Štylistiku Jozefa Mistríka vydávame pri príležitosti stého výročia jeho narodenia roku 1921. Toto vydanie je úplnou a nezmenenou verziou Štylistiky z roku 1997, poslednou, ktorú ešte on sám pripravil do tlače. Ide v poradí už o štvrté vydanie tejto knihy, ktorú poznajú generácie Slovákov. Študovali z nej, stala sa ich príručkou, keď sa učili narábať s naším jazykom, spoznávať možnosti a tajomstvá slovenčiny.

Publikácia predstavuje slovenčinu z predspisovného obdobia od najstarších čias tak, ako sa zachovala v rukopisných i tlačených slovenských jazykových pamiatkach a v starších latinských písomnostiach, až po kodifikáciu spisovnej slovenčiny A. Bernolákom na konci 18. storočia.

Kniha Slované mezi tradicí a modernitou navazuje na sérii publikací projektu mladých slavistů, spojeného s Filozofickou fakultou Univerzity Karlovy v Praze. 16 textů tohoto svazku je rozděleno do čtyř dílčích oddílů (Historická sekce, Jazyková sekce, Kulturní sekce, Literární sekce). Představitelé nastupující badatelské generace z 8 zemí (Česká republika, Maďarsko, Německo, Polsko, Rusko, Slovensko,

Slovníkově uspořádaná publikace přináší rozsáhlá a podrobně zpracovaná hesla čtyř desítek českých nakladatelství, která se od konce čtyřicátých do konce osmdesátých let soustředila na literární a literárněvědnou produkci, popřípadě vydávala knihy z příbuzných odborných a uměleckých oblastí. Zastoupena jsou nakladatelství s celostátní působností i tzv. krajská nakladatelství, nechybí ani vybraná hesla

Zborník z konferencie, ktorú usporiadali v roku 2013 Ústav slovenskej literatúry SAV v Bratislave, Katedra slovenského jazyka a literatúry a Pedagogická fakulta Trnavskej univerzity v Trnave.

Dodatky k Ottovu slovníku naučnému.

Druhé, upravené a doplněné vydání Akademické příručky českého jazyka od kolektivu autorů Ústavu pro jazyk český AV ČR, se schvalovací doložkou MŠMT. Příručka obsahuje poučení o českém jazyce, zejména o pravopisu, zvukové stavbě, morfematice, tvarosloví, slovotvorbě, o některých syntaktických jevech a také kapitoly o formální úpravě písemností a jazykové etiketě. V porovnání se současnými Pravidly českého

Kniha Horizont komparace je dalším výsledkem česko-polské odborné spolupráce MałgorzatyKowalczyk (*1946), polonistky a didaktičky literatury, a Petra Posledního (*1945), literárního historika, teoretika, bohemisty a jedné z nejvýraznějších osobností české literárněvědné polonistiky. Přítomná publikace s výmluvným podtitulem Česko-polské literární sousedství 19452005 nabízí metodologicky i materiálově

Hlavním hrdinou knihy je „fenomén hlavy“, kterou autor představuje v širokém spektru různých jazykových a kulturních souvislostí. Autor Jaroslav Malina vyšel z předpokladu, že v každém z jazyků světa existuje slovo označující hlavu a s tímto pojmem spjatá různá úsloví, přísloví a fráze, což autor vyjadřuje prostřednictvím makarónské poezie (básnický útvar humoristické, ironické nebo satirické povahy,

Záměrem editorů tohoto svazku je představit lingvistu Rudolfa Šrámka jako autora kratších studií zejména z oblasti dialektologie a onomastiky, ačkoliv jsou si plně vědomi skutečnosti, že odborný zájem tohoto respektovaného vědce sahá daleko za hranice zmíněných lingvistických disciplín. Ovšem právě v jejich rámci si vysloužil největší uznání a mnohé z jeho textů nově otištěných na stránkách této knihy,

Kniha přináší tři studie na pomezí rozdílných, a přesto vzájemně provázaných interpretačních perspektiv filosofie, resp. hermeneutiky a literární vědy. První studie se pokouší ve třech oddělených krocích explikovat filosofické aspekty Haškova románu Osudy dobrého vojáka Švejka. V prvním kroku se vychází od sledování výskytu tvarů slova filosofovat a sestupuje se přes několik vrstev k možné vlastní

