A megvilágosodott bölcs túljut minden észlelésen, örömön és bánaton, s végül az örök Átman (Önvaló) - amit nem könnyű megpillantani - bölcsessége által, melyet Jóga-meditáció révén szerez, megvalósítja a szív titkos barlangjában rejtőzködő Brahmant. Katha-upanisád 2.12. A Filozófia fogalma a Philo, mint szeretet és Sophia, mint tudás görög szavak összevonásából keletkezett. Így tehát a Filozófia eredeti

Osmnáct století nás dělí od gnostiků. Osmnáct století naplněných válkami, inkvizičními tribunály a hranicemi dostatečně ospravedlňuje hluboké podezření, které gnostici chovali ke světu a jeho obyvatelům. Máme-li co nejjednodušeji shrnout základní postoj gnostiků, řekněme, že zkaženost podle nich poskvrnila celé stvoření, odcizila člověku vlastní tělo, ducha i duši a zároveň ho zbavila vědomí nutného

Jádro publikace tvoří texty a překlady souboru řeckých hermetických spisů s komentářem, ozřejmujícím argumentaci hermetických autorů. Doprovodná studie uvádí základní historická fakta o hermetismu a jeho základní témata, a načrtává hlavní směry jeho moderní akademické interpretace.

Další z „esejů“ z Rozpravy o metodě, v němž Descartes předvádí svou metodu na nauce o světle, zvláště pak na objevu zákona lomu světla a jeho důsledcích. Francouzsko-česky, s původními obrázky a závěrečným komentářem překladatele.

Tři knihy ve své době známého montanisty a hermetického přírodovědce Johanna Gottfrieda Jugela (1707–1786) předložené v tomto sborníku mají nejlépe vystihovat autorovu filosofickou koncepci, kterou by snad bylo možné nazvat hledáním božského počátku, jeho projevů a utváření v přírodě. Upřímně, na základě bohaté zkušenosti a moudrého vhledu se autor snaží proniknout k samotnému jádru, které je nejpevněji

Rawls vychádza z toho, že ,,národy\" (peoples) a nie štáty sú základnou jednotkou skúmania. Podľa neho skupiny národov,ktoré tvoria štáty, majú sledovať princípy, ktoré rozpracoval v známom diele Teória spravodlivosti.

Tato kniha nás jemným způsobem provádí nástrahami starého světa – k zárodkům Nového a hledá odpověď na otázku, zda se může lidstvo v tomto stárnoucím světě ještě zásadním způsobem rozvíjet nebo je na čase, abychom se porozhlédli po jiné cestě, která nás povede opravdu do Nového? Jaké vnitřní kroky k tomuto vývojovému skoku potřebujeme a jak tato cesta konkrétně vypadá?

Rémi Brague nás přivádí k odmítnutí představy, podle níž moderní člověk žijící v „post-metafyzické“ době, která je kulturním dědictvím osvícenství, metafyziku nepotřebuje. Snaží se ukázat, že metafyzika není vágní „nadstavbou“ spočívající na jediném skutečném základu, dostupném ve formě vědami poznávané reality, nýbrž je nezbytná pro to, aby člověk pokládal život za dobro a chtěl ho nejen žít, ale

Príbehy veľkých myšlienok a tých, čo ich tvorili texty prof. Zigu, ktoré vznikali na podnet rozhlasovej redakcie a aj odzneli v rozhlasovej (zvukovej) podobe a ktoré tu čitateľ dostáva v ich pravej, písomnej podobe, aj keď, žiaľ, už len ako filozofický testament autora sú určené najširšiemu publiku, záujemcom o filozofiu i filozofom laikom, hoci majú svoju nespornú výpovednú hodnotu aj pre kolegov

Kniha Filozofia chôdze francúzskeho filozofa Frédérica Grosa, profesora politickej filozofie na Univerzite Paríž XII, je bestsellerom na knižnom trhu. Ide o filozofickú knihu písanú ľahkým esejistickým perom, prístupnú aj bežnému čitateľovi.

Monografie sleduje interpretaci dějin spásy v díle Ambrosiastera, anonymního autora konce 4. století. Ambrosiaster člení svůj výklad do několika etap od stvoření světa po Kristův příchod a eschatologické naplnění a věnuje přitom pozornost především otázkám, které mají dopad na každodenní křesťanský život.

Platónská tradice v antické filosofii a její recepce ve filosofii německého idealismu.

Sborník z konference Centra pro práci s patristickými, středověkými arenesančními texty přibližuje zajímavost a mnohovrstevnatost pojmů fysis a natura, které patří ke klíčovým termínům západní myšlenkové tradice, ať v jejím filosofickém, teologickém nebo obecném společensko-kulturním rozvinutí. Šestnáct příspěvků shromážděných v tomto sborníku postupně odkrývá pojetí „přírody/přirozenosti“ v dějinách

Známy slovenský filozof Miroslav Marcelli sa vo svojej novej knihe venuje filozofii ako mestskej záležitostia vývin filozofického myslenia spája s vývinom mestského priestoru. Filozofické koncepcie mesta sa tu stávajú predpokladom pre bližšie určenie postojov, aké moderní ľudia zaujímajú k mestskému prostrediu, v ktorom žijú.

Kniha Ivana Alexandroviče Iljina Hegelova filosofie jako nauka o konkrétnosti Boha a člověka byla vydána v Moskvě na samém začátku roku 1918. Byla to doba málo vhodná pro zamyšlení nad hutnýmy problémy bytí.

Kapitoly z kognitívnej lingvistiky - človek vo svete a jazyku, kapitoly o zmysloch, farbách, o českom obraze sveta, rozmerové vzťahy v českom jazyku...

Sborník příspěvků z mezioborového semináře Sto a tisíc let vědy a filosofie pořádaného Filozofickým ústavem AV ČR, jehož cílem bylo posoudit významné změny ve vývoji vědy a filozofie za posledních sto, resp. tisíc let.

THE OLD GODS ARE DYING. Giant corporations collapse overnight. Newspapers are being swallowed. Stock prices plummet with a tweet. NEW IDOLS ARE RISING IN THEIR PLACE. More crime now happens online than offline. Facebook has grown bigger than any state, bots battle elections, coders write policy, and algorithms shape our lives in more ways than we can imagine. The Death of the Gods is an exploration

Spis O strachu z bohů pochází z raného období jeho tvorby. Plútarchos v něm podrobuje velice ostré kritice všechny iracionální projevy náboženské víry, její přepjaté či pathetické projevy. Jeho úvahy o nepraktičnosti takové zbožnosti stojí poměrně blízko názoru epikúrejských filosofů, kteří odmítali jakoukoli formu božího působení v rámci tohoto světa a všechny neobvyklé jevy vykládali jako projev

Profesor Karel Kosík (19262003) byl jedním z nejvýznamnějších českých filosofů. Jeho proslulá kniha Dialektika konkrétního byla z českých filosofických prací 20. století přeložena do největšího počtu jazyků a vzbudila velké diskuse. Uznání si získal a jak v akademické sféře, tak i v širším politicko-kulturním kontextu. Myšlenkový odkaz Karla Kosíka zůstává stále živý a jeho sociální kritika je dnes