Nejznámější a nejoblíbenější sbírka baladických básní 19. století. Balady inspirované slovanskými i jinými pověstmi se vyznačují dějově dramatickým spádem, zatímco kresba prostředí je stručná a minimalistická. Erbenovy balady si oblíbily už celé generace českých čtenářů a mnohé pasáže díky tomu téměř zlidověly.

Sbírka o malém koťátku, které autorce vstoupilo do života a vybarvilo jí svět. Kotě, které ji naučilo, jak být přijata a jak se chovat jako dáma. Že dáma neprská, ale odchází. Zanechalo v ní svou černobílou stopu. Společně vyprávějí poezii.

Kniha Soví kámen je vstupenkou do světa moderní poezie skloubené s tradičními prvky české lyriky. Rozsahem drobnější básně reprezentující průřez tvorby a zrání autora zde postupně přecházejí do miniaturních eposů obsahujících autobiografické prvky básníkova života, kterému byla druhým a někdy i prvním domovem lesní paseka či voňavý krmelec. Básník pokračuje v nastoupeném kurzu, jenž poprvé vyhlásil

Tato kniha přináší příběhy o bohu Osiridovi a jeho manželce Isidě, o mocném králi Setnovi či královně Hatčepsut, ale i o bohatém egyptském králi a chytrém zloději...

Básně, slovní hříčky, obrácenky, minipovídky, rýmovačky. Mimo a nad s přátelskými zákusky.

„Dušan Spáčil je básník, který umí to, co umí jen málokdo: básně o vážných tématech psát s humorem. Dokazuje to i ve své páté sbírce s provokativním názvem Pokud se střelím do spánku. Sázím hlavu, že se nestřelí. Nemůže zklamat čtenáře, kteří se začínají těšit na jeho další knížku,“ řekl o nové sbírce kolegy básník Jiří Žáček. Rovnocennou složku drobné, ale půvabné publikace tvoří kresby renomovaného

Za Janem Palachem trochu v pozornosti veřejnosti zaostává Jan Zajíc, který skonal stejnou smrtí jen o měsíc později. A právě o něm tato kniha je, respektive je jeho dílem. Protože co vypovídá o člověku více než to, co sám napsal? Tato krátká publikace odhaluje Zajícovo zaujetí poezií. Kdyby jeho život neskončil předčasně, dost možná, že bychom dnes znali jméno Jan Zajíc jako něco zcela jiného. Mohl

Vydání experimentální poezie, kterou autor tvořil v první polovině 70. let stranou oficiálních literárních proudů. Svými průzkumy, rozklady i novotvary proniká pod povrch veršotupectví a tvořivě se brání marasmu dobového znehodnocení jazyka. Usiluje pomoci slovům, aby „sbírala z kalamity“. A z tohoto pohledu dostávají někdejší čtyřicet let staré výboje svěží a aktuální rozměr.

Sbírka Hořím v kameni maluje svým názvem na zemi první šipku v cestě za pokladem. Místy vášnivé a širokodeché, místy kajícně litanické vedou nás jednotlivé verše světem nečekaných, mnohdy i nepochopitelných obrazů, nutí nás vidět a zažít magii slov, o níž stále víme jen málo: Tekutým kamenem chci být Nežít ohnem co vskály se nahroutil ztuhnul pri brezích Atlantiku Renato Nežít vkameni [...] (z doslovu

Chcete se ponořit do myšlenek a zastavit na chvíli čas? Dát prostor své fantazii, pochopit chování, emoce, události a situace, které nás ovlivňují celý život, a ještě se dozvědět něco nového ze světa zdraví a krásy? Pak je pro vás tato sbírka básní, kterou právě držíte v rukou, ta pravá. Její verše vás rozpláčou, pobaví, poučí, probudí. Zároveň jsou určitým vzkazem, zpovědí, odhalením, vyznáním, zamyšlením…

Významný český historik, básník a spisovatel Karel Jaromír Erben zasvětil velkou část života studiu a porovnávání folklórních materiálů posbíraných na českém a moravském venkově. Tak vznikla i překrásná sbírka balad Kytice, která bezpochyby patří mezi nejdůležitější klasická díla naší literatury. Mrazivě hororové, i když zároveň často velmi romantické příběhy jako Vodník, Svatební košile nebo Polednice

Pohádková vyprávění a básnění Pavla Zdražila jsou naivní pouze zdánlivě. Jakmile se do světa jeho postav a postaviček trochu víc ponoříme, můžeme hned ucítit množství vnitřních souvislostí a odkazů k širokému kontextu literatury, která nás nechce jen pobavit a zabavit. Jakýmsi nevyřčeným, ale o to účinnějším dopadem je něco jako zasvěcení, setkání s tajemstvím. Tento způsob tvorby, která má v sobě

Druhé, rozšířené vydání, které vychází k výročí 25ti let existence populární rockové skupiny Psí vojáci. Texty Filipa a Jáchyma Topolových, předmluva Vratislava Brabence ze skupiny Plastic People. Sestavil a historii skupiny sepsal J. Riedel.

Provokativní básnická sbírka ženské poetické skupiny Fatální Fámy. Společnou prvotinu zahajuje womanifest, v němž básnířky definují nejen svou tvorbu, ale především vlastní nazírání umění slova i života. Sbírku otevírá výbor Johanky Katové „Malá čarodějná“, s veršotepectvím AnnyGramové a Ropy Interior se může čtenář konfrontovat v částech „Podstatná přídavná jména“ a „Tortily s panenkovým pyré“. Fatálními

Sbírka básní Ireny Topinkové.Intenzivní poetika, bolest i romantika, rozervaná duše. Vášně vztahů mezilidských, vztah k přírodě, konflikty současného světa. Mrazivý dotek psychických problémů. Poesie, které uvěříte. To vše v souznění s působivými ilustracemi.

Sbírka básní náročné formy, kde všechna slova v básni začínají stejným písmenem, ale i tak se autorovi daří vyjádřit mnoho přepestrých obrazů, i tvář doby, i zloby, osud člověka. Sympatické je, že sbírka řazená podle abecedy začíná Apokalypsou a končí Životem.

Preciznost, lyričnost a inteligence, s kterými Josef Hrdlička píše o světě kolem sebe, jsou výjimečné.

Básničky Honzy Volfy.

Výbor těží, s výjimkou prvotiny, ze všech autorových dosud vydaných sbírek básní i z jeho nových rukopisů. Básně se věnují tématům „milostným i nemilostným“, která, jak taky jinak u básníka s romantickými kořeny (i když otužovaného nejrůznějšími vratkostmi a skepsemi), zůstávají jeho autentickým zrcadlem.

Další ročník úspěšné antologie. Po editorských dvojicích Karel Šiktanc a Karel Piorecký (2009) a Miloslav Topinka a Jakub Řehák (2010) se letos již třetího pokračování básnické ročenky Nejlepší české básně ujali zkušení matadoři Petr Král a Jan Štolba. S nápadem vydávat ročenky „nejlepších“ básní přišel v roce 1988 americký básník a kritik David Lehman. Úspěch, který edice The Best American Poetry