí a sochy domů. Fotograficky výpravná publikace na bezmála tří set stranách důsledně mapuje vznik pětatřiceti tunového mikroměsta z betonu & oceli, které vzdává hold odvážné, veřejností ovšem často zatracované architektuře československé minulosti. Proslulý Obchodní dům Kotva manželů Machoninových (1970-75), zmizelý Hotel Praha (1971-1981), kosmická Žižkovská věž Václava Aulického (1985-1992), válkou zasažený Emauzský klášter (1963-68), Mordor neboli Ústřední telekomunikační budova Žižkov (1972-79), dále utopické Kosířské superstruktury (1973-74) či bunkrovitá Státní banka československá (1977-1992) v jedinečném podání Karla Pragera. A nakonec, nad všemi sedmi objekty bdící, nezdolná Dívka s holubicí sochaře Václava Šimka z roku 1958. S knihou Krištofa Kintery, skrze fotografie Martina Poláka, Lukáše Procházky, Matouše Pudila či Vojtěcha Veškrny a Richarda Wiesnera, nahlédnete do nitra brutalistního světa — od prapůvodních plánů a rešerší přes náročnou výrobu těžkotonážních modelů až po finální jeřábové usazení v ekosystému malého parčíku. O padnoucí, maximalistické grafické provedení knihy se postaral Kryštof Doležal a krom textů historika Koryčánka v knize najdete i velký rozhovor mezi Kinterou a Christelle Havranek, hlavní kurátorkou Kunsthalle Praha. „Kouzlo spočívá ve změně měřítek. Co bylo obrovské, je najednou malé. Architekturu odhalujeme ve zcela jiné perspektivě, budovu lépe vnímáme jako celek. Přesně to nám Kinterova socha-model umožňuje.“ — Rostislav Koryčánek, historik umění a kurátor, autor textů v knize. „Při tvorbě soch jsme vycházeli z budov samotných, ale i z jejich plánů a modelů. Ty tehdy většinou ručně vytvářeli sami architekti v podobě až takové minimalistické reduktivní architektury. Jakmile je porovnáš s těmi našimi návrhy, vzniká ti zajímavá vizuální konfrontace. Tahle kniha je nejlepší možný způsob, jak tuhle paralelu myšlení názorně ukázat a jak ty jednotlivé domy odhalit tak, aby byly kompletně nahé. Odhalené až na kost je totiž vidíš jen když se staví nebo až když se bohužel bourají.“ — Krištof Kintera, umělec, autor instalace a konceptu knihy.

Monografia akademického sochára Jána Ťapáka je splatením dávneho dlhu voči tomuto výnimočnému slovenskému výtvarníkovi. Vzťah k prírode, k starobylým kultúram a k poézii spája Ján Ťapák do osobitej metafory. Minulé s prítomným, drsné a krehké, monumentálne i komorné, zhutnený dej, krehkosť osudov, slávne okamihy aj všedné chvíle, tradícia i súčasnosť. Ján Ťapák vstúpil do tvorivého života so širokou znalosťou abecedy sochárskej tvorby, ktorú obohatil poučením z diel svetových umeleckých veličín. Kniha bude atraktívnou galériou zachytávajúcou to najlepšie z jeho tvorby.

Monografia významného sochára a reštaurátora vychádza v spolupráci autorky Dany Janáčkovej so Záhorským múzeom v Skalici. Vyšla k okrúhlemu jubileu umelca (60 rokov) a hĺbkovo spracúva jeho 35 ročné dielo – doterajšiu mnohorakú tvorbu, ktorá sa pohybuje v širšom tvorivom rozpätí voľnej výtvarnej tvorby (kresba, plastika, reliéfne obrazy). Publikácia tak predstavuje jeho svojské postavenie, keď svojim kumštom, citom k remeslu, vzťahom k materiálu, impulzami a poučeniami programovo spojil kreatívneho sochára s bohatými znalosťami a zručnosťami reštaurátora do autentickej formy. V jeho tvorbe tak pulzuje práca s tradičnými materiálmi, pričom využíva a zapája technické reštaurátorské postupy.

