Nelítostné drancování naší planety a jejích zdrojů ve jménu bezmezného růstu má stále znepokojivější důsledky. Mluví se však pouze o jejich technických aspektech. O těch psychologických se mlčí. Proč jsme ztratili schopnost omezit své potřeby? Přitom řada faktorů ukazuje, že hojnost zhoršuje kvalitu našich životů, o čemž svědčí procento sebevražd, duševních poruch, zločinnosti a mnoha nemocí pramenících

Jeden z najzásadnejších spisov nemeckej filozofky a rehoľníčky Edity Steinovej (1891 – 1942). Filozofické základy psychológie a duchovných vied tvoria dve štúdie: Psychická kauzalita (1918) a Indivíduum a spoločenstvo (1919). Pôvodne boli zamýšľané ako habilitačná práca a v roku 1922 publikované v Husserlovej Ročenke pre filozofiu a fenomenologický výskum. Autorka v nich pokračuje v skúmaní problémov

Kniha se zaměřuje na aktuální problematiku sociálních médií z hlediska kritické teorie společnosti. Ukazuje jak limity, tak emancipační potenciál sociálních médií ve vztahu k novým výzvám společností a technologií. Toto globální digitální prostředí přitom analyzuje vzhledem k možnostem komunikace a společně sdíleného prostoru sítí. Kniha je vhodná především pro zájemce o sociální, ekonomickou a politickou

V rámci této knihy je čtenář seznámen s originálními výsledky autorů na poli formální logiky a sémantického webu. Začíná s pojmem sémantického webu, reprezentací znalostí formální logikou a postupně se dostává ke specifičtějším tématům. Autoři knihy definují základní formální jazyk jako rozšířenou verzi jazyka odpovídajícího RDF modelu o kvantifikaci proměnných pomocí převodu do klauzulární logiky

Kniha uvádí do systému Leibnizovy filosofie v jeho vývoji od prvních náčrtů, klonících se k atomismu a mechanicismu, až po definitivní formulaci spirituálního dynamismu.

Amikor politikáról gondolkodunk, akkor általában a szegények és gazdagok, a hatalom és a nép, az erősek és gyengék, a tőkések és a munkások közötti hagyományos szembenállásokból indulunk ki. A könyv fő tézise szerint azonban teljesen más megközelítésre van szükségünk, amennyiben a következő évtizedek közéleti eseményeit várhatóan a rendszerek nyújtotta előnyökön belül lévők és az azokon kívül rekedtek

The dramatic nature of Plato’s dialogues is delightfully evident in the \"Symposium. \" The marriage between character and thought bursts forth as the guests gather at Agathon’s house to celebrate the success of his first tragedy. With wit and insight, they each present their ideas about love — from Erixymachus’s scientific naturalism to Aristophanes’ comic fantasy.

Audiokniha Překážka jako cesta, autorem je Ryan Holiday. Pokud se cítíte frustrovaní, demoralizovaní nebo uvízlí ve vyjetých kolejích, tato kniha vám může pomoci proměnit vaše problémy v životní příležitosti. RYAN HOLIDAY čerpá ze stoické filosofie a ukazuje nám, že to, co blokuje naši cestu, ve skutečnosti otevírá cestu novou a lepší. Stoické zásady lze použít k překonání obtížných nebo dokonce nemožných

Vysoké hodnocení tělesnosti je jedním z nejnápadnějších rysů, které křesťanství vneslo do kultury a myšlení pozdní antiky. Víra v Boha, který se vtělil, měla přitom vliv také na představu o člověku. Podle starokřesťanských autorů řeckého jazyka, o něž jde v této knize především (Klement Alexandrijský, Origenes, Řehoř z Nyssy a další), člověk není jen bytostí, k jejíž identitě náleží individuální tělo,

Autorovo klíčové filozofické a psychoanalytické dílo, v němž představuje svůj revoluční model člověka opřený především o novou teorii pudu smrti. Definuje základní pojmy (ego, psýcha, gender, schizofrenie, paranoia, autismus, deprese ad.), ale věnuje se též mystickým fantaziím či psychologii orgasmu. V oblasti sociální teorie ustavuje nové pojmy jako \"ontologická levice\" či \"kromaňonský komplex

