Kniha, kterou její autor, slavný německý filosof Firedrich Nietzsche, neskromně nazval nejlepší knihou, jaká kdy byla napsána. Nové vydání je doprovázeno ilustracemi význačného českého výtvarníka Oldřicha Kulhánka, jehož autorský rukopis je přinejmenším díky jeho grafickému návrhu českých bankovek znám každému. Vychází již tradičně ve vynikajícím překladu Otokara Fischera.

Karl Korsch (1886-1961) patřil k jedněm z nejvýznamnějších radikálně levicových myslitelů první poloviny 20. století. Často bývá spolu s György Lukácsem a Antoniem Gramscim považován za zakladatele tzv. západního marxismu. Nicméně jeho význam zdaleka přesahuje jakékoliv zaškatulkování do konkrétního marxistického proudu. Celou jeho intelektuální dráhu protíná snaha o soustavné promýšlení a rovněž kritiku

Hlavním cílem této knihy je navržení tranzitivně-topologického modelu fenomenologie, vhodného pro deskripci spletitých fenoménů a výklad vztahu člověka k jejich spletitosti. Spletité fenomény se „jeví” tak, že zároveň zahrnují toho, komu se „jeví”. Tak vytvářejí komplikovanou vztahovou strukturu, která ovšem charakterizuje většinu prožitků člověka na počátku 21. století. Východiskem navrhovaného modelu

Kniha je v zásadě přehledem o obsahu a vývoji interpretace prvních pěti knih Bible, takzvaného Mojžíšova zákona. Forma zpracování téma zpřístupňuje i širšímu okruhu zájemců. Autorský text doprovázejí krátké ukázky hebrejského textu s překladem. Úvod čtenáře seznámí se základními pojmy, rozsahem, obsahem a literárními druhy biblických knih. Přibližuje literárněhistorické problémy a poměrně rozsáhlé

Antologie Filosofie lásky a přátelství předkládá čtenáři výběr nejdůležitějších současných studií z anglosaské filosofie lásky a přátelství, a to jak systematických, tak historických. Systematické texty z oblastí současné teorie (část II) a neoplatónské etické koncepce (část III) jsou za účelem zpřístupnění jejich hlavního inspiračního zdroje doplněny historickými interpretacemi klasické řecké filosofie

Západní filosofická tradice spatřuje specifičnost člověka ve schopnosti mluvit a myslet. U řady myslitelů zároveň najdeme silný důraz na jedinečnost lidské osoby. Můžeme se pak ptát: je mezi těmito určeními nějaká souvislost, a pokud ano, jaká? Co je to vůbec myšlení a jak se liší od ostatních duševních schopností? V jakém smyslu náleží rozum člověku jako tělesné bytosti? Jedním z klíčových textů,

A modern ember fél a kereszténységtől - és fél a múlttól. A modern ember nem őrzi már dédapja emlékét, ellenben buzgón írja dédunokájának kimerítő és hiteles életrajzát. Walter Scott a XIX. század elején a múltnak regényeit írta; H. G. Wells a XX. század elején a jövő regényeit írja. A modern lelket hajszolja valami a jövő felé, a futurista álmok felé, nemcsak a fáradtság, hanem a félelem is, amellyel

Rosa Luxemburg (1871-1919) and Hannah Arendt (1906-1975) were critical Jewish mavericks who both suffered under violent political regimes and sought to reform systems of power. Although temporally separated by the Second World War and the rise of totalitarianism, they held in common strikingly similar convictions about freedom, human dignity, capitalism, democracy, and political commitment. In this

One of the best kept secrets among the general reading public is Kierkegaard’s expertise in classical studies, especially in the Greek tradition. While his publications in the fields of philosophy and theology are world-famous, his research in the study of the Greek and Roman classics remains in relative neglect.

Usmíváme se rádi, že? A při nejrůznějších situacích.

Veľkú časť svojho bádania venoval Aristoteles oblasti prírody a prírodných javov. Preskúmal množstvo živočíchov a rastlín, pričom sa usiloval o ich triedenie, a tiež sa zamýšľal nad podstatou ich existencie a vo všeobecnosti nad princípmi fungovania života.

Ako sa zrodil mocný Zeus? Čo spolu zažili Thor a Loki v Jötunheime?

V knize Le maître ignorant (1987) nabízí Jacques Ranciere, prostřednictvím biografie nevšedního lektora francouzské literatury v Lovani Josepha Jacotota, originální filosofickou reflexi, která se ani tak netýká filosofie výchovy, jako filosofie a politiky. To hlavní, co nás Rancierův Jacotot učí, je, že se vzděláním je tomu jako se svobodou: nedává se, ale bere.

Autor uvádí na českou filosofickou scénu koncept kritické racionality významného německého filosofa Hanse Alberta. Představuje postupně Albertovu kritiku předních moderních teologů dvacátého století (R. Bultmanna, G. Ebelinga, H. Künga a J. Ratzingera) a v závěru se vůči ní v některých bodech vymezuje.

\"Realita\" je jedním z nejčastěji zneužívaných slov ve všech jazycích světa. Všichni věříme, že víme, co se pod ním skrývá.

Kniha filozofa, literárního teoretika a překladatele Josefa Fulky interpretuje některé - zejména filosofické - texty, jež tím nebo oním způsobem tematizují otázku gesta a znakového jazyka. V úvodu se zabývá některými metodologickými nesnázemi, které takový projekt nevyhnutelně obnáší, především složitým vztahem mezi gestikulací a znakovým jazykem.

Kniha rozhovorů s filosofem Michaelem Hauserem se zabývá závažnými otázkami naší doby, ve které se vyhrocují rozpory současného socioekonomického a kulturního systému. Rozhovory, vznikající mezi lety 2007 a 2014, jsou svědectvím o nesnadném narušování různých podob dogmatismu a ideologických příběhů, podle nichž se kapitalismus jeví jako přirozený řád společenského světa a postmodernismus představuje

Jak se pravda skrytě \"děje\" tam, kde se matematik, fyzik, archeolog, ekonom, biolog, filosof, historik umění či tvůrce uměleckého díla zabývá obvyklými předměty své činnosti, aniž přitom o pravdě samé výslovně přemýšlí? Tato otázka vykrystalizovala v mezioborové rozpravě v Centru pro teoretická studia zaměřené zprvu na problém, nakolik lze přes hranice disciplín sdílet kritéria relevance, ověřitelnosti

Kniha je do jisté míry populárním výkladem díla dánského filosofa Sorena Kierkegaarda a úvahou o smyslu útěchy a soucitu v lidském životě. Autor, známý protestantský farář a spisovatel, se Kierkegaardovým dílem a myšlením zabýval po celý život a pro jeho existenciální závažnost se rozhodl zpřístupnit jej široké čtenářské obci.

Ruský myslitel Nikolaj Losskij (1870-1965) se nesmazatelně vepsal do duchovního a intelektuálního života prvorepublikového Československa a v době válečného rozdělení republiky plodně působil též na Slovensku. Ještě před příchodem Losského do Československa představiljeho světonázor František Krejčí.