Během roku 1976 plnil český underground titulky a zpravodajství komunistických sdělovacích prostředků. První systematické tažení normalizačního režimu vůči podzemní komunitě nevedlo k jejímu zničení, ale ke sjednocení roztříštěné opozice na společné platformě Chartě 77. Parodoxně zásluhou komunistické represivní mašinerie došlo nejen ke zpolitizování, avšak zejména ke zpopularizování undergroundu. Nastupující generace se díky mohutné dehonestační kampani dozvěděla o existenci podzemní komunity, jejíž řady záhy rozšířila. Na počátku osmdesátých let 20. století zahájil režim druhé tažení proti undergroundu, které vyvrcholilo zásahem vůči podzemnímu časopisu Vokno. Období let 1976 až 1981 představuje hvězdnou, integrující fázi českého undergroundu, jehož hlavní tón udával spiritus agens Ivan Martin Jirous Magor.

Předmět nevyčíslitelné kulturní hodnoty, po korunovačních klenotech druhá nejvzácnější památka svého druhu u nás – a přesto jsme o ní donedávna neměli ani tušení. Nechybělo mnoho a relikviář mohl navždy opustit naše území. Nestalo se tak… Co ale o památce vlastně víme? Od kdy se píše její historie? Co v sobě vlastně ukrývá a jak si vysvětlit zvláštní ikonografii, která schránku zdobí? Otázky jako dělané pro publicistu Vladimíra Lišku a jeho historickou detektivku...

Kniha "Slovanský areál a Evropa" navazuje na sérii publikačních výstupů úspěšného projektu Konference mladých slavistů, pořádané na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze. Třicet jedna dílčích studií tohoto svazku je rozděleno do pěti tematických kapitol (Literatury střední a jihovýchodní Evropy: osobitost a evropská role "malých kultur", Od mýtu k realitě: Balkán v Evropě - Evropa na Balkáně, Kontrasty a paradoxy ruské reflexe Evropy, Rusko v novověké evropské politice a kultuře: mezi negací a inspirací, Slovanské jazyky v evropské kulturní tradici a jejich historické proměny). Zástupci mladé badatelské generace z osmi zemí (Bělorusko, Česko, Maďarsko, Německo, Polsko, Rusko, Srbsko, Ukrajina) v nich zkoumají komplikovaný a zároveň dynamický vztah mezi slovanským prostředím a Evropou z kulturně-politického, literárního i lingvistického hlediska.

Převážně nevážně o českých dějinách.

Publikace Petra Hnyka vybočuje z vydavatelského standardu propagačních a průvodcovských brožurek či jiných, čistě komerčních publikací. Autor v ní prezentuje stěžejní část své mnohaleté badatelské práce. Pro tento region to je historicky první a mimořádně obsáhlé dílo, v němž autor popisuje jak vlastní historii regionu, tak i životní osudy lidí, kteří svůj život nějakým způsobem spojili se skalami. První svazek dvoudílné publikace Skály a lidé nazvaný Skály je zaměřen na historii skalních měst Adršpašsko-teplických skal. V několika kapitolách je čtenář provázen po skalních cestách, kde je seznámen nejen s vlastní historií postupného objevování a zpřístupňování skalního labyrintu, ale i s archeologickými nálezy a dalšími zajímavostmi, které běžný návštěvník při prohlídce skalních měst nemá šanci objevit ani zaregistrovat. Autor při přípravě knihy čerpal z veškerých dostupných archivních a muzejních fondů, které doplnil osobními vzpomínkami a výpověďmi dnešních obyvatel, nebo potomků těch, kteří ve skalním světě strávili určitou část života. Vše je pak doplněno velkým množstvím obrazového materiálu – rytin, obrazů, ilustrací a starých i současných fotografií, které jsou v mnoha případech dosud nebyly publikovány.

V knize jsou podrobně popsány přípravy k obraně prováděné na Berounsku v letech 1936 až 1938, mobilizační obsazení vybudované pevnostní linie i následná odbojová činnost hrdinů, kteří se nehodlali smířit s německou okupací. Velký prostor je věnován detailnímu popisu událostí po přijetí podmínek mnichovského diktátu, kdy čs. generalita chtěla podpořit protikapitulačně smýšlející opoziční politiky a iniciovat státní převrat, a mobilizovaná armáda se proto nadále intenzivně připravovala na střet s nacistickým Německem. Nejvýrazněji se tyto mobilizační aktivity projevovaly právě na vnitrozemské linii zvané Pražská čára, jejíž součástí bylo i opevnění na Berounsku. Několik závěrečných kapitol je věnováno historii berounského pěšího pluku 38 a činnosti jeho důstojníků v rámci odbojové organizace Obrana národa. Publikace obsahuje téměř 300 dobových fotografií, pohlednic, leteckých snímků a technických výkresů.

