Slovenská politika od roku 1914 do roku 1918, významné udalosti, medzinárodný kontext a historické súvislosti z 19. storočia, vznik Československa.

„Dočasný pobyt“ sovietskych vojsk (1968 – 1991) na území Československa nie je veľmi často spracovávanou témou. Najväčšiu výpovednú hodnotu má, ak ju spojíme s konkrétnym regiónom a s konkrétnymi ľuďmi, lebo presne to majú čitatelia radi: ľudské príbehy, živé dejiny na pozadí veľkého historického kontextu, navyše ukotvené konkrétnymi spomienkami i unikátnymi fotografiami. Kniha Jána Aláča je presne

Prameny k českým dějinám 16.18. století (Řada B, sv. VIII)

Kniha se věnuje exilu po roce 1948. Víte, co čekalo československé emigranty? Svět na ně nebyl připraven, a tak museli uprchlíci trávit určitý čas v lágrech. Tam si vydávali vlastní časopisy, organizovali divadlo, školní výuku, zkrátka podmínky je dohnaly ke specifickému způsobu života. Autor se osobně sešel s pamětníky či jejich potomky a nasbíral cenné reálie: dopisy, letáky, osobní doklady, a pochopil

Jedným z príspevkov pripomenutia si udalostí a obetí Veľkej vojny v roku 100. výročia jej ukončenia je aj publikácia koncipovaná s ambíciou osloviť čo najširšiu čitateľskú verejnosť a zameraním sa predovšetkým na vojenské aspekty slovenskej účasti v 1. svetovej vojne. Na jednej strane autori prezentujú pôsobenie Slovákov v uniformách rakúsko-uhorskej armády v bojoch na východnom, balkánskom, talianskom

V krátké době už druhé vydání unikátní knihy, pojednávající o voroplavbě na českých řekách od 14. století až po dnešek. Čtenář se dozví mnoho zajímavého z historie plavení dříví, dopravy soli a dalšího zboží především po Vltavě, poutavé je vyprávění o vorařských hospodách, potahových stezkách a příbězích vorařů, důstojné místo je věnováno významným osobnostem, spojeným s vorařstvím (Jan Ferdinand Schor,

Židovská kulturní tradice, která byla v českých zemích přítomná už od raného středověku, byla v desetiletích komunistického režimu soustavně potlačována a marginalizována. Do popředí zájmu veřejnosti i badatelů se soustředěně dostala až po roce 1989. Monografie navazuje na výsledky dosavadního výzkumu a představuje židovskou tematiku v širokém spektru pohledů, přístupů i názorových proudů: od romantického

V bratislavskom Dóme sv. Martina je dodnes uchovávaná a verejnosti prezentovaná zaujímavá kuriozita: doska a dve plátna s vypálenými odtlačkami pravej ruky. Tieto, ako aj ďalšie znamenia mal po sebe zanechať duch nebohého Jána Clementa Zwespenbauera, ktorý sa v Prešporku v rokoch 1641 – 1642 zjavoval mladej Regine Fischerin. Clement zavraždil človeka a jeho duša za tento hriech pykala v očistci. Od

Veľká historicko-geografická kniha Slovensko na starých pohľadniciach je prechádzkou Slovenskom v rokoch 1900 až 1918. Autori sa v nej venujú jeho obrazu na začiatku 20. storočia a na príklade takmer 500 pohľadníc miest a dedín sa snažia čo najvýstižnejšie charakterizovať krajinu a ľudí v posledných rokoch existencie rakúskouhorskej monarchie.

Problematika postavení Moravy v českém státě se v posledních dvaceti letech stala velmi diskutovanou. Zároveň vznikla řada nepravd, které pohled na moravskou historii zcela znehodnocují. Proto se publikace snaží předložit nejširší veřejnosti řadu odpovědí na nejnovější moravské dějiny z pohledu organizace veřejné správy. Ukazuje na to, jak Morava a Slezsko si nejen za feudalismu, ale i po roce 1848,

Volné pokračování knih Co v učebnicích nebývá a Co možná nevíte o životě našich předků opět přináší mnoho zajímavostí, které se do učebnic dějepisu nevešly, ale které dokreslují a přibližují život našich předků.

