Stručné ruské dějiny od Marka Galeottiho se soustřeďují na stěžejní události a postavy, které zformovaly tvář Ruska a které se dodnes promítají do komplikovaných vztahů této země se Západem. Jde především o varjažské (vikingské) počátky ruských dějin, poté o více než dvousetletou nadvládu Mongolů (Tatarů) a z pozdějších panovníků zvláště o Ivana IV. Hrozného, Petra I., Kateřinu II. a Mikuláše I. Kniha sleduje především politickou historii, přičemž za její charakteristický rys považuje neustálé potíže Rusů s vlastní identitou, oscilující mezi přesvědčením o vlastní výjimečnosti a inklinací k Západu. Ruskou výjimečnost prosazuje také současný ruský prezident Putin, kterého autor považuje za přechodný typ mezi érou sovětskou a skutečně postsovětskou, tedy liberální. Ale zatímco Putin posiluje nacionalistickou verzi ruských dějin a v zahraniční politice vsadil na konfrontaci se Západem, běžní Rusové sdílejí podobné tužby jako lidé na Západě – v tomto smyslu je nynější Rusko Západu blíž než kdykoli předtím.

Sbírka Josefa L. Hrdého, která obsahuje 163 španělských řádů, vyznamenání a odznaků z období 18. - 20. století u nás téměř neznámých a nedostupných. Jedná se o královské řády, vojenské záslužné řády, civilní záslužné řády, vojenská vyznamenání, koloniální řády, řády karlistů, medaile Červeného kříže, pamětní medaile a kříže, dekorace společností a odznaky. K nejcennějším patří španělský Řád zlatého rouna z období 1. poloviny 20. století.

A Miniszterelnökség Nemzetpolitikai Államtitkársága 2019-ben II. Rákóczi Ferenc-emlékévet hirdetett, Rákóczi erdélyi fejedelemmé választásának 315. évfordulója alkalmából. A kiemelkedő évfordulókról történő méltó megemlékezés érdekében elkészült a Rákóczi Emlékkönyv. A történelmi igényességgel összegyűjtött információ- és adathalmaz felhasználásával az Emlékkönyv tíz tanulmányt tartalmaz. Az Emlékkönyv célja egyrészt az emlékév elmúltával is maradandó nyomot hagyni a fejedelemre való emlékezésnek, másrészt teret adni a legújabb kutatások bemutatásának, hogy tartalmában is méltó és megkerülhetetlen legyen a kötet a Rákóczival foglalkozó irodalomban.

Posvátný spis šintoismu (japonské náboženství shinto) a nejstarší japonská kniha (kronika z r. 712), jedno z nejvýznamnějších děl světové mytologie.

A magyar uralkodók arcképcsarnoka,mely bemutatja származásukat,életüket és tetteiket a magyar történelemben. Az igényes,hiteles dokumentumokra támaszkodó mű és az érdekes,izgalmas illusztráció dicséri a szerzők munkáját.

Monografia sumarizčného charakteru Malé dejiny Rusínov predstavuje súhrnnú prácu o histórii Rusínov v celom priereze dejín tohto malého stredoeurópskeho národa. Karpatskí Rusíni patria geopoliticky aj zemepisne do strednej Európy, do jej najvýchodnejšej časti, ktorá sa už dotýka pomyselnej historicko-civilizačnej čiary rozdeľujúcej svet na západný - svet latinskej kultúry a východný - ortodoxný, svet byzantskej kultúry. Politické dejiny Rusínov sú úzko spojené s dejinami štátnych útvarov, ktorých súčasťou bolo nimi obývané územie, s Uhorským kráľovstvom, Sedmohradským kniežatstvom, s habsburskou monarchiou, Maďarskou republikou, Československou republikou, Maďarským kráľovstvom, Sovietskym zväzom a Ukrajinou. Karpatskí Rusíni prežívali spolu so všetkými národmi tohto regiónu zložité, búrlivé a často protirečivé dejiny. Vlastné politické dejiny Rusínov začínajú v dobe rusínskeho národného obrodenia v 19. storočí. Dejinami karpatských Rusínov sa zaoberala nielen rusínska historiografi a, ale tiež maďarská, rakúska, ruská, česká, slovenská, sovietska a ukrajinská. Úvahy maďarských, rakúskych, českých a slovenských historikov o tom, že Rusíni sú súčasťou stredoeurópskych dejín sú logické. Na druhej strane dnešná beletrizovaná, nadmieru spolitizovaná a nacionalistická ukrajinská historiografia neuznáva Rusínov ani ako svojbytný národ, ani samostatnosť ich dejín...