Život našich předků za časů císaře Františka Josefa I. Nesmírně zajímavé období, které položilo základ moderní české společnosti, přibližují texty erudovaných historiků, ale také 77 přiložených artefaktů věrných reprintů vzácných historických dokumentů a audio CD, na němž uslyšíte zvukový odraz doby. České země učinily za časů císaře Františka Josefa I. obrovský skok. Konec starého světa a začátek nového připomíná řada věrně reprodukovaných artefaktů. Řadu z nich vydal sám monarcha, jako třeba nástupní manifest nebo provolání Mým národům!. Soukromí císařského páru poodhaluje jejich svatební oznámení. Domácí politické boje zachycují dokumenty ze soudního procesu s Omladinou nebo satirický Šotek K. H. Borovského. Český průmyslový úspěch se odráží z materiálů k Jubilejní zemské výstavě. Detailní mapy, jízdní řády, vysvědčení, propouštěcí list z vojny i peníze ukazují život obyvatel v celé širší vlasti a jejich každodenní svět. Výpravná kniha obsahuje 77 vložených artefaktů + zvukové CD. Je uložena v lesklém pouzdře o vnějším rozměru 25 × 32 × 5 cm, celková hmotnost je téměř 2,5 kg. Hlavní kapitoly: Národy monarchie Geografické a správní poměry Státní symboly František Josef I. Císařský rodokmen Revoluce 1848 Neoabsolutismus Alžběta Bavorská Soukromí císaře Zahraniční politika Válka s Pruskem Státní vyznamenání Rakousko-uherské vyrovnání Horní Uhry Česká politika Hospodářství a podnikání Peníze Tisk Doprava a pošta Černá kronika Školství Veřejný život Ženská otázka Vystěhovalectví Náboženství Česko-německé vztahy Tajná policie Reklama Alfons Mucha Tělocvičné spolky a sport Turistika a skauting Cestovatelé Věda Architektura a urbanismus Výtvarné umění Divadlo a literatura Móda Hudba František Ferdinand dEste Velká válka Dědictví monarchie

Kniha Bejvávalo nepopisuje historii dnešním pohledem, ale jako stroj času vás do ní přímo přenáší a umožňuje vám zažít pocity těch, kdo v těch dávných časech žili, tehdejších čtenářů novin a časopisů. Jedná se o pečlivě zpracovaný průřez toho, o čem se u nás tehdy psalo, jaké události a novinky hýbaly světem i naší zemí ve středu Evropy.

Publikace se zabývá dosud opomíjenou historií loveckých a chovných obor ve světě, a především v českých zemích. Úvodní kapitoly seznamují čtenáře se základními způsoby lovu, pro něž se kompozičně upravovalo prostředí nově budovaných obor. Následuje část věnovaná historii loveckých obor od starověku na Předním východě, Dálném východě, ve Středomoří, po středověkou a novověkou Evropu. Hlavní část textu se zaměřuje na vývoj loveckých a chovných obor v českých zemích od středověku až do konce druhé světové války. Za zlatý věk obor považujeme 17. a 18. století, kdy se i v našich zemích lovecké a chovné obory stávaly významnými krajinotvornými prvky. Lovecké obory byly v tomto období hojně zakládány na celém území Čech, Moravy a Slezska. Představena jsou nejvýznamnější historická lovecká zařízení jako například obora Hvězda, Hukvaldy, Opočno, Klokočka, Jemčina, Horšov, Roštýnská obora, Lánská obora, Jindřichovická obora, Stará obora u Hluboké nad Vltavou, obora v Holešově nebo v Lednicko-valtickém areálu. Publikace vychází z dlouhodobého studia historických pramenů, ale také z terénních výzkumů.

Karel Pacner svou strhující kronikou varuje: jestliže nepochopíme svou minulost, může se stát, že si ji v budoucnu zopakujeme! Díky azsvěcenému zachycení souvislostí má čtenář možnost prožít zblízka podstatnou část dějin našeho novodobého státu. Jediná kapitola, která se neodehrává v minulosti, je ta poslední. 2018: PRUDKÝ PROPAD DO BABIŠSTÁTU. Je to vrchol žebříku, jehož dolní příčle jsou všechny předchozí kapitoly. Autor není nestranný, straní našemu členství v NATO a v EU, straní lidským právům.

