HENRI-LOUIS BERGSON (1859-1941) a XX. század első harmadának egyik legnépszerűbb és legnagyobb hatású filozófusa volt, akinek legtöbb művét minden világnyelvre lefordították. Nézetei, tanai Franciaországban nagy megbecsülést hoztak számára, és 1914-ben a Francia Akadémia a tagjai közé fogadta, miközben a Vatikán ugyanebben az évben indexre tette Bergson írásait. Munkásságának egyetemes értékét 1927-ben

V čom sa mýlia apokalyptické filmy, keď zobrazujú prírodné pohromy alebo vojnu? Ako sa v skutočnosti správajú ľudia pri bombardovaní? Čo naozaj zažili deti, ktoré stroskotali na pustom ostrove, a prečo to bolo také odlišné od knižného príbehu Pán múch? Ako došlo k zásadným pozitívnym prerodom spoločností, napríklad k ukončeniu apartheidu? Ak existuje presvedčenie, ktoré spája ľavičiarov a pravičiarov,

Kniha nabízí cestu k očištění a ulehčení života.

Kniha obsahuje „neobyčejné“ příběhy, události, týkající se „obyčejných“ lidí a zvířat. Je ukázáno, že ve všech živých bytostech je nedozírné bohatství možností a schopností, čekajících na potřebné probuzení. Tak dochází k tomu, že jen v ojedinělých případ

Kniha Ivana Alexandroviče Iljina Hegelova filosofie jako nauka o konkrétnosti Boha a člověka byla vydána v Moskvě na samém začátku roku 1918. Byla to doba málo vhodná pro zamyšlení nad hutnýmy problémy bytí. Lidi v Rusku v té době zneklidňovaly jiné věci.Nahlédneme-li do současné odborné hegeliánské literatury, zjistíme, že jméno Iljin má patřičnou váhu. Iljin nalézá v Hegelovi podporu pro nezměrnou

Existují správné a nesprávné názory? Existují správné a nesprávné postoje? Tyto otázky mají v naší postmoderní době jedinou přijatelnou odpověď: ne, neexistují, protože názory a postoje jsou jen odlišné, nikoli správné či nesprávné. Mnoho současných lidí myslí právě tímto způsobem. Avšak v takovém případě je nutné pro jejich mentální činnost vyhradit jiné označení než myšlení třeba pragmatické přizpůsobení

Kontroverzní lingvista a svérázný filozof Roy Harris v knize Racionalita a gramotná mysl provokativním způsobem reviduje západní představy o vztahu gramotnosti a racionality. Je racionalita jen vedlejším produktem gramotnosti? Jak souvisejí Aristotelovy představy o jazyce či takzvaný jazykový mýtus s logickým a racionálním myšlením? Jaká je souvislost mezi schopností číst a psát a schopností počítat?

Osm příspěvků zařazených do knihy Po cestách kritického myšlení je provázáno vztahem k dílu Otakara A. Fundy. Nabízí rozbor vývoje Fundova myšlení a zasazuje je do kontextu obecných kulturně-filosofických problémů současnosti. Nejprve Funda sám popisuje svoji cestu od protestantské teologie přes kritickou religionistiku ke kritickému racionalismu. Na toto ohlédnutí pak navazují příspěvky věnované Fundovu

Audiokniha Velcí mužové, kterou napsal Tomáš Garrigue Masaryk. Profesor Tomáš Masaryk byl nesporně jedním z nejvýznamnějších českých učenců s neuvěřitelným rozhledem. Skvěle se orientoval v sociologii, filozofii, dějinách, v politickém myšlení, ale i v literatuře, religionistice nebo v právu. Audiokniha „Velcí mužové“ přináší jeho osobitý pohled na 22 slavných osobností české i světové historie.