Od tragických mnichovských událostí sice uplynulo již více než 80 let, téma Sudet však stále jitří dosud nezahojené staré rány. Jelikož český a německý pohled na závěr meziválečného soužití obou národů se ve většině případů diametrálně liší, nezkreslený obraz událostí roku 1938 v československém pohraničí mohou zprostředkovat především autentické fotografie. Tato publikace jich obsahuje téměř pět stovek. Jde o unikátní, z drtivé většiny dosud nepublikované záběry, které zachycují německé obsazení Sudet v říjnu 1938 a související události v rozsahu celého čs. pohraničí odstoupeného Německu. Výběr fotografií se přitom neomezuje pouze na vojenská témata; snímky přibližují rovněž běžný život obyvatel na území Sudet, ale také mnohá známá nebo již dávno zaniklá místa – to vše na pozadí mnichovských událostí. Jedná se o zcela první knižní projekt, který přináší takto rozsáhlý a ucelený soubor fotografií z října 1938. Objevná je i jeho koncepce, neboť zachycuje Sudety v jejich přirozené kráse i v bouři událostí, jež předznamenaly osudový zásah do česko-německých vztahů…

Kniha přibližuje období od roku 1804 do roku 1914, kterému je v dějinách Rakouska-Uherska věnována nezaslouženě malá pozornost. Autor s pomocí neznámých fotografií ze soukromých archivů a dobových map představuje mnohotvárnost habsburské, především městské kultury a každodenní život v Rakousku-Uhersku. Probouzí tím pochopení pro kulturní bohatství podunajské monarchie a problémy jejích obyvatel. S přáním, aby se chyby vládnoucích a ovládaných už neopakovaly. „Proto by evropští státníci udělali dobře, kdyby se zamýšleli nad osudem habsburské monarchie. Zabývali by se tak totiž nejen četnými problémy ostatních evropských států, nýbrž i problémy, jež vznikají, když někdo chce vládnout mnoha zcela rozdílným, často vzájemně znepřáteleným kulturám a národům.“ Kniha volně navazuje na titul Habsburská monarchie, Dějiny Rakouska-Uherska slovem i obrazem.

Rusko všetci dobre poznáme. Ale je to naozaj pravda? Nie je to len naša naivná predstava? Nová kniha Michaila Zygara, autora bestselleru Všetci mocní Kremľa, nás zoberie o sto rokov späť, do mimoriadne zaujímavej časti ruských dejín. Dokumentárna kniha Impérium musí zomrieť nám predstavuje živú drámu ojedinelého ruského experimentu s občianskou spoločnosťou, ktorú o pár rokov definitívne rozdrvil despotizmus komunistickej revolúcie. Malé okienko medzi dvoma rovnako dusivými autokratickými režimami imperiálnym a komunistickým bolo otvorené len na niekoľko krátkych chvíľ, no ozveny tohto veľkého príbehu zreteľne počujeme ešte aj dnes. Od posledných rokov života Leva Nikolajeviča Tolstého až po smrť cárskej rodiny Rusko experimentovalo s liberálnosťou a kultúrnou otvorenosťou. Ruský balet bol v Európe vrcholom dobrého vkusu. Rozkvitala literatúra, divadlo i nové politické názory a Sankt Petersburg bol na chvíľu druhým Parížom. Na pozadí hroznej vojny a upadajúcej ekonomiky však štát nemohol takéto pokusy tolerovať dlhodobo. Dokumentárna kniha Michaila Zygara Impérium musí zomrieť vychádza v preklade Samuela Marca. Zároveň ňou otvárame novú absyntovskú edíciu, v ktorej sa budeme venovať histórii a neobyčajným dejinným súvislostiam.

