POČÁTKY NORMALIZACE V ČESKOSLOVENSKU (1969-1971) * Gustáv Husák na počátku tzv. normalizace (nejen) ve světle ruských archívů * Stranícke previerky nielen komunistov * Syndróm roku 1968 * Několik poznámek k tématům kolem normalizace * Stalinistická federace a jak s federalismem ve střední Evropě * Pragmatizmus a pluralizmus namiesto utópií. Milan Šimečka o politicko-kultúrnych základoch demokracie

Autor knihu rozdělil mezi hlavní tři protagonisty Tomáš Baťa st. (1876), J. A. Baťu a Tomáše Baťu ml. (1914). Snaží se provést ekonomickou a právní analýzu z pohledu znalostí roku 2021. Celou knihou prostupují sto korunové bankovky různých vzorů, májí symbolizovat cenu bot ve dvacátých letech dvacátého století. Tomáš Baťa st. (1876), jako by ve své závěti zanechal takový rébus, předpokládal, že ten,

Redaktor, fotograf, typograf, grafický dizajnér Juraj Linzboth (1930) vo svojom rozprávaní oživuje nenávratne stratenú atmosféru ulíc a domov starej Bratislavy, pretože do nich vracia pôvodných obyvateľov. Hoci ho k nim do značnej miery viaže rodinná tradícia, robí to nepateticky, za pomoci archívnych dokumentov a fotografií. Výsledkom je živá galéria ľudských osudov a charakterov, v ktorej sú rovnako

Kniha Český stát a náboženství v obdobích krize pojednává o dvou rozdílných obdobích českých a československých dějin – nejprve se věnuje vývoji v zemích České koruny v 16. a 17. století a poté soustřeďuje pozornost na existenční zápas československého katolicismu ve druhé polovině 20. století. První kniha přibližuje období, kdy se čeští protestanté a čeští bratři jako významní představitelé stavovské

Kniha Zlomená křídla Československa přináší dosud nejucelenější přehled o katastrofách vojenských letadel československého letectva, ke kterým došlo jak na vlastním území, tak v zahraničí, od skončení druhé světové války až po rok 1965. Zahrnuje rovněž katastrofy cizích vojenských letadel v Československu ve stejném období. Text doprovází přes čtyři sta fotografií, z nichž velká část je publikována

Historická monografie se zaměřuje na organizaci studia a studijní systém a popisuje mocenské a institucionální mechanismy ovlivňující školu v jednotlivých etapách její existence od jejího založení Benešovými dekrety v roce 1946 až po počátek 90. let. Prostřednictvím vzpomínek pamětníků se současně snaží zachytit i subtilní rovinu bytí na škole a možností studia a tvorby. AMU se vydáním této publikace

Kolektív autorov z Historického ústavu SAV v Bratislave a z Katedry histórie Filozofickej fakulty UMB v Banskej Bystrici pod vedením PhDr. Ľudovíta Hallona, DrSc., a doc. PhDr. Petra Mička, PhD., prináša v tejto monografii prvý komplexnejší pohľad na hospodárske pomery Slovenska v uvedenom období na pozadí širších sociálno-ekonomických a medzinárodných hospodársko-politických súvislostí. Kolektívna

Ambíciou knihy je lepšie ozrejmiť zložitosť slovenských dejín v prvých troch povojnových rokoch, ktoré predstavujú v dejinách Slovenska obdobie rozsiahlych politických zmien. Autor opisuje a komentuje udalosti pohľadom, ktorý je odlišný od prístupu marxistickej a čechoslovakistickej historiografie, čitateľ tak dostáva do rúk zaujímavý rámec informácií prehlbujúcich poznanie tohto dramatického úseku

Sedmero příspěvků nahlíží na osudy knihtisku v zemích Koruny české od konce 60. let 15. století. Autoři sledují rozdílné využití nového typografického média v komunikaci, církevní správě, liturgickém provozu nebo devoční praxi dominantní utrakvistické i menšinové katolické konfese, s přihlédnutím k polemikám s Jednotou bratrskou a raně reformační publicistikou. Jejich sondy zostřují obraz utrakvismu,