Přibližně ve stejnou dobu, když Marx začal prosazovat komunismus, uvedl Charles Darwin teorii evoluce. V roce 1859 Marx poprvé zveřejnil materialistické pojetí dějin a ekonomiky v díle „Příspěvek ke kritice politické ekonomie“. Ve stejném roce Darwin publikoval svoji knihu „O původu druhů“ a položil tak základ teorie o evoluci živých tvorů. V první polovině 19. století byla teorie evoluce všeobecně

Své poslední dílo Odpověď na Jóba sepsal C. G. Jung roku 1952, devět let před svou smrtí. Tento významný text je psychologickým výkladem biblického příběhu o Bohem zkoušeném muži, který Jung považoval za „milník v dlouhém historickém vývoji božského dramatu“. Jung nemíní zkoumat text jako racionální teolog, ale pojímá jej jako dílo osobní, v němž ke slovu přichází vlastní emocionalita, subjektivní

Pri hľadaní odpovedí na otázky filozofie mysle vytvára Dennett prekvapujúce metafory, modely a príbehy a pomocou nich objasňuje, ako mohla evolúcia vytvoriť taký zázračný svet, aký predstavuje vnútorný svet ľudskej mysle.

Kniha Tančit s protiklady poprvé českému čtenáři souhrnně představuje myšlení předního světového filosofa náboženství Richarda Kearneyho. Jeho středobodem je koncepce tzv. možného Boha, s jejíž pomocí odstraňuje staleté nánosy spojené s náboženskými představami a ukazuje, že přijetí systematické kritiky náboženství neznamená jeho konec, ale naopak skýtá možnosti, jak se vrátit k samotnému jádru zkušenosti

Spojení křesťanství s evolučním pohledem na svět bylo v době Pierra Teilharda de Chardin (1881–1955) těžko přijatelné, proto také tento francouzský přírodovědec, filosof, jezuitský kněz a dobrodruh působil většinu svého života v exilu. Ve svém díle však vytvořil křesťanskou teorii evoluce, která vidí vesmír jako strhující dobrodružství samouspořádání na cestě ke sjednocení s Bohem.

Jednota těla a duše je ve filosofii Edmunda Husserla analyzována jako dvojí vtělení subjektu, inkarnace v těle prožívaném zevnitř, Leib, a inkorporace v těle vnímatelném v objektivním prostoru, tak jako jiná tělesa, Körper. A toto dvojí vtělení subjektivity, její dvojí tělesnost, Leib-Körperlichkeit, zůstává v posledku nevyzpytatelné nejen pro fenomenologickou analýzu, statickou i genetickou (první

Práca si kladie za cieľ porozumieť tomu, čo znamená jednať. Nadväzuje na filozofické koncepcie, ktoré zdôrazňujú úzke spojenie ľudskej aktivity a situácie, v ktorej človek jedná.

Ve dvanácti kapitolách se seznámíte s popisem systému probuzení vyvinutého G.I.Gurdžijevem , kterému se říká Práce. Věcný zhuštěný text nabádá k opakovanému čtení a vyžaduje více než jen povrchní koncentraci : totiž každodenní vytrvalé cvičení.

Dialog Faidros, ve kterém se Platón promlouvající prostřednictvím Sókrata snaží zachytit a definovat podstatu krásna, patří k významným a nesmrtelným dílům světové literatury. Kromě Platónova pohledu na „krásno“ jsou v něm vyloženy základní rysy jeho filosofického systému.

Autor podává přehled Husserlovy koncepce genetické fenomenologie, snažíse ukázat princip geneze, paradoxy, jež jsou v rámci fenomenologie s genetickou problematikou spjaty, a místo genetického bádání ve fenomenologické filosofii: genetická analýza není jen jednou z oblastí fenomenologie, ukazuje se jako nepostradatelná pro plné určení smyslu ve všech dalších oblastech. Jako vodítko při svém výkladu