Az 1956. október 25-i Kossuth téri sortűz a forradalom és szabadságharc legvéresebb, mind ez idáig tisztá­zat­lan körülmények között bekövetkezett eseménye volt. A sortűz során máig ismeretlen számú békés, fegyvertelen tüntető vesztette életét, és több százan megsebesültek. Az Országgyűlési Múzeum 2016 októberében egy kutatási programot indított a sortűz körülményeinek alaposabb feltárására. A kutatás célja nem csupán az esemény vizsgálata, hanem a tragédia eddig nem ismert áldozatainak azonosítása, illetve a korábban ismert áldozatok életrajzának feltárása volt. Jelen kötettel kívánjuk bemutatni a kutatási program eredményeit: a sortűzhöz kapcsolódó új forrásokat, a kutatócsoport tagjai által készített interjúkat, valamint korábbi, téves adatok pontosításait. A kötetben az eddigieknél pontosabban azonosítva publikáljuk az összes eddig ismert, illetve az újonnan fel­kutatott olyan fényképet, amelyek a tragédiához köt­hetők, továbbá közöljük a civil és hivatásos állo­mányú áldozatok hiteles és eddigi legteljesebb névsorát. Rekonstruáljuk a sortűz eltorzított és elhallgatott emléke­zetének gondosan előkészített alapkoncepcióját, melynek során választ kapunk arra a kérdésre is, hogy a ha­talom részéről kik és miért hallgatták el azt.

Kovács István (1945) - költő, történész, diplomata. Mint költő a Kilencek tagjaként az Elérhetetlen föld című antológiában mutatkozott be 1969-ben. Kutatási területe a XIX. század első felének magyar-lengyel kapcsolatai, különös tekintettel a szabadságharc lengyel résztvevőire. Számos könyve jelent meg e témakörben. Ebben a kötetében, amelynek most bővített és javított változatát adjuk közre, ismeretlen lengyel hősöket kelt életre a szabadságharc idejéből. Közlegények, altisztek, főtisztek állnak elénk, s máris velük masírozunk történelmünk közismert színhelyein, s követjük őket túl a határon is „a nagyvilág magyar vándoraiként”.

,,1891. június 15-én Felicjan Szybalski, az 1849-ben Magyarországon harcolt lengyel légió 2. dzsidásezredének egykori tisztje gazdagon díszített fényképalbumot ajándékozott a Nemzeti Múzeum könyvtárának. Az Országos Széchényi Könyvtár Kézirattárában őrzött album a magyar szabadságharc több mint százhúsz lengyel résztvevőjének fotóját tartalmazza. Plohn József mellett így Szybalski nevéhez fűződik a,,világcsoda-küzdelemben vérrel áldozók" arcképcsarnokának megteremtése. Plohn József masinája elé állította, ültette az öreg honvédeket, a gazdag vállalkozó, művészetpártoló,,Felicjan úr" pedig 1888. március 15-én újsághirdetésben kérte egykori bajtársait, hogy fényképüket, rövid életrajz kíséretében küldjék el neki. Az Oszmán Birodalomban 1849 késő nyarán oltalomra talált lengyel menekültek névsorán kívül - amelyet parancsnokuk, Józef Wysocki tábornok tett közzé emlékiratában - a Szybalski-album fotói sarkalltak arra, hogy a szabadságharc lengyel résztvevőinek életrajzi adatait összegyűjtsem. Amikor huszonnyolc évvel ezelőtt a kutatásba fogtam, nem gondoltam, hogy e munka évtizedekig fog tartani, és azt sem, hogy több mint 3400 ember életét örökíthetem meg. Van, akiét egy mondattal, van, akiét tíz oldalon..."

Jak se civilizace rodí, rostou a upadají. Žijeme v epoše, která nemá obdoby? Je náš svět tak unikátní, jak si myslíme? A budeme první civilizací, která poroste věčně? Nebo je vše prostě jinak a jsme jen dalším kamínkem do mozaiky příběhů člověka na tomto světě? Správná odpověď je pravděpodobně ano i ne. Naše civilizace, úroveň technologií a znalostí obecně, vyspělost komunikací a lékařské péče i míra blahobytu mluví samy za sebe. Stejně tak ovšem můžeme pozorovat, že podobně jako v minulosti i dnes čelíme dobře známým výzvám, jakými jsou nárůst byrokracie, fungování či selhávání elit, role společenské smlouvy i lídrů, nadbytek nebo naopak chybějící zdroje energie, ekonomické krize nebo (ne)schopnost přizpůsobit se proměnám přírodního prostředí. Objevují se i zcela nové výzvy jako například svět zahalený do globální komunikace, sociální sítě, zetabyte informací, rozpor mezi nashromážděnými poznatky a skutečným poznáním, lidská schopnost masivně měnit své přírodní prostředí, epidemie a mnohé jiné. Kniha Sedm zákonů nabízí možnost podívat se na dnešní svět jako součást dlouhé časové řady dějin, procesů i dílčích událostí, jejichž charakteristiky prozrazují, že existuje sedm univerzálních zákonů, kterým podléhají všechny civilizace. I my.