Tato publikace dokumentuje i s dopomocí fotografií přibližně padesát události, které byly dějepisci, archeology či politiky zatajeny nebo zfalšovány. Víte, že socha Svobody měla být původně vztyčena v Egyptě a teprve později byla svobodnýámi zednáři přemístěna do USA? Že Albert Einstein teorii relativity pravděpodobně opsal? Že slavný originál obrazu Leonarda da Vinciho Mona Lisa není v Louvru vystavován a že na jeho Poslední večeři - slavné ikoně křesťanů - seděly mezi Kristovými apoštoly i dvě přitažlivé ženy, jež byly dodatečně přemalovány? Víte, že nejdrzejší svatokrádež v dějinách dodnes egyptaská vláda tavrdošíjně popírá? Tušíte, kdo našel pirátský lup na legendárním ostrově pokladů anebo co skrývá sklepení monster v Acambaru? Podle jaké mapy navigoval Kolumbus svou plavbu do Ameriky? Odkud pochází více než deset kilogramů vážící zlatý pohár z rakouského jezera Chiemsee? Víte, že se předchůdci Indů domlouvali prostřednictvím primitivního telefonu? Luc Bürgin, autor bestsellerů, jehož knihy byly přeloženy do 16 jazyků, se narodil v roce 1970 v Basileji. Nakladatelství Dialog před časem vydalo jeho LEXIKON ZAKÁZANÉ ARCHEOLOGIE - Záhadné relikty od A do Z.

Kolektivní monografie, již tvoří soubor volně souvisejících kapitol, je věnována dějinám Anglie (Velké Británie) a Ameriky (Spojených států amerických) od počátku novověku do současnosti. Ukazuje proměnlivost a dynamiku vývoje obou států, stejně jako období jejich vzestupu či krizí. Knihu sepsali žáci a studenti profesora Martina Kováře. Autoři jednotlivých kapitol analyzují nejen významné momenty v dějinách obou zemí, ale i některé méně známé politické, diplomatické, kulturní a společenské fenomény. Monografie je rozdělena do dvou částí. První je věnována dějinám Anglie (Velké Británie) od nástupu tudorovské dynastie na trůn, její proměně v imperiální mocnost a nakonec v zemi, jež se stala součástí evropského integračního procesu. Druhá část je zaměřena na vývoj Spojených států amerických od koloniálního období až do konce studené války.

Závěrečný svazek edice, která se prvně snaží zahlédnout dějiny ve skutečné globální provázanosti různých kultur a „jejich“ historických událostí. Šestidílná řada vrcholí analýzou dějin 20. století s jeho překotným hospodářským, technologickým a informačním vývojem. Na závěr svazek přináší výhled do století jednadvacátého.

Ki mondta ki először, hogy „Nem! Nem! Soha!”? Kik ölték meg Tisza Istvánt? Miért Károlyi Mihály lett a forradalom vezére? Harcosokat vagy fosztogatókat nem akart látni Linder Béla? Sikkasztott-e Kun Béla? Puccs vagy forradalom? – Milyen viccek terjedtek a kommün idején? Átadta-e a hatalmat Károlyi Mihály? Mondta-e Ady a halálos ágyán, hogy „ez nem az én forradalmam”? Magyar forradalmár volt-e Josef Tiso? Mi volt a „szovjetsör”? Miért Garbai Sándor lett a Forradalmi Kormányzótanács elnöke? Különbözött-e a nők elleni erőszak forradalomban és ellenforradalomban? Mit ettek a népbiztosok? Valóban mozikká akarták-e alakítani a templomokat a kommünben? Hogyan kerültek korábbi császári, honvéd- és későbbi horthysta tisztek a Vörös Hadsereg élére? Az első világháborús vereség, az Osztrák-Magyar Monarchia szétesése és a katonai és gazdasági összeomlás elsöpörte 1918 őszén a régi, díszmagyarba öltözött politikai elitet: egy szocialistává lett „vörös gróf” mellett kopott zakós baloldali újságírók, értelmiségiek és szakszervezeti vezetők kerültek az ország élére. Feladatuk talán nehezebb volt, mint bárkinek addig a magyar történelemben, és a válaszkísérleteik is példátlanok voltak. Az őszirózsás forradalom résztvevőinek és a Tanácsköztársaság népbiztosainak tevékenysége máig heves indulatokat vált ki a magyar közvéleményben. A kötetet jegyző történészek „harag és részrehajlás nélkül” igyekeznek ismertetni a legfontosabb 1918–1919-es magyarországi eseményeket, teszik pontosabbá ismereteinket és megfelelő helyenként cáfolják a kerengő tévhiteket.

