Súborné vydanie básní poprednej slovenskej poetky, ktorá ako 50-ročná zomrela koncom r. 2008. \"Viera Prokešová je citovo ústretová, vnímavá k sebe i k okolitému svetu. Jej postoj ku skutočnosti sa vyznačuje prijímaním vecí v ich plynutí, je otvorená evidovaniu zmien, príchodov a odchodov, pričom stále podvedome a akoby v podtexte hľadala odpovede na otázky, čo životné zmeny prinášajú. Jej poézia je

Do distribučnej siete spoločnosti IKAR, a.s. prichádza ďalší knižný titul Antona Diváckého pod názvom „Hořké balady a zápisky o poznání světa“. Aj keď sa autor, ktorý svoje detstvo prežil na Orave, primárne venuje umeleckej fotografii a voľnej tvorbe a svoje publikácie „ilustruje“ slovom, tentoraz je tomu naopak a textová časť je v knihe privilegovaná a ilustrovaná fotografickou vetou pod názvom „Politika“

Dvousvazkové souborné kritické vydání básnických sbírek. První obsahuje prvních deset sbírek, počínaje Refrigeriem (1947) a konče Sedmi písněmi (1976), celkem 293 básní. Druhý svazek obsahuje dalších třináct sbírek, od Malých hór (1977) po Malé hóry (II) (1995), celkem 253 básní. Sbírky jsou řazeny podle roku prvního vydání. Oddíl Dodatky na konci druhého svazku (od s. 851) přináší výběr z knižně nepublikovaných

Jedním z klíčových témat nové sbírky Petra Hrušky je ocitání. Ti, kdo v jeho básních žijí, se neustále ocitají v nečekaných situacích a na rozmanitých místech v jakémsi typicky hruškovském neklidu, náhle zbaveni vědomí stability. Svět se s nimi kymácí jako na lodi, což je opakovaný motiv jeho básní, které v této sbírce častěji než dřív překračují práh domova. Ono ocitání však skrývá i řadu dalších

Ucházející verše. Sbírka brněnského lékaře specializujícího se na léčbu bolesti.

Puršlova kniha je sbírkou zenově všedních záznamů básníkovy sebeironicky důvtipné účasti na nenadálých setkáních s tématy radosti, bolesti a touhy. Ladislav Puršl (nar. 1976 v Roudnici nad Labem) absolvoval obor Sociální a pastorační práce na ETF UK, pracuje jako správce depozitáře v Národní galerii, redaktor a editor. Publikuje časopisecky (Revolver Revue, Host, Souvislosti, Weles, Listy aj.), knižně

Výbor z básnického díla unitářky Marie Mildorfové, který odráží její niterný vztah k Bohu a životní snahu o osobní růst a rozvoj na duchovní cestě. Za života autorky vycházely její verše pravidelně v unitářském časopise Cesty a cíle (později Cesty světla), a to až do jeho nuceného zastavení v roce 1951. Po revoluci v roce 1989 byla většina jejích dostupných textů péčí Pražské obce unitářů vydána jako

Básnická sbírka inspirovaná Dalmácií, na březích dalmatských sepsaná. Voda a slunce, které vždy byly a budou dobrými léčivými prostředky, tvoří tu své divy. Vliv mořských a slunny´ch lázní jest skutečně blahodárný a má zázračné účinky. Lidé znavení neb churaví, po odpočinku a zotavení toužící, naleznou zde žádaného osvěžení, rozrušené a oslabené nervy z přepracování se tu utiší, mysl se uklidní, zemdlený

O předchozí autorově sbírce Básník Trýzeň Kat napsal ve svém nominačním hlase pro anketu Lidových novin Kniha roku přední polský novinář Mariusz Szczygiel: \"Metafyzika a duchovnost, jež jsem po smrti Ladislava Klímy nečekal.\" V Hostiích pekla autor tuto polohu prohlubuje a svou metafyzickou cestu jako básník potvrzuje. Alexej Mikulášek ve svém doslovu napsal: \"Svět tu vystupuje jako pole pro vládu

Kniha Vysoká hra mýtus nenávratného, jejímiž editory jsou Jakub Hlaváček a Miloslav Topinka, navazuje na předchozí kompletní knižní vydání všech čtyř čísel časopisu Le Grand Jeu / Vysoká hra v českém překladu (Malvern, 2017). Zahrnuje texty Rogera Gilbert-Lecomta, Reného Daumala a Rollanda de Renéville, účastníků skupiny Vysoká hra, jež nebyly publikovány ve stejnojmenné revue, texty věnované jednomu

Sbírka Kroje se záměrně hlásí k prozaickému stylu poezie. Jednotlivé básně postupují až téměř v chronologickém sledu. Verše vtahují čtenáře do nitra rodiny či rodin na pozadí dost možná osudových chvil minulého století, anebo se jedná pouze o obyčejné životy několika jednotlivců, zdánlivé vzpomínky a autorčinu imaginaci.

