Kniha filozofie je první ze série přehledových oborových publikací, určených pro nejširší veřejnost od úplných začátečníků až po pokročilé studenty a odborníky. Provází nás vývojem filozofie od počátků až do současné doby a v chronologickém řazení seznamuje s nejvýznačnějšími filozofy a jejich teoriemi. Kniha zaujme i svou moderní grafickou úpravou.

„Prof. Ján Letz pokracuje v tomto diele v plnení svojho ambiciózneho projektu: Sprístupnit slovenskému citatelovi krestanskú filozofiu 20. storocia, podrobit ju analýze a hodnoteniu najmä z hladiska jej perspektívy pre 21. storocie. V jeho predchádzajúcich troch zväzkoch nazvaných spolocným názvom Krestanská filozofia 20. storocia a jej perspektívy, publikovaných postupne v rokoch 2006, 2008 a 2009,

Méně známá a do češtiny dosud nepřeložená kniha Martina Bubera vznikala v době druhé světové války. Autor v ní vychází z předpokladu hluboké společenské krize, které lze čelit pouze důsledným promýšlením kořenů naší civilizace. Vlastním námětem jsou rozličné reformní pokusy 19. století, jež reagovaly na dějinném důsledky Francouzské revoluce. Buber zasvěceně podává charakteristiky Saint-Simona, Owena

Edita Steinová - Terézia Benedikta z Kríža (1891 - 1942) - bola nemecko-židovská katolícka filozofka, mystička, mučeníčka. V roku 1912 sa stala žiačkou Edmunda Husserla na univerzite v Göttingene, neskôr pôsobila ako jeho asistentka na univerzite vo Freiburgu. Ako žene jej neumožnili habilitovať sa u Husserla ani na iných univerzitách vo vtedajšom Nemecku. Pri práci na preklade spisu Tomáša Akvinského

Rémi Brague nás přivádí k odmítnutí představy, podle níž moderní člověk žijící v post-metafyzické době, která je kulturním dědictvím osvícenství, metafyziku nepotřebuje. Snaží se ukázat, že metafyzika není vágní nadstavbou spočívající na jediném skutečném základu, dostupném ve formě vědami poznávané reality, nýbrž je nezbytná pro to, aby člověk pokládal život za dobro a chtěl ho nejen žít, ale také

Popredný francúzsky indológ a znalec indického myslenia François Chenet, ktorý je autorom knihy Indická filozofia, vedie jedinú katedru komparatívnej filozofie vo Francúzsku (na univerzite Sorbonna). Jeho kniha je napísaná veľmi hutným jazykom s dôrazom na sprostredkovanie čo najväčšieho množstva informácií o vývoji a charaktere rôznych filozofií, ktoré sa zrodili na indickom subkontinente, na pomerne

Kritická studie zabývající se problémem dějin a jejich smyslu. Druhé opravené vydání.

Whitehead presented these three lectures at Princeton University in 1929. Although 85 years have passed, his central thesis and his analysis remain remarkably current. The scientific materialism that Whitehead opposed with such vigor continues to dominate in academic circles, and even now those who question that worldview are often accused of being anti-scientific.

V předkládané knize se autor částečně vrací k historické matérii. Usiluje zde o všeobecně srozumitelnou a přehlednou rekonstrukci Hegelovy filosofie náboženství, kterou současně zasazuje do širšího kontextu jeho filosofické soustavy. Tato interpretační práce je ovšem pouze přípravou k provedení vlastního záměru publikace, jímž je soustavné srovnání Hegelova chápání křesťanství s naukou křesťanské orthodoxie.