A New York Times bestseller-írója a középkori világ epikus történetével tér vissza – egy olyan korszak gazdag és bonyolult újraértékelésével, amelynek örökségével és tanulságaival ma is élünk. Amikor 410-ben a barbárok kifosztották és lerombolták Rómát, az egy korszak végét jelezte – és egy ezeréves mélyreható átalakulás kezdetét. A kétkötetes mű a feltörekvő Európán, a késő ókori világ nagy fővárosain, valamint az iszlám nyugat befolyásos városain keresztül kalauzolja el olvasóit, és az első európai utazásokban elérik az amerikai kontinenst is. A középkori világot azok a nagy erők kovácsolták össze, amelyek ma is foglalkoztatnak bennünket: klímaváltozás, járványos betegségek, tömeges migráció és technológiai forradalmak. Ekkor alakultak ki a nagy európai nemzetiségek; amikor az alapvető nyugati jog- és kormányzási rendszereket kodifikálták; amikor a keresztény egyházak a nyugati közerkölcs nagyhatalmú intézményeiként és szabályozóiként léptek fel; és amikor a művészet, az építészet, a filozófiai kutatások és a tudományos találmányok hatalmas, forradalmi változások időszakain mentek keresztül. A Nyugat egy birodalom romjain épült újjá, a válság és az összeomlás állapotából emelkedett ki, hogy uralja a világot. Az emberi élet és tevékenység minden szférája átalakult az igazi Trónok harca által lefedett ezer év alatt. Miközben saját évezredünk kritikus fordulópontja előtt állunk, Dan Jones megmutatja, hogyan jutottunk el idáig.

1920-ban a forradalmi Oroszország győztesen került ki a polgárháborúból – kivérezve, gazdaságilag szétzilálva, nemzetközileg elszigetelve. A jóval kisebb, megcsonkított Magyarországon szintén kilátástalannak tűnő helyzetben épült ki az új, ellenforradalmi hatalom. Hogyan alakulhattak a kapcsolataik? Erről olvashatunk Kolontári Attila könyvében. A szovjet–magyar viszony két évtizedes történetét a szerző kronologikusan dolgozta föl, de nem egyszerűen diplomácia-történetet írt: a kétoldalú kapcsolatokat mélyen beágyazta az európai kapcsolatrendszerbe. Emellett nem került meg egyetlen kényes kérdést sem: foglalkozik egyebek között a revansizmussal, a Szovjetunió és a Komintern viszonyával, a Szovjetunió elleni német támadás hátterével és azzal, milyen gépek bombázták Kassát. E keretben ismerteti a magyar–szovjet diplomáciai viszony mindennapjait a levéltári dokumentumok, a visszaemlékezések és a napi sajtó alapján. Ha az események felgyorsulnak, napról napra, óráról órára követi őket, s közben megeleveníti a cselekvő személyeket: Sztálint, Csicserint, Litvinovot, Molotovot – Horthyt, Jungerth-Arnóthyt, Kristóffyt és másokat. Kolontári könyve hasznos munka és érdekes feldolgozás mindenkinek, akit érdekel a történelem és a politika.