Strach z lezení působil na známého neurologa a psychiatra jako koření života. Copak si člověk musí od sebe nechat všechno líbit? Nemůže být silnější než strach? V horách dostávají myšlenky volný průběh a vlastně není žádné větší podstatné rozhodnutí v mém životě, které bych tam neučinil Veškeré zážitky, za které jsme horám a stěnám a horským hřbetům vděčni, se podle Frankla svážejí a ukládají jako

R. Maritainová (1883–1960), rozená Umancovová, se narodila v ruském Mariupolu v židovské rodině. Rodiče po deseti letech emigrovali s dcerami do Paříže, kde Raissa vystudovala na Sorbonně a potkala se se svým budoucím manželem Jacquesem Maritainem. Duchovní a myšlenkový vývoj dvojice probíhal v těsném sepětí, společně opírali své filosofické uvažování o středověkou filosofii a myšlení H. Bergsona,

Tři knihy ve své době známého montanisty a hermetického přírodovědce Johanna Gottfrieda Jugela (1707–1786) předložené v tomto sborníku mají nejlépe vystihovat autorovu filosofickou koncepci, kterou by snad bylo možné nazvat hledáním božského počátku, jeho projevů a utváření v přírodě. Upřímně, na základě bohaté zkušenosti a moudrého vhledu se autor snaží proniknout k samotnému jádru, které je nejpevněji

V knize Přítomnost Boha v dějinách představuje Fackenheim svůj koncept „zakládajících zkušeností“ judaismu - společných, znovu zpřítomňovaných zkušeností, jež stvrzují víru v neomezeného Boha, přítomného v omezených lidských dějinách. Tuto víru včetně jejích nevyhnutelných paradoxů považuje za ústřední pro židovství i křesťanství, jež označuje za „dějinnánáboženství“. Otázkou dnešního židovství pak

ARISTOTELES (384–322 pred Kr.) Starovekí filozofi sa vo svojich bádaniach často zaoberali problematikou súvisiacou so skúmaním sveta, s existenciou Zeme a iných vesmírnych telies, rozmýšľali, ako vznikol svet, čo bolo a je príčinou pôvodu a fungovania vesmíru. Tak ako jeho predchodcovia, aj Aristoteles sa venoval bádaniu o vesmíre, o vesmírnych telesách, ako vyzerajú, ako sa pohybujú.

Autor se zamýšlí nad smyslem vidění, tím, co nám zrak dává, jak je výlučný v kontextu s dalšími smysly. Cituje klasiky a moderní autory, neboť téma vidění a jeho vnímání prostupuje staletími.

Kniha rozhovorů s filosofem Michaelem Hauserem se zabývá závažnými otázkami naší doby, ve které se vyhrocují rozpory současného socioekonomického a kulturního systému. Rozhovory, vznikající mezi lety 2007 a 2014, jsou svědectvím o nesnadném narušování různých podob dogmatismu a ideologických příběhů, podle nichž se kapitalismus jeví jako přirozený řád společenského světa a postmodernismus představuje

Dve Schillerove state o tragickom umení (O príčine potešenia z tragických predmetov, O tragickom umení) najpôsobivejšie vyslovujú jeho myšlienku o výchovnej úlohe umenia.

Kniha přináší soubor studií k filosofii J. G. Fichta, prvního z představitelů tzv. německého idealismu. Soustředí se především na ústřední otázku celého Fichtova myšlení, totiž otázku po povaze sebevědomí, subjektivity či Já.

Výbor ze Schellingových spisů z let 1809–1834 představuje jak texty, v nichž tento významný německý myslitel přehodnocuje základy německé klasické filosofie včetně svého vlastního pojetí identity myšlení a bytí, tak i ty, které naznačují cestu k jeho pozdnímu myšlení, zasvěcenému pozitivní filosofii. Oba typy patří v celku jeho díla k nejzajímavějším právě proto, že se v nich uskutečňuje přechod od

Teorie pravděpodobnosti je matematická disciplína založenána kolmogorovových axiomech, teorii míry a integrálu. Přesně takový dojem si odnese student matematiky po absolvováni typického kurzu matematické teorie pravděpodobnosti.