Ánanda Kéntiš Muthú Kumárasvámí byl světoznámý indolog, znalec orientálního umění, historik světových náboženství a metafyzik. Cejlonský původ ho vedl k národní hrdosti a buditelství. Během své hvězdné akademické kariéry byl uchvácen naukou perennialismu a myšlenkou totožného metafyzického jádra všech náboženství světa. Rozvíjení a aplikování této nauky zasvětil celý zbytek svého života. Ve své pozdní

„[A] z emberi viselkedést igen jelentős részben egocentrikus mechanikus energia mozgatja. Az erkölcsi életben az ellenség a kövér, kérlelhetetlen egó. A helyes morálfilozófia - amint némelykor a múltban ez volt a helyzet - ennek az egónak és a legyőzéséhez vezető technikáknak (ha vannak egyáltalán) a tárgyalása. Ebben a tekintetben a morálfilozófiának vannak a vallással közös céljai. Ezt kimondva persze

Svojou originálnou ontologickou a posthumanistickou koncepciou patrí český filozof prof. PhDr. Ing. Josef Šmajs, CSc. (nar. 1938) medzi ekofilozofov medzinárodného významu. Slovenské vydanie rovnomennej knihy je oproti pôvodným dvom českým vydaniam (1995, 1997) i anglickému a nemeckému vydaniu (1997) rozšírené o tri eseje venované problematike vzdelania, reči a informačnej techniky a tiež o výzvu Nájomná

Monografia popredného slovenského kresťansky orientovaného filozofa prezentuje skúmanú problematiku invenčne ako bádateľský projekt, v ktorom autor vedie dialóg i konfrontáciu s poznatkami súčasných vied, osobitne filozofie a teológie, pričom chce naznačiť, akými smermi sa bude uberať bádanie v problematike Boha. Jadrom knihy je predstavenie návrhu konceptu teológie z celostného pohľadu v jej reinterpretácii

Každý z nás nosí ve svém srdci kousek mnicha. Už při našem stvoření jej do nás Bůh vložil. Můžeme se tedy vydat spolu s Malým mnichem na jeho cestu, kterou prochází první rok v klášteře. Musí tam vybojovat mnoho duchovních bitev - těch ve svém nitru i těch, které se odehrávají v okolním světě, při setkáních s druhými lidmi. Krátké příběhy jsou plné životních pravd, hovoří o zkušenostech každého z nás

Soubor pěti kratších úvah představuje německého filosofa Oswalda Spenglera, známého svou objemnou a provokativní koncepcí dějin, nejen jako polemika, ale také jako osobnost s širokým rejstříkem znalostí a zájmů. Titul je nazván podle první úvahy, v níž se Spengler vyrovnává s nařčením, že jeho chápání dějin je pesimistické. Další stať výboru zachycuje Spenglerovo srovnávání dvou myslitelů, kteří se

Hluboká teologická reflexe problému zla od jednoho z největších teologů 20. století. Autor nejprve pojednává o přirozenosti zla a jeho formách, poté se zabývá ústřední otázkou vztahu zla k všemohoucímu a nekonečně dobrému Bohu, zlem v přírodě, zlem hříchu, zlem trestů v pekle a v očistci a trestů pozemského života. Po exkursu do problematiky zla v dějinách se pak vrací k výchozí otázce, jak se na zlo

Dopisy z izolace vznikaly v první polovině roku 2021, kdy byly z důvodu covidové pandemie uzavřeny veškeré školy a výuka se většinou odehrávala online, bez osobního kontaktu se studenty. Ladislav Benyovszky se pokusil zachovat vzájemnou blízkost, jež je nezbytná pro smysluplné předávání filosofické myšlenky, prostřednictvím osobních dopisů. Epistolární forma sdělení udržuje blízkost a vyzývá k odpovědi,

Kolektivní monografie Víra, kultura a společnost je jedním z výstupů mezinárodního badatelského projektu zaměřeného na výzkum náboženských kultur v Evropě 19. a 20. století. Prostřednictvím jednotlivých případových studií se kniha dotýká důležitých procesů, zejména modernizace a demokratizace společnosti a sekularizace a pluralizace náboženství, přičemž poukazuje na jejich vzájemný vztah.

Italský humanista Lorenzo Valla (1407–1457) se proslavil snad nejvíce svým demaskováním Konstantinovy donace, dokumentu, podle nějž římský císař Konstantin Veliký svěřil vládu nad západořímskou říši do rukou katolické církve. Ve spise O svobodném rozhodování se věnuje otázce, která trápila nejednoho myslitele, totiž vztahu svobody a předurčení, již mj. pojednal „poslední Říman“ Boëthius ve své Útěše

Čtvrtý svazek \"Ročenky pro filosofii a fenomenologický výzkum\" obsahuje příspěvky k aktuální polemice nad dílem Martina Heideggera po vydání jeho kontraverzních zápisníků označovaných jako \"černé sešity\". Dále obsahuje speciálně pro naši Ročenku napsanou studii od Friedrich-Wilhelma von Herrmann, dlouholetého vydavatelesebraných spisů Martina Heideggera, která je opravdovým desiderátem tuzemského

Dialog Asklépios bývá řazen mezi tzv. filosofická hermetika. Podobně jako texty tzv. Corpus Hermeticum, které autor prokazatelně znal, netvoří jednotný myšlenkový celek, ale shrnuje v podstatě všechny aspekty antického hermetismu.

Dvanásť dopisov sv. Jeronýma, cirkevného autora žijúceho v 4. storočí, tvorcu legendárneho prekladu biblie.

Titul druhého dílu Benjaminových Vybraných spisů vystihuje hlavní součásti svazku: na jedné straněteoretické texty k filosofii jazyka a k teorii poznání, na straně druhé výbor z desetiletí připravovaného opus magnum „Pasáže“. V knize se objeví například Úkol překladatele, Program nadcházející filosofie, překlad původní verze Teoreticko-poznávací předmluvy k Původu barokní truchlohry či stať O pojmu

Popredný taliansky historik starovekej filozofie predkladá \'nové paradigmy\' výkladu Platóna, ktoré má svoje korene v práci tübigenských bádateľov K. Gaisera a H. Krämera.

Zborník textov zo 6. medzinárodného pražského platónskeho sympózia.

Pokus o kritickou sebereflexi křesťanské víry, která není vázána na mytické představy či nadpřirozené a metafyzické kategorie. Kniha spadá do diskuse německé protestantské theologie 60. let k problematice sekulárního člověka.

Pojednání Pravda a metoda (1960) se vedle Heideggerova Bytí a času (1927) řadí ke klíčovým dílům německé filosofie 20. století a k několika málo přelomovým příspěvkům k otázce povahy humanitních věd vůbec. „Metoda“ v názvu knihy naznačuje, že dílo se zrodilo jako plod 50. a 60. let 20. století.

Historicky koncipované pojednání o hlavních problémech, se kterými se potýkala analytická filosofie 20. století. Podrobně rozebírá příčiny vzniku analytické filosofie a vývoj jejích názorů na lidské poznání, jazyk a svět.