A Nemzeti Kultúrtörténet Kincsestára sorozat harmadik kötete II. Rákóczi Ferenc fejedelem népi emlékezetét mutatja be az utóbbi három évszázad írott forrásai és a szájhagyomány alapján. A Habsburg-ház elleni felkelés élére álló, majd a szabadságharc bukását követően önkéntes száműzetésbe vonuló Rákóczi mindössze néhány évtized leforgása alatt folklórhőssé vált, és kialakuló mondaköre a Kárpát-medence túlnyomó részén elterjedt, népszerűségében Mátyás király, Szent István és Szent László népi hagyománykörével vetekedve, egyes tájegységeken még túl is szárnyalva azokét. A kötet áttekinti a Rákóczi-hagyománykör kialakulását, a fejedelem személyéhez társított mondák típusait és jellemző motívumait, továbbá a Rákóczi-kultusz különféle rétegeit. A Rákóczi népi emlékezetét elemző tanulmányt a néhai fejedelemről szóló mondák válogatott gyűjteménye, a mondakör típusmutatója, valamint a függetlenségi eszmét a 19. századra is átmentő Rákóczi-nóta szövegkiadása egészíti ki.

Rok 1961 je v první řadě rokem velkých příběhů. Je to rok, kdy člověk poprvé vzlétl do vesmíru, ale také rok, kdy Berlín, Evropu i celý svět rozdělila zeď. První rok „šedesátek“ jako by svou ambivalentností předznamenával celé nadcházející desetiletí – desetiletí velkých nadějí i hlubokých zklamání. Zavzpomínejme společně na rok, kdy Otto Wichterle s pomocí stavebnice Merkur dokončil vývoj kontaktních čoček, kdy na území lidojedů zmizel dědic rodiny Rockefellerů a počet obyvatel Země dosáhl tří miliard.

Zcela nová a aktuální publikace odhaluje podstatu trendů v pohybu lidstva v současném globálním světě. Přináší odpovědi na otázky, kam se dnes lidé stěhují i proč a také před čím prchají. Dnes existuje jen málo zemí a regionů, kterých by se migrace, ať už vnitrostátní, či mezinárodní, netýkala. Kniha se také věnuje hledání nové světové rovnováhy mezi cílem, jímž je kulturní homogenita, a potřebou pracovní síly, klade politické otázky zítřka. Atlas je určen pro všechny zájemce o současný svět. Najdete zde rozpracovaná témata: Chudoba, válečné konflikty, přírodní katastrofy, práce, studium, turistika: co všechno ovlivňuje migraci? Přijímat, nebo odmítat? Jak reagují vlády? Uzavírají hranice a vyhošťují, nebo poskytují azyl a trvalý pobyt? Evropa: bezprecedentní migrační krize vyvolaná válkou v Sýrii. Afrika, Asie a Latinská Amerika: jak se s migrací vyrovnávají rozvojové země? Pro lidstvo je migrace bezesporu jednou z největších výzev v 21. století. Přes hranice států migruje sice jen asi 3,5 % lidí na Zemi, migrační procesy ale ovlivňují celý svět. V posledních dvou desetiletích jsme vstoupili do nové éry migrace, s níž se musejí potýkat oblasti, které dosud stály stranou hlavních migračních proudů. Ty již nemíří převážně z méně rozvinutých zemí do zemí vyspělých, ale existují i mezi jednotlivými méně rozvinutými zeměmi, mezi vyspělými zeměmi i směrem z vyspělých do méně rozvinutých zemí. Podobu migračních proudů v současnosti samozřejmě zásadně ovlivňuje globalizace. To ovšem neznamená, že by vymizelo jisté regionální zakotvení migrace. Zatímco v minulosti na americký kontinent proudili migranti z jiných koutů světa, zejména z Evropy, dnes většina z nich pochází z Ameriky. Podobně je tomu v případě Ruska, Turecka, jihovýchodní Asie či Afriky, která je bezpochyby kontinentem s největší mobilitou vlastních obyvatel. Země původu a cílové země se často stavějí proti sobě ve jménu zachování státní suverenity a nutnosti ochrany hranic i za cenu tisíců mrtvých a každodenního porušování lidských práv. Je přitom jasné, že pohyb lidí prakticky nelze zastavit. V současnosti tak otázka migrace představuje často zdánlivě paradoxní, každopádně složitý soubor problémů, kterým se globalizovaný svět nemůže vyhnout, protože lidská mobilita je jeho nedílnou součástí.

