Prvý diel pôvodnej práce slovenského arabistu-historika prináša v druhom prepracovanom a rozšírenom vydaní syntetické spracovanie novodobých politických dejín arabského východu v etape rozmáhajúceho sa národnooslobodzovacieho zápasu s osobitným zreteľom na medzinárodné súvislosti tohto historického vývoja.

Téma zdánlivé smrti, jejíž možnost děsila naše předky ještě v první půli minulého století (a některé jedince možná děsí dosud), téma, jímž se historiografie na západ od našich hranic zaobírá už delší dobu, rezonovala zatím jen slabě v prostředí české historiografie. Tuto mezeru velmi zdařile vyplňuje Václav Grubhoffer, který ve své publikaci navazuje na svůj dosavadní výzkum a publikační činnost, která se setkává s mimořádně kladným ohlasem.Autor se v existující historiografické produkci velmi dobře orientuje, navíc má mimořádně šťastnou ruku při výběru pramenů. Díky jejich pečlivé kritice a originální interpretaci vznikla práce, která nesporně osloví jak odbornou, tak laickou veřejnost, neboť čtenáře přesvědčí, že téma zdánlivé smrti není jen tématem vampýrské literatury, ale může být i tématem solidního vědeckého výzkumu. "Zdánlivá smrt je bytostným tématem kulturní historie, protože jde spíše o konstruovanou symbolickou představu než o sérii událostí uchopitelných jako dějinná fakta. Představa pohřbení zaživa se v 18. i 19. století zjevně vynořuje, vytrácí a zase vrací, a proto i strach z tohoto pohřbení je zakotven kdesi mezi individuální psychologií a kolektivní společenskou pamětí. Je to strach před něčím, co stojí na hranici doslovného a imaginárního. Vytvořit komplexní vývojový příběh tématu zdánlivé smrti je proto možné jen se schopností interdisciplinárního pohybu, zahrnujícího celé spektrum materiálu od literárních děl či dobových záznamů přes dějiny každodennosti až po dějiny lékařství. V českém kontextu má téma zdánlivé smrti to štěstí, že si v osobě Václava Grubhoffera našlo autora, který je takovéhoto pohybu napříč různorodými disciplínami schopen." Petr A. Bílek

A fenti kéziratra Vámbéry Ármin figyelt fel és adományozta azt a Magyar Tudományos Akadémiának 1860-ban. Így a keleti gyűjteményt egyik legértékesebb kézirata lett az adomány. A kézirat a Magyarország története címet viseli. A művet első alkalommal Vámbéry mutatta be az Akadémiai Értesítőben, majd Budenz József értekezett a kéziratról (kiadványunk ezt az értekezést tartalmazza), melyet egyes részletek közlése kíséretében ily szavakkal méltatott: „Kétségkívül magyar historikus előtt igen érdekes, de még magyar nyelvész előtt is igen becses irodalmi emlékkel gazdagította meg Vámbéry úr a Magyar Akadémia könyvtárát, midőn a maga nemében egyetlen, török nyelven írt magyar krónikánk igen csínos kéziratát megküldé." Magyarország krónikája a mitikus kezdetektől a középkor történetéig vezeti végig az olvasókat hazánk történelmén.

A kereskedelem a gazdaság valamennyi ágával összefüggésbe hozható, és nincs olyan társadalmi csoport, amelyet valamilyen formában (akár csak felhasználóként vagy vámbirtokosként) ne érintettek volna a kereskedelmi folyamatok. A középkori nagyvárosoktól a kisebb településekig meghatározó volt a kereskedelmi színterek megléte, avagy éppen azok hiánya, ezek nem csupán a település központtá válását befolyásolták, illetve fejlődését segítették, de a településkép változásában, lakóinak összetételében is szerepet játszottak. A kereskedelmi árut a tényleges árucserén túl, sok esetben fizetőeszköznek is tekintették, éppen ezért a középkori ember életének egyik központi eleme volt. Egy-egy áru időszakos hiánya pedig komoly következményekkel járhatott, ahogy a hazai termékek (például bor) védelme is fontos kérdéssé vált. A kötet válogatott, latin és német nyelvű okleveleken, leveleken, rendeleteken keresztül mutatja be az olvasónak a kereskedelemtörténet változatos képét az Árpád-kortól a Zsigmond-kor végéig tartó évszázadokban. A források azonban nemcsak gazdaságtörténeti tekintetben szolgálnak újdonsággal, de a forráskiadványt a város-, a megye vagy az egyháztörténet iránt érdeklődők is haszonnal forgathatják.

