Knižní vydání hudebního alba debutující Petra Hlouška st. (1946!), který je výlučným autor textů, hudby i sám sobě interpretem. Důkaz toho, že sny se mohou začít plnit v jakémkoliv věku. Cesta ke snu však může být zdlouhavá. V tomto případě se naplnila slova „Nech věci plynout a ony si už najdou svoji cestu“. Stalo se, co stát se mělo. Sešla se parta profesionálů – hudebníků s touhou po dokonalosti,

Debut Prosvítám obsahuje reprezentativní průřez autorčinou tvorbou za posledních deset let – odráží se v ní tedy celá dekáda lidského života. Jsou tu básně, které otevřeně reflektují zkušenost s psychickým onemocněním, ale je tu také láska – ať už k muži, k blízkým bytostem, k sobě samé, anebo k místům, která jsou pro autorku důležitá a promlouvají k ní.

Zamilovanost, láska, sebevražda a ztráta. Výběr básní zachycuje a popisuje vnitřní život a myšlenky autorky. Básně jsou řazeny chronologicky, jednotlivá témata se střídají. Pro odlehčení jsou ty emočně náročné proloženy méně silnými, někdy hravými básněmi. Poskytují možnost ztotožnit se, najít úlevu a pochopení nebo jen nahlédnout do života mladé ženy dnešní doby. Sbírka může být společníkem na dlouhý

Svazek přináší jedenáct básnických knih Františka Hrubína (1910-1971) od jeho prvních sbírek \"zamžené krásy\" Zpíváno z dálky, Krásná po chudobě a Země po polednách, přes spirituální Včelí plást vzniklý za války, k poválečným knihám Jobova noc a Hirošima, v nichž se autor vyrovnával s válečnou katastrofou, okupací a novým ohrožením lidstva, až k pozdním dílům Proměna, Romance pro křídlovku, Až do

Po debutu Skrýše (2018), který vzbudil zaslouženou pozornost, přichází básnířka s dalším, ještě vyzrálejším a koncentrovanějším souborem. Tak jako ve své první sbírce, i zde autorka na nerozlehlých půdorysech buduje intimní, avšak intenzitou nasycené prostory, v nichž pak pečlivě ohledává svůj vztah k Bohu, ke svým milovaným, k přírodě a vůbec k celému bytí, které tentokrát vnímá skrze obrazy vln dynamičtěji,

Návrat Anežky Přemyslovny psal Josef Tomáš v Melbourne v letech 1996 až 1999 pod dojmem jedné ze svých návštěv Prahy, když více než dvacet let nebyl ve své vlasti vítán. Při pohledu na město si uvědomil jeho stále živou historickou kontinuitu se všemi hrůzami i krásami. Svou roli zde možná sehrálo i svatořečení Anežky Přemyslovny, k němuž došlo nedlouho předtím (12. 11. 1989). Ve dvojí dějové linii

Název debutní sbírky Tomáše Tomáška vyznačuje dvojí pohyb, dvojí způsob vzniku hornin, a to usazováním a vyvřením. Tento základní obraz – v jedné, druhé, či obou složkách pohybu – prostupuje komplementárně jak motivickou, tak stylovou stránkou této poezie. Děje (slovesa) jsou tu na jedné straně substancializovány („v prosátém světle / zajíkavý / ptačí zpěv // na vrcholu / osamělé místo / modliteb“),

Svazek básní klasika české poezie vychází v České knižnici již potřetí. Jde o upravenou reedici předchozích vydání (1997, 2002), obsahující vedle Máje a dalších proslulých textů také autorovy prvotiny, německy psané básně a verše z jeho próz. Svazek uspořádal a komentoval Miroslav Červenka, edičně připravila Marta Soukupová, současné vydání aktualizovala Markéta Selucká.

Lůzokracie je vláda konzumu a všeprostupující komerce, mediálních lží a pokrytectví měšťácké morálky. Měřítkem hodnoty člověka je jeho výkon, motivem konání zisk. Požadavkem doby je sobectví, zařazení se do davu návodem k přežití. Obyvatelstvo bývá servilní, rezignované a plné komplexů, nejoblíbenější zábavou je lynč. Nástrojem manipulace mocných je strach a důsledkem strachu válka. Proti tomuto podává

Autor, který se prosadil v mnoha literárních soutěžích a jehož básně byly otištěny v Hostu, Welesu, Psím vínu, H_aluzi, Protimluvu a řadě sborníků, přichází se svou očekávanou, vyzrálou prvotinou s názvem „Ptačí král“. Tomáš Tománek se zajímá o mytologii a psychologii, jejichž průniky přenáší do své poezie, která nezapře autorovy kořeny. Autor pochází z Ústí nad Labem a lze jej tak zařadit k silné

