Třicetiletá válka převrátila Evropu naruby. Starý kontinent z ní vyšel chudší o pár milionů obyvatel, ovšem zároveň s tím vstoupil do éry „rozumu“. A právě tento moment definitivně zvrátil poměr sil mezi křesťanstvím a islámem. Plně se to projevilo ve střetu Svaté ligy, vedené rakouskými Habsburky, s osmanskou říší v letech 1683–1699. Tato velká turecká válka s konečnou platností odvrátila hrozbu expanzivního

Dějiny novověku končí událostmi první světové války, jejíž výsledky změnily zásadně nejen mapu Evropy, ale i tvář veškerého civilizovaného světa. Začátek dvacátého století vypadal totiž málem idylicky, až se zdálo, že doba prudkých a krvavých revoluční zvratů, které provázely Evropu už od sedmnáctého století, je definitivně překonána a že celé lidstvo bude už navždy žít jen v porozumění a míru ...

Sedmý svazek projektu Bitvy a osudy válečníků navazuje v dějové linii na Evropu v plamenech. Je věnován dvěma velkým evropským konfliktům 1. poloviny 18. století, Velké severní válce 17001721 a Válce o dědictví rakouské 17401748. V té první potáhneme se švédským králem Karlem XII. proti caru Petru I., který jej porazil u Poltavy, a vyplujeme na severská moře s dánsko-norským národním hrdinou admirálem

Kniha představuje historii kapucínského řádu v českých zemích raného novověku z hlediska konkrétních rolí, v rámci kterých působili na tehdejší společnost. Kapucíni byli činní především jako kazatelé, misionáři, zpovědníci, diplomaté, vojenští kaplani, ošetřovatelé nemocných během morových epidemií, spisovatelé, organizátoři duchovního života, knihovníci či lékárníci. Tyto oblasti jejich činnosti jsou

V předkládané knize, jež je nejvýznačnějším a monumentálním dílem mnichovského profesora Hanse Graßla, se autor snaží postihnout vzájemné působení různých německých a zčásti též francouzských myšlenkových proudů v počátcích romantiky. Zkoumá podrobně přínos vědeckých i tajných společností, především iluminátů a rosikruciánů, k německým duchovním dějinám a sleduje boje a spojenectví obou uskupení, jakož

Značná část jednání raně novověkého člověka měla symbolický význam. Projevoval se v každodenním životě jedince, mnohem zřetelněji se však dostával ke slovu ve výjimečných slavnostních okamžicích, k nimž patřily především mocenské rituály. Nacházel ale odraz i ve strategiích chování mužů a žen z různých vrstev tehdejší společnosti. Byl patrný v utváření a představování rolí jedince před jeho sociálním

V knize Chonrad Stoeckhlin a noční houf Behringer líčí příběh dvou pastýřů z konce 16. století, kteří si navzájem slíbili, že pokud jeden z nich zemře, přijde toho druhého navštívit a bude mu podrobně vyprávět o posmrtném životě. Na základě inkvizičního vyšetřování Chonrada Stoeckhlina Behringer vykresluje svět pověrečné lidové kultury raného novověku a barvitým způsobem zachycuje soudobé pověrečné

V jedné ze svých nejslavnějších prací se anglický historik Peter Burke pokouší představit lidovou kulturu raně novověké Evropy jako celek. Z hlediska zeměpisného zahrnuje celou Evropu, od Irska po Ural, od Norska po Sicílii, z hlediska časového tři

Nejdelší evropský konflikt raného novověku zažehla všeobecná krize společenská, politická, náboženská a kulturní. V bolestech se rodil svět, který předjímal naši dobu. Další ze Stručných historií vypráví příběh, který shodou okolností začíná i končí v Čechách. Dvě události – pražská defenestrace roku 1618 a švédské drancování v Praze o třicet let později – ale nerámují období vytrvalých bojů na evropském

Kniha pojednává o vpádu vojsk generála Petra Arnošta z Mansfeldu a vévody Jana Arnošta Sasko-Výmarského do Slezska a na Moravu, který proběhl v letech 1626 až 1627. Válečný požár, který zažehla pražská defenestrace a povstání českých stavů roku 1618, zasáhl postupem několika málo let téměř celou tehdejší Svatou říši římskou i její sousedy. Do čela protihabsburské koalice se v roce 1625 postavil dánský

Fazekas István 1983-1989 között az Eötvös Loránd Tudományegyetem Bölcsészettudományi Karán történelem és latin szakon folytatott egyetemi tanulmányokat. 1993-ban ugyanott szerzett egyetemi doktori fokozatot, amelyet 1997-ben PhD-fokozattá minősítettek. 1988 és 1995 között a Magyar Országos Levéltár levéltárosa. 1995 és 2014 között a bécsi Haus-, Hof- und Staatsarchiv és a Finanz- und Hofkammer-archiv

Kádár Zsófia 2006-ban érettségizett a budapesti Fazekas Mihály Gimnáziumban, majd 2006 és 2012 között az ELTE Bölcsészettudományi Karán történelem és levéltár alap- és mesterszakos tanulmányokat folytatott, egyidejűleg az Eötvös József Collegium diákja volt. Az ELTE Történelemtudományok Doktori Iskolában 2011-től 2014-ig ösztöndíjas PhD-hallgató, e kötet alapjául szolgáló értekezését 2017-ben védte

Historici ve víru raného novověku jsou třetím rozsáhlým souborem studií a článků Jaroslava Pánka. Předchozí Historici mezi domovem a světem (2013) a Historici mezi vědou a vědní politikou (2016) pojednávají jednak o pozoruhodných osobnostech české a zahraniční bohemikální historiografie, jednak o strukturálních problémech a proměnách české historiografie od roku 1990 do současnosti. Kniha Historici

Paul Liska si v knihe Napoleon a bitka pri Marengu dal za cieľ ,, porozprávať o fascinujćich udalostiach, ktoré sa odohrali pri Marengu v roku 1800, keď Napoleon svojim dôvtipom a schopnosťou analyzovať situáciu na bojovom poli zvíťazil nad veľkolepými protivníkmi.“ Autor ďalej uvádza: ,,Ako sme sa presvedčili, francúzske výboje pozostávali nielen z vojen, ale aj z mierových premien štátov a spoločnosti

Královské město Nymburk ležící ve středním Polabí bylo během třicetileté války dvakrát obléháno saským vojskem. Následky pro něj byly katastrofální, v prvním případě téměř zcela vyhořelo, ve druhém přišly o život dvě stovky civilních obyvatel. V knize jsou obě události sledovány v souvislostech „švédské\" fáze třicetileté války a pozornost je věnována i jejich vnímání ze strany současníků, stejně jako

Titul plzeňského sympozia 2023 jsme si vypůjčili od Ference Liszta (cyklus klavírních skladeb Léta putování). A ačkoliv fenomén putování jako cesty, jež má smysl sama o sobě bez ohledu na svůj cíl či praktický účel, se jistě nezrodil až v 19. století, obohatila tato epocha putování fyzické i duchovní o nové podstatné dimenze, například o putování za slavnými umělci. Zejména druhá polovina století s