História Európy v malých sústach prináša príbeh Európy od jej starovekých základov až po 21. storočie a to všetko v stručných kapitolkách, vhodných pre všetkých, ktorí chcú mať prehľad o histórii starého kontinentu, ale nemajú na to príliš veľa času. Opisuje hlavné udalosti, osobnosti, idey a nešťastia, ktoré v priebehu storočí formovali Európu. V knihe nájdete aj krátke životopisy prominentných osobností, ktoré európsku históriu ovplyvnili najvýznamnejšie. Obsahuje tiež množstvo úžasných faktov, detailov a niekoľko vybraných máp, ktoré čitateľovi umožnia lepšie pochopiť minulosť Európy.

Erich Kulka, jeden z hlavních svědků osvětimského procesu, sleduje v reportážní a faktografické formě proces s osvětimskými vrahy ve Frankfurtu v NSR. Ukazuje cestu, jež vedla od eutanázie přes genocidu až k továrně smrti v Osvětimi. Podrobně popisuje zařízení koncentračního tábora, nelidské zacházení s vězni, jejich hromadné usmrcování. Zevrubně reprodukuje usvědčující svědecké výpovědi, jež otřesně odhalují zločiny esesmanů. Jejich portréty jsou kresleny plasticky. Zabývá se i postojem soudců a obhájců.

Pátý svazek projektu Bitvy a osudy válečníků navazuje volně na Války proti králi i čtyřsvazkové Rytířské bitvy a osudy. Líčí boj o nadvládu na mořích, který probíhal od poloviny XVII. století souběžně s válkami na souši. Zpočátku šlo o soupeření mezi největšími námořními mocnostmi, Spojenými provinciemi nizozemskými a stuartovskou Anglií, do nějž se zvolna zapojovala Francie jako nejprve anglický spojenec a poté protivník, který zatlačil Nizozemce až na třetí místo. Byl to čas velkých bojů, v nichž se zrodila taktika řadových lodí, doba vůbec největšího střetu plachetních lodí všech dob v tzv. Čtyřdenní bitvě, bitev od Lowestoftu až po Vélez-Malagu. Soupeřili v nich velcí admirálové, Angličané James z Yorku, vévoda z Albemarle a Rupert Falcký, Nizozemec de Ruyter či Francouzi de Tourville, Bart a mnozí další. Války na moři jsou první v češtině vydanou ucelenou knihou o námořních bojích 2. pol. XVII. a počátku XVIII. století.

Tento přehled historie Velké Británie a Spojených států amerických je vhodný pro studenty angličtiny středních a jazykových škol, kteří se připravují k jazykové zkozce z angličtiny.

V úvodu knihy jsou představeni arabští autoři, zeměpisci a cestovatelé, z jejichž zpráv Abú al-Bakrí při sepisování svého rukopisu čerpal. Tito svědci byli prvními, kteří nám zanechali zprávy o Slovanech a způsobu života obyvatel prostoru nynějšího českého území. Al-Bakrí žil v první polovině jedenáctého století. Vycházel při psaní nejen ze svých vlastních zkušeností, ale i ze zpráv těchto svých předchůdců. Text jeho rukopisu vychází v plném arabském znění, v přepisu arabského textu do latinky a následně v českém překladu s komentářem. Tato významná kulturně-historická památka vyzdvihuje mimo jiné Prahu krásou nad jiná evropská města a popisuje život a zvyky obyvatel českého území před tisíci lety. V závěru knihy je stručný chronologický přehled panovníků a dynastií v Evropě a na Středním východě v uvedeném období. Originál rukopisu se nachází mezi rukopisy Núr cUtmáníja Walálahí v Turecku a v Národní knihovně v Paříži.