Kniha je věnovaná sepulkrálnímu sochařství českého středověku v rozmezí šesti staletí. Hlavní devíza spočívá v komplexnosti pohledu a v interdisciplinárním přístupu ke studovanému materiálu. Text knihy sestává ze dvou základních částí – z úvodních studií a podrobného katalogu. Úvodní části zaměřují pozornost zejména na význam sepulkrálního sochařství v životě středověké společnosti, na typy nekropolí (královské, církevní, šlechtické), zkoumají vliv husitství a utrakvismu na výtvarnou stránku náhrobků a analyzují kritické výhrady předních husitských a utrakvistických ideologů, které měly negativní vliv na rozvoj náhrobní skulptury, zkoumají typy náhrobků a ikonografickou stránku jejich výzdoby, umístění náhrobků v sakrálním prostoru a jejich sémantický vztah k ostatní chrámové výzdobě, proměny výtvarného ztvárnění i epigrafické stránky v průběhu staletí. Druhou částí knihy je vědecký katalog prací. Katalogová část zahrnuje 260 katalogových hesel náhrobků s kompletní fotodokumentací, přepisem a analýzou náhrobních nápisů a s popisem různých druhů materiálů, z nichž jsou náhrobky vytvořeny. Téma má výrazný mezinárodní aspekt – kniha se zapojí do mezinárodního bádání o evropské sepulkrální skulptuře a seznamuje odbornou veřejnost s dosud neznámými díly této oblasti.

Velká monografie sochaře Čestmíra Sušky postupně uvádí jednotlivé etapy celého jeho dosavadního díla - od výtvarných a studijních počátků, přes studium na Akademii výtvarných umění v Praze a členství ve skupině Tvrdohlaví, tvůrčí pobyty v USA a založení vlastního sochařského studia Bubec. Zvlášť zvýrazněno je zatím poslední období Suškovy tvorby, které je ve znamení monumentálních svařovaných skulptur, přetvářejících dosloužilé cisterny a podobné industriální objekty. Editor: Jan Dvořák, texty: Jiří Olič, Čestmír Suška, David Vávra a Jan Dvořák. Česky, anglické resumé.

Kniha přináší první ucelený pohled na dílo umělce situovaného v prostředí undergroundu východních Čech. Libor Krejcar (1961–2022) žil a tvořil v Hradci Králové, ve Dvoře Králové nad Labem, v Pardubicích a Heřmanově Městci. Krejcara formovaly vztahy se spolužáky z řezbářské učňovské školy, jako byli Ludvík Hradilek a Pablo de Sax, s umělci Janem Steklíkem a Milanem Langerem či loutkohercem a řezbářem Františkem Vítkem. Úzce propojil hudební a sochařskou tvorbu, zasáhl do oblasti akčního umění a body artu. Zůstával věrný několika tématům a motivům, realizovaným v různých variacích a materiálech (dřevo, sádra, kov). Od počátku osmdesátých let pracoval na cyklu Pantheria, který tvoří precizně vyřezávané, později sádrové sochy kočičích strážkyň, madon a podvratných trofejí. Od devadesátých let na cyklech kovových torz a sypaných obrazů – krajin z odpadu. Zároveň se věnoval hudební tvorbě s proměnlivou skupinou Tamers of Flowers. Obrazový doprovod knihy tvoří z velké části dosud nezveřejněné materiály z archivů Krejcarovy rodiny a přátel.

A definitive and timely monograph celebrating the work of ground-breaking conceptual artist Cerith Wyn Evans Cerith Wyn Evans is one of today's most respected and acclaimed sculptors. Born in Wales and educated through his first language of Welsgh, his work reflects his fascination with literature, film, music, and philosophy. Evans is an artist interested in language and how this can be perceived in spatial terms. Originally an experimental filmmaker, in the 1990s Evans started creating sculptures and installations defined by poetic conceptualism and elegant aesthetic forms. Often made of neon light, his pieces subtly disrupt existing systems of communication, either through the subversion and alteration of given spatial forms or by adopting a communal rather than a singular, authoritarian voice. In 2003 Evans represented Wales at the country’s inaugural pavilion at the 50th Venice Biennale. This book, the first comprehensive study dedicated to his work, includes contributions by luminaries such as the former Guggenheim Chief, Nancy Spector and the 2011 Venice Biennale director, Daniel Birnbaum, together with a previously unpublished text by Evans himself.