Politická korektnost představuje kontroverzní jev, který se i v českém prostředí stává předmětem vyhrocených debat o politice, společnosti, kultuře i umění. Tato publikace si klade za cíl prozkoumat reakci českého literárního pole na požadavky spojené právě s politickou korektností. Korektnost přitom nechápeme jako výhradně restriktivní jev, ale jako nesmírně komplexní a produktivní sociální fenomén,

Komplikovaným, mnohovrstevnatým literárním světem francouzského spisovatele, známého především jako autora Hledání ztraceného času, provází čtenáře v této knize Jiří Konůpek, překladatel, esejista, básník a znalý vykladač Proustova díla. Jde o první českou monografii na dané téma.

Prvé – ešte ojedinelé – pokusy o cestopisnú prózu možno u nás zaznamenať v 16. storočí. Pozornosť si zaslúži najmä po nemecky písaný cestovný denník humanisticky vzdelaného úradníka u Fuggerovcov Jána Dernschwama. Presne dodržiavanej schéme každodenných zápiskov zodpovedá autorov deskriptívny štýl opisu reálií, zaznamenávaných počas cesty do Konštantínopolu a Malej Ázie, ktorú absolvoval ako člen sprievodu

Zborník Poetika festivity (ed. Peter ZAJAC) autorského kolektívu René Bílik, Zora Prušková, Anton Vydra, Kristína Pavlovičová, Tibor Pichler, Aleksandra Hudymač, Marcela Mikulová, Daniel Domorák, Anna Kobylińska, Adam Bžoch, Fedor Matejov, Pavel Matejovič, Ľubomír Plesník, Dalibor Tureček, Peter Zajac je kolektívnym knižným výstupom výskumnej úlohy Poetika textu a poetika udalosti. Projekt a zborník

Václav Ertl (1875-1929) je jméno dnešní veřejnosti poněkud neznámé. Za svého života byl však přední osobností české kultury. Působil jako překladatel z francouzštiny, literární historik a zejména jako lingvista. Hlavní období jeho činnosti bylo spojeno zejména s časopisem Naše řeč, kde pracoval jako odpovědný redaktor, a s Kanceláří slovník jazyka českého, kterou vedl a která sbírala materiál pro vznikající

Pojmy čas (vyprávění), postava a román neumožňují intelektuálnímu čtenáři ani badateli rychlé a efektní polapení. Rodí se totiž ze složité syntézy — sdílená zkušenost s lidmi, časem a narací se zde vetkává do pojmového myšlení a řeči, celému procesu přitom vládne jen svobodný zákon literatury. Monografie Čas, postavy, román podniká do prostoru této syntézy jedinečnou výpravu. Využívá při tom hermeneutické

Kniha Možnosti četby nabízí interpretaci díla Karoliny Světlé na pozadí diskurzu české literární kritiky druhé poloviny 19. století. Autor se soustředí na dobové přístupy k podobám a funkcím národní literatury, zaměřuje se na problematiku úkolů kladených na českého spisovatele. Nad prózami Karoliny Světlé otevírá otázku, v jaké míře mohla tato \"společenská objednávka\" ovlivňovat individuální umělecký

Publikace nahlíží na romantismus jako na různorodý pojem, zvýrazňuje jeho pluralitu a zabývá se různými podobami a fázemi romantismu. Věnuje se jeho jednotlivým formacím a objektům jako krajina či příroda a představuje typologii a analýzu jejich romantických pojetí. Všímá si proměn žánru cestopisu a pojmu cesty vůbec, dále zkoumá kategorie vznešena, gotična, groteskna, imaginaci, poezii a historismus.

Autorka v monografii chápe ruskú „novú“ literatúru širšie, a to preto, lebo sa ňou zaoberá vo vzťahu k slovenskému kultúrnemu kontextu. Pôjde teda o novú literatúru, novú obsahom i formou, práve v tomto kontexte, a to v troch podobách: 1. preklady nových diel autorov, ktorí sa už v slovenčine objavili – vo všetkých prípadoch to budú diela modernistov experimentátorov, priamych predchodcov alebo inšpirátorov