Soubor čtrnácti prozaických textů autora publikujícího pod pseudonymem Pavel Drozd Za devatero větami nese podtitul \"postmoderní pohádky\", ačkoli samotné texty je nesnadné žánrově klasifikovat. Nejsou to klasické povídky či novely, nejedná se však an i o rozplizlé postmoderní variace a hry na předem daná témata. Autor si od tzv. postmoderny udržuje náležitý odstup a vnímá ji s mírně ironickou nadsázkou.

Šarlota je pražská žena, která chce být opečovávaná, rozmazlovaná a samozřejmě milovaná. Řehoř je horal, jenž má svou představu o životě v přírodě na horské boudě, kam „jezdí lidi“. K chodu takového zařízení je potřeba personál a k němu pevné nervy. Řehoř chce být také opečováván, milován a samozřejmě obdivován. Šarlota si píše deník… Kniha Můj přítel deníček a sklenička je odpočinkovou satirickou

Soubor sloupků, který držíte v ruce, představuje creme de la creme mého dlouholetého pravidelného oslovování čtenářů. Za dobu svého šéfredaktorování v Reflexu (1995 až 2008) jsem týden co týden v editorialech adresoval světu své poznámky na jeho okraj a snažil jsem se ho vnímat v celé šíři a pestrosti. Své názory jsem tam pod titulkem Osmý den zveřejňoval i poté, co jsem redakci opustil. Na svém novém

Dobra pracuje pro úspěšnou talk show a je zvyklá plnit příkazy i očekávání. Má přítele, kterého jiní obdivují. Má nesnesitelnou šéfovou, pro niž je ale nepostradatelná. Nepříjemné myšlenky zahání vínem. Navenek je milá. Poslušná. Tuší, že ji ostatní zneužívají, ale odmítá si to přiznat – protože tak se dá pohodlně žít. Anebo se jednou konečně probudí a začne se bránit. Naučí se používat zlo. Zkusí

Román úspěšného spisovatele Petra Rittera Wirth versus stát, jehož hlavní postavou je advokát, který se už více než čtrnáct let u soudu marně domáhá vyřízení restituce po svých předcích, z nichž téměř všichni zahynuli v koncentračním táboře, ukazuje na pr

Příběhy zachráněných psů ze spolku pro opuštěná a týraná zvířata Dočasky De De psané s notnou dávkou ironie a humoru pohledem jejich dočaskářky Olgy. Dočaskář – to je uklízeč a analytik vyprazdňování někoho jiného, vypravěč věty „všechno už bude dobrý,“ pravidelný řidič na veterinu a ten, kdo to auto potom uklidí. Nosič, krmič, sdíleč postele, domova a vlastních nervů. Naklepávač polštářků po kastraci,

Místo, které si chcete přečíst. Hranice rozorané mezi poli i lidmi. Hospoda, malá prodejna, zabíjačky. Nevěra a jeden nezdařený pohřeb. Babka s dědkem srostlí jak dva stromy. Život spjatý s půdou, zvířaty a hospodařením. To všechno je Dědina, příběh jedné současné vesnice vyprávěný očima jejích obyvatel. Josef se marně trápí, proč jeho syn Zbyňa odmítá převzít hospodářství, když je potřeba toho tolik

Jó, on si žije ve Francii! Slýchají často Češi žijící ve Francii. Ale co se za tímto výkřikem skrývá? Opravdu jim v zemi vína a sýrů létají pochutiny samy do pusy? Nebo se musí jakožto cizinci snažit dvakrát tolik? Jak se jim hledá práce? Jak snášejí Francouze? A co se jim vlastně na tom žít mimo domov tolik líbí? Odpovědi na tyto otázky se vydala hledat Magdalena Rejžková žijící v Marseille během

V hrůzné realitě terezínské pevnosti žily a vyrůstaly děti ve stínu smrti, k níž často zbýval jen krátce vyměřený čas. Ale děti, i ty dospívající, obývají svůj vlastní svět, kam jenom obtížně a mnohdy málo srozumitelně proniká skutečnost dospělých a jehož běh se vymyká nesmlouvavým zákonům fyzikálního času. J. R. Pickovi se podařilo z vlastních vzpomínek nejen vykřesat a zpřítomnit obraz dychtivé,

Když piješ… stávaj se ti různý věci. Někdy jejich sled vnímáš jen jako rychlý prolistování stránkama, jako sekvence několika za sebou jdoucích obrázků, ze kterejch se ti složí celej příběh. Někdy se zase zastavíš u jedný scény a přemýšlíš, jestli je čas obrátit list. Když piješ, bývá to někdy hořký, někdy něžný, někdy úsměvný, taky upřímný, krutý, nečekaný, plánovaný, dobrý i zlý. Otevři tenhle flipbook