Jedinečná publikace známého historika a publicisty Martina Kováře nabízí pohled na jednu z nejdramatičtějších událostí moderní doby - odchod Spojeného království z Evropské unie - z překvapivých perspektiv. Použijeme-li parafráze úvodních autorových slov, první část nastiňuje rámec soužití ostrovního státu s kontinentální Evropou od nástupu tudorovské dynastie do vrcholného období Velké Británie jako první světové velmoci na konci 19. století; druhá část zahrnuje britsko-evropské vztahy v bouřlivém století dvacátém; třetí partie je pak věnována "navýsost aktuálnímu příběhu brexitu". Každá ze sedmi kapitol je doprovázena jedním "zastavením", které přibližuje příznačný příběh příslušného časového úseku historie, a sumářem "Doba a její protagonisté" s mimořádně zajímavými stručnými portréty osob, které zásadním způsobem - pozitivně či negativně - ovlivnily tuto dějinnou etapu. V závěru kapitol je vždy připojeno krátké shrnutí a poznámky s odkazy ke zdrojům a literatuře. Knihu uzavírá seznam použitých pramenů a přehledný jmenný rejstřík.

Knižka je o ľuďoch - opisuje pudové hybné sily správania, označované ako prirodzené vlastnosti. Táto téma je nesalónna a akoby unikala pozornosti, ale to je nerozumný prístup - je to tematika, ktorej závažnosť nedovoľuje, aby bola zanedbávaná.Cieľom prezentovaných informácií je prispieť k syntéze prírodovedných poznatkov s vedomosťami o neuropsychických procesoch človeka. Tých procesov, ovplyvňovaných pudmi, ktoré spoluurčujú socioekonomické vzťahy, a v konečnom dôsledku usporiadanie sveta. Konanie vplývajúce z neznalosti, ignorovania alebo idealizácie ľudských vlastností vedie k spoločenským poruchám. Preto táto knižka.

Vychází další objemná monografie Umberta Eca, která se tentokrát zabývá fenoménem seznamu. Stejně jako autorovy předchozí formálně koncipované knihy Dějiny krásy a Dějiny ošklivosti se stala po několika týdnech na knižních pultech celosvětovým bestse

Tématem této historické monografie jsou politicky motivované případy sebeupálení v sovětském bloku v letech 1966 - 1989. Na základě historických pramenů autor napsal studii o tomto fenoménu a jednadvacet portrétů živých pochodní, u kterých je doložitelná minimálně částečná politická motivace. Celkem osm případů se stalo v Sovětském svazu (odehrály se na území dnešního Ruska, Ukrajiny, Litvy a Lotyšska), sedm případů sebeupálení se uskutečnilo v Československu, dva případy jsou z Rumunska a Polska a po jednom z východního Německa a Maďarska. Značná část z nich byla radikální reakcí na srpnovou okupaci Československa armádami pěti států Varšavské smlouvy a na potlačení pražského jara. Pro volbu sebeupálení jako formy radikálního protestu hrály zpočátku klíčovou roli případy vietnamských buddhistů. Od ledna 1969 mělo iniciační význam zejména sebeupálení Jana Palacha, které vyvolalo početnou vlnu následovníků nejen v domácím prostředí, ale také v zahraničí.

Kniha českých a bulharských historiků pod vedením prof. Jana Rychlíka sleduje dramatické dějiny národů Balkánu od 1. světové války do současnosti. Aktuální kniha o fascinujícím regionu Evropy a jeho historických kořenech.

V úvodu tohoto mistrovského historického díla nalezneme smělé prohlášení: Moderní věk je věkem Židů a my všichni jsme, různou měrou, Židé. Tento výrok je samozřejmě obrazný a Yuri Slezkine jím jen podtrhuje svá provokativní tvrzení. Nejenže se Židé v moderním světě dokázali adaptovat lépe než mnohé jiné skupiny, ale stali se celosvětově hlavním symbolem a standardem současného způsobu života. Slezkine toho má mnoho co říci jak o mnohotvářnosti současného světa – nacionalismu, socialismu, kapitalismu a liberalismu – tak o Židovstvu. Tato kontroverzní kniha ojedinělým způsobem osvětluje nejen židovské a ruské dějiny, ale též dějiny evropské i americké.