Nakladatelství Dar Ibn Rushd vydalo již několik knih o historii a současnosti zemí Orientu. Mezi ně patří Sýrie, Libye, Tunisko, Království Saúdské Arábie a Marocké království. Jemen, jenž je další publikací z této řady, je země s bohatou, neklidnou a zajímavou historií. V současnosti se potýká s řadou problémů. Jsou to mimo jiné dlouhotrvající válečné konflikty a hlad, který sužuje velkou část obyvatelstva. Jemen je země pro nás vzdálená, která si možná právě proto zaslouží, abychom se o ní v této knize dozvěděli více.

Když se japonské síly vylodily v lednu 1942 v blízkosti strategického přístavu Rabaul na ostrově Nová Británie, všem zúčastněným bylo jasné, že dalším cílem bude japonská izolace Austrálie, nebo dokonce invaze na tento kontinent. Hlavní bojiště se rozvinulo na Nové Guineji, kde se Japonci pokusili obsadit další strategický prostor u Port Moresby, a pokud by se japonské válečné mašinérii podařilo vyřadit Austrálii z války, pro Spojence by to znamenalo těžko řešitelnou katastrofu ohromného dosahu. Bojovalo se v extrémně náročných klimatických podmínkách, v džunglích, v horách, nelítostně, za použití nejmodernějších zbraní té doby, ale také muž proti muži, bodák proti bodáku

Kniha obsahuje zajímavé a záhadné příběhy světových dějin od starověku až do 20. století. Můžeme uvést např.: vládly starému Egyptu faraónky, konec uctívačů Belzebuba Kananejců, národ vymazaný z historie Močikové, největší bitva Alexandra Velikého, odkud se vzali obyvatelé Polynésie, okolnosti atentátu na Caesara, proč křižáci dobývali Jeruzalém, byl Richard Lví srdce gay?, předstihli Číňané Kryštofa Kolumba?, pravda o milostném příběhu lorda Buckinghama a francouzské královny Anny, záhadný osud Ludvíka XVII., tajná láska cara Alexandra II., Leninův manželský trojúhelník, proč se nezdařily atentáty na Hitlera, záhadná smrt generálního tajemníka OSN. Knihu doprovodí chronologický přehled dějin lidstva od mladší doby kamenné po současnost se zdůrazněním těch nejzajímavějších, případně nejskandálnějších událostí. Z obsahu: 1. příběh: Záhadné stavitelky pyramid 2. příběh: Konec uctívačů Belzebuba 3. příběh: Zkrotil Ramesse III. mořské národy? 4. příběh: Alexandr Veliký poráží Peršany 5. příběh: Odkud připluli Polynésané? 6. příběh: Proč bylo zničeno Kartágo? 7. příběh: Kam zmizeli Močikové? 8. příběh: Caesar byl varován 9. příběh: Milenci na život a na smrt 10. příběh: Vítězství ve znamení kříže 11. příběh: Papeže dosazovaly nevěstky 12. příběh: Křižáci táhnou na Jeruzalém 13. příběh: Richard Lví srdce byl gay? 14. příběh: Kulhavý vládce Asie Timúr 15. příběh: Kolumba předstihli Číňané 16. příběh: Dvě královny dostal kat 17. příběh: Hrůzy bartolomějské noci 18. příběh: V Kremlu vládli samozvanci 19. příběh: Tři mušketýři byli bez práce 20. příběh: Smrt v krajích věčného ledu 21. příběh: Byl Mozart otráven? 22. příběh: Ztracené královské dítě 23. příběh: Politiku dělal přes milenky 24. příběh: Tanečnice svrhla krále 25. příběh: Revolucionář Marx a baronka Jenny 26. příběh: Zamilovaného cara zabila bomba 27. příběh: Leninův manželský trojúhelník 28. příběh: Pro smrt do Mexika 29. příběh: Jak nezabít Hitlera 30. příběh: Schytala kulky pro milence 31. příběh: Smrt na úsvitu svobody 32. příběh: Letecká katastrofa, nebo atentát? 33. příběh: Proč zemřel sexy symbol? 34. příběh: Držel za ruku umírajícího Maa Dějiny světa v datech

První světová válka přinesla natolik masivní počty zajatců válečných i civilních (odhady hovoří o 7 až 10 milionech), že významně změnila dosavadní pojetí pojmu zajetí. To totiž bylo dlouho v historii světových válečných konfliktů věcí sice obvyklou, ale podružnou. Kniha, čerpající z tisíců stran dochovaných archiválií, mapuje život zajatých Čechů i Slováků v Rusku a unikátní jev, kterým bylo vytváření zajateckých organizací. Ty se totiž postupně staly jediným zdrojem doplňování dobrovolníků pro rostoucí československé vojsko v Rusku. Kniha představuje vývoj institucionálního řešení otázky zajatých Čechů v Rusku, ale přináší také řadu příběhů z konkrétních zajateckých táborů.