Nagy György (1953–2017), legendás televíziós műsorvezető, szerkesztő, újságíró, író, aki hosszú évtizedeken át a klasszikus elveket képviselte a magyar televíziózásban. Olyan műsorokat szerkesztett és vezetett, mint a Hol-Mi?, az Ablak, A Reggel, a Naprakész, a Nagy Vita, a Rocklexikon, a Hogy volt?, a Magyar Televízió ötvenéves történetét felelevenítő sorozat, a Szabadság tér 17., a magyar tájak és városok iránti érdeklődést felkeltő Főtér, vagy a hazánk történetét bemutató Magyarország története című, negyvenhat részes sorozat, melynek forgatókönyvírója és vezetője volt. Sok-sok éven át ő kommentálta többek között a fontos állami ünnepi eseményeket, a pápalátogatást, a Forma–1-es versenyeket. Írásai az Élet és Irodalomban, a Képes 7-ben, a Ridikül magazinban jelentek meg. Az ebben a kötetben olvasható 300 kis történet a Magyarország története című tévésorozat epizódjainak szűkített, egyben kibővített változata. A sorozat előkészítésére egy éven át tartottak az előkészületek: az anyaggyűjtés, a könyvtárak, levéltárak, múzeumok anyagainak a bogarászása, információgyűjtés telefonon, emailban, interneten és személyes találkozásokon a leendő forgatási helyszínekről; a forgatókönyv megírása, az egyeztetések a történész szakértőkkel stb. De a kötet többet is tartalmaz, mint amit a televízióban láthattak, hallhattak az olvasók – lévén a két műfaj teljesen eltér egymástól. Ezek a kis színes történetek sok esetben valamilyen legendáriumon alapulnak, semmiféle történelmi szerepük n

První novočeské vydání dvou nejobsáhlejších dopisů (Cartas de Relación) španělského conquistadora, dobyvatele říše Aztéků Hernána Cortése (1485–1547), které zaslal svému králi a císaři Karlu V., které ačkoli jsou pojímany jako zprávy o postupu výbojů, nelze jim upřít jistou literární hodnotu. Oba dopisy jsou nejen kultivovaně podaným svědectvím o historických událostech, k nimž došlo na počátku 16.sloletí, a o dnes již zaniklé civilizaci. Vypovídají také o výjimečné osobnosti Hernána Cortése, jenž na rozdíl od většiny svých současníků dokázal nejen chápat, ale i popsat kulturu zcela odlišnou od kultury jeho rodného Španělska.

Sto let strhujícího souboje v dobývání vesmíru! Karel Pacner, který je českou "jedničkou" v popularizaci kosmonautiky, přináší v nejnovější rozsáhlé publikaci fakta o tajném souboji vědy a techniky dvou světových velmoci o dobytí vesmíru, ve kterém se startem Gagarina měli navrch Sověti, ale s dobytím Měsíce zvítězili Američané. Vývoj kosmonautiky ovšem pokračuje dál a je strhující. A pokračuje dál i onen nepsaný souboj. Poslední vítězství si v létě 2020 odnáší Space X a Elon Musk, hlavní hrdina poslední kapitoly knihy.

Volné pokračování knihy Britské obrázky, která vyšla v roce 2007. Autor, spolupracovník Radiožurnálu a České televize, působil čtvrt století jako redaktor českého vysílání BBC. V knize nastavuje britské společnosti kritické zrcadlo doplněné fotografiemi. Brexit považuje za největší pochybení Spojeného království od druhé světové války, ale jako liberální demokrat naprosto respektuje výsledek rozhodnutí britských voličů. Nicméně ukazuje, že skotští voliči měli jiný názor než Angličané. Rozebírá vyhlídky Spojeného království v pobrexitovém kontextu a zvláštní pozornost věnuje Skotsku a Severnímu Irsku. Britskou monarchii považuje za garanta historické kontinuity. Nabízí procházku po několika historických pamětihodnostech Londýna a zastavuje se v Chartwellu, venkovském sídle válečného ministerského předsedy Winstona Churchilla. Nutně se neslučuje s kritiky premiéra Borise Johnsona, jehož životopis Winstona Churchilla považuje za vynikající. Johnsona vidí jako nejschopnějšího britského politika vedle skotské první ministryně Nicoly Sturgeonové. Jednou z kapitol je pak úvaha o věčnosti pojímaná z křesťanského hlediska. Mezi osobnostmi, s nimiž natočil rozhovory pro BBC, byl sir Nicholas Winton, zachránce stovek hlavně židovských dětí z Československa před začátkem druhé světové války.