Básnická sbírka zakládajícího člena skupiny Fantasía. Počasí v názvu je možné chápat hned v trojím významu: „počasí srdce“ - básníkovo vnitřní počasí a rozpoložení, „počasí světa“ - citlivost k současné ekonomické krizi a vyčerpání kapitalismu, a zároveň počasí v širším významu toho slova - meteorologické, kosmogonické, „vesmírné počasí“, které obepíná Zeměkouli a tvoří přirozené pozadí veškerých vnitřních

Tato knížka navazuje na knihu poezie Cestami lásky, vydanou v srpnu 2022. Je obsažnější o verše, které si všímají nejen zamilovanosti a lásky, ale i života lidí z mnoha úhlů pohledu. Čtenář si jistě najde verše, které ho zaujmou, možná překvapí, snad pobaví a potěší. Jsou psány od šedesáty´ch let minulého století až po současnost. Proto se občas objeví slova dnes už běžně nepoužívaná, jako je psací

Nová kniha zlínského autora, spisovatele a výtvarníka, ročník 1941. V doslovu ke knize Jan Šulc píše: \"Básnická sbírka Jákobův dvoják dovádí dál Kovandovu touhu po úplnosti: nejen už jeden člověk, jedna rodová zkušenost, jeden úsek dějin - to vše samozřejmě také, ale též přesouvání se z místa na místo, ze země do země, ze století do století, od detailně zachycené momentky k úvaze, od dobového dokumentu

Stanislav Denk. Narodil se 1962 v Brně. V občanském povolání učitel ve Velkém Týnci u Olomouce, kde žije a působí v místní správě. Vydal básnické sbírky Kámen mlýna (Host, 2008), Obruče vzduchu (Dybbuk, 2011) a Hrana ohně (Dybbuk, 2015). Uveden v ročence Nejlepší české básně 2011 (Host, 2012) a antologii Krátká báseň (Protimluv, 2020). Výbory jeho básní byly přeloženy do angličtiny, polštiny a srb

Autor Ján Marton žije a pôsobí vo Svite. Debutoval zbierkou Život nie je pes, je to suka (2009). Veršami vo svojej druhej zbierke Eskimák na korze (2010) potvrdil, že je obdivovateľom celoživotného diela Charlesa Bukowskeho. Vo svojej tretej zbierke Blues pre masy kladie dôraz na „momentálny pocit“ a „silu podvedomia“. Nadovšetko miluje svoju rodinu, zbožňuje futbal a keď ho stretnete pri malom pive,

Koláže Michaely Kukovičové v doprovodu básní Petra Borkovce. Nejsou ani tady, ani tam. Mnoho (často) spí nebo chodí domů po půlnoci. Jsou tiché, z jejich pokoje se klíčovou dírkou line proužek mihotavého světla. Svět, v němž žijí, je neproniknutelný jako tropické rostliny v džungli — a když ho kousek odhalí, žasneme. Držíte v ruce zápisky z nočního probouzení, herbář snů a průhledy klíčovou dírkou,

Každý z nás má nějaké jméno. Jsme zvyklí vídat ho v určitý den v kalendáři a rádi našim milým a přátelům v den jejich svátku přejeme. Když se Vlastimil Šantroch, zvaný Shaana, rozhodl napsat na každé jméno v kalendáři báseň, uvalil na sebe velkou řeholi. Tím spíš, že básně – limeriky – psal na aktuální jméno každý den po probuzení. Mnozí by časem podobný projekt vzdali, ale Shaana vytrval. Díky tomu

Dramatické básně o všednostech. Výklad světa jako přehlídka zuřivých pozorování, jež konají lidé, věci i zvířata. Samo vyslovování je zde hlavní posedlostí: za každým slovem lze objevit další slovo, které je přesnější, přísnější, bolestivější – v nekonečném stupňování. Šestá sbírka poezie české básnířky žijící v USA.

K nedožitým osmdesátým narozeninám básníka, prozaika, esejisty a překladatele Jana Zábrany (1931–1984) vychází útlý výbor z jeho poezie, čítající třicet pět básní. Kniha se nesnaží přinést průřez všemi podobami a obdobími Zábranovy poezie, ale akcentuje tu její linii, v níž je Zábrana básníkem mélickým. Přináší básně napsané od počátku padesátých let až do první poloviny let osmdesátých. Vybrali a

Leblova poezie je poezií zvuku, poezií žonglující s tóny, s témbrem, poezie veršů natěšených na blížící se rým či asonanci… Schopnost rozvinout podnět či pocit do zvukového ohňostroje nechává vítaný prostor pro formulování pocitů člověka, který na život i svět kolem kouká z nadhledu, s patřičnou dávkou odstupu, skepse a ironie. Nejde však o žádné veršování zahořklého zestárlého muže. Jsme pořád ve