Ľudstvo je na vrchole. A zároveň sme veľmi zraniteľní. Svet sa nachádza na sklonku novej renesancie a stojíme pred otázkou, či sa nám podarí vyťažiť z nej to najlepšie a vyhnúť sa chaosu a rozvratu. Na celom svete sa zlepšuje zdravie a vzdelanie, rastie bohatstvo. Veda prosperuje ako nikdy predtým. Ale tie isté sily, ktoré nám môžu priniesť mnoho výhod, sú zdrojom ohrozenia. V tejto situácii sme už raz boli. Prvá renesancia a osobnosti ako Kolumbus, Kopernik či Gutenberg prekreslili mapy nášho sveta, dali voľnosť informáciám a posunuli západnú civilizáciu zo stredoveku do počiatkov modernej éry. Zaplatili sme ale veľkú daň: spoločenské a náboženské rozkoly, politický extrémizmus, ekonomické šoky, pandémie a iné nepredvídateľné dôsledky objavov a rýchlych zmien. Aj dnes, v našej druhej renesancii, keď čelíme terorizmu, rozpadu politických únií, utečeneckej kríze a nerozvážnym svetovým lídrom, môžeme prosperovať – ak sa dokážeme poučiť z minulosti. Epocha objavov prináša prehľad najväčších súčasných úspechov ľudstva, ale aj hroziacich rizík. Je v našich rukách, ktorý scenár sa naplní.

Kniha Kapitoly z dějin česko-španělských kulturních styků a vztahů je výběrem studií publikovaných autorem v posledních patnácti letech. Nejde však jen o souhrn jednotlivostí, ale především o záměr prokázat působnost španělského umění, ikonografie, vzdělanosti a kultury, zejména náboženské, na celé myšlenkové podhoubí české, tím spíše že značnou část novověké historie (16. až 18. stol.) byly Čechy, Morava i Španělsko pod vládou jedné dynastie, Habsburků. V knize se střídají důkladné rozbory uměleckohistorické, týkající se jak architektury, tak sochařství i malby, a neopomíjí se ani doklady přitažlivosti hispánské kultury období zlatého věku, ať už se jedná o ohlasy španělské humanistické vzdělanosti v českém prostředí či o mimořádně silné vlivy španělské oděvní módy na módu českou. Osobitou kapitolou je kult španělských světců, který proniká i do lidových vrstev. Vazby mezi Českým královstvím a vzdálenou zemí na Pyrenejském poloostrově v raném novověku nebyly dílem nahodilosti, stejně tak se nejednalo o pouta jednostranná, okrajová či úzce vymezená na jednu oblast života. Kniha tak čtenáři umožní, aby pestrou mozaiku sledované problematiky vnímal v její celistvosti.

Monotematický súbor štúdií piatich autorov zo Slovenska, Nemecka, Belgicka a Ukrajiny vznikol ako výsledok spoločného vedeckovýskumného záujmu o duchovnú i paraliturgickú piesňovú kultúru, ktorá vznikala v prostredí cirkvi byzantského obradu. Osobitosťou tejto duchovnej piesňovej tvorby je skutočnosť, že v každom jednom národnom prostredí, v ktorom sa uplatňuje, tvorí jedinečnú súčasť kultúrneho dedičstva, pričom jej príslušnosť k iba jednej národnej tradícii nemožno zvyčajne jasne ohraničiť. Duchovná piesňová kultúra je spätá s jazykovou, umeleckou, liturgickou, hudobnou i duchovnou zložkou byzantsko-slovanskej kultúry. Výskum duchovnej, paraliturgickej piesňovej tvorby v kontexte jazykových, textologických, liturgicko-obradových, semiologických i hudobno-obradových výskumov sa systematicky uskutočňujú v kontexte interdisciplinárneho poznávania dedičstva byzantskej tradície.

