Jan Skácel vystudoval reálné gymnázium v Břeclavi. Za války byl totálně nasazen na stavbách silnic v Rakousku. Od roku 1948 pracoval jako redaktor brněnské Rovnosti. V roce 1953 nastoupil do literární šéfredaktorem kulturní revue Host do domu a ROK. Po zániku Hosta nesměl publikovat, jeho dílo vycházelo v samizdatu a exilu. Až v 80. letech spolupracoval s divadlem, např. jeho přebásnění Sofoklova Oidipa

Krása života je v tom, že se okolo nás neustále něco děje, ať už jsou to věci milé, anebo nemilé. Tato sbírka básní pojednává právě o běžných věcech v životě, ať už je to láska, která nás naplňuje, či láska, která se ztrácí, a přichází rozchod. I to je potom jeden z důvodů, proč člověk navštěvuje všelijaké bary v domnění, že přítel alkohol na okamžik pomůže. Časem přijdete na jiné myšlenky a jak se

Básnická prvotina devatenáctiletého autora, který se jasně vymezuje vůči příslušníkům zdegenerované facebookové generace a s básnickou domýšlivostí a sebeironickou nadřazeností si pohrává s různými tématy i náladami, které kroutí a láme do břitkých i teskných veršů.

Ve francouzském šarmu a italské rozpustilosti se odehrává děj druhého dílu Bobulí, úspěšné komedie z vinařského prostředí. Taková je i kniha, v níž se opět setkáme se známými rošťáky. První prchá z dosahu hoteliérského páru, jemuž přivedl dceru Marii takř

Hořká slova z hořké dobyTrojici stěžejních básnických sbírek Utkvělé černé ikony (1965), Stránky z deníku (1968) a Samosoud (1968), v nichž Jan Zábrana surově sugestivním výrazem vystihl pocity nejistoty a marnosti v poúnorové době, rozšiřuje nedokončený soubor „samomluv“ Zeď vzpomínek z let 1969—1971, úsečně shrnující básníkova intimní, tvůrčí i politická traumata. Prvky autobiografičnosti, útržkovitost,

Básnická sbírka Příběhy přináší vedle retrospektivních, osobně laděných básní i texty-osobní dramata zpodobená třeba do vulkanických zemských pochodů (Zrození sopky). Některé z nich ční jako obranný val proti danosti osudu a statičnosti společenských rolí, jinde se syrovost příběhu překlápí v humornou nadsázku a (sebe)ironii. Přitom napříč celkem jdou témata cesty, citových vazeb, společenských předsudků

Pavel Čech je malíř. A hasič. A Indián. A kromě toho taky spisovatel, táta a ještě spoustu dalšího. Ale právě to, že je malíř, je pro tuhle knížku důležité. Jeho obrazy jsou okna do jiných světů, které je radost prozkoumávat. Tak nějak mi přišlo líto, že některé ty obrazy, které toho tolik říkají, zůstanou u malíře v ateliéru a případně u někoho doma na zdi. A vzpomněl jsem si na Františka Hrubína

Známá plzeňská malířka a ilustrátorka se v roce 2018 dožívá významného jubilea, u této příležitosti vychází její sbírka veršů. Doplňují ji – jak jinak – autorčiny ilustrace.

Hrst legrace, snítku hravosti, na špičku nože nevázaného dryáčnictví a tři kapky fantazie na barvu, a aby byla kůrčička křupavá, jak se patří. Skvělí kuchaři, vinaři nebo sládkové — jsou umělci. Nemalují obrazy, nekomponují hudbu, nehrají divadlo — ale vlastně tak trochu ano. Jejich díla totiž nevznikají jen díky dokonalým technologiím a přesně dodržovaným recepturám. Příroda, půda, klima, plodiny

Za Janem Palachem trochu v pozornosti veřejnosti zaostává Jan Zajíc, který skonal stejnou smrtí jen o měsíc později. A právě o něm tato kniha je, respektive je jeho dílem. Protože co vypovídá o člověku více než to, co sám napsal? Tato krátká publikace odhaluje Zajícovo zaujetí poezií. Kdyby jeho život neskončil předčasně, dost možná, že bychom dnes znali jméno Jan Zajíc jako něco zcela jiného. Mohl