Hranice mezi lidskou společností a světem mrtvých, snů a nadpřirozených bytostí je v pozdních ságách o Islanďanech úzká a lze ji oběma směry překračovat. Literární motivy překračování hranic nepředstavují v ději ság pouhé náhodně zvolené epizody, nýbrž odrážejí změny v náhledu pozdně středověkých Islanďanů na vlastní svět. Zatímco základním stavebním prvkem klasických rodových ság byly konflikty v rámci společnosti, v postklasických textech ustupují do pozadí a staroseverská literatura se širokým obloukem vrací k původnímu mytologickému modelu, jenž se zakládá na rozporu mezi sférou řádu a silami chaosu. Kniha tuto proměnu osvětluje z literárního i historického hlediska a studii doplňuje kompletními překlady osmi pozdních staroseverských textů.

Tajemství bohyně Hathor se týkají erotiky v různých obdobích faraonské civilizace, ať již jde o její náboženské, oficiální vyjádření nebo projev každodenního života. Naše zkoumání se zaměří nejen na výzdobu chrámových zdí a hrobek, ale i na kresby na úlomcích vápence či na útržcích papyru. Zařadili jsme sem i kapitolu týkající se erotických scén na udivujícím Satiricko-erotickém turínském papyru, jenž je již celá desetiletí veřejnosti nepřístupný. Tajemství bohyně Hathor, které na základě starověkých vzorů bohatě ilustroval Stéphane Rossini, je první knihou v českém znění zabývající se tímto málo známým aspektem faraonské společnosti.

Kniha je určena všem, kteří se v současné nebezpečné době dovedou zamyslet nad omylem, jehož důsledky pociťujeme dodnes. Protože duch Maginotova linie i její mnohočetná opakování v celém světě a zejména v Evropě s sebou neodvratně přinesly výrazné ohrožení demokracie už v letech 1939 až 1945. Tento OMYL ANDRÉ MAGINOTA tedy varuje před opakováním chyby, kterou beze sporu je povýšení pochybného ideálu nad realitu, jejíž respektování jediné přináší naději na úspěšné řešení jakékoli zásadní krize. Čtenář má jedinečnou možnost odpovědět si sám díky souvislé řadě ověřených faktů, historických dokladů a autentických dokumentů i rovněž dosud nezveřejněných obrazových materiálů na věčnou otázku co všechno neblahé, ne-li zničující může přinést náhrada dynamického vedení války, je-li nezbytná, pasívní statickou obranou.

To, co bývá zvykem chápat jako krizi ekonomickou, resp. finanční, je ve skutečnosti celková krize západních společností. Co je vlastně žitým náboženstvím dneška – ekonomie a vzývání Růstu? Neleží jedna z obtíží dneška v potlačené religiozitě? Krize není víc než konec jedné dějinné epochy a začátek jiné. Jak se projevuje současný individualismus a k čemu spěje? Je stát největším dobrem nebo základním prokletím? Je náš osud nějak podobný osudu domácích zvířat, chovaných jako hýčkaní mazlíčkové i brutálně využívaný živý „materiál“? Lze se z chodu dějin poučit, jak historický proces vlastně vzniká? Jak by mohla Evropa vypadat za několik dekád?

"Konečným smyslem celého našeho snažení, celého života nás komunistů je uskutečnění velkých a svatých ideálů socialismu," prohlásil Klement Gottwald roku 1946 a nešlo o pouhý rétorický obrat. Komunistickou vizi ráje na zemi doboví politici i pozdější komentátoři často přehlíželi, a přece je jedině v tomto rámci možné vykládat poválečnou nacionálněsocialistickou revoluci, na jejíž vlně se komunisté dostali k moci. Radikální "lidovou" revoluci, ve které komunisté spojili svaté ideály socialismu se svatými ideály národa, autor vykládá v rámci dějin masových antiliberálních hnutí minulého století a srovnává ji s vývojem v Itálii po první světové válce.