Od počiatku urbanizácie v Mezopotámii až k dnešným svetovým metropolám ovplyvnili veľkomestá rozvoj ľudskej civilizácie. Kniha Příběhy velkých měst rozpráva ich príbehy, začínajúc starovekom, od Uruku a Téb k Jeruzalemu a Alexandrii. Potom prichádzajú na rad bájne mestá prvého tisícročia – Damask a Bagdad v období kalifátu, Teotihuacán a mayský Tikal v Strednej Amerike a Čhang-an, metropola čínskej dynastie Tchang. Stredovek zažil rast mocných miest – Palerma a Paríža v Európe a khmérskeho Angkoru v Ázii. Na počiatku moderného sveta sa pozrieme do islamského Isfahánu a Agry, do Prahy a Amsterdamu v dobách ich slávy a budeme pokračovať súčasnými veľkomestami Londýnom a New Yorkom, Tokiom a Barcelonou, Los Angeles a Sao Paulom. Viac ako päťdesiat význačných autorov predstavuje charakter každého miesta a vysvetľuje dôvody, prečo bolo mesto úspešné.

Kniha Čtvrt století střední Evropy se věnuje soudobým dějinám států visegrádské čtyřky, které zasazuje do kontextu dějin evropských i světových. Jádrem knihy jsou chronologicky pojaté kapitoly paralelní historie visegrádských zemí, kombinované s kapitolami komparativními a syntetizujícími. Svůj originální výklad autor zahajuje rekapitulací vývoje těchto zemí ve 20. století, na niž navazuje kapitola o rozpadu sovětského bloku. Následuje postkomunistická transformace, přijetí do NATO a EU, začlenění do těchto struktur a finanční krize let 20082013. Zvláštní pozornost autor věnuje nezadržitelnému postupu globalizace, s jejími pozitivními stimuly i problémy. Zaměřuje se na domácí i zahraniční politiku, hospodářské a finanční otázky a především společnost v tomto regionu. Součástí výkladu jsou i exkurzy mimo střední Evropu (na neoliberální Západ, do Číny).

Knihu Závodské krížne cesty možno priradiť k dielam literatúry faktu, ktoré prispievajú k prehlbovaniu a všeobecnému upevňovaniu nášho dejinného povedomia o sebe samých. Prispieva k odstraňovaniu predsudkov, ktoré v nás ostávajú ako neblahé dedičstvo každej ideológie aj tej súčasnej. Hlavná os rozprávania zachytáva zmeny po roku 1945, potom 1948, a ku koncu knihy kontrapunkticky aj po prelomovom roku 1989, kedy isté procesy, napríklad v roľníctve a poľnohospodárstve, vyvrcholili ich nepremysleným zavrhnutím a popretím. Podľa autorkinho názoru bol tento prístup motivovaný skôr politicky, než profesionálne, bez ohľadu na (poľno)hospodárske i ľudské aspekty celého problému. Jej rozprávanie sa však sústreďuje najmä na štyridsiate a päťdesiate roky 20. storočia (kolektivizácia, prevádzačstvo ľudí, výmena peňazí a pod.), pričom príbeh päťdesiatych rokov so sebou prináša atmosféru nepokoja; obec Závod na Záhorí autorka vykresľuje ako dedinu pod policajným dohľadom a vysvetľuje, čomu za to vďačila...

Od počiatku urbanizácie v Mezopotámii až k dnešným svetovým metropolám ovplyvnili veľkomestá rozvoj ľudskej civilizácie. Kniha Příběhy velkých měst rozpráva ich príbehy, počínajúc starovekom, od Uruku a Téb k Jeruzalemu a Alexandrii. Potom prichádzajú na rad bájne mestá prvého tisícročia - Damask a Bagdad v období kalifátu alebo Teotihuacán a mayský Tikal v Strednej Amerike. Stredovek zažil rast mocných miest - Palerma a Paríža v Európe, Benine v Afrike a khmérskeho Angkóru v Ázii. Na počiatku moderného sveta sa pozrieme do islamského Isfahánu a Agry, do Prahy a Amsterdamu v dobách ich slávy a budeme pokračovať súčasnými veľkomestami Londýnom a New Yorkom, Tokiom a Barcelonou, Los Angeles a S?o Paulom. Viac ako päťdesiat význačných autorov predstavuje charakter každého miesta a vysvetľuje dôvody, prečo bolo mesto úspešné.