Vladimír Liška nás seznamuje s vývojem, jenž předcházel vzniku Československa, a dál nás provází charakteristickými problémy, které politická elita nově vzniklého státu musela řešit, ať už se jednalo o velmi napnutý rozpočet, rozevírající se nůžky mezi chudými a bohatými, občanské nepokoje či rozpory mezi samotnými politiky. Kniha přinese radost nejen zájemcům o české dějiny, ale může být dobrým zdrojem informací i pro žáky základních a středních škol.

Kniha Nerovný boj o víru. Páni z Martinic a rekatolizace města Slaný se zabývá proměnou identity slánských měšťanů v 17. století. Vypráví o postupné ztrátě hodnot, vlastní minulosti, paměti, léta budovaných sociálních vazeb a především vyznání, které museli měšťané královského města Slaný čelit po fatálním a neúspěšném střetu s pány z Martinic. Na základě dosud nezpracovaných pramenů autor ukazuje, jak se během dvou generací proměnila slánská společnost z obyvatel královského, nekatolického, svobodného města v povětšinou loajální poddané pánů z Martinic, jakými prostředky se tak dělo a co se stalo s těmi, kteří tlaku dokázali odolat.

Kniha Václava Junka a Tomáše Hejny se snaží přinést čtenáři čtivou formou klíčové otázky ohledně První republiky i celkový historický pohled do doby, ovšem nikoli z tradičního pohledu, ale z kritického úhlu, přitom však tak, aby kniha nemohla nikoho urazit. Pouze na základě faktů a zpětného pohledu připomínají, že ne vše, co se o První republice všeobecně mezi lidmi šíří, je tak růžové, jak se na první pohled zdá. Autoři se tak zabývají například problémem celkového vzniku republiky, otázkou autonomie Slovenska a Podkarpatské Rusi, problémem sudetských Němců, rozporem mezi obrazem tehdejších poměrů v dobových filmech a reálným světem zmítaným krizí, problematikou navrátivších se legionářů, kteří byli dva roky po válce již nadbytečnou vojenskou silou, ne vždy čistým politickým bojem tehdejších politiků a dalšími aspekty doby.

V tridsiatich esejach vedie autor čitateľa dejinami Slovenska - od kráľa Svätopluka po súčasnosť. Mnohé z jeho záverov sú originálne a rúcajú skostnatené historiografické konštrukcie, ktoré sa národnými dejinami akoby automaticky presúvajú z jednej generácie na druhú.

Knížka uvádí mladé čtenáře do světa barokních Čech a představuje jim nejen jejich bohatou kulturu, ale i způsob, jak se tehdy žilo. Děti se v ní seznámí s principy barokního umění, architektury, sochařství, malířství a literatury, se základními historickými událostmi, ale také s tím, jak vypadala města a vesnice, jak probíhaly dobové slavnosti, co se jedlo a jak se lidé oblékali. Krásně ilustrovaná kniha bude děti provázet i na výletech, k nimž dává řadu tipů. Martin Bedřich studoval českou a srovnávací literaturu a dějiny umění a o barokní kultuře napsal svou doktorskou práci. Učil na vysoké škole a popularizoval téma při řadě příležitostí, v neposlední řadě u svých čtyř dětí. Nyní působí jako šéfredaktor nakladatelství Portál.

Dějiny královského města Kolína nad Labem je dosud jedinou syntézou dějin města Kolína a dosud nenalezla náhradu v novém zpracování. I pro dnešního badatele a čtenáře je potřebným zdrojem poučení. Autor Vávra (1838 až 1912) čerpal i z pramenů dnes ztracených nebo nezvěstných. A tak i přesto, že poslední vydání vyšlo již více než před 100 lety, zůstává toto dílo v řadě ohledů základní pomůckou, po které musí zájemce o kolínskou historii sáhnout. První díl popisuje období do roku 1816. Druhý díl popisuje období od roku 1816 až do roku 1886.

Třetí svazek osmnáctidílných Velkých dějin zemí Koruny české zachycuje dobu posledních Přemyslovců. Vratislav Vaníček, jeden z nejpřednějších odborníků na dané téma, bezprostředně navazuje na svůj předchozí díl.

