Básnická kniha Poézia pre dvoch Poetry For Two je napísaná po slovensky a anglicky, v dvoch jazykoch, ktorými poetka Ivana Komanická myslí, v ktorých si uvedomuje svoje bytie a v ktorých tvaruje svet okolo seba. Podoba básní je určená konverzačným tónom reálnych a fiktívnych rozhovorov s partnerom a z virtuálnej podstaty reči sa postupne začínajú formovať skutočné udalosti a skutoční ľudia zachytení

Prvý knižný výber z poézie popredného nemeckého básnika Richarda Pietrassa.

Martin Gerboc (1971), významný maliar s celým zástupom aktivít najmä na slovenskej a českej výtvarnej scéne. Doteraz publikované knihy filozofických esejí a textov o súčasnej maľbe: Myslením ku kríze. Nihilizmus je pragmatizmus (1998), Dôverovať unavuje (2001), Kvapky krvi. Štruktúry sadomasochizmu (2005), Maľba ako politický akt neototalizmu! (2006 a 2007), Saatchiho předsíň. Texty o současnosti v

Po rokoch odkladania básničiek do \"šuflíka\" sa významný slovenský pesničkár a textár rozhodol vybrať a predstaviť malý výber zo svojej poézie, ktorú si písal pre potešenie svoje a svojich blízkych. Knihu mu ilustrovala 4-ročná vnučka Kaya rozkošnými farebnými ilustráciami.

Kniha je zbierkou básní, ale zároveň zaplnená reprodukciami obrazov géniov renesancie akými boli Leonardo da Vinci, Michelangelo, Raffael či Tizian. Ale aj obrazov géniov baroka a romantizmu, akými boli David, Rembrandt, Skutecký a Szontágh. Obsahuje básne so širokou škálou tematiky viazanej na osudy človeka. Ale je preniknutá aj filozofickými, gnozeologickými a etickými úvahami autora zbierky o ľudskom

Co udělá tělo, když jím prošlehne ničivý milostný cit? A co udělá, když jím proběhne elektrický výboj při mučení? Zkroutí se do oblouku, který se klene mezi první a jednou z posledních sbírek Bernarda Noëla (1930). Od Výřezů z těla po Sonety smrti vystavuje tělo i slovo krajním situacím, ohledává, zbavuje podstaty. Mezi elektrickými póly jiskří básnická řeč, zařezává se do kůže a její světlo je někdy

Alain Berenboom má vrozený talent psát o věcech vážných zlehka a o věcech lehkých vážně. A to se týká speciálně tohoto, v pořadí už čtvrtého pátrání, jež vede bruselský detektiv Michel Van Loo, tak neobratný, a přitom tolik dojemný. Deset let po válce odhaluje totožnost muže, který se vydává za pražského žida Gutmeyera, jenž měl zahynout v Osvětimi, náhle se však objevil ve švýcarské bance, vybral

Kniha shrnuje básnickou tvorbu Gustava Erharta z let 1968–2014. V první části knihy (I) jsou zařazeny básně publikované v samostatných sbírkách, v druhé části (II) básně z rukopisů a texty publikované mimo samostatné sbírky. Řazení je chronologické.

Childe Harold’s Pilgrimage is a fascinating portrait of 19th-century Europe, disillusioned and ravaged by the revolutionary and Napoleonic wars. The protagonist, whose breathtaking journey echoes Byron’s own life story, plunges into the exciting unknown: the nature of humanity and the transformative effects of travel burst through the pages in four powerful cantos of Spenserian stanzas.