Nová básnická sbírka Sylvy Fischerové není knihou na jedno přečtení. A není ani další položkou v řadě titulů s názvem „Básníci na cestách“, jak by se mohlo zdát z jejího názvu. Jedná se o sumu životní i básnické zkušenosti, čteme tu zřetelný osobní místopis, ve kterém se konkrétní místa jeví jako průměty dějin a jejich událostí (i pastí). Také zde hrají podstatnou roli lidé autorce nejbližší — zejména

Výber z poetickej tvorby Bronislavy Volkovej (nar. 1946 v Děčíne) je ukážkou potenciálu slova, ktoré dokáže byť tvrdé, jasné aj ostré ako žula, ale aj jemné, mäkké a všeobjímajúce ako voda. V autorkinom rukopise zaujme hravosť formy i jazyka a ľahkosť, s akou dokáže previazať jednotlivé metafory do básnického celku. Výsledné obrazy predstavujú galériu umeleckých koláží, zatiší, miestami v surrealistickom

Sto let od vzniku Einsteinovy obecné teorie relativity evokuje nová básnická sbírka Václava Daňka. Stance pro Einsteina jsou autorovým rozhovorem s velkým myslitelem, směřují k němu a jeho myšlenkám, současně mají však velký zobecňující přesah - Daněk v nich vyslovuje vedle díků a obdivu i pochybnosti a úzkosti současného člověka. Sledujeme autorovu formální virtuozitu, hltáme verše, současně jsme

Pozoruhodný výběr a nádherné překlady skvostů francouzské lidové poezie, která se skrývá v šansonech většinou neznámých autorů, rozhodně nesmí chybět v knihovně milovníků francouzské literatury. Některé jen málo známé písně, stejně jako písně, které můžeme slyšet zpívat i dnes nejen ve Francii, nás provázejí událostmi francouzské historie, životem a cítěním někdejšího francouzského venkova, ale jsou

Ptá se čtenář na pokrok učiněný od první sbírky? Pokrok, zrovna teď vyhřívá se ve výloze obchůdku s rozbitými psacími stroji. Malström věčného návratu víří ulicí prach a uschlé listí. Komíhavě tušené slunce. Vidíš ten mrak? To není mrak. Není to nafouklé břicho ani pouťový balónek. Vytrvalý vichr vzdouvá kyprostí škrobených nebes, nese ostrov, podobenství o společné lodi. Teď nějaká bouře. Dovnitř

Může to potkat i vás. Smutek. Nemoc. Beznaděj. Každý prožívá své pocity jinak a odpustit sobě i jiným v těžkých chvílích není snadné. Melancholická sbírka básní popisuje boj se sebou samým, bolest, ale i naději na lepší zítřky. Kniha je především o frustraci životem s depresemi. Snaží se zachytit jak výšky a pády, tak i prostor mezi nimi, kdy vše splývá dohromady v mlze. Jak se s tím vyrovnat? Stojí

V tomto svém nejnovějším románu vyvolává vypravěčka, čím dál víc splývající s autorkou, své blízké z podsvětí a zapomnění - v příbězích vyprávěných se soucitem, něhou, porozuměním. Ocitáme se v ulicích Vinohrad i Starého Města, na Olšanském hřbitově, v jehož blízkosti stojí dům autorčina dětství, dále v domě na náměstí Jiřího z Poděbrad i v pokoji, kde píše. Vyvolávání však není pouze vyprávěním, ale

Dárková fotografická publikace, která spojuje vynikající a často lehce erotické fotografie Jana Šroubka s verši Jana Velíška. Předmluvu ke knize napsal Jiří Suchý.

Slova, která klamou tělem Když básník vydá svou třetí sbírku, zdá se, že to s poezií myslí vážně. Že jinak svůj neklid utišit nedovede, stejně jako se nedovede zbavit pochybností o poctivosti své výpovědi při vědomí individuálních i objektivních hranic jazyka. A jakými stezkami své pomyslné krajiny vykračuje? Těmi, na nichž — nietzscheovsky řečeno — jsou nám „slova v cestě“. Slova, která unikají nespolehlivé