Kniha Vyměřování Německa. Promluvy o podstatě němectví mapuje, jakým způsobem německá poválečná inteligence přemýšlela o němectví. V prvním plánu se snaží načrtnout spojnice mezi tematizací němectví v politických, historiografických, filosofických i literárních textech, a to v období přibližně od roku 1960 do současnosti. Ve druhém plánu se zaměřuje na čtyři významné západoněmecké literáty (Güntera Grasse, Martina Walsera, Hanse Magnuse Enzensbergera a Botha Strauße) a ukazuje, že se všichni čtyři odchylují od bipolárního výkladu společnosti a dějin, a to v mnohem menší závislosti na politických událostech, než se často předpokládá v dějinách moderní literatury. Kniha se tak snaží potvrdit předpoklad, že tento různorodý a časově variabilní rozchod s bipolárním výkladem světa lze nejlépe vysvětlit, zohledníme-li, jak se němectví tematizovalo mimo literaturu, tedy v dobové německé historiografii, politologii a filosofii.

Dějiny světa nejsou jen dějinami Evropy – v této zevrubné publikaci to dokládá kolektiv renomovaných historiků. Ve svém moderním pojetí historie přesouvají pozornost od politických center, jimž bývá věnováno nejvíce prostoru, k interakci člověka s životním prostředím. I díky důrazu na dobové technologie tak vznikl plastický obraz dějin porovnávající různé doby, místa a společnosti od počátku lidstva až do roku 1500. Pro své přehledné uspořádání může kniha sloužit jako netradiční učebnice světových dějin.

Chruščovova vláda v Sovětském svazu (1953-1964) je jedním z velkých témat novodobé historiografie. V komunistickém dějepisectví byla dlouhá léta naprosté tabu, až do poloviny osmdesátých let dvacátého století Chruščov pro historiky tohoto světa v podstatě neexistoval. Dnes ho ruská historiografie považuje za jednoho z „nejbarvitějších“ domácích politiků dvacátého století. Hlásil se k němu Gorbačov, v současnosti je však jeho hodnocení většinou relativizováno. Překvapující ovšem je, že sovětský totalitní režim umožnil, aby se do čela státu a tím i světové politiky dostal tak nepřipravený jedinec, disponující převážně jen nezměrnou touhou po moci, jehož politická činnost byla až příliš často neodpovědným hazardem.

Je mýlne myslieť si, že cudzí historici napísali o Slovákoch vždy pravdu. A tak naše dejiny písané cudzím perom sú často nielen skreslené, ale úmyselne i sfalšované a to tak ako to vyhovovalo pisateľom a ich chlebodarcom. Zvlášť maďarským historikom vždy záležalo a záleží na tom, aby sa svet o Slovákoch dozvedel čo najmenej a aby svet o Maďaroch nepoznal skutočnú pravdu, ale len mýty, legendy a bludy plné výmyslov. Celu dnešnú maďarskú kultúru dali Maďarom Slovania, Nemci, Taliani a v novších časoch Židia. Totiž genetici zistili, že viac ako 80 % dnešnej populácie Slovenska zdedilo gény po svojich predkoch, ktorí žili v strednej EURÓPE UŽ PRED 8 000 rokmi - v mladšej dobe kamennej - Neolite.

Aki olvasta a Grősz-per vádiratát, aki hallgatta a vádlottak vallomásait, aki figyelemmel kísérte a napilapok részletes tudósításait, azokon úrrá lett a döbbenet: újabb politikai "bűntény" lepleződött le. A kalocsai érsek pere 1951-ben az egész magyar katolicizmust hozta sokkal előnytelenebb helyzetbe. A kormányzat ugyanakkor figyelmeztetésnek szánta a pert mindazok számára, akik csak részben működtek együtt velük. A cél az volt, hogy a rendszer a megfélemlített katolikus egyházat immár végérvényesen és teljesen ellenőrzése alá vonja. Azt kívánta, hogy a katolikus egyház ne csupán elszenvedje, hanem támogassa is a szocializmus építését, támogason minden aktuális politikai feladatot. A főpapok, a püspökök közül már senki nem érezhette magát biztonságban...