Dialog Karla Hvížďaly, novináře-zvědavce z Prahy, s Jiřím Přibáněm, právním filosofem z britského Cardiffu, nad uzlovými body naší historie, ku příležitosti 100. výročí republiky, v širokém teritoriálním i časovém kontextu od 9. do 21. století. Toto rozpětí umožnilo nahlédnout do minulosti a ptát se, proč a jak jsme v různých dobách vnímali a chápali naše dějiny a co to znamená pro naši přítomnost

Kniha Dějiny v diskuzi. Podoby československé normalizace představuje multižánrovou publikaci věnující se pozdně socialistickému Československu. Autoři nehledají odpověď na klasickou historickou otázku, jak to doopravdy bylo?, jde jim spíše o zachycení dosavadních debat o normalizaci coby živém a často kontroverzním tématu. V jednom svazku chtějí čtenáři zprostředkovat, jak se na normalizaci dívají

Dielo prináša viacero nových vedeckých poznatkov vo sfére výskumu historických štruktúr krajiny, pričom väčšina z nich vychádza z autentického vlastného terénneho výskumu. Po úvodných teoretických východiskách a metodológii práce sa autori zaoberajú historickými štruktúrami poľnohospodárskej krajiny v rôznych kontextoch. Záverečné tri kapitoly sa venujú možným scenárom vývoja krajiny (na vybranom príklade

Kniha Ďaleko a predsa blízko s podtitulom Českí a slovenské študenti po 17. novembri 1939 v Československej zahraničnej armáde obohacuje slovenskú literatúru faktu. Pri spracovaní témy autor kombinoval archívne dokumenty s literárnymi zdrojmi, ale pracoval najmä metódou oral history. Podarilo sa mu vyhľadať žijúcich pamätníkov udalostí a z ich výpovedí vznikla zaujímavá mozaika, ktorá dopĺňa pohľad

Vypuknutie Slovenského národného povstania znamenalo pre Hlinkovu gardu na rozdiel od iných prorežimných organizácií doslova vzkriesenie. Vďaka tomu, že po 29. auguste 1944 zostala verná slovenskej vláde v Bratislave a jej vedenie povstaleckú akciu radikálne odsúdilo, dostala možnosť – hoci v konečnom dôsledku len nakrátko – opätovne realizovať svoje mocenské ambície, tentokrát v podaní najortodoxnejších

Básník, prozaik, překladatel a historik Jiří Kovtun napsal ve své monumentální trilogii Tajuplná vražda – Masarykův triumf – Republika v nebezpečném světě jedinečného průvodce po novodobých českých dějinách od Hilsneriády do konce prezidentství T. G. Masaryka v roce 1935. Na více než dvou tisících stran popsal velké české dějiny, ale zachytil i mnoho ze života a myšlení dané doby. Trilogii zamýšlel

Autor, historik (mj. hlavní autor velké encyklopedie o Podkarpatské Rusi, která vyšla v USA anglicky a rusky), přináší chronologicky řazený výklad dějin této sužované země. Esejisticky psaný text si všímá jak historických událostí a politického vývoje hla

Kniha německé historičky Martiny Winklerové je jednou z nejlepších prací o českých dějinách přelomu 19. a 20. století a o první republice jako takové. Jejím ústředním hrdinou je panslavisticky orientovaný politik Karel Kramář, který společně s T. G. Masarykem patří k nejvýraznějším postavám české politické scény. Winklerová však nepíše klasický životopis. Myšlení a konání Karla Kramáře se úspěšně pokouší

Zrod samostatného československého státu na podzim 1918 byl od počátku vnímán jako jeden z vůbec nejdůležitějších milníků národních dějin. Podrobnému líčení a interpretaci této události se proto intenzívně věnovali nejen zainteresovaní aktéři, ale i publicisté a hlavně historici. Publikace analyzuje způsob, jakým byl v českém a slovenském dějepisectví reflektován složitý proces vzniku Československa,

Malý krok pre človeka, ale veľký skok pre ľudstvoČlovek vkročil na Mesiac. Svet sa zmenil a už nikdy nebude rovnaký.

Popredný český historik spomína na svoje pôsobenie v školstve a na prácu bádateľa a popularizátora histórie.