Publikace přibližuje čtivou formou dějiny bankovnictví u nás, včetně mnoha detailních údajů i nejrůznějších zajímavostí. Vypráví např. o založení první banky na našem území, o vzniku první zastavárny v Praze, tzv. Schwarzenberské banky, prvních spořitelen a akciových či zemských bank a o rozvoji peněžnictví v habsburské monarchii, Československu, ale i v ČR a na Slovensku, a to až do současnosti. Vedle historie bankovnictví přináší informace o tom, jak se vyvíjely hlavní bankovní služby a technologie (mj. trezory, platební karty). Kniha vychází ve svém druhém, přepracovaném a doplněném vydání k 30. výročí vzniku bankovnictví České republiky a Slovenska. Text na křídovém papíře provází přes 200 vesměs barevných fotografií, z části unikátních (bankéři, interiéry a exteriéry bank u nás i v Rakousku). Přivítají ji zájemci o historii, bankovnictví, ale i architekturu.

Knižná novinka "My sme starí Prešporáci" je unikátna publikácia zostavená a vydaná našim občianskym združením obsahuje 21 príbehov zo starej Bratislavy. Každú jej kapitolu tvorí jedno autentické rozprávanie Prešporáčky či Prešporáka, v ktorom približuje dejiny svojej rodiny a svoj vzťah k rodnému mestu. Tieto osobné texty sú doplnené bohatým výberom vzácnych fotografií zo starých albumov danej rodiny a spoločne čitateľom približujú tolerantného ducha viacjazyčného starého Prešporku.

Práce renomovaného a uznávaného historika se zaměřením na rod Lucemburků a osobnost Karla IV. Příběh, v němž vystupují manželky, matky, královny i císařovny, je zároveň příběhem Karla IV. jako manžela a otce, ale zároveň i vladaře. Vždyť od tohoto vladařského poslání se odvíjela volba jeho žen i osudy jeho dcer a synů. Teprve v tomto propojení získává ženský svět, který Karla IV. obklopoval, své dějinné ocenění. Jako v zrcadle se v rodinném životě Karlově i životě jeho žen a dětí odrážejí pohnuté chvíle nejen české, ale i evropské historie.

Paměti nomenklaturního prognostika – Je to jednoduché, soudruhu první tajemníku. Buď je KSČ diktátor a je jí jedno, co si o ní kdo myslí, nebo žádný diktátor neexistuje a všichni mají stejné možnosti. Chtít být diktátor, kterého mají rádi, protože je o něco menší diktátor, to nejde. Svobodu a demokracii nemůžete nadiktovat, to by byl podvod a oni to cítí. Vy chcete neslučitelné věci. Chcete mít v ruce všechnu moc a současně dát nějakou moc i jim, aniž byste ji pustil z ruky.To si odporuje. – Miluji socialismus, posmutněl Dubček. – Chtěl jsem jen, aby ho milovali i oni.

Staré fotografie boli k jednotlivým básňam vybrané so zámerom umocniť príbeh. Ľudia, ktorí sú na nich zobrazení, nepredstavujú postavy z dejov a myšlienok (s výnimkou básne Ohlášky). Autorka Juliana Belková na ilustráciu svojich básni vybrala fotografie zo starých albumov a archívov - najmä preto, lebo k napísaniu veršov ju inšpiroval opravdivý život, aký na Kysuciach žili naši predkovia. Juliana Belková sa narodila 12.6.1974 v Čadci. Po gymnáziu vyštudovala ošetrovateľstvo a pedagogiku na Katolíckej univerzite v Ružomberku. Je zakladajúcou členkou Spolku rodákov Jozefa Kronera v Staškove, redaktorkou Staškovských novín a spoluautorkou publikácie "Korene nespretŕhaš". Učí na SZŠ sv. Františka z Assisi v Čadci. Má tri deti, žije v Staškove.

Titul Trnava okolie na starých pohľadniciach je regionálnou „pohľadnicovou“ prechádzkou Trnavou a jej okolím v prvej polovici 20. storočia. Súbor takmer 200 starých pohľadníc predstavuje v prvej časti najprv najvýznamnejšie dominanty Trnavy a vizuálne sprostredkováva vzhľad dedín a mestečiek, ktoré ležia v jej bezprostrednej blízkosti. Texty v kombinácii s pohľadnicami umožnia čitateľom vrátiť sa do začiatku 20. storočia, kedy mestečká a dediny mali svoj vlastný kolorit a pôvab.

V bohaté historii Sudet existují příběhy, které takřka nebo úplně upadly do zapomnění. Žily tu fascinující osobnosti, o kterých se moc neví, stála tu města, která už neexistují, mluvilo se jazyky, kterými už nikdo nemluví. Poznejte minulost tohoto divokého kraje! Který zdejší šlechtic před 500 lety projel svět a psal moderní úvahy? Jak nacisté zneužili kadaňský masakr z roku 1919? Proč ponuré město duchů lákalo filmaře? To vše a mnohem víc se dozvíte díky místnímu rodákovi, který zná Sudety jako nikdo jiný.