Nová historie pirátství, od Vikingů po somálské nájezdníky. Dozvíte se o původu pirátství – jeho počátky sahají k době, kdy lidé poprvé začali využívat lodě. V současnosti je pirátství omezeno jen na některé lokality. Jsou popsány způsoby přepadávání lodí, přístavů nebo vesnic a měst na pobřeží. A jak se postupem času tyto strategie vyvíjely s příchodem nových technologií, politických spojenectví apod. Vyvrací se romantické představy o pirátech, které byly vytvořeny mnoha příběhy a hollywoodskými filmy. Nechybí ani portréty nejslavnějších pirátů. Pro přehlednost je kniha doplněna mapkami a kresbami lodí.

Kniha je věnována nejsledovanějšímu období dějin Spojených států, k němuž vycházejí jen v USA desítky knižních publikací každým rokem. Nezabývají se jen válečnými událostmi, ale širším kontextem střetnutí mezi dvěma částmi Unie. Jih a Sever se až do roku 1860 vyvíjely natolik odlišně, že necelých sto let po vzniku státu došlo k secesi Konfederace a následnému ozbrojenému konfliktu. Teprve porážka secesionistů umožnila opětné sjednocení federace a určila na desítky let podobu země, přitahující pozornost světa pro sociální, politické i ekonomické možnosti, jež poskytovala svým obyvatelům i přistěhovalcům. Právě tento pohled na problematiku americké občanské války zvolil i autor Války Severu proti Jihu. Více pozornosti než samotnému průběhu bitev věnuje historickému a politickému kontextu střetnutí i osobnostem jeho protagonistů. Nové, rozšířené vydání doprovázejí dobové ilustrace.

Tomás Forró szlovák újságírónak, haditudósítónak sikerült elérnie, amit kevés kollégájának - elnyerte a konfliktus mindkét oldalán álló és élő emberek bizalmát, civilekét és nem civilekét egyaránt. Beengedték a lakásukba, az életükbe, a lövészárkokba és a bunkerekbe, megosztották vele a történeteiket, személyes, gyakran szó szerint húsba vágó tapasztalataikat. Forró emellett megpróbál utánajárni, hogyan, miből fakadt ez a konfliktus, miből fakad minden ehhez hasonló konfliktus, feltérképezi a mozgatórugókat, megvilágítja a bonyolult politikai sakk-játszmák hátterét, az álhírgyárak hatásmechanizmusát, felvillantja a propaganda erejét.

Objavte najvýznamnejšie a najneuveriteľnejšie epizódy z histórie ľudstva od praveku až po začiatok 21. storočia prostredníctvom päťdesiatich najprekvapujúcejších a často menej známych miest sveta Od Olduvajskej rokliny v Tanzánii, kde sa našli pozostatky niektorých našich prvých predkov používajúcich nástroje, až po laboratórium CERN, kde boli vyvinuté revolučné technológie, ako napríklad internetový informačný systém (World Wide Web) – každé heslo preukazuje svoj vplyv nielen na politiku, ale aj na hospodárstvo, kultúru, náboženstvo a spoločnosť, ako aj prepojenie s veľkými historickými osobnosťami, ako boli napríklad Alexander Veľký, Budha či Nelson Mandela. Rozsah miest sa pohybuje od malých geografických objektov, ako je jaskyňa v Saudskej Arábii, kde vznikol islam, až po väčšie oblasti alebo regióny, ako je Hollywood. Mnohé heslá predstavujú mestá (Jeruzalem, Amritsar a Rím), ďalšie budovy (Dom Anny Frankovej v Holandsku alebo Konfuciov chrám v Číne), ale nachádzajú sa tu aj také, ktoré predstavujú miestnosti (Zrkadlová sieň na Zámku vo Versailles). Žiadne miesto nie je príliš veľké ani príliš malé na to, aby bolo zaradené do zoznamu, pokiaľ významným spôsobom ovplyvnilo dejiny.