Aby si vynutili poslušnost společností, které ovládli, nepoužívali Hitlerovi nacisté a sovětští bolševici jen teroru. Veledůležitým nástrojem jejich moci byla také propaganda. A nejmocnějším nástrojem propagandy byl v první polovině 20. století film; na tom by se Lenin s Goebbelsem jistě shodli. O tom, jak si bolševici a nacisté ve svých zemích podmanili filmové společnosti a posléze i značnou část filmových tvůrců, a také o jejich nejvýraznějších propagandistických filmech, jež byly samozřejmě vydávané za „umělecké“ či „dokumentární“, pojednává kniha Filmová propaganda.

Napadlo vás, že když v Anglii psal Shakespeare své hry, hostil v Praze Rudolf II. slavné astronomy Johanna Keplera a Tychona Brahe? Věděli jste, že když Johanka z Arku stanula v čele francouzských vojsk, zuřily v Čechách husitské války? Tyto a mnohé další události se vám konečně propojí. Historické dění probíhající současně v Čechách a v dalších evropských zemích je popsáno svěžím a moderním způsobem, s ohledem na to, aby kniha čtenáře zaujala a bavila.

A szakmai közvélemény jó ideje a köznemesség ideológusaként tartotta számon Kézai Simont. Való igaz, hogy az általa írt Gesta Hungarorumban tűnik fel a fegyverforgató férfiakból álló ősi hun-magyar communitas elképzelése, mely idővel a hazai nemesség önmeghatározásának elsődleges viszonyítási pontjává vált. A magyarországi rendek és az országgyűlés késő középkori történetét egyre jobban megismerve immár aligha tűnik tarthatónak az az elképzelés, mely a közösségi cselekvésre kész 13. század végi "köznemesség" számára írt programot olvasott ki Simon mester gestájából. E következtetés régóta esedékes levonására azonban csak úgy nyílik mód, ha utánanézünk: kik mozdíthatták elő a mű megírását, mely társadalmi körből kerültek ki, és a szerző közvetítésével milyen politikai javaslatokat sugalltak. E feladatok el-végzése, illetve Kézai szerzői arcélének pontosabb megrajzolása szükségessé tette a gestaíró vélt külföldi forrásainak és kompilátori módszereinek felülvizsgálatát, a 13. századi hazai krónikák sor- és időrendjének átszabását, valamint Szűcs Jenő eszmetörténészi munkásságának újraértékelését.

Stručné dějiny Sovětského svazu Sheily Fitzpatrickové přinášejí populárně laděný přehled hlavních etap vývoje SSSR a portréty jeho předních představitelů od Lenina po Gorbačova. Po stručném nástinu stavu carského Ruska před první světovou válkou autorka provází čtenáře bolševickou revolucí, občanskou válkou, tzv. novou hospodářskou politikou až po stalinský teror. Následuje druhá světová válka, poválečný vzestup SSSR do pozice supervelmoci a od nástupu Leonida Brežněva (1964) pozvolné slábnutí režimu, který se pokusil politickými reformami zachránit Michail Gorbačov. V doslovu Fitzpatricková načrtla bouřlivé období devadesátých let za Jelcina až po nástup a první léta vlády Vladimíra Putina. Text provází řada instruktivních map, fotografií, karikatur a anekdot.