Esztergom a magyar államiság bölcsője, az Árpádkori Magyarország, politikai, kormányzati, gazdasági, kulturális, szellemi, egyházi központja. A magyar Sion. A szerző felmenői, három évszázada a város polgárai, belvárosi háza 177 éve, családja tulajdona. A polgárházával szomszédos telken 4 szer végeztek alapos régészeti ásatást. A régészeti leletek bemutatják a telek lakóit Kr. e 3500-tól a XVIII. század végéig. Az írott forrásokból pedig név szerint ismerjük a terület lakót 1777-től napjainkig. A kötet sajátos formájú, igazi helytörténet, hiszen az 1400 nm históriáján keresztül kinyílik az időkapu és megismerhetjük az itt lakókat, a polgárváros történetét, amit félkaréjként vett körbe ekkor a Kis-Duna és egyik ága. Valamint tágabb helyi, országos, nemzeti és nemzetközi összefüggéseket állít fel. A rendkívül alaposan, gazdag soknyelvű bibliográfiával, eredeti oklevelekkel alátámasztott munkában, olvasmányos formában számos rejtélyes történelmi kérdésre kaphatunk választ, például: hogy kik alapították a várost, hogyan nézett ki a kelta kori Esztergom, milyen volt az Árpádkori magyar főváros, hogy zajlott a tatár betörés, hogyan alakult ki a középkorban a kereskedő és iparos polgárság, kik a latinusok, mi köze Velencének és a velencei kalmároknak, vagy VIII. Kelemen pápának Esztergomhoz, honnan indult Juliánusz barát, hol lehet IV. Béla király sírja, hogyan épült fel újra többször Esztergom és a Bazilika. A mű mivel olyan terület históriáját mutatja be, ahol egy kapavágás után visszaköszön a magyar történelem, érdekes lehet mindenkinek, akit érdekel a múlt. Stílusa ismeretterjesztő, forrásai tudományos igényűek, így sokak érdekes olvasmánya lehet. A könyv külön aktualitása, hogy Esztergomot 2022 májusában a Bazilikában megyei jogú várossá avatták, és nemsokára feltárhatják IV. Béla második honalapító király és családja, Esztergomi síremlékét.

Čo pre ženy znamená obdobie po roku 1989? Etnografka Kristen R. Ghodsee niekoľko rokov skúmala životy žien vo východnej Európe a prináša nový pohľad na to, čo im priniesol kapitalizmus. Vo svojej štúdii zdôvodňuje, prečo majú dnešné ženy nižšie mzdy, sú častejšie diskriminované a obťažované alebo vedú nekvalitný sexuálny život. Hľadá spôsoby, ako môžu opäť získať svoj stratený čas, emocionálnu energiu a sebavedomie.

Kniha přináší 24 studií, původně publikovaných časopisecky i knižně. Tematicky se zaměřuje na problematiku husitské Prahy, věnuje se osobnosti Jana Žižky i kultuře a jazyku husitské epochy. Stranou neponechává ani „husitského krále“ Jiřího z Poděbrad a formování českého stavovského státu. Závěrečný oddíl analyzuje podoby novodobé husitské tradice s důrazem na obraz husitství v krásné literatuře a ve filmu. Ve druhém vydání byly texty upraveny v souladu s novými poznatky a doplněny o základní novou odbornou literaturu.

Boris Bove představuje stoletou válku jako myšlenkovou konstrukci, která se snaží koncepčně uchopit opakované konflikty mezi královstvími Francie a Anglie probíhající od 90. let 13. století do 50. let 15. století. Tuto letitou krizi přitom chápe jako průvodní jev přechodu k novému společenskému řádu, jenž dal vzniknout zastupitelským institucím, jimiž byly generální stavy. Současně s tím vykládá stoletou válku jako milník v dějinách monarchie, neboť v důsledku své délky, křehkosti rodu Valois, utrpení obyvatelstva i anglické okupace posílila pocit příslušnosti k francouzskému národu. Položila tak základy národního státu, jenž se utvářel až do 19. století.