A "Lendület" Szent Korona Kutatócsoport újabb könyve szervesen folytatja a kutatói teamnek az 1622 nyári soproni koronázódiétáról 2014-ben megjelent tanulmánykötetét. Bécsi, brüsszeli, budapesti, Kárpát-medencebeli, római és spanyolországi levéltárakban végzett szisztematikus kutatásokra építve a tanulmánykötet interdiszciplináris keretekben (politika-, rendiség-, diplomácia-, egyház-, város-, művészet- és pénztörténet) járja körül az 1625. október-decemberi soproni országgyűlés és III. Ferdinánd december 8-i koronázásának történetét. Megismerhetjük a nádor- és királyválasztás kulisszatitkait, a diéta nyerteseit és veszteseit, a koronázási ceremónia szimbolikus politikai aspektusait, sőt a hazai parlamentarizmus első verekedését is. Alapos betekintést nyerhetünk az országgyűlésen részt vett pápai és spanyol diplomaták törekvéseibe és történetírói munkásságába, akiknek köszönhetően Sopron nevét hosszú időre megtanulta Európa, hiszen a kora újkorban alig volt olyan magyar diéta, amelynek eseményeit - elsősorban a főherceg koronázása miatt - ennyire konkrétan befolyásolta volna a Habsburg-dinasztia spanyol és osztrák ágának viszonya. Mindezeken túl a tanulmányok bemutatják III. Ferdinánd különleges koronázási portréját (a flamand származású firenzei udvari arcképfestő, Justus Sustermans hatalmas szerencsével fennmaradt alkotását), a korszak pénzforgalmát és pénzértékviszonyait, az országgyűlés és Sopron város kapcsolatát, valamint a jezsuitáknak az országrendiség megszerzésére irányuló törekvéseit. A több mint félezer oldalas kötet meghatározó hozzájárulás a 17. századi Magyar Királyság históriájának újrafelfedezéséhez, a Habsburg-magyar viszony új szemléletű értékeléséhez, de még a Szent Koronára, Pázmány Péterre és Esterházy Miklósra vonatkozó kutatásokhoz is.

A KGB sikere után Bernard Lecomte új könyvvel jelentkezik, a szovjet titkosszolgálatok után most a szovjet (és orosz) politika legbelsőbb köreit mutatja be. A címben szereplő Kreml vörös téglafalainak látványa ugyanis mindenkinek magát a szovjet-orosz Birodalmat juttatja eszébe. Szerzőnk bepillantást enged e falak mögé; Raszputyintól Putyinig, a forradalomtól az ukrajnai háborúig a történelem legsötétebb titkait osztja meg az olvasóval. A tizenhét fejezet mindegyike meglepetésekkel szolgál: kiderül, hogy semmi sem egészen úgy volt, ahogy eddig gondoltuk. 1920. február 17-én 21 órakor a berlini rendőrség kiment a Lanwehr-csatornából egy húsz év körüli fiatal nőt, aki a jelek szerint öngyilkosságot akart elkövetni. A trauma hatása alatt álló, azonosíthatatlan nő hat hétig nem hajlandó megszólalni. A dalldorfi elmegyógyintézetbe szállítják, ahol két évet tölt, többnyire ágyban fekve, miközben elzárkózik a kihallgatások elől. Egészen addig, ameddig egyik betegtársa, aki korábban élt Oroszországban, szét nem kürtöli, hogy valójában a meggyilkolt cár egyik lánya...

Jihovýchodní Evropa v 16.–17. století. Autoři, znalci dějin jihovýchodní Evropy, jimž se soustavně věnují, sledují v této práci postupné utváření identit mnoha národů osmanského Balkánu, nelehké a komplikované formování jejich kultury a společnosti. Pozornosti se dostává národům slovanským – Chorvatům, Srbům, Bulharům, obyvatelům Bosny a Hercegoviny, Makedoncům – ale také Rumunům a Albáncům.

