Mahler Ede (Eduard Mahler) (Cífer, 1857. szeptember 28. – Istvántelek, 1945. június 29.) magyar-osztrák orientalista, csillagász, természettudós, történész, régész, egyiptológus, az ELTE BTK Egyiptológiai Tanszékének alapítója, az MTA levelező tagja. A XIX. század vége és a XX. század eleje volt talán a legaktívabb a magyar ősrokonság kutatásának késkörében. Rengeteg tanulmány született ez idő tájt,

Kempelen Béla a magyar nemes családok kutatója, kiváló heraldikus és genealogus. Jelen könyvének csak az első kötetéig jutott el, de ez is egy fontos állomása az életművének. Mint kutató egy nagyobb léptékű mű elkészítésén fáradozott, ez pedig a Magyar nemes családok I-XI. kötete volt, ami közel húsz évig készült és 40.000 család adatait dolgozta fel benne.

Přední český medailér a sochař navazuje na svou předchozí publikaci Heraldika na mincích a medailích (2017), věnuje se tentokrát tématu písma a nabízí nový pohled na numismatické památky. Písmo sleduje po stránce obsahové i umělecké. Vybrané příklady mincí a medailí s písmem jsou řazeny chronologicky podle období jejich vzniku od antiky až po moderní dobu, s akcentem na starší dějiny, dávné panovníky

Kniha vychází k výročí 100 let české egyptologie. Český vědecký tým patří mezi ty nejrespektovanější v zemi faraonů. Dozvíte se o nejvýznamnějších nálezech českých egyptologů či jak to chodí na nalezišti v Abúsíru, kde má koncesi Český egyptologický ústav. Knihou provázejí rozhovory s nejvýznamnějšími egyptology v čele Miroslavem Vernerem a Miroslavem Bártou.

Ostrožná poloha Mogyorós, v katastrálnom území obce Stránska, sa stala v rokoch 1985 1988 prvou a doposiaľ aj jedinou systematicky skúmanou lokalitou badenskej kultúry na území Gemera. Vedením terénnych prác boli poverení G. Nevizánsky z Archeologického ústavu SAV v Nitre a Š. B. Kovács, bývalý pracovník Gemerského múzea v Rimavskej Sobote. Poslednú, štvrtú výskumnú sezónu viedol G. Nevizánsky samostatne.

Dvojica autorov, mladých, ale už skúsených egyptológov, ktorí sa zúčastnili mnohých archeologických kampaní v Egypte, prináša čitateľnou formou popis najvýznamnejších staroegyptských pamiatok a lokalít, sprevádzaný perovými kresbami i fotografiami. Knihu

Poznejte nejslavnějšího egyptského faraona i všechny ty, kteří se zasloužili o jeho novodobý věhlas! Starověký Egypt fascinuje lidstvo odedávna. Po staletí usilovali vykradači hrobů o dobytí ukrytých pokladů v hrobkách faraonů a v nové době se k nim přidali archeologové. Pak přišel den, kdy Howard Carter s pomocí lorda Carnarvona objevil hrobku krále Tutanchamona, a svět užasl. Ještě nikdy nikdo nespatřil

V roce 2022 si světová egyptologie připomíná několik významných výročí. Před sto lety byla v Údolí králů objevena hrobka „zlatého krále“ Tutanchamona. A hlavně – uplynulo 200 let od chvíle, kdy Francouz Champollion rozluštil hieroglyfy. Vznikl nový vědní obor, egyptologie. Bez znalosti písma starých Egypťanů totiž bylo možné odkrývat a obdivovat monumentální stavby, nádherné sochy a stěny chrámů popsané

Publikace známého českého medailéra a sochaře se věnuje tématu zachycení erbů na mincích a medailích, které bylo zatím v odborné literatuře opomíjeno. Autor jednak seznamuje čtenáře s heraldickými pravidly a reáliemi, zejména se ale zaměřuje na chronologicky seřazené vybrané příklady mincí a medailí se znaky s informacemi o osobnostech a institucích, které erby na ražbách užívaly. Zároveň sleduje výtvarné

Autoři tohoto zevrubného průvodce se snaží představit čtenáři úchvatný svět starověkého egyptského stavitelství a seznámit jej se vším, co dnes o pyramidách víme.