Výbor tvoří nejvýznamnější Bondyho básnické sbírky a lyricko-epické skladby z první poloviny padesátých let (Totální realismus, Trapná poezie, Pražský život, Dagmara aneb Nademocionalita, Für Bondy’s unbekannte Geliebte aneb Nepřeberné bohatství, Velká kniha, Malá kniha a Zbytky eposu), k nimž je na úvod přiřazena raná, doposud oficiálně a v celku nepublikovaná próza 2000. Edičně navazuje na samizdatové

\"Egyetlen ismeret van, a többi csak toldás: Alattad a föld, fölötted az ég, benned a létra.\"

Chcete se ponořit do myšlenek a zastavit na chvíli čas? Dát prostor své fantazii, pochopit chování, emoce, události a situace, které nás ovlivňují celý život, a ještě se dozvědět něco nového ze světa zdraví a krásy? Pak je pro vás tato sbírka básní, kterou právě držíte v rukou, ta pravá. Její verše vás rozpláčou, pobaví, poučí, probudí. Zároveň jsou určitým vzkazem, zpovědí, odhalením, vyznáním, zamyšlením…

Napísať báseň bolo pre mňa kedysi nočné dýchanie. Sedela som na posteli, všetci spali a ja som písala, čo cítim. Mala som dvadsať. Písala som na notový papier, lebo môj milý hral na husle a ja som túžila byť romantickým rytierom a zložiť mu k nohám ódu na lásku, ibaže v notách som sa až tak nevyznala. Odkrývam práve kúsok zo mňa, lebo presne taká je povaha poézie. Odkrývanie, odhaľovanie toho najtajnejšieho

Kniha Sto básní představuje zlatou éru japonské poezie, jak ji v době Heian pěstovala aristokracie u císařského dvora v Kjótu. Jejím jádrem je kompletní překlad sbírky Sto básní od sta básníků (Hjakunin iššu), kterou z tisíců veršů zařazených do tzv. Císařských antologií vybral a uspořádal slavný básník a literární teoretik Fudžiwara no Teika kolem r. 1236. Tato dodnes nejznámější sbírka klasické poezie

Jsou básnické sbírky, které Vás zavedou do cizokrajných zeměpásů, kde nevyslovená dobrodružství zcuchají hrdinčiny tmavé vlasy. A jsou takové, při jejichž četbě máte pocit, jako byste neopustili lehce nepravidelnou, ale o to malebnější náves poklidného městečka. Přičemž oněch dobrodružství můžete na ploše od rohu k rohu zažít úplně stejně jako na toulkách širým světem. A právě taková je nová sbírka

Je třeba zemříti! Žití, jež pýchy plno chce smrti vzdorovat, jí musí podlehnout žár sluncí obrátí ty denní květy v troud, čas záhy rozkotá bublinu povětrnou. Sonety a stance o smrti francouzského barokního básníka Jeana de Sponde (1557-1595), jehož dílo bylo znovu objeveno až po druhé světové válce. Dnes je mnozí pokládají za jeden z nejpozoruhodnějších výkonů francouzského protestantského baroka.

Josef Svatopluk Machar (1864-1942), jeden z iniciátorů České moderny, je považován za předního představitele básnického realismu. Jeho prvotina Confiteor (1887, definitivní vyd. 1889 s názvem Confiteor I) vyvolala po svém vydání podobný skandál jako Máchův Máj nebo Nerudovo Hřbitovní kvítí.

Soubor básnického díla básníka, esejisty a významného kulturního organizátora Ivana M. Jirouse, nositele Ceny Jaroslava Seiferta, vychází již potřetí, tentokrát však rozdělen do dvou svazků a doplněn svazkem třetím, obsahujícím sbírky napsané až po předchozím druhém vydání Magorovy summy. Vůbec poprvé tak vychází Jirousovo básnické dílo v úplnosti.

Jan Gabriel (1949) ve své nové básnické sbírce Nerozvěšené obrazy rozvíjí originální osobní poetiku, již můžeme ve zkratce charakterizovat jako plynulý přechod z uvolněné výrazné metaforiky ke kontemplaci či jedinečné impresi, ale i - možná především - jako postup opačný: významově neuzavřená, v základě spontánní, mnohdy zdánlivě \'neřízená\', leč vždy kultivovaná metaforika(Jen déšť a ruce kudy cestují