A zsidó állam kikiáltását megelőző időszak megrázó, döbbenetes története; történet egy évezredes vízióktól, gyötrelmektől, üldöztetéstől sújtott nép hazára találásáról, mely a bibliai beteljesedéstől újabb egyetemes problémák felé tart. A cionizmus és a zsidó állam megalapítása iránt érdeklődők számára különleges olvasmány Koestler munkája. A neves író közvetlenül a második világháború vége, illetve Izrael megalapítása után fogalmazta meg gondolatait a zsidó állam születésének előzményeiről és folyamatáról. Koestler 1917-ig tekintve vissza elemzi a cionista mozgalom összefüggéseit elvonatkoztatva minden vallásos elképzeléstől, racionális okokat, gazdasági és politikai szükségszerűségeket keresve. Koestler a tőle megszokott szenvedélyességgel, ugyanakkor az európai közéleti gondolkodás, a nyugati politikai viszonyok alapos ismerete birtokában vázolja fel - a könyv három fejezetéül szolgáló - hátteret, a közelből látható jelenségeket és a távlatokat. A téma iránt érdeklődők mellett a koestleri életmű és világnézet formálódása iránt érdeklődőknek is ajánlható az Ungvári Tamás alapos utószavával záródó mű.

A Times History Book of the Year 2022 The 1962 Cuban Missile Crisis was the most perilous event in history, when mankind faced a looming nuclear collision between the United States and Soviet Union. During those weeks, the world gazed into the abyss of potential annihilation. Max Hastings's graphic new history tells the story from the viewpoints of national leaders, Russian officers, Cuban peasants, American pilots and British disarmers. Max Hastings deploys his accustomed blend of eye-witness interviews, archive documents and diaries, White House tape recordings, top-down analysis, first to paint word-portraits of the Cold War experiences of Fidel Castro's Cuba, Nikita Khrushchev's Russia and Kennedy's America; then to describe the nail-biting Thirteen Days in which Armageddon beckoned. Hastings began researching this book believing that he was exploring a past event from twentieth century history. He is as shocked as are millions of us around the world, to discover that the rape of Ukraine gives this narrative a hitherto unimaginable twenty-first century immediacy. We may be witnessing the onset of a new Cold War between nuclear-armed superpowers. To contend with today's threat, which Hastings fears will prove enduring, it is critical to understand how, sixty years ago, the world survived its last glimpse into the abyss. Only by fearing the worst, he argues, can our leaders hope to secure the survival of the planet.

Z mongolských stepí povstala již v 1. tisíciletí n. l. řada kočovných kmenů a Čingischán tu ve 13. století vytvořil největší světovou říši. Stát pak upadal v rozbrojích a v 18.–19. století ovládli zemi Čchingové, čínsko-mandžuská dynastie. Nezávislost země byla vyhlášena roku 1911. Poté tu vznikala lidová republika v režii bolševického Ruska (1921–24) a až roku 1990 došlo k demokratizaci při kontinuitě byrokracie s živelnou privatizací, zaostalým venkovem i kolapsem hospodářství v 90. letech. Teprve roku 2009 byl zvolen první nekomunistický prezident, který slibuje boj s korupcí.

Kniha spojuje dva aspekty: je příručkou, kde badatel nalezne velmi podrobné informace o Jeruzalému, a současně je průvodcem, který čtenáře spolehlivě povede při návštěvě Svatého města. Je konfesně korektní, byť autor, věrný své specializaci, přirozeně věnuje výraznou pozornost novozákonním tématům. Výklad jednotlivých oblastí a staveb umožňuje zachytit jejich složitý vývoj, který většinou zahrnuje příslušnost k více než jednomu náboženství a časovému období. Kniha je vedle cestovatelů do Svaté země určena i všem, kteří se z historického, teologického či uměleckého hlediska zabývají oblastí Předního východu. Informace, které podrobnou, a přitom čtivou a přehlednou formou podává, jsou nepostradatelné pro všechny, kdo se věnují židovské, křesťanské i muslimské kultuře.