Tajné spolky americkej elity osvetľujú temnú a dôležitú úlohu tajných spolkov v konaní vládnucich amerických rodín a ich obrovský vplyv na americkú demokraciu, súčasné dianie a svetové dejiny. Táto kniha detailne vykresľuje, kto zo zakladateľov Ameriky sa podieľal na pirátstve, obchode s drogami, pašeráctve, obchode s otrokmi, ale aj na útlaku a prešľapoch nadnárodných monopolov a ponúka prehľad o nezákonných aktivitách najvyšších štátnych funkcionárov Ameriky, z ktorých profitujú až do 21. storočia.

Oberwachtmeister Benedikt Peter (1785–1863) patří k těm účastníkům napoleonských válek, o nichž máme k dispozici jen značně neúplné informace a z velké části jsme odkázáni na to, co o sobě napsal on sám. Příběh nadstrážmistra Benedikta Petera je velice osobní, vůbec ne rozmarný a málokdy sledující velkolepé souvislosti, přesto je ale hluboce pravdivý, až působí jako zpověď. Léta Páně 1809 vytáhl Peter jako čtyřiadvacetiletý jízdní myslivec do svojí první války, v níž zažil bitvy u bavorského Abensbergu a Eggmühlu i rakouského Lince. O tři roky později táhl do Ruska, kde jej čekala jatka v bitvě u Borodina a po nich ústup ruskou zimou se slavně neslavnou bitvou na řece Berezině. V roce 1813, druhý den bitvy u Lipska, přešli württemberští jezdci na stranu protinapoleonské koalice a Petera i jeho druhy čekaly ještě tři roky, kdy měl bojovat proti císaři Francouzů. Paměti jsou úžasný, životem napsaný příběh, který udivuje stylem, kompozicí i sevřeností, jaké by nikdo nečekal u muže, který se číst a psát učil jako samouk po svém prvním povýšení. Peterovo vyprávění plyne jak voda a je v něm tolik silných míst, že to občas bere dech. Peterův příběh rozhodně patří k tomu nejlepšímu, co v široké škále vzpomínek a pamětí na napoleonské války vzniklo. Kromě toho je jedním z mála německy psaných pramenů, které jsou k dispozici v českém překladu. Překlad doprovodil obsáhlými poznámkami historik Jiří Kovařík.

Hogyan élték meg az elmúlt évszázadok asszonyai a fogantatás, a várandósság, a szülés, a gyermekágy, a szoptatás-táplálás elementáris élményeit? Milyen konkrét és titokzatos jeleket, testi változásokat észleltek, hogyan értelmezték ezeket? Miképpen és milyen körülmények között hozták világra gyermeküket? Mit jelentett a mindennapi gyakorlatban a "hagyományos" szülészet? Hogyan vált a szülés testi-lelki támaszt nyújtó közösségi eseményből kórházakban zajló, orvosok és technikai eszközök által felügyelt "programmá"? A kötet a 16. századtól az első világháborúig terjedő mintegy négy évszázadot áttekintve mutatja be a meddőség, a születésszabályozás kérdéseit, a várakozás kilenc hónapját, a szülést, a megszületett gyermek földi világba érkezésének első napjait, heteit, az anyaság és anyai érzelmek alakulását övező mindenkori rend és autoritatív tudás történeti változásait. Különböző műfajú kéziratos és nyomtatott szövegek, képi és tárgyi források segítségével kibontakoznak a születést övező egyéni és közösségi eseményekhez kapcsolódó, az egyéni és kollektív emlékezet által őrzött, az antik görög-római és a zsidó-keresztény kultúrkörben gyökerező, de specifikusan a történeti Magyarországra jellemző hagyományok és szokások, társadalmi és kulturális konfliktusok, amelyek megváltozott formában és megváltozott tartalommal, de elemeiben tovább élnek napjainkban is.

Tři autoři, tři pohledy na válku. Každý pozoruje zápas o Ukrajinu ze svého úhlu. Každý z nich si také žije svůj osobní válečný příběh. Těch cizích slyšeli, viděli, vyfotili, popsali i zapomněli tisíce. Mnohé jim ale utkvěly v paměti a osobně je zasáhly. Ukrajinský historik Radomyr Mokryk, který se z bezpečné Prahy po začátku invaze vrátil na Ukrajinu a i přes svou ryze humanistickou povahu dobrovolně podstoupil vojenský výcvik. Svým vyprávěním přibližuje geopolitické a historické pozadí konfliktu, který doutná již celá staletí. Ukrajinská novinářka Soňa Koškinová, která se s dcerou, matkou a kocourem po únoru 2022 dočasně odstěhovala do Prahy. Někteří z jejích nejbližších spolupracovníků a kamarádů ale zůstali, za což zaplatili svým životem – jejich příběhy s námi v této knize sdílí. A fotografka Iva Zímová, světoběžnice s českým a kanadským pasem, která nevypráví příběhy lidí a míst slovy, ale fotografiemi. Jediný snímek dokáže zachytit to, nač jsou někdy slova krátká. Jedinečná publikace, která kombinuje geopolitický a historický pohled na současnou rusko-ukrajinskou válku s osobním svědectvím a příběhy skutečných lidí. Texty jsou doplněny unikátními fotografiemi Ivy Zímové a předmluvou Petry Procházkové.

