Československá zpravodajská služba byla ve třicátých letech minulého století pověstná svou vysokou profesionalitou a výkonností. Když se v roce 1933 dostali v sousedním Německu k moci nacisté a v tom samém roce se v ČSR etablovala Henleinova Sudetoněmecká vlastenecká fronta (později Sudetoněmecká strana), byla československá zpravodajská služba ve stále větším rozsahu konfrontována se špionáží ve prospěch Německé říše. K odhaleným a následně potrestaným německým vyzvědačům patřila také Anna Dienelová, mladá Němka z Chebu, jejíž případ se stal v roce 1935 senzací. Mapování „případu Dienelová a spol.“ a jeho souvislostí je v podstatě nezamýšleným thrillerem, dávajícím specifický náhled do historie zpravodajských služeb před druhou světovou válkou.

Fascinující kniha odkrývá dějiny špionáže, od prvních středověkých průkopníků po moderní rafinované techniky současné digitální doby. Americký investigativní reportér Ernest Volkman odhaluje techniky špionáže jako nikdo jiný před ním. Celobarevnou knihu doplňují unikátní fotografie.

Skutečné příběhy tajných agentů bývají často napínavější než ty nejslavnější špionážní romány. Proslulý publicista Karel Pacner v obsáhlé publikaci mapuje zákulisí tajných služeb v Československu během let 1918–1989. Jak fungovala spletitá síť vyzvědačů a co se odehrálo jinak, než jsme si dosud mysleli? Příběhy československých agentů se fascinujícím způsobem prolínají s historií státu a jejich důsledky mnohdy sahají až do současnosti.

Autoři se zabývají tématem, které nebylo v české (ani v brazilské) historiografii doposud zpracováno. Na základě důkladného studia značného množství archivních materiálů sestavili vyčerpávající přehled působení Státní bezpečnosti v největší jihoamerické zemi. Každé významnější akci důstojníků I. správy je věnována zvláštní kapitola, kniha se zaměřuje na podrobný rozbor aktivních opatření a poukazuje na rostoucí vliv komunistických rozvědek na brazilskou politiku a správu. Obzvláštní pozornost je věnována otázce spolupráce rozvědek východního bloku a jejich podřízenosti KGB. V mnoha kapitolách autoři sledují, jak je StB z Moskvy úkolována a jak plní úkoly, které nemají se zájmy Československa nic společného.

Kniha slovenského spisovatele a poslance Artúra Soldána vyšla před několika lety na Slovensku a okamžitě vzbudila zájem veřejnosti i odborníků. Autor v ní totiž přináší detailně několik příběhů československých špionů z doby studené války, o jejichž osudech se příliš neví, ale jejichž životy nabíraly často velmi zajímavé obrátky. Kromě archivních materiálů čerpal autor také z osobních rozhovorů s některými bývalými špiony. Kniha je doplněna mnoha ilustracemi.

Toto je pravda o organizaci, kterou ve špionážních románech líčí jako super špiona svobodného světa. CIA se po letech rozhodla otevřít svoji Pandořinu skříňku. Výběr 50 000 dokumentů z archivů CIA zveřejněných v roce 2007 ukázal, že tato zpravodajská služba, legendárně popisovaná jako vševědoucí a všemohoucí, až taková není. Nejvíce šokující při čtení dokumentů je to, že CIA se v průběhu těch šedesáti let, které byly poznamenány zásadními událostmi ? letecký most do Berlína, ovládnutí jádra Rusy, Korejská válka, Vietnam, Kubánská raketová krize, přetrvávající konflikt na Blízkém východě ? často dopouštěla závažných chyb v úsudku. Autor hledá odpověď na otázku: Udělala CIA zpřístupněním svých archivů tlustou čáru za minulostí? Nebo to byl jen ďábelský trik, jak odvrátit kritiku jejích současných aktivit?

Strhující příběh muže, který strávil 17 let v zahraničí pod cizí identitou a který patřil celých 13 let k nejtajnějším špionům Československa ve Velké Británii. Erwin van Haarlem se v Anglii dokázal plných 10 let vydávat za Žida a předstírat, že je synem úplně cizí ženy. A přestože byl v roce 1988 odhalen a zatčen, britským vyšetřovatelům ani soudu se nepodařilo zjistit jeho pravou totožnost. Jeho skutečná identita a poslání ve Velké Británii zůstaly utajeny pro širokou veřejnost i poté, co byl po pěti letech nejtěžšího žaláře v roce 1993 propuštěn na svobodu a tajně deportován do Prahy. Kdo byl Erwin van Haarlem? Odpověď najdete v této unikátní knize, o níž její autor sám píše: "Je to neuvěřitelný příběh, který by jen stěží někdo dokázal vymyslet. Při psaní této knihy jsem si uvědomil, že tak dramatický, napínavý a hluboce lidský příběh dokáže napsat jen život sám.

Tématem edice dokumentů jsou aktivity Státní bezpečnosti proti prof. Janu Patočkovi. Publikace vychází z doposud převážně nezveřejněných archivních pramenů z provenience StB. V rukopise kritické edice je zahrnuto celkem 120 dokumentů z období let 1960–1984. Jedná se o různé operativní zprávy, protokoly z výslechů Jana Patočky z roku 1977 a mimořádné informace o ohlasech na jeho smrt. V dokumentaci jsou poprvé písemně doložena rozsáhlá opatření, která tajná policie podnikla v souvislosti s Patočkovým pohřbem. V úvodní studii je věnována pozornost i neúspěšné snaze Úřadu dokumentace a vyšetřování zločinů komunismu soudně postihnout příslušníky tajné policie, kteří Jana Patočku v březnu 1977 „vyslýchali“.

Většina lidí si práci tajných služeb představuje jako velice romantickou činnost, plnou odvážných činů a dobrodružství. Vlastní realita je však mnohem prozaičtější a všednější. Podstatou práce tajných služeb a jejich špionů je získat co nejvíce informací, které se protivník naopak snaží utajit. Získané informace správně vyhodnotit, vytvořit si tak co nejpřesnější obrázek o protivníkovi a co nejsprávněji předvídat budoucí vývoj věcí. Špionážní případy z období první republiky nejsou z tohoto hlediska jiné, přesto jsou však do určité míry unikátní. Díky této knize se čtenář může seznámit se špionážními případy například Emanuela Vosky, tajné organizace „Maffie“, Ludvíka Otčenáška, Vojtecha Tuky, Josefa Steinera, Jaroslava Falouta či Aloise Wünsche.