Bencsik Péter (1971) a Szegedi Tudományegyetem Jelenkortörténeti Tanszékének habilitált docense. Kutatási területe a határok és a határátlépések története a 20. században, a magyar-csehszlovák kapcsolatok, illetve e két ország politika- és jogtörténete. A Lendület Trianon 100 Kutatócsoport mellett tagja az MTA-SZTE-ELTE Globalizációtörténeti Kutatócsoportnak is, ahol fő feladata a területi elhatárolódási folyamatok vizsgálata. Trianon helyi hatásainak elemzésekor különösen érdekes az új határ menti területek sorsa. A kötet célja az, hogy a hétköznapok szintjén és mikrotörténeti jelleggel közelítse meg az itt élt emberek történetét. Miként formálták át a helyi (alapvetően agrár-) társadalom mindennapjait az új határok? Megszakadtak-e azok a helyi gazdasági, rokoni vagy más kapcsolatok, amelyek a határ létrejötte előtt álltak fenn? Ha igen, akkor mikor? Mennyi időt vett igénybe, amíg a helyi közösségek ráébredtek az új realitásokra és hogyan élték át ezt? Milyen életmódváltozást eredményezett a kialakult helyzet, illetve vajon ennek csak vesztesei voltak, vagy esetleg haszonélvezői is? A kötet szerzője e témák átgondolásával kívánja a kutatás kezdőlépéseit megtenni, így - az eddig feltárt források jellegéből adódóan - elsősorban a határ mentén élő lakosság és a hatóságok közötti ellentéteket vizsgálja.

Amit történelemként ismerünk meg és fogadunk el, az többnyire a győztesek történetírása, mely hatalmi pozícióik megerősítésére és legitimálására szolgál. Emiatt is lehetett 1956 sötét ellenforradalom 33 éven át, majd immár szintén 33 éve dicsőséges forradalom. Bogár László hatalmas ívet átfogó, történelemfilozófiai műve azokat a rejtett érdekeket, mélyben egymásnak feszülő erőket, eltitkolt összefüggéseket igyekszik láthatóvá tenni, melyek a lejátszástechnikai felszín alatt és a média (hamis) valóságképző díszletei mögött elemi erővel alakítják a - sokszor "véletlenek fura egybeesésének" álcázott - tényleges eseményeket. A Történelmi háttérkép a Nyugat szakrális létberendezkedésétől követi végig azokat a sorsformáló folyamatokat, amelyek törvényszerűen vezettek el a modernitás létrontásáig, hogy korunk globalizmusában "kiteljesedve" döntsék leaz emberhez méltó "normalitás" utolsó bástyáit is. A jelen könyv a szerző életművének esszenciájaként Oswald Spengler alapművével, A Nyugat alkonyával állítható párhuzamba azzal az egyedi jelleggel, hogy a kötet második felében a magyar történelmet - elsősorban az 1945 után napjainkig tartó részére fókuszálva - helyezi el a globális erőterek alakította események környezetébe, miközben kísérletet tesz azon fogalmak tisztázására is, amelyekkel a magyarság modernkori története ténylegesen elbeszélhető és egy esetleges "végső Mohács" elkerülhető.

Publikace Hudebníkem u čs. kavalerie v Rusku se skládá z pěti částí a přináší osobité svědectví o slavném období působení československých legionářů v Rusku. Nejdůležitější částí jsou poměrně netradiční paměti Aloise Semeráda. Nezaměřují se na většinou probíraná témata, jakými v legionářských vzpomínkách bývají bojové operace či vnitropolitická situace v rámci československého vojska. Důraz je, vzhledem k autorovu angažmá u plukovní hudby 1. čs. jízdního pluku, kladen na hudební produkci, kterou byli legionáři v Rusku doslova proslulí. Sám Alois Semerád přitom vykonával významnou funkci zástupce kapelníka plukovní hudby, a tak se stal aktérem takřka veškerých významných událostí, kterých se „jeho“ hudební těleso v bouřlivých letech 1918 až 1920 účastnilo – od pořizování nástrojů přes koncerty až po bojový střet během napadení bolševickým oddílem. Samotné paměti byly doplněny několika krátkými kapitolami o souvisejících tématech – souhrnně o československé legii v Rusu, dějinách 1. čs. jízdního pluku, legionářských hudebních tělesech a v neposlední řadě o dalším životě samotného autora pamětí Aloise Semeráda.