Mohutné hradisko (cca 10 ha) bylo v blízkosti Náměště na Hané a Laškova vystavěno na počátku eneolitu lidem, který přišel od severu a přinesl tzv. baalberskou keramiku staršího stupně kultury nálevkovitých pohárů. Opevnění hradiska s čelní kamennou zdí z 1. třetiny 4. tis. př.n.l. je možno označit za „nejstarší dosud odkrytou kamennou architekturu podobného charakteru ve střední Evropě“. Odkrytá stratigrafie

Podmanivý obraz životů, kultur a víry starodávných civilizací z celého světa, vyčtený z lidských ostatků. Lidské ostatky nám přinášejí spoustu informací o tom, jak žili a umírali naši předkové. V knize jsou shromážděny a analyzovány některé z významných nálezů posledních let. Seznámíme se s moderními vědeckými postupy, jež odborníci používají, aby z nalezených kostí zjistili co nejvíce informací, a

Druhé vydání úspěšné pomůcky pro genealogy.

http://pemic-books.cz/ASPX/Annotation.aspx?kod=0119171

Výzkum šlechty v českých zemích a ve střední Evropě patří v posledních dvaceti letech k jednomu z nosných historických témat. Na složité otázky, jakými jsou základní definice šlechty, její vnitřní diferenciace a hierarchizace, proměna právního, ekono mického a sociálního postavení, vztah vůči státu, popř. jeho panovníkovi, vůči svému vlastnímu stavu či vůči svým poddaným, resp. místnímu obyvatelstvu,

Mystérium Egypta žije a potvrzuje starodávné rčení, že „vše se bojí času, ale čas se bojí pyramid“. Záhadný úsměv na rtech sfingy mluví o věcech, o nichž nepíše žádná kniha, neboť je ve shonu 21. století zapomínáme hledat ve svém vlastním nitru. Egypt nás

Pouště, džungle, jeskyně a vrcholky hor, drobné nástroje, fotografie ze satelitů, výkopy i teoretické úvahy - to vše potkává moderní archeology při jejich snaze o rekonstrukci minulosti. Tato kniha nám dává nahlédnout do tajů nejdobrodružnějšího ze všech vědeckých oborů a přitom i odpovídá na otázku, proč je vlastně archeologie tak populární. V knize se mj. dozvíte: jaké etické otázky vyvstávají při

Muzea a soukromé sbírky po celém světě ukrývají záhadné artefakty, s nimiž si současná věda neví rady. Jak je možné vysvětlit díru po střelné zbrani v lebce pračlověka, elektrobaterii starých Babyloňanů či prehistorickou mapu, která přesně odpovídá satelitním snímkům NASA? Byli naši předkové vyspělejší, než připouštíme?

Kniha je přepracovaným a doplněným přehledem archeologie a historie pozdně mykénského a geometrického Řecka a společenství geometrických stylů rané doby železné v Evropě a severní Eurasii, ve vztahu k egyptským a předovýchodním civilizacím: období od 13. do 8. století př. Kr., tzv. axiální době lidských dějin a počátkům přechodu od předfilozofického k filozofickému myšlení, od mýtu k logu. Kniha obsahuje

Klenotnica cirkevných erbov - je názov dlhodobého projektu knižného publikovania cirkevných erbov. Na ekumenickej báze prezentuje erby kňazov, biskupov, či farárov rôznych vierovyznaní. Projekt sa opiera o tradície heraldickej kultúry na Slovensku a odráža súčasné oživenie erbovej tvorby v oblasti cirkevnej heraldiky ako významnej vetvy slovenskej heraldiky, ktorá má popri heraldike štátnej, župnej,