Bergsonov vplyv na kultúru najmä v prvej tretine 20. storocia bol rozsiahly. Nadchol literárnych modernistov, odvolávali sa nan talianski futuristi, surrealisti, pragmatisti, kriticky sa s ním vyrovnával Einstein a súdobá fyzika, rovnako neskorší fenomenológovia Merleau–Ponty, P.Ricoeur, postštrukturalista J. Deleuze a mnohí další. A i napriek tomu, že nevznikla žiadna filozofická škola, ktorá by niesla

Klasická filozofie v kostce podává přehledné dějiny antické filozofie. Od Sokrata, Platona či Aristotela po Pythagora ke stoicismu Marka Aurelia. Kniha je navíc doplněna o mapy, diagramy, přehledy a tabulky.

Spal som a snil o tom, že život je radosť. Zobudil som sa a zbadal, že život je povinnosť. Pracoval som a spoznal: povinnosť je radosťou. /Rabindranath Tagore/. Už z uvedeného výroku vyplýva, že autor sa v diele zaoberá zmyslom života človeka, čo je vyjadrené Franklovým hlavným pojmom Wille zum Sinn. Zaoberá sa otázkami slobody, svedomia, zodpovednosti, schizofrénie, eutanázie, psychochirurgie, atď.

Autor předkládá v této knize souvislý esej o komplexní historičnosti středověké filosofie v jejích institucionálních a politických rámcích. De Liberova kniha je významnou měrou zaměřena polemicky proti obvyklým synoptickým prezentacím středověkého myšlení\" v singuláru; autorovým úmyslem rozhodně není podat učebnicově vyrovnaný přehled všech významných postav a témat. Jeho hlavní snahou je představit

Kniha ve svých šesti studiích přináší fenomenologický výklad lidského života orientovaný a vedený centrálním deskriptivním vodítkem, jímž jsou bytostně spjaté a vzájemně se podmiňující děje vydělování, závislosti, interakce a otevírání. Tyto děje, jakožto základní rozměr života, jsou sledovány jak na rovině v užším smyslu tělesné, tak na úrovních komplexnějších, týkajících se lidské existence jako

Nejslavnější řečník antického Řecka Démosthenés musel vyvinout značné úsilí, než dosáhl svého věhlasu. Pod jeho jménem se dochovalo 60 řečí, řada listů a návodů k vystoupením. Mezi nejslavnější řeči patří O věnci, Řeči proti Filippovi (tzv. filippiky), O míru a Řeči olynthské. Soubor 13 řečí zařazených do tohoto svazku je svým charakterem unikátní - představuje totiž jediný dochovaný soubor řečí pronesených

HANNAH ARENDTOVÁ (1906-1975) se ve svém posledním díle, jehož knižní podoba vyšla až z pozůstalosti, věnuje základním, na sebe nepřevoditelným dimenzím lidské mysli či ducha: myšlení, chtění a souzení. Druhý svazek se zabývá mohutností vůle, tedy i závažným problémem svobody. Schopnost vůle byla objevena až s příchodem křesťanské éry, křesťanský konflikt mezi vírou ve všemohoucího Boha a svobodnou

Platón egyik legismertebb dialógusa, a Phaidón - a Kritónnal és a Szókratész védőbeszédével együtt - Szókratész perének, továbbá élete utolsó heteinek és halálának történetét meséli el. Eközben olyan alapvető kérdéseket érint, mint az igazságosság mibenléte, a törvények tisztelete, illetve a tudás szeretetében leélt élet természetének kérdése. A dialógus magvát azonban a lélek halhatatlanságának tézise

A hatalom sokarcú jelensége áthatja életünket és történelmünket. Ám fogalmának pontos jelentését illetően mindmáig elméleti zűrzavar uralkodik. Han Hegellel, Nietzschével, Heideggerrel és Foucault-val párbeszédet folytatva tör utat működésének új megértése felé, és a hatalom és a szabadság közt feszülő ellentétet is új megvilágításba helyezi. A hatalom nem egyszerű oksági tényező, amelynek révén a

D´Alembert se v něm zmiňuje o absenci stálého divadla, které v Ženevě tamní konzistoř zrušila. Rousseau kritizuje zejména samotné encyklopedisty, kteří s divadlem počítali jako s nástrojem výchovy.

Problematika vědomí a vědomí sebe sama jakožto jeho základu je jedním ze stěžejních témat německé klasické filosofie. Jako základní struktura vědomí je pochopena relace, v rámci které se subjekt vědomí vztahuje prostřednictvím mentální reprezentace (představy) k objektu.

Kniha amerického ekofilosofa odhaluje hlubokou a tajuplnou závislost lidského poznání na přírodním prostředí, rozebírá příčiny, proč lidé postupně zpřetrhali svou pradávnou sounáležitost s oduševnělým světem přírody, a ukazuje možnosti, jak smyslový vztah k přírodě znovu obnovit. Tato přelomová práce současné ekologické filosofie a etiky otevírá nové výhledy nejen pro ekologii a filosofii, ale také

Kniha Proust a znaky dobre ilustruje Deleuzovu definíciu filozofie ako tvorenia pojmov. Deleuze v nej vytvára pojmy filozofické a súčasne proustovské.

V životě se velmi často setkáváme se situacemi, které vyžadují rozpoznání identity. Musíme být schopni identifikovat své blízké a přátele, vědět, komu zaplatit dlužnou částku, na koho se hněvat za urážku či koho pochválit za dobře vykonanou práci.

Sv. 18: Krátký spis z r. 1938 představuje jedno z nejdůležitějších Voegelinových děl. Ukazuje strukturální podobu ideologických masových hnutí (fašismu, nacismu, komunismu) s politickými náboženstvími, interpretuje je jako jejich sekularizovanou podobu a zařazuje do jejich historického vývoje.

Další svazek stěžejního díla Klementa Alexandrijského (2.–3. stol. po Kr.), které je první rozsáhlou konfrontací křesťanského myšlení s řeckou filosofií a pokusem rozvrhnout možnosti filosofie křesťan­,ské. Čtvrtá kniha navazuje na výklad o víře jako základu správného jednání.

Často diskutované dielo ruského filozofa a teológa, východnej perly francúzskej emigrácie. Dogmaticko-filozofický traktát, vychádzajúci z hlbokej znalosti východnej i západnej tradície, je provokujúcou výzvou.

\\\\Scientistická víra\\\\\' je základem mnohých Broukových úvah a spekulací, jež svým způsobem, \\\\\'mimo dobro i zlo\\\\\', mimo všechny pochybnosti \\\\\'iracionalizují racionalitu\\\\\' a získávají - jaksi paradoxně - kvalitu poezie. Stále více se přesvědčujeme, že dílo Bohuslava Brouka je paradoxním výrazem právě takového \\\\\'rozvoje reálna díky imaginárnímu\\\\\'. Aplikacebásnické metody \\\\\'pars

Súbor zostavený z kritických štúdií vznikajúcich od polovice osemdesiatych rokov reflektuje myšlienkové zázemie disentu a exilu až do ranných rokov deväťdesiatych,.