"Én igazán a legkisebb okot sem adtam kiutasításra, hiszen már süketségemnél és tudatlanságomnál fogva sem kerülhettem abba a helyzetbe, hogy az állam érdekeire, a közrendre és közbiztonságra aggályos lehessek. Alázattal könyörgöm, hogy még hátralévő pár napomat ne méltóztassék súlyosabbá tenni kiutasításommal, ne küldjenek egy idegen országba, ahol ma már senkim sincs; itt éltem le életemet, és itt szeretnék örök pihenőre térni." "A holokauszt minden egyes magyar állampolgár részvételével történt: mindenkinek volt a zsidótörvények által érintett szomszédja, barátja vagy üzletfele. Az átlagember esetében a felelősség elhárítására szolgáló "parancsra tettem" megfogalmazás megfelelője a "nem is tudtam róla". Klacsmann Borbála könyve ennek a kényelmes és megszokott elbeszélésnek minden elemét megkérdőjelezi, és konkrét eseteken keresztül mutatja be, hogyan nyilvánította a magyar állampolgárok egyik része a másikat minden következmény nélkül "másnak". (...) Azt, hogy mi hangzott el és milyen döntések születtek az ebédlőasztaloknál a gőzölgő levesek felett vagy a befüggönyözött szobák sötétjében, melyeknek hatására (...) kérvényeket, beadványokat tettek egyes állampolgárok más állampolgárok ellen, nem tudjuk, csak sejthetjük. De ezeknek a döntéseknek az írott forrásai megmaradtak, és rájuk épül ez a könyv. A kapzsiság és a bizonyosság, hogy meg lehet úszni, sok tízezer magyart késztetett rá, hogy mások kirablása és halála árán javítson anyagi helyzetén." (Részlet Pető Andrea előszavából)

A kötet esettanulmányokat közöl, amelyek Budapest XVIII. kerületéhez kötődnek; az előzmények, a fontos történések mellett főként a megtorlás időszakára összpontosít. Mennyiben volt más egy peremkerület az ötvenes években és 1956-ban, mint a belső városrészek vagy a vidéki városok? Melyek voltak a meghatározó események? Miért itt alakult az első nemzetőrség? Kik voltak a forradalom helyi vezetői? Kik segítették és kik akadályozták a megtorló gépezet munkáját? Miért mentették fel a forradalmi bizottsági per vádlottjait? A válaszok túlmutatnak a kerület határain.1956 történelméről még nem zárultak le a viták. Az elemzések újabb és újabb kérdéseket vetnek fel, új szempontokkal gazdagítják a történettudományt. Az esettanulmány olykor többet láttat a történtekből, mint egy-egy általános értékelés, közelebb van az emberi drámákhoz, a tragédiákhoz, a törvényszerű mellett jobban érzékeli a véletlent. Többet mondhat a szereplők, a résztvevők motivációiról, jelleméről, arról, hogy ki hová állt, hova került, merre sodródott. A mikrotörténetben személyesebb történelemlátást kapunk; a vizsgálat nagyítóján keresztül apró, mégis fontos részletek kerülnek látószögünkbe.

Nagy György (1953–2017), legendás televíziós műsorvezető, szerkesztő, újságíró, író, aki hosszú évtizedeken át a klasszikus elveket képviselte a magyar televíziózásban. Olyan műsorokat szerkesztett és vezetett, mint a Hol-Mi?, az Ablak, A Reggel, a Naprakész, a Nagy Vita, a Rocklexikon, a Hogy volt?, a Magyar Televízió ötvenéves történetét felelevenítő sorozat, a Szabadság tér 17., a magyar tájak és városok iránti érdeklődést felkeltő Főtér, vagy a hazánk történetét bemutató Magyarország története című, negyvenhat részes sorozat, melynek forgatókönyvírója és vezetője volt. Sok-sok éven át ő kommentálta többek között a fontos állami ünnepi eseményeket, a pápalátogatást, a Forma–1-es versenyeket. Írásai az Élet és Irodalomban, a Képes 7-ben, a Ridikül magazinban jelentek meg. Kötetünk tematikus válogatás írásaiból – történelmi személyiségek, híres magyar emberek, feltalálók, művészek életéről és sorsáról, a mágikus számokról, a népi mondások igazságtartalmáról, asszonyokról, lányokról, a párkeresés művészetéről, a század eleji esküvőkről, a zenéről, az utazásról térben és időben –, a műsorokhoz készített cikkeiből, interjúiból, amelyek emlékezetünkbe idézik sokoldalú érdeklődését, hihetetlen munkabírását, szaktekintélyét, életkedvét, humorát, kedvességét és mosolyát.