Kniha rozpráva o príchode Slovanov, o ich osudoch v čase avarskej nadvlády, o Nitrianskom kniežatstve, vzniku Veľkej Moravy, o jej páde a príchode starých Maďarov, no najmä o tom, ako sa začali meniť na Slovákov.

Životní příběh těsně spjatý s dějinami naší republiky (téměř) od jejího vzniku až do dnešní doby. Kdo se nebojí svědectví o našich dějinách z první ruky…

"Právě jsem se vrátil z Hradu." To zná asi každý. Ale co komunistický premiér Klement Gottwald na Hradě po prezidentovi Edvardu Benešovi vůbec chtěl? Také asi každý ví, že Československo vzniklo 28. října 1918. Ale jak, proč a za jakých okolností? To všechno se ve stručnosti dozvíte z knihy Století ČSR. Stejně jako pochopíte další zásadní okamžiky české historie, jako například Mnichov ’38, druhou světovou válku, únor ’48, pražské jaro či listopad ’89. Ale přibližuje i řadu dalších světových událostí, které měly zásadní vliv na vývoj 20. století. Od bolševické revoluce v carském Rusku přes světové války následované studenou válkou až k pádu komunismu, rozpadu Sovětského svazu a dalším. Pro knihu nejsou stěžejní data, ale souvislosti. A proto je i zobrazení a řazení textů a obrázků velice názorné ve velmi přehledném leporelu. Stejně jako graf výsledků voleb, který provází celou historii ČSR, ČSSR, ČSFR a ČR. Velice názorně pak dobu a celý vývoj republiky ilustruje stručná historie pozoruhodné rodiny autora. Kde pradědové a dědové bojovali ve válkách a jejich děti, a později i oni, proti komunismu. Ač ho někteří předtím pomáhali budovat. Budete překvapeni, jak to přiblíží dobu, v níž žily všechny rodiny, včetně vaší. A v knize je dost prostoru i na zmapování její historie. Budete překvapeni, jak těžké životy naši předci měli, ale také jak vlastně nedávno jsme se oddělili od Rakouska-Uherska.

Někteří příslušníci Sboru národní bezpečnosti se v roce 1948 na Šumavě vzepřeli komunistickému režimu a pomáhali lidem přejít hranice z Československa na Západ: převaděčskou síť rozbila komunistická tajná policie. Esenbáka-převaděče Jaroslava Maršíka však nedopadla, při zatýkání za bizarních okolností utekl. Deset let se pak skrýval v jihočeském Bavorově. Nevycházel ven, schovával se třeba v dutině pod postelí, v dřevěném kufru nebo ve skříni.

Roudnická statuta byla sepsána pro první kanonii řádu řeholních kanovníků sv. Augustina v českých zemích, kterou založil roku 1333 pražský biskup Jan IV. z Dražic v Roudnici nad Labem. Představují doplněk Augustinovy řehole, kterou se tento řád řídil, a konkrétně upravují některé oblasti společného života kanovníků. Byla pravděpodobně vytvořena v době založení roudnické kanonie či krátce po něm, ale postupně byl text ještě opakovaně upravován a definitivní podobu získal až během několika desítek let. Brzy se těmito statuty začaly řídit všechny augustiniánské kanonie na území pražské arcidiecéze, později se rozšířila i do okolních zemí a byla užívána v některých kanoniích v dnešním Polsku, ­Rakousku a v Německu. Tato kniha přináší první moderní edici textu roudnických statut na základě jejich nejstaršího zápisu v rukopisu Národní knihovny ČR XIX B 3, a vychází také z dalších deseti dosud identifikovaných středověkých opisů a dvou tisků z 18. století. Kritická edice je doplněna úvodním pojednáním a podrobným přehledem rukopisné tradice tohoto textu. Publikace obsahuje také překlad roudnických statut do češtiny, čímž tento text zpřístupňuje širšímu okruhu čtenářů.

V živote slovenského národa sa odohrávajú príbehy, ktoré spevňujú jeho historické vedomie, rozvíjajú dávnu tradíciu a nesú výraznú symboliku. Symboly nás pútajú k tradícii a volíme ich preto, aby sme nezišli zo správnej cesty. Príbeh vztýčenia Pamätníka kráľa Svätopluka na nádvorí Bratislavského hradu je príbehom o nás Slovákoch. Podáva svedectvo o tých, ktorí horeli tak, že zapálili iných, aby sa dielo podarilo.