To define Nigeria is to tell a half-truth. Many have tried, but most have concluded that it is impossible to capture the true scope and significance of Africa's most populous nation through words or images. Yet here, through personal essays from twenty-four of its writers, a more accurate picture comes into view: one that details the realities and contradictions of patriotism, juxtaposes inherited tradition with the diasporic experience, and explores the power of storytelling and its intrinsic link to Nigeria's history. Powerful, lyrical and entirely unforgettable, OF THIS OUR COUNTRY weaves together a living portrait of Nigeria, one that is as beautiful as it is complex. With essays from: Nels Abbey, Ayo bami Adebayo , Yomi Adegoke, Chimamanda Ngozi Adichie, Oyinkan Akande, Ike Anya, Sefi Atta, Bolu Babalola, J K Chukwu, Abi Dare, Inua Ellams Chikodili Emelumadu, Caleb Femi, Helon Habila, Abubakar Adam Ibrahim, Anietie Isong, Okey Ndibe, Chigozie Obioma, Irenosen Okojie, Cheluchi Onyemelukwe, Lola Shoneyin, Umar Turaki, Chika Unigwe and Hafsa Zayyan.

From the acclaimed author of Japan Story, this is the history of Japan, distilled into the stories of twenty remarkable individuals. The vivid and entertaining portraits in Chris Harding's enormously enjoyable new book take the reader from the earliest written accounts of Japan right through to the life of the current empress, Masako. We encounter shamans and warlords, poets and revolutionaries, scientists, artists and adventurers - each offering insights of their own into this extraordinary place. For anyone new to Japan, this book is the ideal introduction. For anyone already deeply involved with it, this is a book filled with surprises and pleasures.

Sborník dokumentů represivních orgánů Sovětského svazu připomíná tragédii české menšiny během Velkého teroru na sovětské Ukrajině v letech 1937–1938. Obsahuje celkem 100 dokumentů NKVD publikovaných dvojjazyčně, v ruském originále a českém překladu, které ukazuji podobu sovětského státního teroru uplatňovaného proti Čechům. Ti byli ve vykonstruovaných procesech nejčastěji obviňováni z členství v neexistujících nacionalistických kontrarevolučních organizacích, ve skutečnosti se však „provinili“ pouze svojí národností. Sborník představuje několik typů dokumentů: hlášení o rozkrývání údajných „českých špionážních agentur“, statistická hlášení o průběhu masových akcí a zejména dokumenty z vyšetřování jednotlivých osob – zprávy o zatčení, protokoly výslechů a zprávy o popravě. Na základě výzkumů prozatím bylo potvrzeno, že sovětský režim zavraždil na území Ukrajiny více než 660 Čechů. Jedná se o nejhorší politické represe proti Čechům na území Sovětského svazu.

When Amitav Ghosh began the research for his monumental cycle of novels the Ibis Trilogy, he was startled to find how the lives of the 19th century sailors and soldiers he wrote of were dictated not only by the currents of the Indian Ocean, but also by the precious commodity carried in enormous quantities on those currents: opium. Most surprising at all, however, was the discovery that his own identity and family history was swept up in the story. Smoke and Ashes is at once a travelogue, memoir and a history, drawing on decades of archival research. In it, Ghosh traces the transformative effect the opium trade had on Britain, India, and China, as well as the world at large. The trade was engineered by the British Empire, which exported Indian opium to sell to China and redress their great trade imbalance, and its revenues were essential to the Empire's financial survival. Yet tracing the profits further, Ghosh finds opium at the origins of some of the world's biggest corporations, of America's most powerful families and prestigious institutions (from the Astors and Coolidges to the Ivy League), and of contemporary globalism itself. Moving deftly between horticultural histories, the mythologies of capitalism, and the social and cultural repercussions of colonialism, in Smoke and Ashes Amitav Ghosh reveals the role that one small plant had in making our world, now teetering on the edge of catastrophe.