Sedmý svazek projektu Bitvy a osudy válečníků navazuje v dějové linii na Evropu v plamenech. Je věnován dvěma velkým evropským konfliktům 1. poloviny 18. století, Velké severní válce 17001721 a Válce o dědictví rakouské 17401748. V té první potáhneme se švédským králem Karlem XII. proti caru Petru I., který jej porazil u Poltavy, a vyplujeme na severská moře s dánsko-norským národním hrdinou admirálem Tordenskjoldem. V té druhé budeme svědky bojů mezi vojsky Marie Terezie a Fridricha II. u Mollwitz, Chotusic, Hohenfriedbergu i Žďáru, krom toho se ale podíváme do Prahy dobyté i vyklizené Francouzi. Stejně tak navštívíme Flandry, kde Francouzi porazili ohromujícími způsobem Brity a Nizozemce u Fontenoy. Průběh francouzské části války i její konec pak budeme sledovat prostřednictvím impozantní osobnosti maršála Maurice de Saxe. Název Války v krajkách není náhodný, neboť se vedly sice krvavě, ale zdvořile, galantně a na smrt šli ti výše postavení s elegancí, podobnou jejich uniformám.

Předkládaná publikace, vzniklá součinností předních historiků umění z Česka i zahraničí, je tematicky zaměřena na znalectví, interpretaci a sběratelství umění raného novověku. Jednotlivé statě přinášejí nejen nová zjištění, ale i zajímavé interpretace a analýzy a jsou také dokladem aktuálních metodologických přístupů k oboru. Kniha je zároveň zamýšlena jako pocta k životnímu jubileu, které v roce 2019 oslavil profesor Lubomír Slavíček, jeden z nejvýznamnějších českých historiků umění, specializujících se (nejen) na umění raného novověku.

Kniha představuje nové, moderní zpracování tématu obchodních kontaktů mezi Prahou a Itálií na prahu raného novověku. Ekonomika a obchod tu nejsou prezentovány pouze jako svět čísel a cen zboží, ale především jako svět lidí, kteří neúnavně překonávali velké vzdálenosti i další překážky, aby byli v kontaktu se svými zahraničními partnery a pro své zákazníky zajistili tolik žádané koření, hedvábí a další luxusní zboží. Vzájemný obchod mezi Prahou a Itálií (1500-1618) je představen v širších souvislostech, z nichž jasně vyplývá, že Praha a české země byly v té době integrální součástí (středo)evropského trhu. Publikace zachycuje nejen smělé cesty pražských křesťanských a židovských kupců do slunné Itálie, ale současně také italské podnikatele, kteří naopak během 16. století pronikali za novými příležitostmi do Záalpí. Kniha sleduje životní příběhy těchto nejvýznamnějších italských přistěhovalců rudolfinského období a současně vypráví osudy italských židovských velkoobchodníků a bankéřů včetně prvního nobilitovaného Žida Jakuba Basseviho z Treuenberku a jeho širší rodiny. V řadě případů se jedná o nové informace, vycházející z výzkumů italských, rakouských, německých i českých archivů.

Další z dlouho očekávaných dílů původně plánované trilogie „Cesty evropského myšlení“ olomouckého znalce středověké a renesanční filosofie P avla F losse skýtá svěží pohled na jednu důležitou etapu dějin filosofického myšlení. O důkladnosti zpracování a významu, jejž autor tomuto období přikládá, svědčí už rozsah textu; ten byl z praktických, ale i teoretických důvodů rozdělen do dvou samostatných rozměrných svazků, jež vyjdou postupně. V prvním, nyní vydávaném svazku se autor zabývá kořeny renesančního myšlení, podává celkovou analýzu jeho povahy a průběhu a věnuje se myslitelům jejího raného humanistického období, jako jsou D ante a P etrarca. Za zvláštní zmínku stojí obsáhlá, až monograficky pojatá závěrečná část věnovaná M ikuláši K usánskému, významnému německému mysliteli 15. století, která představuje nově promyšlené shrnutí mnohaletýchautorových bádání.

Atlas podává ucelený obraz převratných změn, kterými evropské státy procházely od 16. do 18. století. Zachycuje četné válečné konflikty, složité mezinárodní vztahy, ale i ekonomický vývoj a proměny v oblasti vědy a umění. Podrobně popisuje, jak Evropa vstoupila do epochy moderních dějin.