Kniha profesora Petra Vopěnky Hádání v hospodě je mimořádně zdařilým příkladem živého neakademického filosofování. Rámec „totalitní hospody“ autorovi posloužil nejen jako připomínka života doby minulé, ale i jako východisko k vyjádření řady originálních a hlubokých myšlenek určených pro naši současnost. Neobyčejně podnětné, živě psané a myšlenkově dramatické dialogy tak potěší každého, kdo dokáže prožít

Denně stojíme před množstvím pro náš život méně nebo více důležitých rozhodnutí. Vždy bychom se ale chtěli rozhodnout správně. Co to ale vlastně je správné rozhodnutí? Křesťané věří, že rozhodování není záležitost pouhého rozumu, zároveň bychom se však neměli nechat vláčet emocemi či se spoléhat jen na intuici. Udělat správné rozhodnutí v křesťanském pojetí vyžaduje tzv. rozlišování, tedy pozorné vnímání

Gilbert Keith Chesterton (1874–1936) katolikus angol író, költő és filozófus. Számtalan novellát, színdarabot, esszét írt. Az angol humor és irónia egyik legjobb képviselője. London behódol az iszlámnak, a sör és a whisky európai fővárosában betiltják az alkoholt, a kocsmának szökevényként kell menekülnie, hogy életben maradhasson. A XX. század elején ez abszurd lázálomnak tűnhetett. Chesterton fantasztikus

VAJON ELKERÜLHETŐ LETT VOLNA A DÓZSA-FÉLE PARASZTFELKELÉS? VAN-E ÖSSZEFÜGGÉS A MADARAK RÖPTE ÉS AZ EMBEREK MOZGÁSA KÖZÖTT? MENNYIRE KISZÁMÍTHATÓ AZ EMBERI VISELKEDÉS? MEGJÓSOLHATÓ-E TUDOMÁNYOS MÓDSZEREKKEL A JÖVŐ? Ezekre a kérdésekre is keresi a választ Barabási Albert-László, a hálózatok tudományának világhírű kutatója. Napjaink digitális eszközei hatalmas kutatólaboratóriummá változtatták a világot.

Morální charakter (éthos) je velmi starý koncept, jehož filozofické kontury, stejně jako jeho propojení s dovršením lidského života, nacházíme v antice. Patrně i dílem šťastné náhody je s tímto konceptem spojován v první řadě Aristotelés, žák Platóna, a jeho etické spisy. Autor knihy vychází z přesvědčení, že toto etické učení je opomíjeným klenotem naší civilizace, a všímá si současných interdisciplinárních

Kniha ve svých třech částech prezentuje současný kontext debaty mezi judaistickými mysliteli a křesťany o postavě Ježíše z Nazareta, historii prvních staletí, kde se objevují různé proudy židokřesťanství, a následně pojednává o problematice mesiánských židů, s nimiž je autor řadu let v příímém osobním kontaktu. V české odborné literatuře se jedná o téma naprosto nové.

Kniha oboznamuje so životom a dielom Dióna Chrysostoma (Zlatoústeho). Dión bol predstaviteľom tzv. \'druhej\' sofistiky, hnutia nájomných rétorikov, učiteľov a potulných filozofov.

Hutný soubor aforismů Radostná věda patří k Nietzschovým stěžejním dílům. Původně zamýšlel napsat pokračování předcházejících Ranních červánků (1881), během práce se však jeho koncepce natolik proměnila, že aforismy uveřejnil jako novou knihu, jež se stala pomyslným „středem“ jeho tvorby.

Na Modrovousově hradě je rozsahem nepříliš dlouhý, myšlenkově ovšem nesmírně hutný a po jazykové i argumentační stránce strhující esej, jímž se George Steiner zařadil mezi přední filozofy kultury své doby. Tematicky navazuje na studii T. S. Eliota z roku 1948, jež zkoumá podstatu kultury a její postavení v západní společnosti.

Práca T.S. Kuhna, jedného z najvplyvnejšiích mysliteľov druhej polovice 20. storočia, v ktorej vypustil do sveta slovo paradigma, sa stala sama paradigmatickým dielom, vzorom pre ďalšiu prácu o autorite, dejinách a filozofii vedy.

Druhá scholastika je dnes považována za samostatný kulturně-dějinný fenomén, který je třeba studovat s nemenší intenzitou než antickou nebo středověkou filosofii. Čtenáři předkládaná publikace představuje v česko-slovenském kulturním prostoru první monografické zpracování základních metafyzických otázek jednoho z hlavních představitelů této epochy, španělského teologa, filozofa a právníka Františka