Ukrajina dnes bojuje s Ruskem o zachování své územní celistvosti a politické nezávislosti. Současný konflikt je však pouze poslední v dlouhé řadě bitev o území Ukrajiny a její existenci coby svrchovaného národa. Jak ve své nejnovější knize Brány Evropy píše oceněný historik Serhii Plokhy, k pochopení současnosti a budoucnosti Ukrajiny je třeba dobře poznat její minulost. Ukrajina byla utvářena říšemi, které ji využívaly jako strategickou bránu mezi Východem a Západem – od římské říše přes osmanskou po nacistické Německo a Sovětský svaz. Po staletí se na jejím území setkávaly různé kultury. Mísením usedlých a kočovných národů a křesťanství s islámem ve stepním pohraničí vznikla třída bojovných kozáků; ze střetu mezi katolickou a pravoslavnou církví vzešla náboženská tradice sbližující západní a východní křesťanství. Současná krize je tragickým případem opakování historie, kdy se Ukrajina znovu ocitá v centru bitvy globálních rozměrů. Kniha Brány Evropy coby odborně věrohodné dějiny této významné země poskytuje jedinečné nahlédnutí do původu nejnebezpečnější mezinárodní krize od dob studené války.

Kdo čistil Saddámu Husajnovi cestu k moci? Kdo poskytl Bagdádu zakázané zbraně, kterými bylo zdůvodňováno pokračování embarga OSN a posléze i americko-britský vpád do Iráku na jaře 2003? Byla to náhoda, že se Česká republika jako první země světa zapojila do amerických plánů na „osvobození“ Iráku a že jako první evropská kontinentální země vyslala svoje vojáky k irácké hranici? Skutečně hrozil irácký útok americkému rádiu v Praze a skutečně Irák ohrožoval mezinárodní bezpečnost? Jak to, že v Iráku nebyly nalezeny zbraně hromadného ničení? Proč se Irák po „osvobození“ stal nejnebezpečnějším místem na světě a proč Praha byla Praha degradována z privilegovaného hospodářského partnera Iráku na přehlíženého outsidera? Kdo zavlekl do Iráku infekci Al-Káidy a Islámského státu, mor občanské války a°bezprecedentní korupci? Proč v zemi zůstávají americké síly i dvacet let od jejího „osvobození“?

Odhaľte rozhodujúce momenty, ktoré formovali európsky kontinent. Objavte tisíce rokov histórie skoncentrovaných do desiatich krátkych kapitol. V tejto krátkej, zábavnej a podnetnej knihe ponúka uznávaný historik John Hirst fascinujúci pohľad na vlastnosti, vďaka ktorým sa Európa stala civilizáciou, ktorá zmenila svet. Kniha preberá dejiny Európy šesťkrát a vždy z iného uhla pohľadu. Autor svoj výklad začína rýchlym historickým prehľadom od starovekých Grékov až po súčasnosť („najstručnejšie dejiny“) a potom podrobne skúma to, čo robí Európu jedinečnou: jej politický vývoj; formujúci vplyv jej jazykových hraníc; kľúčovú úlohu, ktorú zohrali mocenské boje medzi pápežom a cisárom; a, samozrejme, veľké invázie a dobyvačné výpravy, ktoré zmenili kontinent. Kniha je napísaná zrozumiteľne, s citom a dôvtipom. Je jednoducho výnimočná: prečítate ju síce za jedno popoludnie, no jej obsah si budete pamätať po celý život.