Kniha pojednává o vpádu vojsk generála Petra Arnošta z Mansfeldu a vévody Jana Arnošta Sasko-Výmarského do Slezska a na Moravu, který proběhl v letech 1626 až 1627. Válečný požár, který zažehla pražská defenestrace a povstání českých stavů roku 1618, zasáhl postupem několika málo let téměř celou tehdejší Svatou říši římskou i její sousedy. Do čela protihabsburské koalice se v roce 1625 postavil dánský a norský král Kristián IV., jehož vojáci (spolu s prořídlými pluky nepokojného generála Mansfelda) o rok později zahájili odvážné tažení do středu Evropy. Netušili původně, že dojdou až do Uher, ba dokonce na hranice Osmanské říše. Původním cílem bylo převzít strategickou iniciativu proti rychle mohutnějícím habsbursko-katolickým vojskům ve středním a severním Německu, přenést válku zpět na jih a po spojení se sedmihradským knížetem Gáborem Bethlenem táhnout až na Vídeň. Zatímco švédské obléhání Brna (1645) nebo Prahy (1648) žije v historické paměti doposud, ovládnutí Opavy, Těšína, Krnova a celého moravsko-slezského pomezí rezonuje v obecném povědomí jen velmi slabě, pokud vůbec. Vojáci ve službách dánského krále přitom vytvořili v oblasti rozsáhlou enklávu, a to za výrazné podpory ze strany místních obyvatel. Akce řádně zamíchala kartami na hlavním bojišti v severním Německu i v nejvyšších patrech evropské diplomacie. V zápasu o uspořádání Evropy se ani po bělohorské porážce vůbec neztratili čeští, moravští a slezští účastníci stavovského povstání (1618–1621), mnozí i jako důstojníci a vojáci v dánské armádě. Kromě ryze politických a vojenských dějin, které zůstávají osou líčení, se kniha věnuje též „alternativním“ pohledům na události například z pohledu anglického diplomata v Konstantinopoli, prostého vojáka či civilistů zasažených krajů, tak jak to dovolují zachované prameny.

Kádár Zsófia 2006-ban érettségizett a budapesti Fazekas Mihály Gimnáziumban, majd 2006 és 2012 között az ELTE Bölcsészettudományi Karán történelem és levéltár alap- és mesterszakos tanulmányokat folytatott, egyidejűleg az Eötvös József Collegium diákja volt. Az ELTE Történelemtudományok Doktori Iskolában 2011-től 2014-ig ösztöndíjas PhD-hallgató, e kötet alapjául szolgáló értekezését 2017-ben védte meg. 2014 őszétől az ELTE Történettudományi Intézetének tudományos segédmunkatársa, majd munkatársa, 2015-től tagja a kora újkori jezsuita gimnáziumok anyakönyveit feldolgozó és elemző kutatócsoportnak. 2015-ben egy évig a budapesti Jezsuita Levéltár munkatársa. Kutatásai kiterjednek a kora újkori Magyar Királyság társadalom-, egyház- és oktatástörténetére, különösen az egykori, Magyarországot is magában foglaló osztrák jezsuita rendtartomány történetére. Érdeklődése a kiváló levéltári forrásadottságok révén fordult az egykori nyugat-magyarországi jezsuita rendházak felé. Első önálló kötetében átfogó képet rajzol az egyes kollégiumok alapítástörténetéről, a rendházak tagságáról, a gimnáziumok diákságáról, a vallásos társulatokról, valamint a jezsuita lelkipásztorkodás területeiről. Mindezzel megeleveníti a rendtagok és a környező városi-regionális társadalom együttélésének mindennapjait.

Historici ve víru raného novověku jsou třetím rozsáhlým souborem studií a článků Jaroslava Pánka. Předchozí Historici mezi domovem a světem (2013) a Historici mezi vědou a vědní politikou (2016) pojednávají jednak o pozoruhodných osobnostech české a zahraniční bohemikální historiografie, jednak o strukturálních problémech a proměnách české historiografie od roku 1990 do současnosti. Kniha Historici ve víru raného novověku pak představuje výběr studií k dějinám 16.-18. století, které Jaroslav Pánek napsal v letech 1980-2020. Skládá se ze sedmi tematických oddílů: Historiografický obraz českých zemí; Kosmografický obraz světa; Stavovský stát a společnost; Šlechta a církev; Města a venkov; Náboženství a politika; Cestování, komunikace a kultura. Analytické a syntetizující studie jsou věnovány podstatným stránkám a problémům českých a středoevropských dějin raného novověku a posunům v jejich historiografické interpretaci.

Paul Liska si v knihe Napoleon a bitka pri Marengu dal za cieľ ,, porozprávať o fascinujćich udalostiach, ktoré sa odohrali pri Marengu v roku 1800, keď Napoleon svojim dôvtipom a schopnosťou analyzovať situáciu na bojovom poli zvíťazil nad veľkolepými protivníkmi.“ Autor ďalej uvádza: ,,Ako sme sa presvedčili, francúzske výboje pozostávali nielen z vojen, ale aj z mierových premien štátov a spoločnosti v Európe. Boli začiatkom buržoáznej revolúcie, vzdialenej od starej stavovskej spoločnosti a starých kráľovských mocností. Ide o trvalé úspechy francúzskej revolúcie a napoleonskej éry. Dlhodobo pôsobili na mier a vojny, štát a spoločnosť, zákony a cirkev a podpísali sa na celosvetovom vývoji. Stačí spomenúť demokraciu, parlamentarizmus, ľudskú slobodu a ľudské práva, trhovú ekonomiku a právny štát. Išlo o revolúciu za nezávislosť, ktorá odštartovala v celom svete aj za cenu mnohých vojen, útrap a krvi. Táto revolúcia za nezávislosť funguje po celom svete. Ideál o slobode, rovnosti a bratstve odvtedy neutíchol.