A Magyarország története című sorozat történelmünk kezdeteitől napjainkig összefoglalja a legfontosabb eseményeket, bemutatja a kiemelkedő történelmi személyiségeket. Ez a kitűnő, átfogó tudásanyagot nyújtó történelmi alapmű nélkülözhetetlen segítség diákoknak, tartalmas és színes olvasmány a magyar történelem iránt érdeklődőknek. A neves szerzők a sorozat anyagát a legújabb kutatási eredmények felhasználásával állították össze. A kötetek rendkívül gazdag forrásanyagból merítve, eredeti dokumentumok felhasználásával készültek.  „A Kossuth Kiadó magyar történelmi sorozata a honfoglalástól napjainkig terjedő több mint ezer év történetét mutatja be. Ilyen jellegű munka ekkora terjedelemben és magyar nyelven még soha nem jelent meg. A szerzők, az adott korszak avatott ismerői közérthető, ám egyben szakszerű összefoglalást nyújtanak mindazoknak, akik múltunk megismerésére törekszenek. A kiváló történészek magas színvonalú munkái páratlan élménnyel ajándékozzák meg azokat, akik elolvassák e köteteket.” – Romsics Ignác akadémikus, történész, a sorozat főszerkesztője A sorozat kötetei:    1. Őstörténet és honfoglalás 2. Államalapítás 970–1038 3. Válság és megerősödés 1038–1196 4. Nagy uralkodók és kiskirályok a 13. században 5. Az Anjouk birodalma 1301–1387 6. Luxemburgi Zsigmond uralkodása 1387–1437 7. A Hunyadiak kora 1437–1490 8. Mohács felé 1490–1526 9. A három részre szakadt ország 1526–1606 10. Romlás és megújulá

Kniha Zmizelá Šumava vypráví 21 příběhů o životě a místech, která na dnešních mapách Šumavy už nenaleznete. Do osudů obyvatel na pomezí českoněmecké hranice totiž nemilosrdně zasáhly „velké“ dějiny 20. století, nejprve obě světové války, poté odsun německých obyvatel, neprodyšné uzavření hranice a vytvoření vojenského výcvikového prostoru Dobrá voda, kterému musely ustoupit nuceně vysídlené obce i osady. Výborní vypravěči Emil Kintzl, pro nějž je Šumava celoživotní láskou, a Jan Fischer, režisér stejnojmenných dokumentů internetové televize Stream.cz, poutavě a jadrně líčí těžký a svérázný život horalů na samotách a v chudých osadách, popisují činorodý život lidí ve větších obcích a v neposlední řadě připomínají bohatou průmyslovou a kulturní historii tohoto regionu. Každý z příběhů doprovází unikátní dobové fotografie z archivu Emila Kintzla. Současnou krajinu a úchvatnou šumavskou přírodu zachycují plnobarevné fotografie Janka Rubeše a Leoše Skokana. Příběhy Zmizelé Šumavy nejsou nostalgickým vyprávěním po časech minulých, ale především vybízí čtenáře k návštěvě míst, která leží v nádherné šumavské krajině a jsou svědky její jedinečné historie.

Autor Vlado Bis zhrnul svoje poznatky o Divokom západe 19. storočia. Čitateľ tak má jedinečnú možnosť prečítať si biografické údaje o najväčších náčelníkoch, pištoľníkoch či osobnostiach a zoznámiť sa s ich životom, poslaním a smrťou. Mnohými z nich sa inšpirovali aj tvorcovia kultových westernov, a to aj napriek tomu, že neboli kladní hrdinovia v pravom zmysle slova. Mená ako Jesse James, Wild Bill Hickok, Wyatt Earp, Buffalo Bill či generál Custer, ale aj Sitting Bull, Crazy Horse, Red Cloud či Geronimo sú dodnes ikonami Divokého západu, synonymom hrdinskosti a dobrodružného života. Kniha je doplnená o unikátne fotografie, citáty indiánskych osobností a bonusovú poviedku autora. To všetko ako celok akiste prispeje k skvelému čitateľskému zážitku.