A kötetben található muvek: Kényszer, jog, szabadság A mai külföld szemlélete a magyarságról Etika és büntetojog Erdei Ferenc munkássága a magyar parasztság válságának irodalmában A pénz Elit és szociális érzék Korunk diagnózisa Jogszeru közigazgatás, eredményes közigazgatás, eros végrehajtó hatalom ?...írói - közírói - jelentkezéséig Bibó István pályafutása azokéhoz a 16-17. századi magyar prédikátorjelöltekéhez hasonlított, akik az iszonyú dúlások után a tájilag és szellemileg visszamocsaraso-dott országból Utrechtbe és Montpel-lier-be vergodtek ki igét tanulni. Akiket ott a muveltség mellett ezer lehetoség is várt: könnyebb élet, sikeresebb szolgálat. S akik rendre visszatértek a maláriás falvakba, a sárkunyhók közt templomot építeni. Bibó István Genfben járta meg ezt a felso iskolát. Nagy muveltségu család gyermekeként került oda - a Szegedi Egyetem fokönyvtárosának nagy tehetségu fiaként -, hogy jogi tanulmányait tökéletesítse. Másban is tökéletesítette magát. Huséget és bátorságot tanult: klasszikus európaiságot. Abba az enciklopédis-ta filozófiába hatolt bele, amely az erkölcsi jó és rossz meghatározó jegyeit a gyakorlati tevékenységbol meríti. A hazájába visszatért Bibó István gyorsan megtalálta az utat mindazokhoz, akik hasonló ítélorendszerrel kerestek olyan végezni-valót az életben, amely hivatás is lehet. Bibó István édesapja etnográfus is volt, mint akkoriban ott Szegeden csaknem minden betuérto: tanár, pap, színész, régész, történész, festo, költo, orvos, foleg a fiatalok közt. Ez volt a jogász ifjú Bibó második nagyiskolája. így alakult ki az o sajátos tudományága és hivatása. Jó nyitányként a politikatudomány egyetemi tanára lett. Ennek gyakorlati  ,tartozékaként közölte elso nagy tanulmányát már 1945 oszén. A magyar demokrácia válságáról, méltán keltett iránta rögtön közfigyelmet és köztiszteletet. Ezt követte 1946-ban a kelet-európai kisállamok nyomorúságáról szóló. Ezzel egyidejuleg készített tervezetet (már mint a Belügyminisztérium fotisztviseloje) a magyar közigazgatási rendszer megújítására. A gondolat, hogy »városmegyék« lépjenek a hajdani várközpontokat idézo vármegyék helyébe, évtizedek múlva lett a helyesen decent-ralizálódó államok eszméje. Történelmi és alkotmánytani írásai szinte folytatólagos közleményei lettek a Válasznak és építo ereju vitatárgyai annak a tragikus helyzetben is járható utat kereso, nagyrészt paraszt- és munkásgyökeru értelmiségnek, melytol méltán volt várható a szellemi élet, az írástudói erkölcs megújulása. Mindaddig, amíg el nem következett a folyóirat elnémítása, a népi kollégiumoknak és egyéb népmuvelési vállalkozásoknak kultúránk fejlodésére oly végzetes föloszlatása. Bibó Istvánnak ekkor már jó híre volt az ország határain túl is. Tudósi és közírói tekintélye vetekedett azokéval, akiknek egykor Genfben és másutt tanítványa volt. Tanulmányai halála napjáig messze földön figyelmet és teret kaptak. S még többet kaphattak volna, ha azt a tevékenységi területet választja. Választhatta volna késobb, s itt maradt..." Illyés Gyula  ,

Jak probíhal příchod Slovanů do českých zemí a jaké byly jejich vztahy k domorodému obyvatelstvu? Kdo jsou „Bohemi“ západních pramenů? Jak došlo k utvoření přemyslovské dynastické pověsti? Proč nikdo nikdy nezpochybnil přemyslovský primát? Vyvážely se české granáty už v 7. století? Odkud přicházelo české stříbro, které v raně středověkých Čechách představovalo zjevně jeden z hlavních obchodních artiklů? Tyto a mnohé další otázky si klade kniha historika a archeologa Petra Charváta Zrod českého státu (568–1055). Zachycuje období od příchodu Slovanů po definitivní zformování českého státu za knížete Břetislava I. Autor, vědecký pracovník Orientálního ústavu Akademie věd ČR a uznávaný odborník v oborech středověká slovanská archeologie a klínopis, zasazuje dějiny slovanského etnika na našem území do širšího kontextu evropských politických, hospodářských, kulturních i náboženských dějin. Zabývá se politickými a společenskými proměnami, stejně jako strukturou dálkového obchodu raně středověké Evropy a vztahy pronikajícího křesťanství k přežívajícímu pohanství či k náboženstvím a kultům východu, například perskému mazdaismu.

Průvodce tajemnou cestou napříč starou Prahou zavede čtenáře nejen do minulosti, ale především na místa, kde byl v průběhu dějin zaznamenán výskyt toho kterého zjevení, démona, ducha či jiného podobného strašidla. Ať už jde o světoznámého Golema, chránícího bezpečí židovského ghetta, bezhlavého Švéda, vykrádajícího monumentální pražské chrámy, Fausta, který se upsal ďáblu, zazděné jeptišky, zamilované vodníky, ohnivé mužíky, oživlé kostlivce anebo prosté hříšníky, kterým nebylo po smrti dopřáno klidu – ti všichni vytvářejí obraz majestátního města plného přízraků a temných stínů. Soubor pověstí, historek, lidových skazek a vyprávění o původu, výskytu a charakteru nejznámějších i méně známých pražských strašidel v sobě odráží město jako zrcadlo dějinných zvratů, divadlo prolínajících se epoch a století. A tak může kniha sloužit nejen jako podrobný průvodce městem a jeho minulostí, nejen jako zdroj námětů k mnoha desítkám rodinných výletů, ale také jako inspirace čtenářovy obrazotvornosti, dokreslující tvář Prahy o jednu z jejích nejzajímavějších a současně nejzábavnějších poloh.