Dominik opatrně sbírá sníh do sáčku, aby v mrazáku uchoval jeho přítomnost. Jenže ta je stejně prchavá jako život špinavého kluka, kterého Dominik vídá jako zjevení každou noc u postele. Pokoj, v němž si ve 20. letech paní Pumprlová psala deník, i trosky starých budov, na něž si pamatují jen obyvatelé budějovického lágru, ožívají. Tři časové linie, tři generace a i osudy mnoha lidí, se kterými si pohrála

Román Pavly Horákové nabízí pozoruhodný dialog dvou vyprávěcích hlasů, které dělí více než sto let: z naší přítomnosti se ozývá učitelka Anežka, která se snaží vyznat ve vlastních zmatcích i ve zmatené době, a přitom přemýšlí nad rukopisnými paměťmi moravské venkovanky Kateřiny, svérázné, sebevědomé ženy, která nedostatek formálního vzdělání vynahrazuje vrozenou bystrostí a vnímavostí. Mezi mnoha tématy,

Tonoucího z vltavské tragédie května 1898 – výbuchu parníku František Josef I. – vyloví náhodný vorař z Kampy. Zachráněný se sblíží s vorařovou ženou, které se za čas narodí chlapec, jemuž alimenty otce, zámožného měšťana, později pomohou k výlučnému postavení mezi vrstevníky. Už mu však není dáno si ho udržet a osud mu předepíše roli jinou – roli příživníka, s níž je nucen se vyrovnat. Díky ní se

Autor ve své knize uvádí své zážitky a zkušenosti získané během padesáti let své aktivní myslivecké i lesnické činnosti. Většina popisovaných příhod a zážitků se odehrála v blízkosti Hory Sv. Šebestiána a jejího okolí. Díky kontaktům se spolužáky měl možnost lovit nejen na různých místech naší republiky, ale i ve Švýcarsku, které si zamiloval.

Román o šikaně a neschopnosti postavit se tyranům Všechno to byla jen hra a přiznaná póza: zhudebňování hororové tematiky, stylizování se do rolí násilníků a vrahů, nošení děsivých masek na pódiu. Dokud Ripper nevzal do ruky skutečnou zbraň a nezměnil falešné pozérství v realitu. Pod povrchem to totiž už dávno vřelo. Kdo je Ripper? Mladý kluk, který má holku, budoucnost a dobře fungující kapelu. Jenže

Tři povídky z pera Vlasty Pittnerové mají společné téma. Vlasta Pittnerová, jedna z nejčtenějších autorek Vysočiny, ve svých povídkách ukazuje na osudech lidí šťastný i nešťastný život na venkově i malém městě. Její povídky z přelomu 19. a 20. století se z povahového hlediska hrdinů moc neliší od dnešní doby.

Kniha vypráví o ženě, psycholožce terapeutce, která se během své meditace setkala s Duchem jednoho svého života, velice pestrého a dobrodružného života, kdy si dovolila žít naprosto tak, jak chtěla. A tento velmi svobodomyslný duch ji nyní vstoupil do současného života, aby si uvědomila svoji strnulost i zaseknutí se v pravidlech a morálních zásadách, bez kterých si už svůj život nedokázala představit,

Zemři se mnou. Tři prostá slova, která někomu mohou znít jako výzva, jinému jako prosba. Pod nimi se skrývá mobilní aplikace s přinejmenším znepokojujícím údělem pomáhá sebevrahům ve chvílích, kdy se loučí se životem. Není známo, jak vznikla, ani kdo je jejím autorem. Přesto stále existuje a kdokoli chce, snadno k ní získá přístup. Ed, Salma, Richard, Ray a David se nikdy nesetkali. Zatímco Eda trápí

Kde končí svoboda slova, co je pravda a lež, jak se dá neúspěšné pátrání obrátit v cenzuru a pomluva v ničivou zbraň? Šéfa nejznámějšího televizního investigativního pořadu, kterého roky nemohli zničit politici, nakonec za pár dnů zničí kolegyně. Všechno, co jste chtěli vědět o zákulisí boje o politický vliv v televizi, ale báli jste se zeptat. Významný český novinář a tvář pořadu Reportéři ČT Marek

Kocovina je třetí díl románové trilogie Žižkaperk Blues. Děj románu začíná v roce 1989 během Palachova týdne, v \"roce plném zázraků\" padají okolní komunistické režimy a konečně začíná Sametová revoluce, hlavní hrdina žije na pražském Žižkově a pochází z rodiny tvrdě postižené komunistickými represemi, aktivně se účastní dějinných událostí a s nadějí očekává změny související s blížícím se pádem komunistického