Po výboru z lyrické tvorby Jaroslava Vrchlického (1853–1912) představené svazkem Intimní lyrika (2000) přináší Česká knižnice i soubor spisovatelových nejvýznamnějších epických prací. Mladistvé a provokativní Epické básně (1876), z nichž zejména závěrečná Satanela byla přijata jako nápaditá kritika zplanělé dobové romantiky, a soubor Mýty I (1879), který je dodnes působivý nepateticky střídmým a zlidšťujícím

Leden se šklebil jak Lenin, právě jsme směřovali do podzemí, odkud je nejlepší výhled do kraje, když se přišlo na to, že život je nesmysl, a basta, museli jsme si o tom vážně promluvit, museli jsme se s tím naučit žít a pracovat, psaní ovšem v nesmyslnosti překonává všechno, psaní zkrátka a dobře korunuje vola, už neandrtálcům to bylo jasné, neandrtálci zkrátka spálili všechny knihy v dělohách svých

Básnická sbírka.

Kytice je nejproslulejším dílem českého spisovatele a básníka Karla Jaromíra Erbena. Poprvé byla vydána v roce 1853 pod nezkráceným názvem Kytice z pověstí národních. Pozoruhodná sbírka třinácti skladeb inspirovaných lidovou slovesností poukazuje na hodnotu mezilidských vztahů. Erben v ní věnuje velkou pozornost ženám, povětšinou matkám, neboť podle jeho názoru je nejzákladnějším lidským vztahem pouto

Luisa Ziková nenáviděla muže pro jejich mužství a ženy pro jejich ženskost. V její poezii najdeme osamění i převažující vědomí blízkosti smrti. Svět a motivy města vidíme často spojené s deziluzí, ironizuje maloměšťáctví i mondénnost uměleckého i pseudouměleckého světa. To vše pak doplňuje nepříliš jistým hledáním smyslu života, s čímž se váží i nezbytné propriety dobové: neurastenie, deprese, melancholie,

Autor Ján Marton žije a pôsobí vo Svite. Debutoval zbierkou Život nie je pes, je to suka (2009). Veršami vo svojej druhej zbierke Eskimák na korze (2010) potvrdil, že je obdivovateľom celoživotného diela Charlesa Bukowskeho. Vo svojej tretej zbierke Blues pre masy kladie dôraz na „momentálny pocit“ a „silu podvedomia“. Nadovšetko miluje svoju rodinu, zbožňuje futbal a keď ho stretnete pri malom pive,

Tato sbírka je autorčinou knižní prvotinou. Lyrika básní je zasazena do souboru fotografií, které dokreslují pocity ze čtení veršů, v některých básních naopak jakoby vyprávěla příběh na fotografiích zachycený. Spojení poezie a fotografií dělá z této sbírky jedinečnou knížku pro volné chvíle, odpočinek, ale i pro chvíle přemýšlení o životě.

Máte chuť na dobrou kávu, ale nevíte, kterou si vybrat a jak ji správně uvařit? Toužíte se zdokonalit ve znalosti nejznámějších kávových odrůd Afriky, Asie, Ameriky a Oceánie? Chcete se dozvědět, jak efektivně použít ruční kafemlýnek? Potom je Kafegr afie, příručka pro milovníky kávy, určená právě vám! Ondřej Zajac, který kouzlu kávy zcela propadl při studiích na Balkáně, seznamuje čtenáře s historií

Texty a básně sepsané emocemi, které se dohromady spojují v šílený vír pocitů. Kniha popisuje myšlenky studentů, kteří se (tak jako každý náctiletý) pořádně nevyznají v tom, co se s nimi děje, a snaží se to zprostředkovat slovy a rýmy. Prožívají situace, které prožívá každý, ale také situace, které prožívá tak drobná menšina, že se o nich ani nemluví. Autorky knihy NAKED o nich ale mluví.

Nová básnická sbírka Jana Buriana přináší v šesti oddílech (Předjaří, České myšlenky, Zkrouceniny, Můj les, Honza a Jenda, Tenistovy sny) básně, v nichž poznáváme jejich autora tak, jak ho dobře známe (nápaditého, hravého, vtipného), současně ale vidíme i to, jak zde posunul svůj výraz ke stručnosti a k drobnějšímu pointovanému veršovému útvaru. Je to ten nejlepší Burian z dřívější doby, ale současně