Kniha se zabývá dvěma velkými jihočeskými panstvími Třeboň a Hluboká (dnes Hluboká nad Vltavou) v procesu proměn, které nastaly po třicetileté válce. Obě panství získal Jan Adolf ze Schwarzenberka krátce po roce 1660. Jaroslav Čechura reviduje výkladové stereotypy, které přisuzují této době mnohé negativní charakteristiky. Ukazuje vztah vrchnosti k poddaným v případě neúrody, ale i hledání a nalézání nových možností rozvoje hospodářství (včetně nečekaných aktivit, jako byl třeba chov želv). Pozornost je věnována třem profilujícím aspektům předpokládaných změn: panským dvorům, robotě a potahům ve dvorech. Právě robota je tu demytizována. Nejednou deklarovaná přísnost vrchnosti měla své meze a limity. Šlechtic byl nejenom pánem, ale i „otcem“ svých poddaných, kterým poskytoval v případě ohrožení pomoc a ochranu.

Kniha Kapitoly z dějin česko-španělských kulturních styků a vztahů je výběrem studií publikovaných autorem v posledních patnácti letech. Nejde však jen o souhrn jednotlivostí, ale především o záměr prokázat působnost španělského umění, ikonografie, vzdělanosti a kultury, zejména náboženské, na celé myšlenkové podhoubí české, tím spíše že značnou část novověké historie (16. až 18. stol.) byly Čechy, Morava i Španělsko pod vládou jedné dynastie, Habsburků V knize se střídají důkladné rozbory uměleckohistorické, týkající se jak architektury, tak sochařství i malby, a neopomíjí se ani doklady přitažlivosti hispánské kultury období zlatého věku, ať už se jedná o ohlasy španělské humanistické vzdělanosti v českém prostředí či o mimořádně silné vlivy španělské oděvní módy na módu českou. Osobitou kapitolou je kult španělských světců, který proniká i do lidových vrstev. Vazby mezi Českým královstvím a vzdálenou zemí na Pyrenejském poloostrově v raném novověku nebyly dílem nahodilosti, stejně tak se nejednalo o pouta jednostranná, okrajová či úzce vymezená na jednu oblast života. Kniha tak čtenáři umožní, aby pestrou mozaiku sledované problematiky vnímal v její celistvosti.

Laos je nevelký vnitrozemský stát s asi 7 miliony obyvatel patří k nejodlehlejším a nejzaostalejším zemím jihovýchodní Asie. Historie Laosu je z velké části průsečíkem dějin jeho silnějších sousedů: Thajska, Barmy, Číny, Vietnamu a Kambodže. Starobylá laoská království na středním toku Mekongu často upadala do závislosti na těchto státech. Protektorát Francie z konce 19. století přinesl Laosanům novou formu závislosti a uvedl je do moderní fáze dějin. Ani nezávislost po 2. světové válce nepřinesla konec zahraničnímu vměšování. Dějiny země poznamenaly rozvrat, chaos, války a nezměrné utrpení. Dnes patří Laos k posledním zemím, kde vládne komunistický režim. Při sledování dějin je třeba mít na paměti, že nejde jen o Laosany, ale i o desítky horských kmenů a jejich dodnes tajemného a svébytného světa.