V roce 1983 Československem otřásl historicky největší únos našich občanů. Ve světě pak silný rozruch způsobilo sestřelení korejského civilního letadla Sověty. Létat bylo tehdy poněkud nemoudré – taková koncentrace únosů, atentátů a neštěstí se vymyká všem statistikám. Na sportovním poli zazářila Jarmila Kratochvílová s dosud nepřekonaným světovým rekordem v běhu na 800 m. Ponořte se ve vzpomínkách

Šedesátá léta 20. století v Československu byla desetiletím tak dynamickým, že podobné byste jen stěží hledali. Autor knihy se coby pamětník nezaměřil na sestavu slovníkových hesel, ale opřel se o svoje vzpomínky, nashromáždil bohatý obrazový doprovod a připravil tak unikátní publikaci, která vás naplno vtáhne o šest desetiletí zpátky.

VŠCHT Praha vydala u příležitosti oslav 70 let samostatné existence novou knihu o dávné i nedávné historii školy. Kniha v nebývalém rozsahu postihuje institucionální dějiny školy v širším politickém, hospodářském, společenském a vědním kontextu. Chronologicky i konceptuálně se člení do tří základních úseků: 1. Období od počátků pokročilejšího chemického vzdělávání na pražské technice po rok 1948, 2.

Andrej Findor vo svojej knihe skúma reprezentácie \"začiatkov národných dejín\" v slovenských učebniciach dejepisu publikovaných od roku 1920 po rok 2001. \"Začiatky národných dejín\" - vymedzené \"sťahovaním národov\" a vytvorením uhorského štátu - zahrnujú aj Samovu ríšu a Veľkú Moravu, ktoré po celé storočie slúžili ako historické referenty spoločnej československej, slovenskej či českej a slovenskej

Publikace navazuje na předcházející autorovy tituly „Příběhy ze šumavských chalup“ a „Osudy ze šumavských chalup“ a je tedy autorovým třetím publikačním dílem, v němž je pozornost věnována opět Šumavě, konkrétně Stašsku, Zdíkovsku a blízkému okolí. V její první části autor popisuje šumavské zvyky a obyčeje, jak byly sesbírány ze vzpomínek pamětníků a doplněny postřehy z regionální literatury, zpracovanými

Důstojně, a především veřejně oslavit milénium, tedy tisíciletou existenci pražského biskupství, nebylo v Československu roku 1973 dobře možné. Statní moc vynaložila veškeré úsilí na to, aby se skutečnost tak dlouhodobého a zásadního působení klíčové církevní instituce v historii naší země připomínala v normalizační totalitou sevřené společnosti co nejméně. Díky získané svobodě je nyní, po padesáti

Máloktorá udalosť posledného polstoročia u nás púta dodnes taký živý záujem, ako kolektivizácia poľnohospodárstva v päťdesiatych rokoch. Nečudo, veď ešte na prelome 40. a 50. rokov 20. storočia tvorilo roľníctvo na Slovensku absolútnu väčšinu obyvateľstva a osud roľníctva bol tak po dlhý čas osudom celého slovenského národa. Inakšie tomu nebolo ani pri nástupe kolektivizácie v 50. rokoch. Aj z tohto

Sborník obsahuje příspěvky ze seminářů Konstitutivní hodnoty novodobé české společnosti a Politika bez vavřínů, uskutečněných v roce 2005 v rámci cyklu Na pozvání Masarykova ústavu, který je věnován živým otázkám naší i evropské minulosti a je určen jak širšímu spektru odborníků, tak i laické veřejnosti. V tomto svazku se čtenář seznámí s problematikou proměn hodnotové orientace české společnosti v