Masarykova zahraniční akce, její švýcarský počátek, není jen dokladem velkého diplomaticko-organizačního díla a umu několika málo intelektuálně neobyčejně zdatných jednotlivců se značnou dávkou předvídavosti a porozumění světovému válečnému konfliktu, ale i reálně napínavým komplikovaným souborem příběhů. Onen velký viditelný příběh politický, legitimizující vytvoření samostatného českého/československého státu na mezinárodní scéně, provázely příběhy další, méně nápadné, bez nichž by Masarykův úspěch nebyl myslitelný. Do velké konfrontační hry zahraničního odboje s rakousko-uherskou byrokracií vstupují krajanské spolky a zahraniční emigrace vůbec, zpravodajské služby, policie, cenzura, propaganda, justice a také jednotliví lidé – politikové, žurnalisté a v neposlední řadě dnes již fakticky bezejmenní vlastenci, kteří nasazovali svou osobní bezpečnost jako kurýři či členové domácího odboje udržující spojení se zahraničím a následně pak ti, kteří dávali všanc své životy na frontě v legiích. Autoři v předkládané knize vedle sebe kladou příběhy rakouské/rakousko-uherské profesionality s příběhy těch, kteří museli zvládnout diplomaticko-zpravodajské a politické řemeslo v průběhu boje. Kniha vychází u příležitosti stého výročí vystoupení T. G. Masaryka v sále Reformace v Ženevě dne 6. července 1915.

Na přelomu 14. a 15. století se v Praze zrodila hereze, která svou silou pozdvihla celou zemi. Z věrnosti k svému mluvčímu mistru Janu Husovi Čechy přervaly pouta s koncilem i císařem, kteří jej vydali světské moci k upálení na hranici. Monografie Oliviera Marina mapuje kořeny tohoto konfliktu. Závěr 14. století byl dobou reforem a nešlo zde jen o tu, kterou později nazveme husitstvím. Hus bezpochyby dokonale ztělesňoval evangelické smýšlení české univerzitní elity. Vedle něj však spolupůsobily i další osobnosti – německy mluvící mistři, představitelé církevní hierarchie nebo zbožní laici. Ačkoli navzájem sdíleli nostalgii po čase apoštolů, jejich představy o Bohu, svátostech i církvi byly rozličné. Jejich dialog tvoří páteř této knihy, která ve výkladu o setkáních i střetávání mezi arcibiskupem, univerzitními mistry a věřícími odhaluje náboženské kořeny střední Evropy. Olivier Marin, absolvent École Normale Supérieure v Paříži, působí jako docent na Université Paris-Nord a v Semináři Saint-Sulpice.

Studie mapuje vývoj státního úřednictva od reforem provedených v polovině 18.století a to s hlavním důrazem na zahraniční službu monarchie. Zde se především jedná o organizaci a strukturu v rámci centrální instituce Státní kanceláře a později Ministerstva císařského a královského domu a zahraničí. Nejrozsáhlejší kapitola je zaměřena na vysoké úředníky konceptní služby a s pomocí archivních pramenů, pamětí a dalších dostupných zdrojů mapuje jejich kariéru ve státní službě. Vzhledem k nezbytnosti dosažení potřebného vzdělání je část práce věnována i nezbytné výchově a vzdělávání adeptů zahraniční služby.

Výběr z velkých světových požárů Města v ohni je pokračováním řady knih z historie požární ochrany z pera renomovaného autora Josefa Nitry. Po titulech Pompiéři, požárníci, hasiči (Dějiny českého hasičství) a Požáry (Historie požárů v českých zemích do roku 1918) rozšiřuje tato publikace tematiku boje s ohněm na celý svět. Čtenáři se tak ocitnou ve více než osmdesáti městech na všech šesti obydlených kontinentech. Autorovi nešlo o to sepsat z dostupných materiálů co nejdokonalejší přehled katastrof, tak jak tomu bylo v jeho předchozí knize, místopisném přehledu požárů v českých zemích. Nová kniha je výsledkem jeho snahy vytvořit pestrou mozaiku těch největších a nejznámějších požárních pohrom v průběhu věků z často exotických míst, která osobně navštívil. Spojuje je s vlastním příběhem a s postřehy vztahujícími se k historii i současnosti místa popisovaných neštěstí. V mnoha případech je pak doplňuje fakty o požární ochraně. Nejde o klasickou encyklopedii, ale o případy mnohdy spojené se zajímavými událostmi, příčinami jejich vzniku, průběhu a následků. Nechybí zde ani požáry některých významných staveb, zejména pak kulturních památek. Jde o doposud nejrozsáhlejší dílo popisující světové katastrofy, které u nás spatřilo světlo světa a oprávněně by mělo vyplnit dosavadní mezeru v této oblasti v každé knihovně literatury faktu.

