Institut Václava Klause se centrálním tématem naší doby tématem Covidu a jím vyvolanými plošnými restriktivními, karanténními opatřeními zabývá nepřetržitě od okamžiku příchodu epidemie do naší země, tedy od počátku roku 2020. Již v dubnu 2020 IVK vydal knihu Karanténa, v srpnu následoval sborník ekonomických textů Ekonomické aspekty koronakrize a v závěru roku publikoval Václav Klaus knihu Karanténa

V tejto knihe sa zišlo viac ako štyridsať autoriek a autorov, ale mohlo ich byť aj štyristo, čo s vydavateľstvom tak či onak spolupracovali. Je to poklona vydavateľstvo Kalligram a jeho zakladateľovi Lászlóvi Szigetimu.

Etablovaná autorka sociálno-kritických próz zo súčasnosti v najnovšej knižke ponúka pohľad na život jedného zo sídlisk v bratislavskom Ružinove, kde dochádza k zániku malej predajne, neschopnej obstáť v konkurenčnom zápase s expanziou supermarketov. Túto tému, dnes už bežný jav, že giganty prispievajú k anonymizácii prostredia, k odumieraniu dôvernej atmosféry nielen na jednom sídlisku, a nielen v

Tato kniha představuje několik let uvažování o společnosti, přírodě a nás samých. První část se týká naší současné situace, která se ocitá na hraně mezi hněvem a soucitem, mezi ničením a tvorbou. Na změnu jsme málo psychologicky připraveni, a proto je nutné si vybudovat nějakou formu aktivní obrany. Dále se však ukáže, že pouhá sebeobrana nestačí, protože je také nutné být tvořivý. Tři různé druhy

Už dost bylo sentimentu a růžových brýlí. Opravdu je Česká republika ráj na zemi, jak se mnozí domnívají? Polský novinář a bohemista Michał Zabłocki ve svých provokativních reportážních úvahách neukazuje chalupářskou idylu, ale rýpe do českého rasismu, alkoholismu, korupce či bolavých míst nedávné historie. Možná, že i srdce Evropy někdy krvácí… Pohlédněte do nastaveného zrcadla, které sice nehází

Šestý svazek esejů Milana Kundery se jmenuje Zahradou těch, které mám rád. Texty této knihy autor napsal a publikoval v letech 1989-2008. Spolu s jinými úvahami vyšly v knize Une rencontre (Gallimard 2009). Na záložce se dočtete: „Tato kniha je věnována zejména umění románu, které je pro Kunderu ze všech umění to nejevropštější (Rabelais, Cervantes...) a umí odhalit na lidském životě, co jinak nelze

Dejiny v sebe obsahujú množstvo obchádzaných epizód, postáv a záhad. V predkladanej zbierke sa budeme voľne pohybovať od bojových pláni až po väzenské cely. Spracované príbehy sa týkajú slovenských, českých aj svetových dejín. Budeme sa venovať témam ako zastúpenie Slovenska v uhorskej politike, nájdenie stratených potomkov Janka Francisciho, pôsobenie mladého J.R.R. Tolkiena na západnom fronte, zoznam

Výběr z esejí, které Pamuk napsal v průběhu necelých třiceti let, má jako ústřední témata dvě autorovy největší vášně: knihy a Istanbul. Sbírka je koláží jazykově i stylově vybroušených textů, které sahají od autorových vzpomínek na dětství přes pronikavé vhledy do těch nejbizarnějších koutů města na Bosporu až po kritické úvahy o světových literátech i vlastním psaní a zahrnuje i delší povídku. Z

Shakespearův Hamlet již po čtyři staletí působí jako „zrcadlo“, které nastavuje každé době „její pravou tvář“. Hra sama však dokazuje, jak složité toto Shakespearovo zrcadlo je. Spíš než o zrcadle bychom měli mluvit o zrcadlení, složitém a proměnlivém divadelním dění, které nastoluje víc otázek, než dává odpovědí.