E kötet cseh és szlovák levéltári forrásokon keresztül mutatja be az egykori Csehszlovákia vezetésének az 1956-os magyar forradalomhoz való viszonyát. A Cseh Nemzeti Levéltár, az Állambiztonsági Szolgálatok Levéltára, a Központi Katonai Levéltár, a cseh Külügyminisztérium Levéltára, valamint a Szlovák Nemzeti Levéltár gyűjteményeiből a szerkesztők igyekeztek minden releváns dokumentumot közzétenni. Mitrovits Miklós (1978) az MTA Bölcsészettudományi Kutatóközpont Történettudományi Intézet tudományos munkatársa. Kutatási területe Kelet-Közép-Európa története a 20. században, különös tekintettel a magyar-lengyel és a magyar-csehszlovák kapcsolatokra. Fő munkái: "Lengyel, magyar - két jó barát. A magyar-lengyel kapcsolatok dokumentumai, 1957-1987" (Bp., 2014); "A remény hónapjai... A lengyel Szolidaritás és a szovjet politika, 1980-1981" (Bp., 2010). Bencsik Péter (1971) a Szegedi Tudományegyetem Jelenkor-történeti Tanszékén adjunktus. Kutatási területe az 1945 utáni közép-európai országok politika-, állam- és jogtörténete, a kommunista rendszer ideológiája, a pártállami struktúra és működése, valamint Csehszlovákia története. Főbb munkái: "Csehszlovákia története dokumentumokban" (Bp., 2016); "A magyar úti okmányok története 1945-1989", Nagy Györggyel közös szerk. (Bp., 2005).

Bartha Ákos (1982) a Debreceni Egyetemen szerzett történelem (2006), majd magyar nyelv és irodalom szakos (2010) tanári diplomát. Az ugyanitt folytatott doktori képzést követően 2012-ben summa cum laude minősítéssel védte meg disszertációját, mely átdolgozott formában a következő évben könyvként is napvilágot látott (Falukutatás és társadalmi önismeret: A Sárospataki Református Kollégium faluszemináriumának [1931-1951] történeti kontextusai). 2017-ben jelent meg második önálló kötete, Populizmus, népiség, modernizáció: Fejezetek a kelet-közép-európai politikai gondolkodás 20. századi történetéből címmel. 2015 óta az MTA BTK Történettudományi Intézetének posztdoktor kutatója. Családos, két gyermek édesapja. Bartha legújabb könyvében annak a 20. századi magyar közszereplőnek készítette el az életrajzát - kibővített forrásbázis alapján -, aki halála óta a legtartósabb és legszélesebb körű tiszteletnek örvend a korszak politikusai közül. Ekképp különösnek is mondható, hogy az olvasó kezében tartott biográfia az első tudományos igényű összegzés Bajcsy-Zsilinszky Endre (1886-1944) pályájáról. A kötet egészen napjainkig követi nyomon az életmű szövevényes utótörténetét, így egyben a modern kori magyar történelem látképét is nyújtja.

The astonishing year when German democracy faced crisis and near destruction. 1923 was one of the most remarkable years of modern European history. In January, France and Belgium militarily occupied Germany's economic heartland, the Ruhr; triggering a series of crises that almost spiralled out of control. Hyperinflation plunged millions into poverty. The search for scapegoats empowered political extremes. Hitler's populism ascended to national prominence. Communists, Nazis, separatists all thought that they could use the crises to destroy democracy. None succeeded. 1923 was the year of Hitler's first victory - and his first defeat. Fanning the flames of instability, anti-government and antisemitic sentiment, the Nazis' abortive yet pivotal putsch in a Munich beer hall failed when they were abandoned by their likeminded conservative allies. Drawing on previously unseen sources, Mark Jones weaves together a thrilling and resonant narrative of German lives in this turbulent time. Tracing Hitler's rise, we see how political pragmatism and international cooperation eventually steered the nation away from total insurrection. A decade later, when Weimar democracy eventually succumbed to tyranny, the warnings from 1923 - rising of nationalist rhetoric, fragile European consensus, and underestimation the of the enemies of liberalism - became only too apparent. This account of the republic's convulsions and survival offers a gripping image of a modern society in extreme crisis.

Autor se zabývá pozemkovou a osídlovací politikou na území Protektorátu Čechy a Morava, na kterou nahlíží jako na nedílnou součást jednotné nacistické germanizační politiky, uplatňované v širším prostoru Německé říše. Přináší nový pohled na osídlovací politiku a mechanismy jejího fungování na vyšších i nižších stupních v rámci řízení osídlovacího procesu po strukturální a organizační linii, a přispívá tak k dokumentaci a objasnění celkových cílů nacistické okupační moci, jejíž germanizační plány měly mít dalekosáhlé důsledky nejen pro dané teritorium, ale i pro český národ jako takový.