Úspešný seriál Koruna (The Crown) z produkcie Netflixu si vzal na mušku život kráľovnej Alžbety II. a jej rodiny. Každá epizóda pritiahla k obrazovkám milióny fanúšikov. Ako však rozlíšiť historickú realitu od fikcie? Čo je pravda a čo je lož? V tejto knihe rozoberáme a dešifrujeme epizódu po epizóde všetky štyri série, ktoré už boli odvysielané, a s prispením fotografií a výstrižkov z dobovej tlače ich konfrontujeme s historickými faktami.

A kereskedelem a gazdaság valamennyi ágával összefüggésbe hozható, és nincs olyan társadalmi csoport, amelyet valamilyen formában ne érintettek volna a kereskedelmi folyamatok. A külkereskedelem résztvevői között pedig nemcsak magyar, hanem külföldi személyek, illetve városok és intézmények képviselői is megtalálhatóak. A kereskedelmi színterek, a kereskedelmi szerződések, szabályozások a külkereskedelmet meghatározó, alakító tényezők voltak. A külkereskedelemben részt vevők összetételét pedig jelentős mértékben befolyásolta az uralkodó kül- és gazdaságpolitikája, miközben a kölcsönök és áruhitelek által szövevényes kapcsolatrendszer alakult ki az egymáshoz közeli és távoli területeken élők között. Némely külföldi kereskedő a Magyar Királyságban lelt új hazára, szoros kapcsolatot épített ki akár a királyi udvarral is, annak szolgálatába is állt, mely kölcsönök nyújtásában, árubeszerzésben vagy éppen a pénzügyigazgatásban betöltött pozícióban, feladatokban nyilvánult meg. A kötet válogatott, latin és német nyelvű okleveleken, leveleken, fogalmazványokon, rendeleteken, városkönyvi bejegyzéseken keresztül mutatja be az olvasónak a külkereskedelem-történet változatos képét az Árpád-kortól a Zsigmond kor végéig tartó évszázadokban.

"Mohács" örök. Örök viszonyítási pontja, örök keserve, örök "gombóca" minden magyarnak, akit érdekel a múltja. Amit sem kiköpni, sem lenyelni nem tud. Búvópatakként itt van velünk lassan ötszáz éve, és időről időre egy-egy váratlan hullám ismét a felszínre löki, hogy az akkor élő és múltjával szembenéző nemzedék is számot adhasson a maga Mohács-képéről. Az érdeklődési hullámokat többnyire a történészszakma új felfedezései, meglátásai indítják el, de megesik, hogy szakmán kívüli "beszólások" váltanak ki a szélesebb közvéleményt is elérő vitákat. Mohács három egymásba fonódó történet. Nemcsak vagy nem is elsősorban az 1526. augusztus 29-én délután megvívott csata története, hanem jóval több annál. Egyrészt a csatához vezető, azt megelőző - változó hosszúságú, de javarészt mégis a Jagellók országlásához kötött - kor története. Másrészt a csata máig nyúló utótörténete, tele egymással perlekedő értelmezésekkel és ideológiai konstrukciókkal. Ezt a három történetet követheti nyomon az olvasó a kötetben közölt, jelentős részben magyarul elsőként napvilágot látó szövegek segítségével. Aki ezt a kötetet végigolvassa, annak érthetővé válhat Mohács örök dilemmája...

Máig tabu, máig hallgatnak arról, hogy '44-45 telén lemészároltak, kiirtottak több tízezer magyart a Délvidéken. A borzasztó, hogy még a pontos számot sem ismerjük, ismerhetjük. Az elkövetők jugoszláv partizánok voltak. Nevezik ezt bosszúnak, vérbosszúnak, de több jel arra mutat, hogy tudatos népirtás volt. A partizánok és a hozzájuk csatlakozó jugoszláv csőcselék Tito utasításait követve megpróbálta kiirtani, eltüntetni a jugoszláviai magyar férfi lakosságot, különös tekintettel polgári, értelmiségi elitre. Sajnos ez jórészt sikerült. Ez a népirtás, a kollektív bűnösség bélyege és a kötelező hallgatás nemcsak az áldozatok generációját, de a következő nemzedékeket is megtörte, megsebezte. Mező Gábor új könyve felkavaró, megrázó olvasmány, a szerző elmondása szerint kutatni, megírni is nagyon nehéz volt. Többször feladta, abbahagyta, de végső soron arra a következtetésre jutott, hogy hallgatni nem lehet. A múltat nem lehet elfeledni, nem lehet szőnyeg alá söpörni, a szembenézés elmaradása, a múlt ki nem beszélése és az igazság be nem mutatása valójában a jelen eltorzítása is egyben, nem beszélve arról, hogy a jövő, a jövőkép megint hamis lesz, ha megspóroljuk a tényfeltárást és az ezzel járó küzdelmet. Nem feledhetjük el a Délvidéket sem, azokat a magyarokat, akiknek többségét teljesen ártatlanul gyilkolták meg.