Kniha Trblet v oku básnika, osamelého bežca Ivana Laučíka, obsahuje texty napísané pomimo básní – v dlhých riadkoch. Žánrovo sú mimoriadne pestré, a preto aj nezaraditeľné. Pohybujú sa na pomedzí poviedky, či fejtónu, najbližšie však majú zrejme k žánru eseje (a ešte aj tú presahujú). Laučíkove texty publikované v knihách a časopisoch medzi rokmi 1988-2006 sú osobitým záznamom „prelomu“ a následného

Bondyho radostná utopie, resp. antiutopie, vzniknuvší v letech nejchmurnější normalizace a kdysi považovaná za „svaté písmo“ českého undergroundu, je nejen oslavou „alternativního způsobu života“ lidí žijících vědomě a záměrně na pokraji tzv. majoritní společnosti, nejen výsměchem dobovým konzumentským idejím policejního státu, ale i lehkou parodií science fiction, do níž jsou navíc organicky včleněna

Polský spisovatel Stanisław Lem se těší oblibě u našich čtenářů již půl století. Do češtiny byla přeložena značná část jeho knih s tematikou z oblasti sci-fi. Nová polská studie o Lemovi, jejímž autorem je Wojciech Orliński přichází s neotřelou myšlenkou jak uspořádat knihu o spisovateli, aby zachytila přehled jeho tvorby i autobiografické údaje a byla zajímavá a nekonvenční. Jednotlivé kapitoly rozvádějí

Aleje jsou neodmyslitelně spojené s krajinou, majetkovými poměry, politikou, financemi a kulturou. Impulzem k sepsání této knihy byl dokumentární film \"Aleje jako součást naší krajiny\", který vznikl režisérským vedením Ljuby Václavové v roce 2007, na němž se oba autoři spolupodíleli. Od té doby stále přibývá otázek typu: Proč zachovávat aleje? Nejsou příliš nebezpečné? Je důležitý jejich kulturní

Dvojzväzkový knižný projekt vychádza k významnému jubileu autora ako osobné poďakovanie vydavateľa tejto veľkej a zároveň skromnej osobnosti slovenskej literatúry.

Egy lebilincselő esszékötet rengeteg témáról - a művészettől és művészektől az álmokig, mítoszokig és emlékekig - a New York Times bestsellerszerző Neil Gaiman mélyre hatoló, szórakoztató és egyéni stílusában. Neil Gaimant, aki éles szemű megfigyelő, gondolatébresztő kommentátor és szorgalmas mesterember, már régóta nagyra tartják éles intellektusáért és meghökkentő képzeletéért, amelyek népszerű műveit

Osm esejů ze sedmi míst Bechyně, Šumava, Vysočina, Polabí, Litoměřicko, Střední Čechy, Ralsko a tedy přinejmenším stejný počet cest, na které je nutné se náležitě připravit: Tady se začne myslet a psát o krajině a co to jako ve skutečnosti je.Tak tedy, jak je to s krajinou ve skutečnosti, to myslím ve skutečnosti nikdo neví. A já to taky nevím a cirkumambuluju kolem toho jako lev kolem horké kaše.

Proč Dopisy mamince? Na tuto otázku autorka Nepřítomnosti odpovídá slovy Milana Kundery ze Zrazených testamentů: „Kdysi jsem si představoval, že člověk si udrží u sebe milovaného mrtvého vzpomínáním. Ale ve vzpomínkách nenajdeme přítomnost mrtvého. Vzpomínky jsou jen potvrzením jeho nepřítomnosti. Je-li pro mne nemožné považovat toho, koho miluji, za nejsoucího, jak se tedy bude projevovat jeho přítomnost?

Souborné vydání autorových esejů z let 1987–2010. Týkají se živé přírody – zvířat, rostlin a hub – a vědy o ní, to jest biologie, života, osudu a postavení vědců, environmentalismu a ochrany životního prostředí a rovněž literatury a některých cizích zemí. Některé z nich vycházejí knižně poprvé, jiné byly rozptýleny v dosavadních souborných knižních vydáních – zde jsou prezentovány v tematických celcích.