Na podzim 2019 bylo z iniciativy Václavy Jandečkové zahájeno páté oficiální vyšetřování smrti Jana Masaryka. Autorka ve své nové knize líčí několikaletou svízelnou cestu za tímto cílem a do jejího středu staví unikátní svědectví kriminalisty Vilibalda Hofmanna. Hofmann coby zkušený detektiv a zpravodajský důstojník byl v osudné ráno 10. března 1948 v roli vyšetřovatele jako jeden z prvních přítomen

Nejkrutější věznice ve stalinském Československu byla v Leopoldově. Dne 2. ledna 1952 se tam odehrál legendární útěk. To, co se nejdřív zdálo nemožné, se rychle proměnilo v jeden z nejnapínavějších a nejsilnějších příběhů, jaké kdy komunistická ČSR zažila. Ze staré pevnosti, postavené kdysi na obranu proti Turkům, uprchla šestice politických vězňů – pět Čechů a jeden americký Slovák –, z nichž hned

Jak utéct ze zadrátovaného „tábora míru“? Přísně střežené hranice komunistického Československa se SRN a s Rakouskem se staly dějištěm tisícovek tragédií, při nichž se odvážlivci pokoušeli uprchnout z „tábora míru a socialismu“ obehnaného ostnatým drátem. Česká stěna smrti a její tvůrce, Jak se muži měnili v žáby, Splynout s kmenem stromu či Slovenský Ikaros – názvy kapitol knihy znějí v současném

Jana Palacha a Oskara Brüsewitze, který je mimo Německo jen málo známý, spojuje podobný osud. Není tomu tak jenom proto, že se Brüsewitz, farář působící v Zeitzu v Německé demokratické republice, na protest proti komunistickému režimu v srpnu roku 1976 upálil, ale i z toho důvodu, že se z něj podobně jako z Palacha stal politický mučedník. Autorka v knize ukazuje, že pojetí Palacha a Brüsewitze v symbolické

Historický atlas obyvatelstva českých zemí je jedním z prvních děl hodnotících prostorové aspekty téměř stoletého vývoje obyvatelstva na dnešním území Česka. V celkem dvanácti kapitolách jsou ve vývojovém srovnání představena rozličná témata jako například migrace, demografická, ekonomická a kulturní struktura, sociální status, kriminalita nebo volby. K zachycení populačního vývoje a jeho prostorové

Aký bol všedný život Bratislavy v rokoch 1939 - 1945? Ako sa znášala každodennosť s nenormálnou dobou v znamení celosvetovej vojnovej kataklizmy, ale aj politického režimu, ktorý sa usiloval odstrániť rasovo prenasledovanú časť obyvateľstva zo života krajiny a ostatných obyvateľov spútať svojou ideológiou a mocou?Na tieto otázky sa pokúša odpovedať kniha Kataríny Hradskej: Život v Bratislave 1939 -

Stovka krátkých kapitol popisuje osudy rodáků, historické události, zajímavé památky i přírodní lokality brdského pohoří. Autory knihy jsou pracovníci muzea v Rožmitále a Strašicích a další brdští badatelé.

Devátý díl série konferenčních sborníků z řady „Korunních zemí“ je zaměřen na zemské stavy a pokusy o kodifikaci jejich vztahu k panovníkovi, který vyvrcholil schválením prvního zemského zákoníku, kodexu šlechtického práva – Vladislavského zřízení zemského – v roce 1500. Právě k vladislavské době, kdy byla moc panovníka omezena a následně v českých zemích oslabena i jeho nepřítomností a kdy si zemské

Zatímco Češi považovali společný stát za de facto stát český, za naplnění představy o české nezávislosti, pro Slováky byl od samého počátku jen jednou z etap na cestě k dosažení samostatnosti. Kniha Jana Rychlíka na příkladu našich nedávných dějin dokazuje, že otázky vztahů mezi národy a národnostmi zůstávají i v Evropě na počátku 21. století aktuální a hodné pozornosti.

Az emberi élet három fontos mérföldköve a születés, a házasságkötés és a halál, ezért mindig izgalmas és időszerű kérdés marad, hogy miként zajlottak ezek az események a múltban. Könyvünk a fenti kérdés megválaszolásához visz közelebb a Kassa város levéltárában fennmaradt több száz 16-17. századi menyegzői, temetési és keresztelési meghívó közreadásásával: beavat minket a szervezés gyakorlati részleteibe,

Druhé pokračovanie knihy \"Horná Súča - Túlačky históriou\" nás zavádza do sveta fascinujúcich príbehov a významných osobností tejto obce. Autor Milan Vrba nám približuje životné príbehy miestnych občanov, ktorí formovali osud Horná Súče počas tohto obdobia. Ich príbehy odhalujú bohatý kolorit minulosti.

Evanjelický cintorín pri Kozej bráne bol založený koncom 18. storočia a nachádza sa uprostred evanjelickej štvrti, ktorú ohraničuje Župné námestie, Suché mýto, Palisády, Kozia a Šulekova ulica. Leží v blízkosti evanjelických kostolov, bývalého evanjelického lýcea a nemocnice.

Sedmnáctý díl Toulek českou minulostí se v první části věnuje historii pražské německy a hebrejsky psané literatury. Přibližuje příběhy pražských autorů, kteří dosáhli proslulosti skutečně světové, zejména Franze Kafky, Rainera Marii Rilka, Egona Ervina Kische či Gustava Meyrinka.

U některých zločinů může dopadení pachatele trvat několik let, někdy mohou dokonce pachatelé zůstat nepotrestaní i přesto, že je zločin objasněn. Kvůli promlčecí lhůtě si tak vrazi mohou často po letech oddechnout a přestat se ohlížet přes rameno.

Kniha přibližuje výjimečný a dosud neznámý případ z dějin třetího odboje. Vznikl na základě kritického studia archiválií a vzpomínek pamětníků.

V druhém díle knihy S odvahou v srdcích nabízí autor Zbyněk M. Duda čtenářům životní příběhy nejvýznamnějších představitelů české politiky a vojenství 20. století. Řada z nich prožila mnoho let na výsluní, ale také desítky let v absolutní temnotě a zapomnění.

Reedice prvního úplného, kritického a komentovaného vydání knihy Julia Fučíka, díla historika Františka Janáčka, který ve svých komentářích zhodnotil své mnohaleté podrobné studium českého domácího odboje za druhé světové války. Reedici k vydání přehlédl, doplnil a aktualizoval literární historik Pavel Janáček.

Obsah: Pozdrav čitateľovi, Detstvo - Dorast, Základná vojenská služba (Odchod do Ruska, Odesa), Stretunutie so šelmou, Vstup do Československého armádneho zboru, Koniec vojny, V civile

První část knihy obsahuje historickou studii, která je věnována zachycení kategorie cti v obecných normách moravského a českého zemského práva, druhá je tvořena kritickou edicí rokové knihy moravského zemského hejtmana Václava z Ludanic z let 1541–1556, kam byly mj. zapisovány spory vedené kvůli nářku cti.

Zápas o Bratislavský hrad je autentický dokument o zápase s mocou, ktorý v päťdesiatych rokoch vyústil do zatknutia a uväznenia Alfreda Piffla. Denník 1948 – 1972 zachytáva obdobie, keď Alfred Piffl pracoval na plánoch obnovy a rekonštrukcie Bratislavského hradu, podieľal sa na rekonštrukcii hradu Devín, viedol archeologické vykopávky, robil výskum bratislavského Podhradia, rímskych nálezov v Stupave